Vína, lihoviny, octy
Richterova hořká
- Obor
- Vína, lihoviny, octy
- Období
- 1895 — 1915
- Předměty v katalogu
- 3
Na samém západním okraji Čech, v krajině sevřené mezi českými zeměmi a Bavorskem, ležel Roßbach, dnešní Hranice u Aše. Nebylo to velké město, přesto se odtud v poslední čtvrtině 19. století vydal do světa výrobek, jehož jméno se postupně stalo známější než místo, kde vznikl.
Richter – hořká z nejzápadnějšího koutu Čech
Roßbacher Magenbitter, žaludeční hořká Christofa Richtera. Příběh začíná podle údajů samotného výrobce v roce 1876. Christof Richter tehdy začal v Roßbachu vyrábět bylinnou specialitu, která patřila do světa tehdejších žaludečních bitterů. Ty se nepily jen pro chuť. V době, kdy byla hranice mezi lékárnou a likérkou mnohem méně ostrá než dnes, byly podobné hořké nápoje doporučovány po jídle, na povzbuzení trávení a jako běžná součást domácí lékárničky. Richter přesně věděl, co svým zákazníkům slibuje. Na reklamách se objevovala slova „Magenstärkend, appetitbefördernd“ – posilující žaludek a podporující chuť k jídlu. A ještě působivější bylo heslo „Hausmittel für jede Familie“ – domácí prostředek pro každou rodinu. Nebyla to tedy jen sklenička alkoholu po obědě. Richter prodával představu malého domácího elixíru.
Z Roßbachu za hranice
Podnik rostl překvapivě rychle. Už v roce 1888 se v dobovém tisku objevuje propagace firmy Christofa Richtera a jejího Roßbacher Magenbitteru. O několik let později nacházíme Richterovu hořkou také mezi cenami a dary při veřejných akcích. Roku 1895 například Christof Richter věnoval dvacet lahví svého Magenbitteru k rozdělení mezi vystavovatele. Je to drobná zpráva, ale o postavení výrobku vypovídá mnoho. Láhev Richterovy hořké už nebyla pouze místním zbožím z malé palírny. Stávala se reprezentativním výrobkem svého města. Obchod navíc překročil zemskou hranici. Firma vystupovala také jako Christof Richter & Brüder a vedle Roßbachu v Čechách byla spojena s bavorským Hofem. Dochované lahve s označením „Christof Richter & Bruder, Hof“ a „Rossbacher Magenbitter“ dokládají, že značka mířila na širší německy mluvící trh. A právě úspěch přinesl problém, který provází slavné značky dodnes.
Když se začali objevovat napodobitelé
V lednu 1897 už Richterova firma veřejně varovala zákazníky před výrobky, které se názvem podobným Roßbacher Bitter snažily přiživit na pověsti originálu. Spotřebitelé měli kontrolovat, zda jejich láhev skutečně pochází od firmy Christof Richter & Brüder v Roßbachu v Čechách a Hofu v Bavorsku. To je možná nejhezčí důkaz Richterova obchodního úspěchu. Z regionální hořké se během dvou desetiletí stal výrobek natolik známý, že stálo za to jej napodobovat. Richter proto stále více zdůrazňoval nejen místo původu, ale především své vlastní jméno.
Značka, která přežila svého zakladatele
Na příběhu je pozoruhodné, jak dlouho jméno Roßbacher Magenbitter přežívalo. Ještě mnoho desetiletí poté, co se Evropa, hranice i svět výrobců lihovin několikrát změnily, se označení objevovalo v právních sporech o ochranu značky. Dokonce ještě v 60. letech 20. století řešily rakouské soudy ochranu názvu Roßbacher Magenbitter proti podobným označením. Výrobek narozený roku 1876 v malém městě na okraji Čech tak zanechal stopu trvající téměř celé století. A právě proto je Richterova smaltovaná cedule něčím víc než pěknou reklamou na starý alkoholický nápoj. Vypráví příběh doby, kdy se léčivé elixíry pomalu měnily v moderní značkové lihoviny, kdy se obchod z malého pohraničního města mohl rozšířit přes hranice a kdy výrobce pochopil něco, co platí v reklamě dodnes: dobrý výrobek můžete napodobit. Silnou značku už mnohem hůř.
A Christof Richter si svou značku začal budovat už v roce 1876.
Zdroje: Porta fontium – dobový tisk a zprávy o firmě Christof Richter v Roßbachu z let 1888–1897; Österreichisches Rechtsinformationssystem RIS – judikatura k označení Rossbacher Magenbitter; ABCR Auctions – dochovaná historická láhev Christof Richter / Rossbacher Magenbitter; dochovaná smaltovaná reklamní cedule Christof K. Richter, Roßbach in Böhmen.