Československá Zbrojovka, A. S., Brno

Zbrojovka Brno – továrna, která dala Československu pušky, automobily i první Zetor

Továrna narozená spolu s republikou

Jen málokterý československý průmyslový podnik byl tak pevně spojen s dějinami státu jako brněnská Zbrojovka. Její příběh se začal psát bezprostředně po rozpadu Rakouska-Uherska, kdy nový stát potřeboval nejen vlastní armádu, ale také průmysl schopný ji vyzbrojit bez závislosti na někdejší Vídni. Základem budoucího závodu se staly bývalé dělostřelecké opravárenské dílny vídeňského Arsenalu v brněnských Zábrdovicích. Brněnské prameny kladou vznik Československých závodů na výrobu zbraní do období přelomu let 1918 a 1919; jako datum založení Československé státní zbrojovky uvádí Encyklopedie dějin města Brna 1. únor 1919. První léta byla především obdobím oprav, kompletace a hledání vlastního výrobního programu. Opravovaly a montovaly se rakouské pušky Mannlicher, následně se podnik orientoval na systém Mauser, jehož výrobní zařízení Československo získalo na základě smlouvy uzavřené v prosinci 1919.

Z původně poměrně účelového státního závodu však během několika let vyrostl moderní průmyslový podnik. Ve dvacátých letech se areál v Zábrdovicích mohutně rozšiřoval a vedle starších objektů vznikaly nové výrobní budovy. Zbrojovka postupně přešla od oprav k sériové výrobě vlastních a licenčních konstrukcí a právě schopnost vyrábět obrovská množství přesných, vzájemně zaměnitelných součástek se stala jedním ze základů jejího úspěchu. Zlomovým výrobkem byla československá puška vz. 24, konstrukčně vycházející ze systému Mauser. Československá armáda dostala moderní standardní pušku a Brno zároveň získalo produkt, který se mohl vyvážet do světa.

Z Brna do celého světa

Ve dvacátých a třicátých letech se Zbrojovka Brno zařadila mezi významné světové výrobce lehkých pěchotních zbraní. Československý stát představoval pro podnik důležitého zákazníka, ale domácí armáda sama nemohla využít obrovskou výrobní kapacitu závodu. Zahraniční obchod se proto stal zásadní součástí podnikání. Brněnské pušky a kulomety mířily do řady evropských i mimoevropských zemí a značka Zbrojovka Brno se stala jedním z československých průmyslových jmen známých daleko za hranicemi republiky.

Největší světovou stopu však zanechal lehký kulomet ZB vz. 26 a konstrukce, které z něj vycházely. Československá zbraň zaujala také Velkou Británii, kde byla její konstrukce upravena pro britské požadavky a vyráběna v Royal Small Arms Factory v Enfieldu. Z kombinace názvů BRno a ENfield vzniklo jméno BREN. Jedna z nejslavnějších pěchotních zbraní 20. století tak ve svém názvu dodnes ukrývá Brno.

Za úspěchem nebyly pouze jednotlivé konstrukce. Zbrojovka dokázala zvládnout moderní sériovou výrobu s mimořádnými nároky na přesnost. Zavádění tolerančního systému umožňovalo vyrábět součástky v takové přesnosti, aby byly vzájemně zaměnitelné bez zdlouhavého individuálního dopasovávání. To zrychlovalo výrobu, snižovalo náklady a zjednodušovalo následné opravy zbraní. Právě tato kombinace dobré konstrukce, masové výroby a exportní schopnosti udělala ze Zbrojovky jeden ze symbolů technické úrovně první republiky.

Zbrojovka, která vyráběla automobily

Pohled na starou reklamní ceduli Zbrojovky může dnes svádět k představě, že podnik vyráběl především pušky. Ve skutečnosti se však už za první republiky proměnil v obrovský strojírenský koncern. V jeho výrobním programu se postupně objevily automobily, jízdní kola, motocykly, letecké motory, automatické a průmyslové váhy, obráběcí stroje a později také psací stroje. Civilní výroba pomáhala využívat technologické vybavení továrny i v době, kdy nebyla kapacita plně vytížena vojenskými zakázkami.

Zvláštní kapitolou byly automobily. Jejich výroba začala v roce 1924 a trvala do roku 1938. Z prvních konstrukčních pokusů postupně vznikla vozidla nesoucí charakteristické písmeno Z, podle něhož se jim lidově říkalo Zetky. Automobily Zbrojovky patřily k pozoruhodné části československého automobilového průmyslu a jejich zákazníkem byl například i Vlasta Burian. Značka, kterou si lidé spojovali s vojenskou puškou, se tak objevovala také na kapotách elegantních osobních automobilů.

Právě tato šíře produkce je pro pochopení Zbrojovky zásadní. Nebyla to jednoduše továrna na zbraně. Byla to obrovská technologická základna schopná přesné kovovýroby, obrábění, konstrukce motorů i masové montáže. A tato schopnost měla po druhé světové válce přivést na svět výrobek, jehož jméno se stalo možná ještě známějším než samotná Zbrojovka.

Zbrojovka pod hákovým křížem

Německá okupace v březnu 1939 znamenala dramatický zlom. Podnik strategického významu okamžitě zaujal okupanty a Zbrojovka byla začleněna do německého zbrojního komplexu Reichswerke Hermann Göring. Výrobní kapacity jednoho z nejmodernějších československých podniků tak začaly sloužit německému válečnému hospodářství. Vyráběly se německé typy pušek a kulometů a továrna se stala významnou součástí válečné produkce Třetí říše.

Současně se však přímo uvnitř podniku rozvíjela odbojová činnost. Encyklopedie Brna označuje Zbrojovku za jedno z center protinacistického odboje a brněnské prameny připomínají rovněž zapojení části vedení závodu včetně generálního ředitele Karla Stallera. Strategický význam továrny se nakonec projevil i fyzicky: v roce 1944 byla Zbrojovka bombardována. Válečné období tak zanechalo v podniku nejen materiální škody, ale také složitou paměť lidí, kteří v obrovském závodě během okupace pracovali.

A potom přišel Zetor

Po osvobození byl podnik znárodněn a část jeho obrovské výrobní kapacity měla být převedena na mírový program. Právě v tomto okamžiku se zrodil jeden z nejslavnějších československých průmyslových výrobků vůbec. Už v březnu 1946 byla ve Zbrojovce zahájena výroba traktorů, pro něž vzniklo jméno ZETOR. Název elegantně spojoval písmeno Z, používané Zbrojovkou, s koncovkou slova „traktor“.

První traktory tedy nevznikaly v samostatné továrně Zetor, jak by se dnes mohlo zdát, ale přímo v brněnské Zbrojovce. Zkušenosti s přesnou sériovou výrobou, obráběním kovů a motorářstvím vytvořily ideální prostředí pro jejich rychlé zavedení. Zetor se brzy stal mimořádně úspěšným exportním výrobkem a jednou z nejznámějších československých značek ve světě. Do roku 1952 vznikaly traktory v zábrdovickém areálu, poté se jejich výroba přesunula do samostatného podniku v Brně-Líšni.

Je to krásný paradox dějin průmyslu: továrna vybudovaná proto, aby nový stát dokázal vyrábět vlastní pušky, se po další světové válce stala rodištěm traktoru, který měl pomáhat obdělávat pole.

Od Zbrojovky k Závodům Jana Švermy a zase zpět

Poválečná historie přinesla nejen nové výrobky, ale také nové politické poměry. Zbrojovka byla začleněna do systému socialistického státního průmyslu a po určitou dobu nesla jméno Závody Jana Švermy. Změnila se také struktura výroby. Vedle zbraní vznikaly automatické váhy, nářadí, ložiska, součásti jízdních kol, převodovky, motory a především kancelářská technika. Významným výrobkem se staly psací stroje ZETA; první ZETA 1 byla zkonstruována roku 1947.

V roce 1968, při oslavách padesátileté historie závodu, jeho vedení oznámilo záměr znovu vystupovat pod tradičním názvem Zbrojovka Brno. Tehdejší výrobní specializace měla zahrnovat psací stroje, lovecké a sportovní zbraně, nářadí a motory pro traktory. V následujících desetiletích se podnik stále více orientoval také na komunikační a výpočetní techniku, dieselové motory pro Zetory a obráběcí stroje. Z původní zbrojovky tak vznikl strojírenský organismus, jehož jednotlivé výrobní programy zasahovaly do překvapivě odlišných částí každodenního života.

Město uvnitř města

Zbrojovka ale nebyla jen souborem výrobních hal. Po velkou část 20. století byla téměř městem uvnitř Brna. Podnik zaměstnával tisíce lidí a v některých obdobích se počet pracovníků blížil deseti tisícům. Generace Brňanů byly „zbrojováky“ a továrna určovala rytmus života celých Zábrdovic, Židenic a okolních čtvrtí.

Výjimečný pohled do tohoto světa poskytuje dochovaný podnikový fotografický archiv. Obsahuje více než 80 000 fotografií především z padesátých, šedesátých a sedmdesátých let. Nezachycuje pouze stroje a výrobky, ale také zaměstnance, podnikové oslavy, schůze, rekreace, sport, propagaci i obyčejné okamžiky pracovního života. Právě díky těmto fotografiím je dnes možné pochopit, jak hluboce byla továrna propojena s každodenním životem svých lidí.

Konec průmyslového kolosu

Po roce 1989 se prostředí, ve kterém Zbrojovka po desetiletí existovala, dramaticky změnilo. Podnik prošel transformací a privatizací, ale nedokázal se dlouhodobě přizpůsobit novým podmínkám. Brněnské městské zdroje uvádějí privatizaci v roce 1992, následný úpadek a konkurz v roce 2003. Definitivní konec výroby v původním zábrdovickém areálu přišel v roce 2006, kdy byli propuštěni poslední zaměstnanci.

Obrovský tovární areál o rozloze více než dvaceti hektarů pak začal postupně chátrat a stal se jedním z nejvýraznějších brněnských brownfieldů. Od roku 2016 probíhá jeho přeměna na novou městskou čtvrť Nová Zbrojovka. Část průmyslového dědictví tak ustupuje nové výstavbě, část má být do nového území začleněna jako připomínka minulosti místa.

Značka, která znamenala Brno

Zbrojovka Brno je jedním z nejlepších příkladů toho, jak může jediná továrna kopírovat celé dějiny země. Narodila se společně s Československem, vyzbrojovala jeho armádu, ve dvacátých a třicátých letech pronikla na světové trhy, vyráběla automobily i psací stroje, za okupace byla násilně zapojena do německého válečného průmyslu, po osvobození dala vzniknout Zetoru, za socialismu se proměnila v obrovský strojírenský kombinát a po roce 1989 nedokázala přežít přechod do nových ekonomických podmínek.

A přesto její jméno nezmizelo. Zůstalo ve zbraních označených ZB, v legendárním BREN, v automobilech se znakem Z, v psacích strojích ZETA, v traktorech ZETOR a samozřejmě v samotném Brně. Stará reklamní cedule Zbrojovky proto není jen reklamou na jeden výrobek. Je malým pozůstatkem podniku, který po většinu 20. století představoval jednu z největších průmyslových značek Československa.

ZDROJE:
Encyklopedie dějin města Brna – Založena Československá státní Zbrojovka, 1. 2. 1919.
Statutární město Brno – Zbrojovka: výrobní kolos padl, síla symbolu zůstala, projekt Fenomén Zbrojovka.
Encyklopedie dějin města Brna – areál Zbrojovky, Lazaretní 7/1.
Vojenský historický ústav Praha – historie počátků československé zbrojní výroby a nákupu výrobního zařízení Mauser.
Statutární město Brno – Oslavy 50. výročí trvání brněnské Zbrojovky, 1968.
Urban centrum Brno – historie a transformace areálu Zbrojovky Brno.