Cigarety, doutníky

Altesse

Altesse
Obor
Cigarety, doutníky
Období
1919
Předměty v katalogu
1

Vídeňská továrna, která se kvůli záložce dostala do sporu se spisovatelem

Na podzim roku 1933 mohl zákazník otevřít krabičku cigaretových dutinek Olleschau a najít v ní vídeňského spisovatele Karla Krause. Jeho portrét s krátkým životopisem byl vytištěný na záložce do knihy. Pro kupujícího dárek navíc, pro Krause důvod obrátit se na advokáta. Kdo dal továrně právo přibalovat ho k dutinkám?

Mezi dopisy, které si pak vyměňovali právníci, obchodní zastoupení a tiskárna, se opakovaně objevuje jméno Altesse. Čtenář právního spisu by v něm sotva hledal dějiny cigaretového papíru. Přesto je v těch dopisech kus podniku zachycený lépe než v obchodním rejstříku. Na krabičce stálo jedno jméno, v korespondenci druhé a obrázek uvnitř vyrobil někdo třetí. Když šlo o prodej, všechno se pohodlně vešlo do jedné krabičky. Když se ozval pan Kraus, bylo najednou třeba rozlišovat, kdo co udělal.

Dvě továrny a jedna vídeňská akcie

Společnost Altesse-Ghaza vznikla ve Vídni roku 1918 spojením dvou výrobců cigaretových dutinek a papíru. Jeden už nesl jméno Altesse, druhý se jmenoval Ghaza. V plném názvu nové akciové společnosti zůstala obě jména a za nimi ještě německé vysvětlení, že jde o spojené továrny na cigaretové dutinky a papír. Do úřední listiny se takový název vešel. Pro pult trafiky měla firma po ruce podstatně kratší slovo. Francouzské Altesse znamená „Výsost“.

Dutinky přitom patřily k docela všednímu nákupu. Člověk si pořídil zvlášť tabák a zvlášť hotové papírové dutinky, které si sám naplnil. Vedle nich se prodávaly i jednotlivé lístky cigaretového papíru pro ty, kdo si cigaretu raději ubalili. Pro obě skupiny zákazníků vyráběla Altesse. A jestli může několik centimetrů tenkého papíru uživit dvě továrny, tomu zřejmě věřili také investoři. Už roku 1921 se akcie Altesse-Ghaza objevily na vídeňské burze.

O dva roky později otevřela firma první zahraniční obchodní zastoupení v Budapešti a Krakově. Obě města ležela ještě o pár let dřív ve stejném soustátí jako Vídeň. Teď se v jednom obchodovalo v Maďarsku a ve druhém v Polsku. Zvlášť pěknou stopu po tom, co tam vídeňská továrna nabízela, zanechali polští úředníci.

Co znamenalo slovo Antinikotin

V prosincovém vydání polského věstníku průmyslového vlastnictví z roku 1925 je otištěn rozkres obalu Altesse. Po stranách se opakuje jméno značky, uprostřed stojí francouzsky Tubes pour cigarettes a pod názvem ještě dvě slova: Anti-Nicotine. Německou podobu téhož označení známe z plakátu, který už roku 1919 navrhl pro vídeňskou společnost grafik Fritz Löwensohn. Na něm stojí Altesse Antinikotin Zigaretten-Hülsen.

Právě tím se vysvětluje jméno, pod kterým značku známe i u nás. Altesse-Ghaza byla firma a Altesse Antinikotin obchodní označení jejích cigaretových dutinek. Plakát říká, kdo je prodával, polský zápis zachovává, jak je výrobce pojmenoval na obalu. Skutečnou schopnost dutinky zachytit nikotin z těchto dvou dokladů posoudit nelze.

Slovo Antinikotin navíc ve vídeňských trafikách nepatřilo výhradně Altesse. Přibližně ve stejné době je ve své reklamě používala také konkurenční značka Jacobi. Obchodní jméno Altesse tedy mělo dobrý důvod být na obalu několikrát. Na údajnou přednost výrobku mohla upozorňovat i sousední krabička. O konkrétního výrobce si zákazník řekl jménem.

Když si továrna objednávala plakáty

Dva roky po Löwensohnově návrhu oslovila Altesse další dvojici grafiků, Hermanna Kosela a Rolfa Freye. Jejich plakát z roku 1921 nabízel papír i dutinky pod označením Altesse Superbe. Ve stejném roce se tak jméno podniku dalo ve Vídni číst dvěma docela různými způsoby. Na burze jako Altesse-Ghaza, na plakátě jako francouzsky znějící Altesse Superbe.

Pro dějiny firmy je zajímavé už to, jak brzy tyto zakázky přišly. Löwensohn pro ni pracoval rok po sloučení továren. Kosel s Freyem byli na řadě ještě před otevřením zastoupení v Krakově a Budapešti. Výtvarníci tedy patřili k lidem, jejichž práci podnik potřeboval od samého začátku. Zatímco obchodní zástupce vysvětloval přednosti zboží jednotlivým trafikantům, plakát mluvil přímo k jejich zákazníkům.

O dvanáct let později se měl stát nositelem reklamy kousek papíru na opačném konci velikostní stupnice. A právě ten nadělal firmě nejvíc starostí.

Tři sta šilinků za Karla Krause

Záložky přikládané do krabiček Olleschau tvořily celou sérii věnovanou známým autorům. Když se Karl Kraus dozvěděl, že do ní byl zařazen, obrátil se s advokátem Oskarem Samkem na obchodní zastoupení firmy Oberlaender. Chtěli stažení záložek, zveřejnění omluvy a příspěvek na dobročinné účely.

Zastoupení je odkázalo na vídeňský Geografický institut Ed. Hölzel, který sérii vyrobil. Tam viděli věc z jiné stránky. Miniaturní portréty s životopisy přece mezi lidmi šířily povědomí o literatuře. Kraus jim prostřednictvím nakladatelství svého časopisu Die Fackel sdělil, co si myslí o umění postaveném do služeb reklamy. Na jeho rozhodnutí vydavatelský argument nic nezměnil.

Následovalo předběžné šetření a výslechy. Spor nakonec skončil smírem. Zbývající záložky s Krausovým portrétem měl dostat sám spisovatel, další se už vyrábět nesměly a tři sta šilinků připadlo na dobročinné účely. Ve vídeňské knihovně se zachoval celý spis včetně dopisů Altesse jejímu obchodnímu okolí i advokátovi. Díky člověku, který si rozhodně nepřál dělat reklamu dutinkám, dnes víme o zákulisí jedné takové kampaně víc než o řadě těch úspěšných.

Co měla Altesse společného s Abadie

V letech 1958 až 1972 řídil podnik jeho hlavní vlastník Hans von Behr. Podle firemní historie tehdy Altesse zaměstnávala 125 lidí a přibližně sedm desetin výroby prodávala doma v Rakousku. Zbytek směřoval do Německa a do zemí východního bloku.

Pro českého sběratele je na tomto období zajímavý především seznam značek. Vedle vlastní Altesse prodávala továrna na rakouském trhu také Riz Abadie, Olleschau a Samum. Jména, která dnes ve sbírce staré reklamy vedeme každé zvlášť a která mají vlastní historii, se tak v určité době sešla v obchodní nabídce jednoho výrobce. Kdo by z krabičky Riz Abadie usuzoval rovnou na původní francouzskou továrnu, mohl by podle jména značky hledat výrobce v nesprávné zemi i století.

Z Vídně do štýrského Fürstenfeldu

V roce 1972 prodal Hans von Behr podnik společnosti Austria Tabak. Nový majitel přesunul výrobu z Vídně do Fürstenfeldu ve východním Štýrsku. Tam se Altesse v roce 1995 zaměřila na dutinky s filtrem. V roce 2002 ji od Austria Tabak koupila mezinárodní skupina Republic a v červnu 2004 byla ve Fürstenfeldu dokončena nová továrna. O pět let později přibyla druhá výrobní hala, která umožnila rozjet vlastní výrobu filtrů.

Ve Fürstenfeldu vyrábí Altesse dodnes. Závod opouštějí dutinky se jmény OCB, JOB, Zig-Zag či Swan a mezi nimi také ty, které pořád nesou jméno Altesse. Ze dvou slov původního vídeňského podniku přežilo na krabičce právě to kratší. Kdo chce kolem dnešní továrny projít pěšky, zapamatuje si ho snadno i bez reklamy. Sídlí v ulici Altessestraße.

Zdroje

  • Altesse. Podniková kronika uvádí okolnosti sloučení, vstup na burzu, zahraniční zastoupení, značky vyráběné za Hanse von Behra i přesun do Fürstenfeldu. Our Story Altesse
  • Urząd Patentowy Rzeczypospolitej Polskiej. Prosincový věstník z roku 1925 zachovává rozkres obalu s nápisem Altesse Anti-Nicotine, vyobrazení č. 1003. Digitalizovaný věstník i hande
  • Plakatkontor. Katalogové záznamy plakátu Fritze Löwensohna pro Altesse Antinikotin z roku 1919, dobové reklamy Jacobi a návrhu Hermanna Kosela a Rolfa Freye pro Altesse Superbe z roku 1921. Löwensohn a Jacobi · Kosel a Frey plakatkontor.de
  • Wienbibliothek im Rathaus. Spis č. 188 ve věci Karl Kraus ca. Altesse A.G., 29. listopadu 1933 až 11. dubna 1934. Obsahuje korespondenci, záznamy o výsleších i podmínky smíru. Karl Kraus Online Karl Kraus Online
  • Altesse. Současný výrobní program a sídlo společnosti ve Fürstenfeldu. Vyráběné značky · Adresa společnostiAltesse

 

Reklamní předměty této značky

Zobrazit v katalogu