Herkules
HERKULES – NÁDOBÍ, KTERÉ MĚLO VZDOROVAT OHNI I KYSELINÁM
Herkules ve smaltu
„ZDE SE PRODÁVÁ / SMALTOVANÉ NÁDOBÍ / ZNÁMKA HERKULES.“ Tak začíná text dochované smaltované reklamní cedule značky Herkules. Pod hlavním nápisem se nachází obrazové pole s vyobrazením smaltovaného hrnce a postavou Herkula. Ve spodní části následuje sdělení „ZAPS. OCHRANNÁ ZNÁMKA“, výrazné „NEJLEPŠÍ!“ a dvě konkrétní vlastnosti, kterými se nádobí zákazníkům představovalo: „Vzdoruje ohni a kyselinám“ a „zaručeně jedu prosté!“. To jsou také hlavní informace, které lze z předmětu samotného bezpečně vyčíst.
Grafické řešení je založeno na výrazném kontrastu barev. Žluté pole přechází přes oranžovou do červené, uprostřed je modré kruhové pole s nádobou a figurálním motivem. Na dně vyobrazeného hrnce je ještě drobný otisk ochranné známky s postavou vousatého muže držícího nádobu. Text pod postavou však není na dochované fotografii spolehlivě čitelný, a proto jej nelze bezpečně přepsat.
Cedule přitom neuvádí výrobce nádobí ani výrobce samotné reklamní tabule. Na jejích hranách a v rozích nebyla zjištěna signatura smaltovny. Z předmětu samotného tedy nelze určit, která smaltovna tabuli vyrobila.
Za názvem Herkules se však skrývá mnohem větší příběh. Nebyla to samostatná továrna. Herkules byl jednou ze značek rozsáhlé společnosti SFINX.
Herkules nebyl výrobce, ale značka SFINXu
Klíčový doklad přináší publikace Trh československý: seznam a popis nákupních pramenů Československé republiky z roku 1929. Ta výslovně uvádí, že akciová společnost SFINX vyráběla smaltované plechové nádobí značek B. B., Sfinx, Herkules a Orel. Stejný pramen uvádí denní výrobní výkonnost 40 000 kilogramů smaltovaného nádobí a charakterizuje SFINX jako největšího producenta v tomto oboru „na pevnině“. Jeho nádobí se podle dobového textu vyváželo „do všech dílů světa“.
Toto spojení potvrzuje ještě druhý, nezávislý pramen. Katalog Český průmysl a obchod ve Francii XIX.–XX. století / Industries et commerce tchèques en France zachycuje archiválii uloženou v Moravském zemském archivu v Brně pod signaturou H 91-65/14. Jde o mezinárodní zápis ochranných známek společnosti SFINX z roku 1926 a mezi uvedenými známkami se objevují Sfinx, Sphinx, Herkules a Adler.
Spojení Herkula se společností SFINX je tedy dobře doloženo. Opatrnost je potřeba pouze u konkrétní dochované cedule: protože sama jméno SFINX nenese, nelze bez dalšího dokumentu prohlásit, že tento konkrétní exemplář objednala nebo nechala vyrobit přímo společnost SFINX. Bezpečně však víme, že Herkules byl ochrannou a obchodní známkou smaltovaného nádobí SFINXu.
Příběh začal dávno před vznikem Československa
Historie podniku sahá téměř o celé století hlouběji než samotná reklama Herkules. V letech 1832–1833 získal chemik Eduard Bartelmus privilegium ke smaltování kovového nádobí a v Brně založil dílnu, z níž postupně vyrostla továrna. Roku 1863 založil August Bartelmus další brněnský závod na Špitálce 15. Brno se tak už v 19. století stalo významným místem průmyslové výroby smaltovaného nádobí.
Roku 1880 byly oba závody zapojeny do kartelu Centralverschleiss Böhmisch-Mährischen Gussemailwerken. Ten se v roce 1885 rozpadl a následovalo další konsorciální uspořádání se sídlem v Brně. Vývoj směřoval k postupné koncentraci výroby, která byla pro průmysl konce 19. století typická.
V letech 1895–1896 vznikla společnost Actien-Gesellschaft der Emailwerke und Metallwarenfabriken AUSTRIA. Dobový pramen z roku 1929 přímo uvádí, že oba brněnské podniky přešly roku 1896 do majetku společnosti Austria. Právě tento podnik představuje přímého předchůdce pozdějšího SFINXu.
Z Austrie vzniká československý SFINX
Rozpad Rakouska-Uherska změnil nejen politickou mapu Evropy, ale také mapu průmyslu. Výrobní závody jednoho podniku se po roce 1918 ocitly v různých státech a československou část někdejší společnosti Austria bylo nutné organizačně oddělit.
V srpnu 1923 přinesl dobový tisk zprávu, že ministerstvo vnitra schválilo stanovy společnosti „Sfinx“, spojené smaltovny a továrny na kovové zboží, akciová společnost. Současně se vysvětlovalo, že vznik nové společnosti souvisel s oddělením československých závodů někdejší vídeňské Austrie.
Nový podnik svůj původ neskrýval. V inzerci z poloviny dvacátých let používal označení „SFINX, spojené smaltovny a továrny na kovové zboží, akc. spol. – dříve smaltovny Austria“. Ústřední ředitelství sídlilo v Praze II., Jungmannova 41, v paláci Riunione. Ve třicátých letech se jako sídlo ústředního ředitelství objevuje Praha II., Spálená 24.
Jeden podnik, několik továren
SFINX nebyla jediná továrna. Šlo o rozsáhlý průmyslový celek propojující několik závodů.
Podle údajů z roku 1929 měla společnost kapitál 25 milionů korun. Její závody pracovaly v Brně-Špitálce, Mostě, Petržalce, Českých Budějovicích a Trnovanech-Teplicích. Společnost navíc vlastnila veškeré akcie Uherské továrny na plechové obaly v Győru.
České Budějovice se do tohoto systému dostaly roku 1924, kdy SFINX koupil smaltovnu Vulkan. Pro dnešní určování původu výrobků je tento rozsah podniku důležitý. Samotná značka Herkules nestačí k tomu, abychom konkrétní hrnec označili například za výrobek brněnského nebo českobudějovického závodu. Zatím nalezené prameny spojují známku Herkules se společností SFINX jako celkem, nikoli s jedinou továrnou.
Sortiment byl podstatně širší než běžné kuchyňské hrnce. SFINX vyráběl smaltované plechové kuchyňské a domácí nádobí, konvice, hrnky, mísy, cedníky a uhláky, ale také smaltované vodovodní předměty, umyvadla, vany, stolokrby, plechové obaly, lisované výrobky a další kovové zboží.
Rozměr výroby ukazuje údaj z roku 1929 – 40 tun smaltovaného nádobí denně. Dobový pramen zároveň uvádí, že výrobky podniku byly exportovány do všech částí světa. Herkules tedy nebyl značkou nějaké malé regionální smaltovny, ale součástí výrobního programu rozsáhlého československého průmyslového podniku.
B. B., Sfinx, Herkules a Orel
SFINX prodával smaltované nádobí pod několika obchodními známkami. Roku 1929 jsou výslovně uvedeny B. B., Sfinx, Herkules a Orel. V mezinárodní dokumentaci ochranných známek z roku 1926 se pak objevují názvy Sfinx, Sphinx, Herkules a Adler.
Z dostupných podkladů však nelze bezpečně určit přesnou hierarchii jednotlivých označení. Bylo by proto nepodložené tvrdit, že Herkules představoval například nejvyšší, nejdražší nebo naopak levnější řadu. Víme, že šlo o jednu ze značek smaltovaného nádobí SFINXu; přesné obchodní rozdělení jednotlivých značek ještě vyžaduje další prameny.
Že Herkules nebyl krátkodobou značkou omezenou pouze na polovinu dvacátých let, dokazuje dokument z období Protektorátu. Úřední list Protektorátu Čechy a Morava z 18. srpna 1942 uvádí v cenovém předpisu pro smaltované nádobí mezi dalšími označeními také Herkules. Vedle něj se objevují například Ideal, Eterna, Stella, Sirius či King.
Máme tedy Herkules doložený v souvislosti se SFINXem v roce 1926, jako jeho značku smaltovaného nádobí v roce 1929 a znovu jako používané označení v oboru smaltovaného nádobí v roce 1942.
Herkules, oheň a kyseliny
Proč společnost zvolila právě jméno antického siláka, nalezené prameny nevysvětlují. Je proto lepší nevkládat autorům reklamy do úst důvody, které sami nikde nezaznamenali.
Co však vidíme přímo, je spojení jména Herkules, figurálního motivu této postavy a reklamního tvrzení „Vzdoruje ohni a kyselinám“. Obraz a text tedy společně pracují s tématem odolnosti. To je závěr, který lze opřít o samotnou podobu reklamy.
Podobně je třeba zacházet s heslem „zaručeně jedu prosté!“. Jde o autentický dobový reklamní text. Z dostupných pramenů ale neznáme konkrétní normu, laboratorní zkoušku nebo chemickou analýzu, o kterou se toto tvrzení opíralo. Je proto správné uvést jej jako reklamní argument výrobce, nikoli jej zpětně převádět na současné zdravotní hodnocení konkrétního nádobí.
Kdy cedule vznikla
Přesný rok výroby reklamní tabule zatím doložen není. Cedule sama datum neobsahuje a nepodařilo se najít katalog, objednávku, účet ani jiný dokument vztahující se přímo k tomuto exempláři.
Podle grafického a typografického provedení byla v rešerši navržena datace přibližně 1925–1938, případně s přesahem do let 1939–1942. Jde však výslovně o odhad podle formálních znaků, nikoli o datum doložené archivním pramenem.
Rok 1926 poskytuje pevný bod tím, že je Herkules doložen mezi ochrannými známkami společnosti SFINX. Rok 1942 naopak dokládá, že označení Herkules bylo stále používáno v oboru smaltovaného nádobí. Ani jeden z těchto údajů však neurčuje přesný rok výroby dochované reklamní tabule.
Nejpřesnější je proto označit ji jako pravděpodobně meziválečnou reklamu, případně s přesahem do počátku čtyřicátých let.
„Zde se prodává“
Nápis „ZDE SE PRODÁVÁ“ ukazuje účel tabule. Označovala místo, kde bylo možné smaltované nádobí značky Herkules koupit. Cedule má čtyři montážní otvory v rozích a na dochovaném exempláři jsou patrná lehká poškození smaltu u otvorů a na hranách.
Konkrétní obchod ani město, kde tento kus kdysi sloužil, však známy nejsou. Stejně tak neznáme smaltovnu, která tabuli vyrobila. Proto není možné konkrétní exemplář bez dalšího dokladu spojovat s Ferrosmaltem, Kolínem, SFINXem nebo některým jiným výrobcem reklamních cedulí.
Válka a konec akciové společnosti
Třicátá léta znamenala pro SFINX další období rozsáhlé výroby. Roku 1930 byl petržalský závod společnosti označován za největší továrnu na Slovensku. Ve třicátých letech se hospodářský tisk pravidelně věnoval valným hromadám a bilancím společnosti.
Události konce třicátých let a druhé světové války však proměnily celý středoevropský průmyslový prostor. Po válce následovala zásadní změna vlastnických poměrů i v československém kovoprůmyslu.
Roku 1945 byla na SFINX uvalena národní správa a roku 1946 byl podnik znárodněn. Závody byly začleněny do národního podniku Spojené smaltovny a závody na kovové zboží. Historický místopis Moravy a Slezska u brněnského závodu zachycuje posloupnost Austria – Sfinx – národní správa – Spojené smaltovny.
Tím skončila éra předválečné akciové společnosti SFINX v podobě, v jaké vznikla ve dvacátých letech.
SFINX po válce
Smaltování však nezmizelo. Výroba pokračovala v novém systému národních podniků.
Roku 1950 se objevují Spojené smaltovny Brno. Od 1. ledna 1953 pak vznikl z českobudějovického závodu samostatný národní podnik SFINX České Budějovice, do něhož byly začleněny všechny tři českobudějovické smaltovny.
Českobudějovický SFINX pokračoval ve výrobě další desítky let. Roku 1985 měl kapacitu kolem 8 000 tun nádobí ročně a patřil mezi významné evropské výrobce. Roku 1992 následovala privatizace na společnost Sfinx a. s. a 31. března 2005 byla výroba smaltovaného nádobí v podniku ukončena.
Jméno SFINX tak přežilo první republiku, válku, znárodnění i socialistické hospodářství. Značka Herkules měla jiný osud. Přesný okamžik, kdy přestala být používána, zatím doložen není. V rešerši se podařilo bezpečně sledovat její stopu do roku 1942, ale přesný rok zániku ochranné známky znám není.
Co o Herkulu víme – a co zatím ne
U historických reklam bývá často lákavé spojit několik stop a vyplnit mezery pravděpodobným příběhem. U této cedule to není nutné, protože samotná doložená historie je dostatečně silná.
Víme, že Herkules byl ochrannou známkou smaltovaného nádobí společnosti SFINX. Máme jeho spojení se SFINXem doloženo mezinárodní registrací ochranných známek z roku 1926 a hospodářským pramenem z roku 1929. Víme, že SFINX patřil k největším výrobcům smaltovaného nádobí své doby, měl několik továren a podle dobového pramene dosahoval denní produkce 40 000 kilogramů. Víme také, že označení Herkules bylo používáno v oboru ještě roku 1942.
Nevíme naopak, kdy přesně byla ochranná známka Herkules poprvé zapsána, jaké měla registrační číslo, kdo vytvořil její grafickou podobu, kdo navrhl konkrétní reklamní ceduli, která smaltovna ji vyrobila ani kde tento konkrétní exemplář původně visel. Neznáme ani přesný rok zániku známky.
Právě toto rozlišení je důležité. Příběh Herkula není zajímavý proto, že bychom ho museli domýšlet. Je zajímavý už tím, co lze skutečně doložit.
Herkules jako stopa velkého průmyslového příběhu
Na první pohled je to jedna smaltovaná reklamní tabule. Za několika slovy a kresbou Herkula se ale otevírá téměř celé století historie středoevropského průmyslu.
Příběh začíná v Brně na počátku třicátých let 19. století u Eduarda Bartelmuse a prvních průmyslových pokusů se smaltováním kovového nádobí. Pokračuje vznikem společnosti Austria, rozpadem Rakouska-Uherska a vytvořením československého SFINXu. Ve dvacátých letech se SFINX proměnil v rozsáhlý podnik s několika závody, kapitálem 25 milionů korun a výrobou desítek tun smaltovaného nádobí denně.
A právě v tomto světě vznikla a fungovala značka Herkules.
Její jméno přežilo nejméně od poloviny dvacátých let až do válečných čtyřicátých let. Reklama s Herkulem tak není pouze působivým kusem starého smaltu. Je hmotným svědkem doby, kdy se československé nádobí vyrábělo ve velkém průmyslovém měřítku, vyváželo do zahraničí a jednotlivé výrobkové řady už měly své vlastní značky a ochranné známky.
Z jediné tabule se tak přes archivní prameny dostáváme od Herkula k SFINXu, od SFINXu k Austrii a od Austrie až k počátkům brněnského smaltování v první polovině 19. století. A právě v tom spočívá kouzlo staré reklamy: někdy stačí několik slov na smaltovaném plechu a za nimi se otevře příběh celého průmyslového odvětví.
ZDROJE
Trh československý: seznam a popis nákupních pramenů Československé republiky. Praha, 1929. Národní knihovna ČR, Kramerius. Zásadní pramen k historii společnosti SFINX, jejím závodům, kapitálu, výrobní kapacitě a značkám B. B., Sfinx, Herkules a Orel.
https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:ff245be0-edbc-42dd-b0d3-24f6e882b61f
Český průmysl a obchod ve Francii XIX.–XX. století / Industries et commerce tchèques en France. 2005.Reprodukce archiválie „Enregistrement international des marques déposées de SFINX“, 1926; Moravský zemský archiv v Brně, sign. H 91-65/14. Dokládá ochranné známky Sfinx, Sphinx, Herkules a Adler.
https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:29993a00-a7e3-11e4-9a7e-5ef3fc9bb22f
Moravský zemský archiv v Brně. Fond „SFINX, spojené smaltovny a továrny na kovové zboží, a. s. Praha, závod Brno, 1865–1946 (1950)“, zejména signatura H 91-65/14 – mezinárodní registrace ochranných známek společnosti SFINX z roku 1926.
Hospodářský archiv, 11. srpna 1923. Zpráva o schválení stanov společnosti SFINX a reorganizaci československých závodů někdejší Austrie.
https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:a4cf9d00-9209-11e7-a9a4-005056827e51
České slovo, 12. srpna 1923. Dobová zpráva o vzniku společnosti SFINX a vyčlenění československých závodů.
https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:a47da24e-5540-443a-a6eb-4ca912cfc690
Zahraniční politika, 25. června 1925. Inzerce společnosti „SFINX, spojené smaltovny a továrny na kovové zboží, akc. spol. (dříve smaltovny Austria)“, Praha II., Jungmannova 41.
https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:68dcad30-112c-11ee-b46c-5ef3fc9ae867
Důstojnické listy, 1932. Údaje o společnosti SFINX, ústředním ředitelství Praha II., Spálená 24 a jednotlivých závodech.
https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:b9387a60-faf4-11e7-9854-5ef3fc9ae867
Úřední list Protektorátu Čechy a Morava / Amtsblatt, 18. srpna 1942. Cenový předpis pro smaltované nádobí; mezi uvedenými značkami či jakostmi se objevuje Herkules.
https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:1b97ab70-d0ba-48a1-8ba1-185c009ebadb
Encyklopedie dějin města Brna. Heslo „1833 – Založení továrny na výrobu smaltovaného nádobí“. Historie Eduarda a Augusta Bartelmusových a návaznost podniků Austria a SFINX.
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-udalosti&load=3834
Historický místopis Moravy a Slezska 1848–1960. Údaje o brněnském závodu Austria – Sfinx – Spojené smaltovny a poválečné národní správě a znárodnění.
https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:3f6864d0-fd4f-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Encyklopedie Českých Budějovic, heslo „Smaltovny“. Historie českobudějovických smaltoven, závodu Vulkan, vzniku n. p. SFINX České Budějovice a dalšího vývoje výroby.
https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/smaltovny
Encyklopedie Českých Budějovic. 2006. Údaje o vzniku samostatného n. p. SFINX České Budějovice v roce 1953 a vývoji českobudějovické výroby.
https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:2817e4c0-d52c-11e5-9c26-5ef3fc9bb22f
Typ, 1946. Poválečná inzerce národního podniku Spojené smaltovny a závody na kovové zboží a návaznost na dřívější smaltovny.
https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:3a8155c0-c245-11ed-979d-5ef3fcdaa9a7
Katalog vystavovatelů, 1947. Spojené smaltovny a závody na kovové zboží, národní podnik, Praha II., Příkopy 8.
https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:78328960-87bf-11e6-8aeb-5ef3fc9ae867
Rešerše „HERKULES – smaltované nádobí“, 23. září 2026. Souhrn identifikace cedule, značky, výrobce, časové osy a dohledaných dobových pramenů.
