Hanácko-Valašská Výstava

Hanácko-valašská výstava v Holešově 1914 – slavnost, kterou ukončila válka

Výstava dvou moravských světů

Na první pohled působí reklamní grafika k Hanácko-valašské výstavě v Holešově roku 1914 téměř idylicky. Na bílém koni sedí muž v hanáckém kroji s praporem, vedle něj stojí valašská dívka a v horní části kompozice se objevuje znak Holešova. Výrazné plochy červené, modré a bílé dávají obrazu slavnostní, téměř heraldický charakter. Pod hlavním motivem stojí jednoduché sdělení: „Hanácko-valašská výstava v Holešově 1914, červenec–srpen.“

Grafika přitom nebyla vytvořena jen jako ozdoba jedné události. Stala se skutečným vizuálním symbolem výstavy a byla použita v několika formátech – od velkého plakátu přes menší reklamní tisky až po drobné propagační známky. Dochované exempláře jsou dnes zastoupeny i ve významných muzejních sbírkách.

František Růžička a výrazná výstavní grafika

Autorem návrhu je František Růžička, výtvarník narozený roku 1882 v Litomyšli, který studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole a později byl úzce spojen právě s Holešovem, kde také roku 1958 zemřel.

Jeho návrh přesně odpovídá době, kdy se reklamní plakát postupně osvobozoval od přeplněné historizující ornamentiky 19. století. Růžička pracuje s velkými barevnými plochami, výraznou stylizací postav a velmi dobře čitelným písmem. Hanák a Valaška nejsou zachyceni jako detailní národopisná studie, ale spíše jako dvě snadno rozeznatelné personifikace oblastí, které měla výstava spojovat.

V levém dolním rohu obrazové části se nachází drobný autorský monogram. Samotná grafika tak není anonymním reklamním tiskem, ale dílem konkrétního výtvarníka, které stojí na hranici užité grafiky, plakátové tvorby a regionálního národopisného umění.

Litografie L. Klabusaye v Holešově

Ve spodní části tisku je uvedeno také místo jeho vzniku: L. Klabusay, Holešov. Holešovská litografická a tiskárenská dílna patřila k významným místním podnikům a právě podobné reklamní a příležitostné tisky tvořily důležitou část její produkce.

Pro regionální výstavy byla kvalitní barevná litografie mimořádně důležitá. Výstavní plakát musel fungovat nejen v Holešově, ale také v okolních městech, na nádražích, v hostincích, obchodních místnostech nebo výkladních skříních. Stejný motiv proto existoval v různých velikostech a mohl být šířen v tisících exemplářů.

Dochovaná reklamní karta je tak zároveň dokladem místní polygrafické výroby. V jednom předmětu se setkávají regionální výtvarník, holešovská tiskárna i jedna z největších společenských událostí, kterou město před první světovou válkou zažilo.

Velkolepý projekt připravovaný několik let

Myšlenka uspořádat velkou Hanácko-valašskou krajinskou výstavu vznikla několik let před samotným rokem 1914. Přípravy se rozběhly již roku 1911 a výstava měla představit hospodářský, průmyslový, zemědělský, kulturní i národopisný život rozsáhlého území mezi Hanou a Valašskem.

Nešlo tedy pouze o přehlídku krojů a lidových tradic. Organizátoři chtěli ukázat moderní region se zemědělskou produkcí, řemesly, průmyslem, spolkovým životem, školstvím, kulturou a uměním. Vedle hospodářských expozic měly své místo také národopisné ukázky, lidové zvyky, hudba, slavnostní průvody a tělovýchovné akce.

Rozsah celé akce dokládá i skutečnost, že se mezi osobnostmi spojenými s jejím čestným vedením objevili Tomáš Garrigue Masaryk a malíř Joža Uprka. Výstava měla být sebevědomou prezentací moravského regionu a zároveň velkou společenskou událostí léta 1914.

Červenec 1914

Plakáty a reklamní tisky oznamovaly výstavu jednoduše: červenec–srpen 1914. Organizátoři počítali s dlouhou letní sezonou a s desetitisíci návštěvníků.

Jen několik dní před plánovaným zahájením však 28. června 1914 přišel atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este v Sarajevu.

Zahájení výstavy, původně připravované na 5. července, bylo odloženo. Brány výstaviště se nakonec slavnostně otevřely 12. července 1914.

V tu chvíli ještě málokdo dokázal odhadnout, jak rychle se evropská politická krize promění ve válku.

Téměř deset tisíc lidí během jediného dne

Navzdory nejisté situaci byl začátek výstavy mimořádně úspěšný. Slavnostního zahájení se účastnily tisíce lidí a již během prvního dne prošlo výstavištěm přibližně 9 800 návštěvníků.

Během prvního týdne se mělo prodat více než 20 000 vstupenek. Na výstavě se prezentovalo přes 400 vystavovatelů, což ukazuje, že nešlo o malou místní slavnost, ale o rozsáhlou regionální přehlídku.

Barevný reklamní obraz Hanáka na bílém koni a valašské dívky tedy propagoval událost, která měla všechny předpoklady stát se jedním z vrcholů moravské výstavní sezony roku 1914.

Mobilizace změnila všechno

Pouhé dva týdny po zahájení se však politická situace dramaticky změnila. Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku a následovala všeobecná mobilizace. Muži odcházeli k vojenským útvarům, železnice začaly být využívány především pro vojenské transporty a běžný společenský život monarchie se během několika dnů proměnil.

Výstavní ruch v Holešově začal rychle slábnout.

Program musel být omezován a původní představa několikaměsíční slavnosti se stala neudržitelnou. Nakonec byla 17. srpna 1914 Hanácko-valašská výstava předčasně uzavřena.

Událost, která měla oslavovat prosperitu, modernizaci a kulturní život regionu, tak skončila ve chvíli, kdy první mobilizovaní muži již odjížděli na frontu.

Výstava zachycená na filmu

Z Hanácko-valašské výstavy se kromě plakátů, fotografií a tiskovin dochoval také mimořádně cenný filmový záznam.

Slavnostní zahájení zachytil vídeňský kameraman Alfréd Klein. Přibližně devítiminutový film ukazuje návštěvníky výstaviště, slavnostní průvod, národopisné scény, sokolská vystoupení, kroje i lidové tance.

Jde o pozoruhodný dokument doby. Lidé na záběrech se baví, sledují průvod, pózují před kamerou a účastní se slavnosti, zatímco Evropa se už nachází několik dní po sarajevském atentátu. Během několika následujících týdnů se jejich svět zásadně změní.

Reklama na poslední léto starého světa

Právě tato skutečnost dává reklamě Hanácko-valašské výstavy zvláštní sílu.

Růžičkův plakát vznikal jako optimistická pozvánka na velkou regionální slavnost. Hanák sedí hrdě na bílém koni, prapor se zvedá nad jeho hlavou a vedle něj stojí slavnostně oblečená valašská dívka. Nic v obrazu samozřejmě nenaznačuje události, které přijdou.

Přesto dnes plakát nelze oddělit od data vytištěného pod ním – 1914.

Během několika týdnů po otevření výstavy se Rakousko-Uhersko ocitlo ve válce, která trvala čtyři roky a nakonec znamenala i zánik samotné monarchie. Mnozí návštěvníci a vystavovatelé, kteří v červenci procházeli holešovským výstavištěm, museli krátce poté narukovat.

Z původně obyčejného výstavního plakátu se tak stal dokument mimořádného historického okamžiku – jedné z posledních velkých moravských slavností před první světovou válkou.

Zdroje

Uměleckoprůmyslové museum v Praze – sbírka plakátů a užité grafiky
MAK – Museum für angewandte Kunst, Vídeň – sbírka plakátů a reklamní grafiky
Město Holešov – materiály k historii Hanácko-valašské výstavy 1914
Holešovsko – články věnované stoletému výročí výstavy
Odborné práce věnované moravské plakátové tvorbě a Františku Růžičkovi
Dobové materiály k Hanácko-valašské krajinské výstavě v Holešově roku 1914