Zima

Bohumil Zima – když Merkur prodával reklamu z Břevnova

Reklamní karta, která je zároveň ukázkou vlastní práce

Na první pohled je to drobná reklamní dopisnice, ve skutečnosti však představuje velmi promyšlenou vizitku pražského reklamního podniku. Uprostřed kompozice stojí okřídlený Merkur, tradiční symbol obchodu, v ruce drží hůl zakončenou ozubeným kolem s monogramem BZ. Kolem jeho těla se vine pás, který postupně sděluje, co firma nabízí: „Reklamní kalendáře – malované – ražené – litograf. – zhotovuje“. Pod nohama Merkura se zvedá stylizovaná silueta města a celé výtvarné řešení míří přesně na klientelu, které měl Bohumil Zima své služby prodávat – obchodníky, výrobce a firmy hledající vlastní reklamu.

Právě to dělá z této karty víc než obyčejný inzerát. Zima na malém formátu předvádí produkt tím, že jej současně prodává. Barevná litografie, výrazná kresba, typografie, raženě působící firemní znak i kompozice dokazují možnosti reklamní dílny lépe než dlouhý seznam služeb. Je to vlastně malý vzorník reklamního řemesla ukrytý v pohlednici.

Dole je uvedeno: „BOH. ZIMA, PRAHA-BŘEVNOV, 285. HUSOVA 2 n. TELEF. 462-19.“ A právě telefonní číslo se nakonec ukázalo jako klíč k tomu, kdo se za zkratkou „Boh.“ skutečně skrýval.

Boh. Zima byl Bohumil Zima

Rozhodující doklad se podařilo najít na jiné dochované firemní tiskovině. V aukčním katalogu Philashop je evidována reklamní celistvost Bohumila Zimy z Prahy, opatřená poštovním razítkem Praha 25 ze dne 18. května 1935. Na reprodukované obálce je čitelné celé jméno Bohumil Zima a zároveň stejné telefonní číslo 462-19, jaké nese naše barevná reklamní karta. Tady už nejde o shodu příjmení nebo domněnku nad zkratkou křestního jména, ale o velmi přesné propojení dvou dobových firemních materiálů. Philashop

Rok 1935 je proto pro historii Zimova podniku pevně doloženým bodem. Firma v té době fungovala, používala vlastní propagační tiskoviny a vystupovala pod jménem Bohumila Zimy. Zajímavé je i samotné provedení dochované obálky: stejně jako na kartě pracuje s obchodní symbolikou a grafickým motivem připomínajícím reklamní tiskoviny. Zdá se tedy, že Zima nepoužíval jen prosté hlavičkové papíry, ale věnoval značnou pozornost vlastní firemní identitě – dávno předtím, než se tento pojem stal běžnou součástí reklamního slovníku.

Dochoval se navíc nejméně ještě jeden identický exemplář barevné dopisnice s Merkurem. V roce 2025 byl prodán na Aukru jako „Reklamní pohlednice Boh. Zima v Praze“. Prodejce uváděl rozměr 13,5 × 9 cm a zařadil ji do období první republiky. Aukční popis samozřejmě není archivním důkazem datace, ale existence druhého exempláře potvrzuje, že nešlo o jediný zkušební otisk, nýbrž o skutečně používanou firemní reklamu. Aukro

Husova 2 – dnešní Heleny Malířové

Také adresu se podařilo určit poměrně přesně. Číslo 285 na kartě je číslem popisným domu a dvojka číslem orientačním. Dnešní adresa objektu zní Heleny Malířové 285/2, Praha 6–Břevnov; stejné spojení č.p. 285 a orientačního čísla 2 je doloženo i v současných registrech. Public Registers

Název ulice umožňuje zároveň poměrně dobře ohraničit stáří reklamy. Dnešní ulice Heleny Malířové byla do roku 1906 bezejmenná, v letech 1906–1940 nesla jméno Husova, za okupace byla přejmenována na Hohenlohovu, v letech 1945–1947 se na krátkou dobu vrátil název Husova a od roku 1947 nese dnešní jméno. Tyto údaje vycházejí mimo jiné z Pražského uličníku. PSK

Druhý časový údaj přináší samotné označení Praha-Břevnov. Břevnov byl samostatným městem do konce roku 1921 a teprve 1. ledna 1922 byl začleněn do Velké Prahy, kde se stal součástí městského obvodu Praha XVIII. AHMP

Z adresních údajů tedy vychází široké možné rozpětí 1922–1940, případně teoreticky krátká poválečná epizoda 1945–1947, kdy se ulici na dva roky vrátilo jméno Husova. Druhou možnost však činí málo pravděpodobnou jak celkový charakter reklamy, tak především existence Zimovy firemní celistvosti z roku 1935. Nejrozumnější datace této dopisnice je proto první republika, pravděpodobně 30. léta, přičemž přesný rok zatím doložen není.

Reklamní kalendář nebyl jen kalendář

Zajímavé je, jak Zima svůj hlavní výrobek označuje. Nenabízí jednoduše tisk kalendářů, ale přímo „reklamní kalendáře“, navíc malované, ražené a litografované. Takové kalendáře patřily v meziválečné době k nejúčinnějším dlouhodobým reklamním nosičům. Firma je mohla rozdávat obchodním partnerům a zákazníkům a její jméno potom zůstávalo na stěně domácnosti, kanceláře, hostince či obchodu po celý rok.

Zima tedy pravděpodobně nestál v pozici klasické velké tiskárny zaměřené na knihy nebo noviny. Podle vlastního reklamního sdělení se orientoval na užitou obchodní grafiku a reklamní produkci, kde bylo potřeba spojit ilustraci, typografii, tisk a další zušlechťovací techniky. Výčet „malované – ražené – litograf.“ je v tomto směru výmluvný: zákazník si neobjednával jen potištěný papír, ale individuálně pojatý reklamní předmět.

I znak firmy je sestavený velmi vědomě. BZ je zasazeno do ozubeného kola, tedy jednoho z nejběžnějších symbolů moderní průmyslové výroby, zatímco Merkur představuje obchod a směnu. Zima tak na jediné kartě spojuje výrobu, obchod a reklamu. Přesně to bylo prostředí, ve kterém se moderní československá reklama mezi válkami rychle profesionalizovala.

V roce 1937 už existuje adresář, který může říci víc

Dalším důležitým pramenem je Pražský adresář 1937–1938, vydaný Státní tiskárnou roku 1937. Nejde jen o seznam obyvatel. Téměř sedmnáct set stran obsahuje všeobecný adresář Velké Prahy a samostatný obchodní, živnostenský a průmyslový adresář, včetně oborového rejstříku firem. Dokument je dnes digitalizován Městskou knihovnou v Praze. MLP

Tady je ovšem potřeba oddělit nalezený pramen od nalezeného zápisu. Samotnou existenci adresáře mám doloženou, ale při současném elektronickém pátrání se mi nepodařilo spolehlivě vytáhnout Zimovu konkrétní položku z naskenovaných stran. Nechci tedy dělat oblíbený internetový trik „adresář existuje, tudíž jsem v něm člověka určitě našel“. Nenašel. Je to ale zjevně jeden z pramenů, kde by se mělo pokračovat ručním listováním v oddílu Z a následně v oborových heslech reklama, kalendáře, litografie či reklamní závody.

Právě tam může ležet odpověď na další otázku: zda byla Husova 285/2 současně Zimovým bydlištěm a provozovnou, nebo zda zde pouze bydlel a výrobu zadával jiné tiskárně. Reklamní karta používá adresu velmi výrazně, ale samotná formulace ještě neprokazuje existenci vlastní tiskárny v domě.

Záhadná stopa z filmového prostředí

Při dalším hledání se objevila ještě jedna pozoruhodná stopa. V archivním inventáři Českomoravského filmového ústředí, uloženém v Národním filmovém archivu, existuje soubor označený jako „Árijský rejstřík: pracovníci ve filmovém odboru“, inventární číslo 681. Jde o protektorátní evidenci osob z filmového prostředí. Národní Filmový Archiv

V abecedním seznamu tohoto fondu je skutečně uveden „Zima, Bohumil“, u něhož inventář uvádí jeden list, rok 1940 a evidenční jednotku 41. Národní Filmový Archiv

To je zajímavé, ale tady končí fakta a začíná nutná opatrnost. Nemáme zatím důkaz, že jde o stejného Bohumila Zimu z Břevnova. Jméno samo nestačí a spojovat oba muže jen proto, že se reklamní grafik mohl pohybovat kolem filmové propagace, by bylo lákavé, ale nepoctivé. Pokud by však příslušný list obsahoval adresu Husova 2, telefon 462-19 nebo profesi spojenou s reklamní grafikou, vzniklo by velmi cenné pokračování Zimova příběhu až do roku 1940. Ten jediný archivní list proto stojí za fyzické prověření.

Malý reklamní podnik s překvapivě moderní tváří

Bohumil Zima zatím nepatří mezi známá jména československé reklamní historie. Neznáme dosud datum jeho narození, rok založení podniku ani přesný rozsah výroby. Nevíme ani, zda Merkur na reklamní kartě vznikl přímo v jeho dílně, nebo jej vytvořil externí kreslíř. O to zajímavější je, kolik informací lze vytáhnout z několika nenápadných tiskovin.

V polovině třicátých let máme Bohumila Zimu bezpečně doloženého jako pražského podnikatele používajícího telefon 462-19. Jeho provozní adresa míří do Břevnova, na tehdejší Husovu ulici, dnešní Heleny Malířové 285/2. Jeho vlastní reklama nabízí reklamní kalendáře, malované, ražené a litografované práce a prezentuje podnik pomocí výrazné, profesionálně pojaté grafiky. A přesně v tom je kouzlo této dopisnice: nevypovídá jen o jedné zapomenuté firmě. Ukazuje svět menších prvorepublikových reklamních dílen, které stály mezi výtvarníkem, tiskárnou a reklamní agenturou a jejichž práce dnes často přežívá, zatímco jména jejich tvůrců téměř zmizela.

Bohumil Zima z Břevnova už ale úplně bezejmenný není. Rok 1935, celé jméno, adresa i telefon jsou nyní propojené.Dalším klíčem je pražský adresář a především jediný list uložený v Národním filmovém archivu. Tam může být schovaný kus příběhu, který na této malé kartě ještě není vidět.

Zdroje

• Dobová reklamní dopisnice Boh. Zima, Praha-Břevnov 285, Husova 2, telefon 462-19 – exemplář ve sbírce Reclamare.
• Philashop: reklamní celistvost Bohumil Zima, Praha, strojové razítko Praha 25, 18. V. 1935. Philashop
• Městská knihovna v Praze: Pražský adresář 1937–1938. Všeobecný, obchodní, živnostenský, průmyslový, majitelů domů, Státní tiskárna, Praha 1937. MLP
• Archiv hlavního města Prahy: Archiv města Břevnov; připojení Břevnova k Velké Praze k 1. lednu 1922. AHMP
• Národní knihovna ČR – Ptejte se knihovny: historie názvu dnešní ulice Heleny Malířové podle Pražského uličníku. PSK
• Národní filmový archiv: fond Českomoravské filmové ústředí, inv. č. 681, „Árijský rejstřík: pracovníci ve filmovém odboru“; položka Zima, Bohumil, 1940. Národní Filmový Archiv
• Aukro: další dochovaný exemplář reklamní dopisnice Boh. Zima, rozměr 13,5 × 9 cm.