Blansko

Ranný

BARVIKOL – blanenský postřik, který přežil svého výrobce

Reklama, která neslibovala jen lepší úrodu

Na první pohled je to jednoduchá obchodní odpovědní dopisnice. Ve skutečnosti však otevírá příběh jedné z méně známých kapitol československého chemického průmyslu. Výrazná zelenočervená grafika představuje přípravek BARVIKOL a vedle něj jméno výrobce: Ranný, chemická továrna, Blansko. Výtvarník spojil značku s jednoduchou kresbou ovocných stromů a usměvavou figurou obchodníka. Smysl reklamy byl okamžitě čitelný – Barvikol měl pomoci pěstiteli se stromy, ale především měl být výhodným zbožím pro obchodníka.

Text proto nemluví o chemickém složení ani o zemědělské teorii. Říká něco mnohem přímočařejšího: „Barvikol je prodejní artikl, který bude pro Vás znamenati za prvé: větší prodejní obrat, za druhé: větší čistý zisk, za třetí: větší radost z Vaší práce.“ Je to pěkná ukázka meziválečného obchodního marketingu. Výrobce neprodával přípravek pouze konečnému zákazníkovi, ale přesvědčoval také drogisty, obchodníky a distributory, že právě jeho výrobek stojí za to držet na skladě.

Na dopisnici je navíc údaj, který umožňuje její poměrně pevné časové zařazení: používání tohoto typu obchodní odpovědní zásilky povolilo Poštovní ředitelství v Brně 21. prosince 1934. Dopisnice tedy nemůže pocházet z doby před koncem roku 1934. Přesný rok jejího vytištění zatím doložen není, nejlogičtější zařazení je však do druhé poloviny třicátých let.

Ladislav Ranný a chemická továrna v Blansku

Za značkou stál Ladislav Ranný, jeden z podnikatelů, kteří rozšiřovali průmyslovou podobu předválečného Blanska. Historické materiály Muzea Blanenska uvádějí, že roku 1913 založil L. Ranný továrnu na barvy a laky. Podnik se postupně rozšiřoval a jeho sortiment už později netvořily jen nátěrové hmoty, ale také další chemické přípravky. Muzeum zachycuje přímo „Továrnu L. Ranného na barvy, laky a chemické přípravky“ a uvádí, že jednu z budov firma získala koupí od podniku Františka Šaumana. Muzeum Blanenska

Ranný tedy nebyl pouhým obchodníkem, který si nechával cizí výrobky označovat vlastní značkou. V Blansku existovalo skutečné výrobní zázemí. Dochované meziválečné reklamní materiály navíc ukazují, že firma pracovala s poměrně rozsáhlou nabídkou barev a laků; zachovaly se její ceníky, vzorníky i reklamní prospekty z dvacátých a třicátých let. Aukro

Barvikol byl jednou z cest, kterými firma vykročila mimo klasický svět barev a laků.

Co byl Barvikol

Barvikol byl chemický přípravek určený k ošetřování ovocných stromů, především k zimním a předjarním postřikům proti přezimujícím škůdcům. Stromy na reklamní dopisnici proto nejsou nahodilou dekorací, ale jednoduchým obrázkovým vysvětlením použití výrobku.

Jeho skutečné používání lze doložit ještě dlouho po vzniku této reklamy. Zemědělský tisk z roku 1949 doporučoval při boji s mšicí chmelovou postřik švestek, sliv a dalších stromů dvou- až tříprocentním roztokem skupiny tehdejších přípravků, mezi nimiž výslovně jmenoval Nitrosan, Favor, Ivernol, Hortol a Barvikol. Smyslem zásahu bylo zničit vajíčka mšic ještě před jejich vylíhnutím. SCVP

Barvikol tedy nebyl jen obchodní značka vytvořená pro efektní reklamu. Patřil mezi reálně používané prostředky tehdejší ochrany sadů.

Velmi půvabný důkaz poskytuje dokonce obyčejné účetnictví venkovské domácnosti. V dochované knize příjmů a vydání z let 1947–1953 se objevuje položka „Barvikol na stříkání stromů“ za 125 korun. Takové svědectví je pro historii výrobku možná výmluvnější než reklamní slogan: Barvikol se opravdu kupoval a končil tam, kam směřovala kresba na Ranného dopisnici – v ovocném sadu. Journal of Ethnology

Z Blanska až za hranice

Výrobek nebyl omezen jen na lokální moravský trh. Za války se s ním setkáváme také v německojazyčné inzerci. V hornoslezských novinách z roku 1944 je Barvikol nabízen jako prostředek proti přezimujícím škůdcům ovocných stromů a bobulovin. Inzerce uváděla, že jeden kilogram přípravku vystačí na přípravu přibližně sta litrů postřikové kapaliny. Silesian Digital Library

To už naznačuje výrobek, který měl vytvořenou obchodní síť a dokázal se prosadit daleko za hranicemi Blanska.

Ještě přesvědčivější doklad přichází z poválečného období. V mezinárodní obchodní smlouvě publikované ve sbírce United Nations Treaty Series roku 1954 je Barvikol uveden samostatně mezi československým chemickým zbožím. Francouzský text jej charakterizuje jako prostředek pro preventivní a léčebné postřikování ovocných stromů. United Nations Treaty Collection

Značka tedy přežila nejen druhou světovou válku, ale také zásadní změnu československého hospodářství po roce 1948.

Konec soukromé továrny

Ranného podnik postihl stejný osud jako stovky dalších československých průmyslových firem. V oficiální vyhlášce o znárodnění je uvedeno:

„L. Ranný, se sídlem v Blansku č. 442, spr. okr. Boskovice.“

Podnik byl zařazen do skupiny znárodňovaných chemických a příbuzných závodů. e-Sbírka

Tím skončila historie Ranného továrny jako soukromého rodinného podniku, nikoliv však okamžitě historie jejích výrobků. Právě Barvikol je mimořádně zajímavým příkladem kontinuity značky. Soukromý výrobce zmizel, ale jméno výrobku bylo natolik zavedené, že se používalo dál. Roku 1949 se objevuje v odborných doporučeních a ještě roku 1954 figuruje v československém zahraničním obchodě.

Je to drobný, ale velmi názorný příklad toho, co se po znárodnění dělo s řadou úspěšných prvorepublikových značek: podnikatelské jméno bylo odstraněno, výrobní kapacity začleněny do nového systému, ale fungující výrobek nebo jeho značka mohly přežít.

Z továrny na Barvikol k legendárnímu Jaru

Příběh rodiny Ranných má přitom pozoruhodné pokračování. Ladislavův syn Mojmír Ranný se narodil 30. listopadu 1925 v Blansku a stal se chemikem. Jeho profesní život se tak vlastně vrátil do prostředí, ve kterém vyrůstal – mezi barvy, chemické suroviny, laboratoře a výrobu. Národní knihovna jej eviduje jako chemika narozeného v Blansku roku 1925. Příjmení

Po studiích a krátké praxi v podniku Milo Olomouc nastoupil roku 1952 do výzkumu Rakony v Rakovníku. Tam se zabýval detergenty a podílel se na vývoji výrobků, které už znala prakticky celá republika. Je spojován s prací na prostředcích Tix, Azur a především s recepturou mycího prostředku Jar, uvedeného na trh kolem roku 1960. Rodinné vzpomínky přitom výslovně spojují jeho zájem o chemii s prostředím otcovy blanenské továrny. Blanenský Deník

Mojmír Ranný se později stal uznávaným odborníkem na detergenty a tenzidy; jeho odbornou činnost dokládají i publikované chemické práce z šedesátých let. Wiley Online Library

Vzniká tak neobyčejná časová spojnice. Na jednom konci stojí Ladislav Ranný a Barvikol, prvorepubliková soukromá továrna a ochrana ovocných stromů. Na druhém jeho syn Mojmír Ranný a Jar, jeden z nejznámějších československých výrobků druhé poloviny 20. století.

Reklama jako svědectví obchodní kultury třicátých let

Samotná dopisnice je zajímavá ještě z jiného důvodu. Neprodává strachem ze škůdců. Nevysvětluje chemii. Dokonce ani neslibuje zázračnou úrodu. Je postavena především na ekonomice obchodu.

Větší obrat. Větší čistý zisk. Větší radost z práce.

To je čistá reklama B2B dávno předtím, než tento pojem někdo v běžném českém marketingu používal. Ranný oslovoval prostředníka mezi továrnou a zákazníkem a říkal mu jednoduše: vezměte Barvikol do prodeje, protože vám vydělá peníze.

Tomu odpovídá i grafická úprava. Výrazná značka BARVIKOL, omezená zelenočervená barevnost, jednoduchý symbol sadu a sympatická kreslená figurka umožňovaly pochopit sdělení během několika sekund. Na obchodní korespondenci je to na svou dobu mimořádně moderní práce s identitou výrobku.

A právě proto je tento papírový předmět dnes cennější než pouhá informace o existenci jednoho postřiku. Ukazuje, že menší regionální chemický závod už ve třicátých letech uvažoval o značce, grafickém stylu, distribuci i motivaci obchodníků překvapivě současným způsobem.

Barvikol přežil továrnu

Ladislav Ranný začal roku 1913 v Blansku výrobou barev a laků. O dvě desetiletí později jeho firma nabízela vlastní chemické speciality a budovala kolem nich samostatné značky. Jednou z nich byl Barvikol.

Pak přišla válka, poválečná obnova a znárodnění. Jméno Ranného z továrny zmizelo. Barvikol však nezmizel. Ještě po převzetí soukromého průmyslu státem se objevoval v odborných návodech, používali jej pěstitelé a roku 1954 jej Československo nabízelo v mezinárodním obchodě.

Z jediné reklamní dopisnice se tak skládá téměř půl století české průmyslové historie. Začíná prvorepublikovým podnikatelem v Blansku, pokračuje postřikem ovocných stromů, válkou a znárodněním a přes rodinu Ranných se nakonec dostává až k Rakovníku a Jaru.

Barvikol dnes téměř nikdo nezná. Ranného reklamní dopisnice ale připomíná dobu, kdy měl v českém sadu podobně samozřejmé místo, jaké později získal Jar u kuchyňského dřezu.

Zdroje

Muzeum Blanenska: Blansko průmyslové – historie blanenských průmyslových podniků, továrna L. Ranného založená roku 1913. Muzeum Blanenska

Úřední list republiky Československé, 1948/1949: vyhláška o znárodnění podniku L. Ranný, Blansko č. 442. e-Sbírka

Věrná stráž, 1. dubna 1949: doporučení Barvikolu pro postřik stromů proti přezimujícím vajíčkům mšice chmelové. SCVP

Oberschlesische Zeitung, 1944: dobová nabídka Barvikolu proti přezimujícím škůdcům ovocných stromů a bobulovin. Silesian Digital Library

Národní ústav lidové kultury: publikovaná kniha příjmů a vydání 1947–1953 s položkou „Barvikol na stříkání stromů“. Journal of Ethnology

United Nations Treaty Series, sv. 185, 1954: Barvikol v seznamu československého exportního chemického zboží jako prostředek pro ošetřování ovocných stromů. United Nations Treaty Collection

Blanenský deník, 2025: vzpomínky Mojmíra Ranného mladšího na Ladislava Ranného, blanenskou továrnu a život chemika Mojmíra Ranného. Blanenský Deník

Národní knihovna ČR: autoritní záznam chemika Mojmíra Ranného, narozeného 30. listopadu 1925 v Blansku. Příjmení

Wiley – Fette, Seifen, Anstrichmittel, 1967: odborná práce Mojmíra Ranného z Výzkumného ústavu tukového průmyslu v Rakovníku. Wiley Online Library

Reklamní odpovědní dopisnice BARVIKOL, chemická továrna Ranný, Blansko, sbírkový exemplář; povolení Poštovního ředitelství v Brně ze dne 21. prosince 1934.

 

 

Mohlo by vás zajímat

Katalog