Boston

Jan Vaněk a BOSTON – příběh hradecké chemické laboratoře

Chemická laboratoř z Hradce Králové

Na první pohled je to jen drobný reklamní tisk. Několik slov, jméno výrobce a jednoduchá výzva: „CHEMICKÁ LABORATOŘ JAN VANĚK, HRADEC KRÁLOVÉ – Podporujte český podnik!“ Za touto nenápadnou reklamou se však skrývá příběh firmy, který vede od drogistického a chemického podnikání v meziválečném Hradci Králové až k průmyslovému zpracování kožešin v Březhradě a nakonec ke znárodnění po únoru 1948.

S Janem Vaňkem je spojena značka BOSTON, pod níž byla nabízena mimo jiné zubní a ústní voda. Dochovaná reklamní účtenka ukazuje charakteristickou láhev s názvem BOSTON, cenou 10 Kč a stejnou výzvou „Podporujte český podnik“. Nešlo tedy jen o název laboratoře skrytý v obchodních dokumentech. Vaněk budoval spotřebitelskou značku určenou běžnému zákazníkovi a snažil se jí dát vlastní tvář. Z dochovaných reklamních dokladů dnes bezpečně známe právě přípravek pro ústní hygienu; další sortiment chemické laboratoře bude ještě potřeba dohledat. Samotné zařazení účtenky prodejcem do období první republiky je věrohodné, ale bez dalšího archivního dokladu jej nelze považovat za přesnou dataci.

„Podporujte český podnik!“

Dnes může slogan působit téměř samozřejmě, ve své době však nesl výrazný význam. Nové Československo si po roce 1918 budovalo nejen vlastní státní instituce, ale také vlastní hospodářskou identitu. Domácí výrobci rádi zdůrazňovali český původ zboží a obraceli se na zákazníky s výzvou, aby nákupem podporovali tuzemské podnikání. U Vaňkovy reklamy je tato myšlenka formulována naprosto bez okolků: „Podporujte český podnik!“ Reklama tak neprodávala pouze ústní vodu. Prodávala zároveň představu, že zákazník svým nákupem podporuje domácí výrobu.

Do tohoto prostředí velmi dobře zapadá i starší stopa po Janu Vaňkovi, majiteli Centrální drogerie v Hradci Králové. Dobový tisk jej dokládá už roku 1920 a v roce 1922 jeho centrální drogerie nabízela například strojní oleje, mazadla, vazelíny a benzin. To ukazuje, že jméno Jan Vaněk mělo v hradeckém drogistickém a chemickém obchodě tradici nejméně od počátku dvacátých let.

Právě zde se však celý příběh komplikuje.

Dva Janové Vaňkové?

Pozdější majitel firmy BOSTON v Březhradě je v pramenech uváděn jako Jan Vaněk narozený roku 1915. Jestliže je tento údaj správný, nemohl být totožný s Janem Vaňkem, který již v roce 1920 provozoval v Hradci Králové centrální drogerii – bylo by mu tehdy pouhých pět let. Nabízí se proto velmi lákavá možnost, že šlo o otce a syna, případně o jiné příbuzné a že mladší Jan Vaněk pokračoval v rodinném podnikání v chemickém oboru. Dokud se však nenajde matrika, obchodní rejstřík nebo jiný přímý doklad rodinného vztahu, zůstává to pouze hypotézou.

Je to přitom stopa, která by vysvětlovala mnohé. Přechod od drogerie přes vlastní chemickou laboratoř až k průmyslovému chemickému zpracování kůží a kožešin by vytvořil překvapivě logickou podnikatelskou linii. Drogerista pracoval s chemickými přípravky, laboratoř vyráběla vlastní spotřební výrobky a pozdější BOSTON používal chemické postupy při činění a barvení kožešin. Zatím však nesmíme jednotlivé články tohoto řetězce spojit pevněji, než dovolují dochované prameny. Jisté je pouze to, že jméno Jan Vaněk se v hradeckém chemickém podnikání objevuje už na začátku dvacátých let a že o dvě desetiletí později nesl podnik Jana Vaňka v Březhradě jméno BOSTON.

Od lahvičky ústní vody k továrně BOSTON

Nejdramatičtější kapitola začíná na okraji Hradce Králové v Březhradě. Stával zde starý průmyslový areál s pozoruhodnou minulostí. Původní mlýn koupil roku 1816 František Grégr, otec pozdějšího politika a vydavatele Národních listů Julia Grégra. Areál postupně sloužil jako mlýn, zpracovávala se zde cikorka a fungovala zde škrobárna. Později se objekt změnil na koželužnu firmy Přibík.

Právě tento areál koupil podle dochovaných údajů v roce 1941 Jan Vaněk, narozený roku 1915. Firma BOSTON zde vybudovala provoz zaměřený na barvení a úpravu kožešin a jirchářství. Chemie tedy zůstala v centru podnikání, jen se radikálně změnilo její měřítko. Z drobné lahvičky přípravku pro osobní hygienu se dostáváme k provozu, v němž se kůže a kožešiny zpracovávaly chemickou cestou. V únoru 1944 vypracoval hradecký stavitel Jaroslav Hájek projekt rekonstrukce závodu, i když dnes není jasné, v jakém rozsahu se jej ještě během války podařilo uskutečnit.

Existenci podniku přitom potvrzuje přímo státní archiv. Ve fondech Státního oblastního archivu je veden samostatný soubor „Boston – Jan Vaněk, barvírna, úprava kožešin, jirchárna, Březhrad“ s časovým rozsahem 1940–1948. To je mimořádně důležitý doklad, protože BOSTON zde už není jen značkou nalezenou na reklamním tisku, ale oficiálně evidovaným průmyslovým podnikem Jana Vaňka.

Přímé propojení předválečné chemické laboratoře Jana Vaňka a ústní vody BOSTON s pozdější březhradskou továrnou BOSTON je velmi pravděpodobné, ale zatím jej nelze prohlásit za definitivně uzavřenou věc. Shoda jména Jana Vaňka, názvu BOSTON, Hradce Králové a chemického zaměření je silná; chybí nám však dosud jeden ideální dokument – například dobový rejstříkový zápis, faktura nebo reklama, která by oba podniky přímo spojila.

Rok 1948 – konec soukromého BOSTONU

Poválečné období přineslo československému průmyslu zásadní změnu. Po komunistickém převratu v únoru 1948 následovala další vlna znárodňování a soukromý podnik Jana Vaňka se jí nevyhnul. Odborná práce Univerzity Pardubice, opřená o archivní fond národního podniku KARA, uvádí mezi znárodněnými závody přímo továrnu BOSTON Jana Vaňka v Březhradě, zaměřenou na činění a barvení kožešin. V průběhu roku 1948 byla začleněna do nově vytvářeného národního podniku KARA, kožešnické závody.

Tím skončila samostatná historie firmy nesoucí Vaňkovo jméno. Areál v Březhradě pokračoval v průmyslovém využití, ale původní podnikatelská identita postupně zmizela. Jméno BOSTON, které kdysi zákazník viděl na lahvičce zubní a ústní vody a na účtence s výzvou k podpoře českého podnikání, se stalo součástí archivních seznamů.

Právě v tom spočívá kouzlo podobných reklamních dokladů. Účtenka, která měla původně životnost několika minut nebo dní, dokáže po téměř století otevřít cestu k příběhu člověka, značky i celého průmyslového podniku. „Podporujte český podnik!“ tak dnes nezní pouze jako reklamní slogan. Je to malý pozůstatek světa soukromých drogistů, laboratoří a výrobců, jejichž firmy nejprve přežily hospodářské krize a válku, aby nakonec během několika měsíců po roce 1948 zmizely v nově budovaných národních podnicích.

A někde mezi starou hradeckou drogerií, chemickou laboratoří, lahvičkou ústní vody BOSTON a březhradskou jirchárnou stále zůstává jedna nevyřešená otázka: kdo přesně byl Jan Vaněk a jak spolu jednotlivé části jeho – nebo možná rodinného – podnikatelského příběhu souvisely? Právě tento poslední chybějící článek může z nenápadné reklamy udělat mimořádně dobře zdokumentovaný příběh českého podnikání první poloviny 20. století.

Zdroje:
Státní oblastní archiv – přehled archivních fondů, fond č. 1431 „Boston – Jan Vaněk, barvírna, úprava kožešin, jirchárna, Březhrad“, 1940–1948.
Dobový tisk Obnova, 1920 a 1922 – inzerce Centrální drogerie Jan Vaněk, Hradec Králové.
Vodní mlýny – Grégrův mlýn, Březhrad; historie areálu, Jan Vaněk a firma BOSTON.
Univerzita Pardubice – práce věnovaná podniku KARA a znárodněným kožešnickým závodům.
Aukro – dochovaná reklamní účtenka „BOSTON – zubní a ústní voda“, Hradec Králové, s heslem „Podporujte český podnik“.