Eutrichol

Eutrichol – když se proti padání vlasů bojovalo keratinem, křemíkem a opoterapií

Tablety proti vypadávání vlasů

Na první pohled působí reklama na Eutrichol skoro jako výňatek z učebnice medicíny. Místo obrázku bujné kštice a jednoduchého příslibu růstu vlasů předkládá několik odborně znějících pojmů: resorbovatelný keratin, Acidum silicicum, opotherapie, defluvium capillitii – tablety. Právě tahle směs latiny, moderně znějící chemie a tehdy velmi módní hormonální medicíny je pro dobu svého vzniku charakteristická. Eutrichol se zde nepředstavuje jako obyčejná vlasová voda, ale jako prostředek, který má zasáhnout problém zevnitř organismu.

Latinské defluvium capillitii znamená jednoduše ubývání či vypadávání vlasů. Samotné defluvium označuje odtok nebo úbytek a v lékařské terminologii se používalo právě pro patologické vypadávání vlasů. Zajímavější je údaj Acidum silicicum – kyselina křemičitá. Pokud je na konkrétní reklamě skutečně vytištěno „Acidum silicilicum“, jak zní přepis, jde velmi pravděpodobně o chybu sazeče nebo dobovou nepřesnost; standardní farmaceutická latina zná Acidum silicicum, tedy kyselinu křemičitou.

Také spojení resorbovatelný keratin bylo mimořádně chytře zvolené. Keratin je základní strukturální bílkovinou vlasů a nehtů, ale běžný keratin je velmi obtížně rozpustný. Slovo „resorbovatelný“ mělo zákazníkovi sdělit, že výrobce údajně našel formu, kterou tělo dokáže přijmout a využít. Bez originálního příbalového letáku ovšem nevíme, co přesně výrobce pod tímto označením používal – zda hydrolyzovaný keratin, směs jeho rozkladných produktů, nebo jen obchodně přitažlivé označení. Tady by bylo chybou z reklamního textu dělat přesnější chemii, než jakou skutečně známe.

Opoterapie – velká medicínská móda meziválečných let

Nejzajímavějším slovem celé reklamy je opotherapie. Dnes téměř zapomenutý pojem byl na přelomu 19. a 20. století jedním z velkých příslibů nové medicíny. Označení opothérapie zavedl roku 1898 francouzský lékař Louis Landouzypro léčbu přípravky získanými z orgánů a žláz. Ještě před ním vyvolal senzaci fyziolog Charles-Édouard Brown-Séquard, který roku 1889 experimentoval s výtažky ze zvířecích varlat a věřil, že organismus může prostřednictvím podobných extraktů získávat látky, které mu chybějí.

Nebyla to přitom jen okrajová šarlatánská móda. Z této etapy medicíny skutečně vyrostla moderní endokrinologie a některé formy orgánové léčby – například podávání štítné žlázy při její nedostatečné funkci – měly reálný terapeutický základ. Vedle nich se však objevilo obrovské množství preparátů, u nichž byly léčebné možnosti žlázových extraktů přeceňovány. Ve dvacátých a třicátých letech dosáhla opoterapie vrcholu popularity a preparáty z živočišných žláz se podávaly injekčně i ústy v tabletách proti únavě, stárnutí, sexuálním problémům, nervovým potížím i celé řadě dalších stavů.

A právě proto je slovo opotherapie na české reklamě na Eutrichol mimořádně důležité. Spojení opoterapie, tablet, keratinu a kyseliny křemičité velmi dobře zapadá do farmaceutického světa dvacátých až třicátých let 20. století. Není to samo o sobě důkaz přesného roku výroby, ale jako pracovní datace československého reklamního materiálu je meziválečné období výrazně pravděpodobnější než doba kolem roku 1900.

Eutrichol však začal mnohem dříve

Samotné jméno Eutrichol je totiž podstatně starší než tablety na české reklamě. Nejstarší stopu, kterou se podařilo bezpečně dohledat, jsem našel již v roce 1899. Švédský časopis Idun tehdy otiskl reklamu na Krugs Eutrichol, vyráběný firmou označenou jako „Krug’s Fabrik für kosmetische Präparate“ v Drážďanech. Výrobek byl nabízen jako prostředek pro růst a zachování vlasů a prodával se v lahvích za 1,50 marky. Reklama navíc citovala doporučení lékaře Dr. Dümkeho z Walschlebenu datované už 30. prosince 1897. To sice ještě nedokazuje, že se Eutrichol běžně prodával již roku 1897, ale ukazuje, že jméno výrobku existovalo přinejmenším na samém konci 19. století.

Jméno samo je ukázkovým produktem tehdejšího reklamního jazyka. Od devadesátých let 19. století vznikalo velké množství fantazijních značek složených z řeckých a latinských prvků, které měly výrobku dodat vědecký a mezinárodní zvuk. Dobová studie obchodního jazyka uvádí vedle názvů jako Kalodont, Odol či Hämatogen právě také Eutrichol. Název zjevně pracuje s řeckým základem eu- – dobrý, správný – a trich- souvisejícím s vlasem. Už samotné slovo tedy zákazníkovi napovídalo, k čemu výrobek patří, aniž by muselo cokoli přímo slíbit.

Z Drážďan do Mnichova

Další pevná kapitola začíná roku 1903. V německém tisku se objevují rozsáhlé inzeráty na Eutrichol, tentokrát spojený s mnichovským dermatologem Dr. Constantinem Wiedmannem a chemikem Dr. Walterem Petersem. Reklamy oznamovaly, že lupy a vypadávání vlasů mají při používání Eutricholu zmizet, a uváděly, že přípravek byl vyroben podle pokynů specialisty na kožní choroby Dr. Wiedmanna v chemické laboratoři Dr. W. Peterse v Mnichově. Prodával se v lékárnách, lepších drogeriích, parfumeriích a kadeřnictvích.

Tady je ale důležitý rozdíl: šlo o vlasovou vodu k zevnímu použití, nikoli o tablety. Archiv Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově dokonce uchovává originální etikety, skládanou krabičku, reklamní plakát a propagační brožuru Eutricholu z doby kolem let 1910–1911. Archiv potvrzuje, že přípravek vyráběla Petersova chemická laboratoř v mnichovské Luisenstraße a že existovala varianta s obsahem tuku i bez něj, prodávaná v různě barevných lahvích.

Eutrichol byl tehdy už zavedenou značkou. Roku 1910 jej Walter Peters inzeroval společně s dalším svým přípravkem Leukon a dobové reklamy přímo uváděly jeho mnichovskou laboratoř jako místo výroby.

Jenže mezi Krugovým Eutricholem z Drážďan roku 1899 a Petersovým Eutricholem z Mnichova po roce 1903zatím chybí článek řetězu. Nepodařilo se doložit převod ochranné známky, prodej receptury ani jiný dokument, který by dokazoval, že jde o právně či výrobně nepřerušenou značku. Je tedy bezpečnější říci, že stejné jméno je doloženo u několika výrobků, nikoli tvrdit, že všechny pocházely z jediné firmy.

Vlasová voda, která skončila u soudu

Příběh mnichovského Eutricholu má navíc překvapivě dramatickou odbočku. 22. listopadu 1910 publikoval mnichovský dermatolog a univerzitní pedagog Albrecht Notthafft Freiherr von Weißenstein ostrý článek nazvaný Warnung vor dem Spezialfach der Dermatologie. Kritizoval v něm poměry mezi některými dermatology a také lékaře, který podle něj propůjčoval své jméno továrně vyrábějící univerzální vlasový prostředek. Constantin Wiedmann se v popisu poznal a podal na Notthaffta soukromou žalobu pro urážku.

Hlavní líčení se konalo 16. března 1911. Přímo před soudem se tak neřešila pouze osobní čest dvou lékařů, ale i hranice mezi medicínou a reklamou. Přizvaný profesor Kopp odmítl, že by Wiedmann byl šarlatánem, současně však kritizoval skutečnost, že lékař propůjčuje své jméno vlasové vodě sloužící podle něj především reklamním účelům. Spor nakonec skončil smírem: Notthafft své výroky vůči Wiedmannovi odvolal, zaplatil 300 marek do podpůrného fondu pro potřebné lékaře a uhradil náklady řízení. Konflikt se nicméně táhl ještě do roku 1912.

Je to krásná ukázka toho, že spor o hranici mezi vědeckou autoritou a reklamním doporučením lékaře není vůbec moderním vynálezem. Už před první světovou válkou bylo jméno doktora na krabičce mocným marketingovým nástrojem – a současně předmětem ostrých debat uvnitř samotné medicíny.

A kde jsou naše tablety?

Právě tady se dostáváme k české reklamě. Eutrichol s resorbovatelným keratinem, kyselinou křemičitou a opoterapií nemůže být jednoduše ztotožněn s Petersovou mnichovskou vlasovou vodou. Forma výrobku je jiná, způsob užívání je jiný a také celý argument reklamy je jiný. Petersův Eutrichol se vtíral do pokožky hlavy; český Eutrichol byl výslovně nabízen jako tablety, tedy prostředek působící zevnitř.

Navíc se ukazuje, že jméno Eutrichol nebylo později vázáno jen na Německo. Ve čtyřicátých letech se například v Brazílii prodával další Eutrichol, vyráběný společností Multifarma v São Paulu, tentokrát na bázi pilokarpinu, chininu a oleje a opět propagovaný proti lupům a padání vlasů. To je důležitý důkaz, že stejné obchodní jméno mohlo v různých zemích a dobách označovat výrobky s velmi odlišným složením.

U československých tablet se mi přes intenzivní hledání zatím nepodařilo bezpečně určit výrobce ani doložit vazbu na Walterovu Petersovu laboratoř. Ve veřejně indexovaných novinových archivech jsem nenašel druhý exemplář reklamy obsahující současně formulaci „resorbovatelný keratin“, „opotherapie“ a Eutrichol. Bylo by proto lákavé, ale nesprávné napsat na základě shody názvu, že tablety pocházely z Mnichova.

Reklama na hranici vědy a naděje

Právě česká tabletová verze Eutricholu je přitom reklamně možná ještě zajímavější než starší vlasová voda. V několika řádcích využívá téměř všechny prostředky, kterými meziválečná farmaceutická reklama vytvářela důvěru: latinský název diagnózy, chemický název účinné látky, slovo keratin přímo spojené se stavbou vlasu a nakonec módní opoterapii, která představovala jednu z nejnovějších oblastí tehdejší medicíny.

Z dnešního pohledu je potřeba být opatrný. Skutečnost, že vlas obsahuje keratin, neznamená, že spolknutý keratin automaticky putuje do vlasového kořínku. Stejně tak označení „opoterapie“ samo o sobě nic nevypovídá o tom, jaký orgánový extrakt tablety obsahovaly, v jakém množství a zda mohl mít na vypadávání vlasů účinek. Reklama však pracovala přesně s tím, co tehdejší zákazník chtěl slyšet: vypadávání vlasů není jen kosmetický problém a moderní věda už zná látky, které jej mohou řešit zevnitř.

A právě proto je tato reklama cenná. Není pouze dokladem jednoho zapomenutého přípravku. Ukazuje okamžik, kdy se kosmetika začala stále výrazněji převlékat za moderní farmakologii a kdy se pro prodej krásy začal používat jazyk biochemie, endokrinologie a medicíny. Eutrichol nabízí v několika slovech celý svět své doby – víru v laboratorní vědu, fascinaci hormony a žlázami, strach z plešatění i stále dokonalejší schopnost reklamy proměnit odborný termín v obchodní argument.

Pravděpodobná katalogová identifikace

• Název: Eutrichol
• Druh výrobku: tablety proti vypadávání vlasů
• Uváděné složky/metody: resorbovatelný keratin, Acidum silicicum, opoterapie
• Indikace: defluvium capillitii – vypadávání vlasů
• Pravděpodobná datace české reklamy: meziválečné období, pracovně 20.–30. léta 20. století
• Výrobce československých tablet: zatím nedoložen
• Souvislost s Eutricholem Dr. Walter Peters, Mnichov: možná pouze v názvu; přímé spojení zatím nedoloženo
• Nejstarší nalezené užití názvu Eutrichol: Krug’s Eutrichol, Drážďany, reklama z roku 1899 s lékařským doporučením datovaným roku 1897
• Mnichovský Eutrichol: vlasová voda podle Dr. Constantina Wiedmanna, vyráběná v chemické laboratoři Dr. Waltera Peterse, doložená nejméně od roku 1903

Prameny

Idun, 22. února 1899 – reklama na Krug’s Eutrichol, Drážďany, včetně doporučení Dr. Dümkeho z roku 1897.

General-Anzeiger für Halle und den Saalkreis, 1903 – reklamy na Eutrichol Dr. Wiedmanna a chemickou laboratoř Dr. Waltera Peterse v Mnichově.

Universitätsarchiv der Ludwig-Maximilians-Universität München – originální obaly, etikety a reklama Eutricholu kolem let 1910–1911 a dokumentace sporu Wiedmann–Notthafft.

Wiesbadener Tagblatt, 1903–1910 – dobové inzeráty Eutricholu a laboratoře Dr. Waltera Peterse.

Project Runeberg / studie německého obchodního jazyka – Eutrichol jako příklad fantazijních obchodních názvů vytvářených pomocí klasických jazykových prvků.

Pediatric Endocrine Society; Cambridge University Press / PMC – historie opoterapie a její rozmach ve 20. a 30. letech 20. století.

Lexicon Medicum – Acidum silicicum = kyselina křemičitá.