Eduard Vála, Tišnov

U nádraží v Tišnově – Eduard Vala, Hotel Fuňka a reklama Bezrukého Frantíka

Dobře Vás obslouží znovuotevřená restaurace „U nádraží“

Černé pozadí, několik výrazných barev a výjev, kterému rozuměl každý návštěvník kina bez jediného vysvětlení. Číšník v bílém saku a s motýlkem stojí s ubrouskem přehozeným přes ruku u stolu pokrytého modrým ubrusem. Naproti němu sedí spokojený host v hnědém obleku, před sebou talíře s jídlem a velký korbel piva. Nad scénou se v barevném písmu vine jednoduchý slib: „Dobře Vás obslouží znovuotevřená restaurace ‚U nádraží‘.“ Pod obrázkem vystupuje velkými červenými písmeny jméno EDUARD VALA, označený jako nájemce, a nakonec jednoznačné určení místa – TIŠNOV.

Dochovaný skleněný reklamní diapozitiv zachycuje velmi krátký okamžik v dlouhém životě jednoho tišnovského domu. Z někdejšího hotelu U České koruny se stal slavný Hotel Fuňka, po válce přišel Eduard Vala a restaurace U nádraží a pod tímto názvem přežil hotel ještě několik desetiletí. Díky nově nalezenému prameni dnes navíc víme, že všechny tyto názvy skutečně patřily k domu č. p. 287 naproti tišnovskému nádraží.

Dům č. p. 287 – od České koruny k Fuňkovi

Historie domu začíná mnohem dříve než reklamní diapozitiv. Tišnovské noviny při popisu dějin místní pošty uvádějí mimořádně důležitou informaci: když se roku 1902 tišnovská pošta osamostatnila od lékárny, jejím prvním samostatným působištěm byly prostory hotelu U České koruny č. p. 287 nedaleko vlakového nádraží.

A právě tento pramen definitivně řeší otázku, která dlouho zůstávala otevřená. Tišnovské noviny výslovně uvádějí, že jméno tohoto hotelu bylo později změněno na Hotel Fuňka. V budově se nacházela také první kavárna v Tišnově. Nejde tedy o dva podobně lokalizované hotely ani o pouhou shodu údajů. Hotel U České koruny č. p. 287 a pozdější Hotel Fuňka jsou jeden a tentýž objekt.

Stejný pramen pokračuje ještě dál: restaurační a hotelové služby v tomto domě později dožívaly pod názvem Hotel U nádraží. Tím je poprvé přímo pramenně spojen celý řetězec názvů jednoho domu:

Hotel U České koruny – č. p. 287 → Hotel Fuňka → Hotel U nádraží.

Éra Ladislava Fuňky

Ve třicátých letech získal hotel jméno po svém nájemci Ladislavu Fuňkovi. Publikace Tišnov: příroda, dějiny, památky, lidé připomíná druhý tišnovský hotel situovaný u nádraží, který byl ve třicátých letech renovován a právě podle tehdejšího pronajímatele nazýván Hotelem Fuňka.

Adresář republiky Československé z let 1937–1938 už mezi tišnovskými hotely uvádí „Nový Hotel Fuňka (Lad. Fuňka)“. Podnik se také intenzivně propagoval. V dobovém tisku se opakovaně objevovalo jednoduché oznámení „Nový HOTEL FUŇKA, Tišnov, proti nádraží. Telefon číslo 55.“

Označení „proti nádraží“ nebylo náhodné. Železnice byla pro hotel zdrojem hostů a zároveň nejjednodušším orientačním bodem. Cestující vystoupil z vlaku a hotel měl prakticky před sebou.

Hotel za okupace

Fuňkův podnik pokračoval také během Protektorátu. Ještě v lednu 1943 jej Lidové noviny propagovaly jako Hotel Fuňka v Tišnově, středisko turistického a cizineckého ruchu, stále s telefonním číslem 55 a s Fuňkou jako hoteliérem.

Válečné roky však přinesly domu i temnější kapitolu. Pozdější článek Tišnovských novin věnovaný odbojáři Vladimíru Sedlákovi připomíná německé schůze konané za okupace v Tišnově u nádraží v hotelu Fuňka. Hotel tedy nebyl pouze místem noclehu, jídla a společenského života, ale stal se také jednou z kulis okupovaného města.

Z toho však nelze automaticky vyvozovat poválečný osud nájemce nebo vlastnické poměry. Souvislost mezi válečným využíváním hotelu a jeho pozdější změnou názvu zatím žádný nalezený dokument neprokazuje.

Fuňka nezmizel v květnu 1945

Zajímavé je, že jméno Hotel Fuňka přežilo samotnou válku. Dobová inzerce dokládá provoz pod starým názvem ještě po osvobození. V srpnu 1945 hotel prostřednictvím Svobodných novin nabízel restaurační stolový sporák. V listopadu téhož roku sháněl personál a v září 1946 Hotel Fuňka v Tišnově stále hledal kuchařku a další pracovní sílu. Další novinová stopa se objevuje ještě v roce 1947.

To je pro datování diapozitivu zásadní. Restaurace Eduarda Valy nemohla nahradit Fuňkův podnik bezprostředně po válce. Přechod musel nastat až později, někdy mezi posledními poválečnými doklady Hotelu Fuňka a říjnem 1948.

Právě do tohoto úzkého časového okna dokonale zapadá reklamní diapozitiv.

Přichází Eduard Vala

Dne 14. října 1948 vyšel v Lidových novinách inzerát, který identifikaci diapozitivu prakticky uzavírá. Čtenáře při návštěvě Tišnova zve do restaurace „U nádraží“ nájemce Eduard Vala/Vála a používá přitom prakticky stejný reklamní slogan jako diapozitiv – že zde budou hosté dobře obslouženi.

Shoda názvu podniku, města, jména nájemce a reklamního sloganu je natolik přesná, že není pochyb o tom, jaký podnik diapozitiv propagoval.

Ještě důležitější je slovo „znovuotevřená“, které se objevuje přímo na skle. Zjevně se mělo veřejnosti oznámit, že restaurace po určité přestávce, změně nájemce nebo reorganizaci znovu zahájila provoz. Co přesně se mezi Fuňkovým provozem a nástupem Eduarda Valy odehrálo, zatím nevíme. Mohlo jít o změnu nájemce, poválečné majetkové změny nebo krátké uzavření provozu. Bez archivního dokumentu však nelze žádnou z těchto možností označit za prokázanou.

Nejpravděpodobnější datace diapozitivu je proto 1947–1948, přičemž vzhledem k doloženému inzerátu Eduarda Valy z října 1948 se jako velmi přirozený nabízí právě rok 1948.

Vala, nikoli Vála?

Samotné příjmení nájemce si zaslouží malou poznámku. Na diapozitivu je výrazným červeným písmem napsáno VALA, tedy bez čárky. Některé přepisy novinového inzerátu používají podobu Vála, avšak podoba Vala je na Tišnovsku dobře doložena.

Nové pátrání navíc přineslo zajímavou osobní stopu. Tišnovský kulturní zpravodaj zaznamenává mezi zemřelými v prvním čtvrtletí roku 1980 Eduarda Valu, narozeného roku 1922, bytem Karasova 450, který zemřel 11. března 1980. O dvacet let později připomněla rodina Valova stejné výročí jeho úmrtí.

Časově by tato osoba mohla odpovídat: v roce 1948 by Eduardu Valovi narozenému roku 1922 bylo přibližně šestadvacet let. Doklad, že právě tento muž byl nájemcem restaurace U nádraží, však nalezen nebyl. V Tišnově navíc žilo více lidí jménem Eduard Vala, takže by jejich ztotožnění bez živnostenského, pobytového nebo matričního záznamu bylo předčasné.

Jisté tedy zatím zůstává pouze jméno restauratéra: Eduard Vala, případně v některých pramenech Vála.

U nádraží pokračuje dál

Dům č. p. 287 pokračoval jako hotel a restaurace U nádraží i dlouho poté, co z pramenů zmizel Eduard Vala.

Automapa ČSR z roku 1959 uvádí „TIŠNOV, U nádraží, Stalinova 287“. Průvodce Povodí střední Svratky z téhož roku připisuje podniku patnáct lůžek. V roce 1978 už nacházíme hotel U nádraží, Janáčkova 287, zařazený do kategorie C, s restaurací III. cenové skupiny. Změna adresy ze Stalinovy na Janáčkovu přitom neznamenala změnu budovy – číslo popisné 287 zůstalo stejné.

Roku 1985 je U nádraží stále vedeno na Janáčkově 287, s telefonem 82 81 a výslovným údajem o poloze u nádraží ČSD. Ještě průvodce z roku 1991 zde eviduje 25 lůžek a restauraci III. skupiny.

Sláva podniku však postupně mizela. Rovnost v roce 1986 kritizovala vzhled restaurace U nádraží jako natolik nevábný, že návštěvníky spíše odrazoval. O deset let později už bylo prakticky po všem. Tišnov Fotorevue v roce 1996 při zveřejnění historické fotografie Hotelu Fuňka poznamenala, že bývalý hotel je již delší dobu uzavřen a chátrá.

Bezruký Frantík

Příběh diapozitivu má ještě druhého hlavního hrdinu. V kresbě se nachází podpis FRANTÍK a ve spodním, silně vybledlém rámečku lze rozeznat velká proložená písmena odpovídající slovu FRANTÍKA.

Stopa vede do Brna k mimořádně zajímavému reklamnímu podnikateli Františku Filipovi, známému pod jménem Bezruký Frantík. Narodil se roku 1904 v Jamném nad Orlicí a navzdory svému tělesnému handicapu vybudoval reklamní kancelář, která působila v Brně a měla filiálku také ve Svitavách.

Adresář zemského hlavního města Brna z roku 1948, tedy přesně z doby, do níž spadá reklama Eduarda Valy, uvádí „Kancelář bezrukého Frantíka, Brno, Kobližná 10–12“ a telefonní čísla 15 241 a 16 603. Podnik figuruje přímo v rubrice reklamních kanceláří.

Časová shoda je pozoruhodná. V roce 1948 je doložena restaurace Eduarda Valy U nádraží a současně v Brně funguje reklamní kancelář Bezrukého Frantíka. Na diapozitivu je navíc přímo podpis FRANTÍK a ve spodním výrobním údaji lze rozeznat jeho jméno.

Autorství či výrobu diapozitivu Kanceláří bezrukého Frantíka proto lze považovat za velmi pravděpodobné, nikoli však zatím za definitivně prokázané, protože celý spodní výrobní text se nepodařilo bezpečně přečíst.

Sto let jednoho domu

Díky nově nalezenému prameni už dnes nemusíme pouze předpokládat, že Hotel Fuňka a pozdější U nádraží byly stejným podnikem. Víme, že příběh domu č. p. 287 začíná nejpozději na přelomu 19. a 20. století jako Hotel U České koruny. Roku 1902 zde sídlila tišnovská pošta. Později se hotel stal Hotelem Fuňka, nesoucím jméno svého nájemce Ladislava Fuňky, a po další změně pokračoval jako Hotel U nádraží.

Reklamní diapozitiv Eduarda Valy tedy nezachycuje náhodnou hospodu poblíž železniční stanice. Zachycuje jednu konkrétní kapitolu života významného tišnovského hotelového domu.

Někdy kolem roku 1948 se v potemnělém kině rozsvítilo sklo. Na plátně se objevil číšník v bílém saku, spokojený host, talíře s jídlem a korbel piva. Diváci se dozvěděli, že restaurace U nádraží je znovu otevřena a že je zde dobře obslouží její nový nájemce Eduard Vala.

Reklama trvala možná jen několik sekund.

Po téměř osmdesáti letech je však právě těch několik sekund jedním z mála dochovaných svědectví o krátkém okamžiku, kdy se ze starého Fuňkova hotelu rodilo poválečné U nádraží.

Zdroje

Tišnovské noviny, 3/2022, historie tišnovské pošty – Hotel U České koruny č. p. 287, pozdější Hotel Fuňka a Hotel U nádraží.

Lidové noviny, 14. 10. 1948, s. 6 – restaurace U nádraží, nájemce Eduard Vala/Vála.

Adresář republiky Československé, 1937–1938 – Nový Hotel Fuňka, Ladislav Fuňka.

Jevíčsko, 1938–1941 – inzerce Nového Hotelu Fuňka, Tišnov, proti nádraží, tel. 55.

Lidové noviny, 11. 1. 1943 – Hotel Fuňka, Tišnov, hoteliér Fuňka.

Svobodné noviny, 15. 8. 1945; 30. 11. 1945; 17.