Josef Celba, Zubří
Josef Celba, Zubří – drogerie, která radila i fotografovala dějiny
Když se barvy, laky a fermeže prodávaly s úsměvem
„BARVY · LAKY · FERMEŽE A ŠTĚTCE. VÝHODNĚ NAKOUPÍTE U MATERIALISTY JOSEFA CELBY, ZUBŘÍ. DOBŘE VÁM PORADÍ.“ Několik jednoduchých vět na reklamním diapozitivu otevírá příběh malého valašského obchodu, který by bez dochované reklamy a několika rozptýlených archivních stop téměř zmizel z paměti. Nejde přitom o Zubří někde neurčitě na mapě republiky, ale o dnešní město Zubří u Rožnova pod Radhoštěm, ležící mezi Rožnovem pod Radhoštěm a Valašským Meziříčím. V době Josefa Celby patřila obec do okresu Valašské Meziříčí a soudního okresu Rožnov pod Radhoštěm. V roce 1939 měla podle dobového adresáře 3 115 obyvatel. Právě tady provozoval Josef Celba svou drogerii a materiálový obchod.
Samotná reklama je krásnou ukázkou toho, jak dokázala předválečná kinoreklama spojit prosté obchodní sdělení s drobným výtvarným vtipem. Na světlém pozadí stojí mladý malířský pomocník či učeň v zástěře. Situace se mu poněkud vymkla z rukou: v rozmachu kopne do plechovky a štětcem vytváří přes pozadí mohutný červený pruh. U jeho nohou leží plechovky označené „Email“ a „Fermež“. Pod obrázkem následuje vlastní obchodní sdělení v zelené, bílé, oranžové a červené na černém poli. Reklama neprodává žádný konkrétní výrobek. Prodává především obchodníka a jeho radu. Celba není na diapozitivu výrobcem barev, ale „materialistou“ – dobovým označením obchodníka s drogistickým, chemickým, natěračským a podobným zbožím. A slogan „Dobře vám poradí“ připomíná dobu, kdy obchod nebyl anonymním regálem, ale místem, kde zákazník očekával také odbornou radu.
Josef Celba přichází do Zubří
Stopa Josefa Celby se v dostupných adresářích objevuje poměrně přesně. Chytilův adresář z roku 1924 v Zubří žádného Celbu ani drogerii ještě neuvádí. Ani adresáře z let 1935–1936 zde drogerii nezaznamenávají. V roce 1937 se již jedna objevuje, ale pod jménem jiného obchodníka, jehož jméno je kvůli špatnému OCR pramene obtížně čitelné. Zlom přichází v roce 1938. Adresář republiky už mezi živnostníky v Zubří uvádí jednoznačně: „Drogerie – Celba, Josef.“ Stejný stav potvrzuje také protektorátní adresář z roku 1939. Josef Celba tedy v Zubří prokazatelně podnikal nejpozději od roku 1938. Zda existující drogerii převzal po předchozím majiteli, nebo otevřel nový obchod, zatím prameny bezpečně neříkají.
Jeho provozovna měla konkrétní místo: Zubří č. p. 232. V poválečném soupisu živností je výslovně uvedena „drogerie Josef Celba č. 232“. Nebyl to přitom jen obchůdek s několika plechovkami barev. V seznamu šekových účtů, uzavřeném k 30. září 1942, je Josef Celba veden jako provozovatel „drogerie a chem.-techn. laboratoře“. To je mimořádně zajímavý detail. Naznačuje širší charakter podniku, než jaký ukazuje veselý reklamní diapozitiv. Sortiment tvořily barvy, laky, fermeže, štětce a další drogistické a chemicko-technické potřeby a vedle maloobchodu zřejmě existovala i odbornější část provozu. Co přesně Celbova „chemicko-technická laboratoř“ vyráběla nebo zpracovávala, dostupné prameny zatím neprozrazují.
Obchodník uprostřed života obce
Celba nebyl v Zubří pouze mužem stojícím za pultem. Moravský deník z 9. dubna 1938 zachycuje volbu vedení místního sdružení ŽOS. Předsedou se stal Michal Zetocha, místopředsedou František Janošek, jednatelem Rudolf Zbořil a pokladníkem Josef Celba. Záznam ukazuje, že nový či relativně nový zuberský drogista už byl zapojen do místního živnostenského prostředí a patřil mezi lidi, kterým byla svěřena funkce ve stavovské organizaci.
Konec roku 1938 je zajímavý ještě jedním detailem. Historická publikace Zubří 1310–2010: cesta ke kořenům uvádí, že tehdy byla v obci právě jedna drogerie. Pokud tedy člověk v předvečer války v Zubří potřeboval fermež, emailovou barvu, lak či štětec, velmi pravděpodobně mířil právě k Celbovi. V malém městě tak jeho jméno nemuselo potřebovat dlouhé vysvětlování. Stačilo „u Celby“.
Drogista, který vzal do ruky fotoaparát
Nejzajímavější část Celbova příběhu však přichází na samém konci války. Ve vlastivědné publikaci o Zubří se dochovaly fotografie z května 1945, jejichž autorem je uveden Josef Celba. Zachycují osvobození obce 6. května 1945 a také zákopy v sousedství kostela. Originály jsou podle publikace uloženy ve Státním okresním archivu Vsetín. Shoda jména, obce a období velmi silně ukazuje na stejného Josefa Celbu, který provozoval místní drogerii, i když dostupné prameny tuto totožnost výslovně nepotvrzují.
Pokud skutečně jde o zuberského drogistu, dostává jeho příběh úplně jiný rozměr. Muž, který ještě několik let předtím lákal obyvatele do svého obchodu veselým obrázkem malířského učně převracejícího plechovku s barvou, stál v květnu 1945 s fotoaparátem uprostřed skutečných dějin. Fotografoval zákopy, okolí kostela i okamžiky osvobození své obce. Jeho fotografie se následně staly součástí historické paměti Zubří.
Drogerie přežila válku
Celbův podnik nezmizel ani s koncem okupace. V seznamu živností provozovaných po osvobození roku 1945 se stále objevuje „drogerie Josef Celba č. 232“. Později však dochází ke změně jména provozovatele. V období přibližně první poloviny padesátých let uvádějí prameny mezi dosud soukromě provozovanými obchody „drogérii Boženy Celbové“. Jaký byl její přesný vztah k Josefovi – zda šlo o manželku, vdovu či jinou příbuznou – zatím není doloženo a nebylo by správné jej domýšlet. Jisté je pouze to, že jméno Celba zůstalo s drogerií spojeno i v době, kdy soukromé živnosti v Československu rychle mizely.
Právě tato stopa je pozoruhodná. Celbova drogerie prošla koncem první republiky, okupací, osvobozením i nástupem komunistického hospodářství a ještě na počátku padesátých let přežívala jako soukromý podnik. Přesné datum jejího zániku nebo převodu do socialistické obchodní sítě zatím doloženo není. Stejně tak nemáme důkaz, co se stalo s Josefem Celbou samotným. Příběh se v tomto místě ztrácí v pramenech a další odpověď by musely přinést především živnostenské spisy, matriky nebo archiv obce Zubří.
Urban z Vysokého Mýta – muž za reklamou
Pozornost si zaslouží také nenápadná značka v pravém dolním rohu diapozitivu: „URBAN / VYS. MÝTO“. Adresáře z první poloviny třicátých let vedou ve Vysokém Mýtě Jaroslava Urbana, nejprve v oboru reklamy a následně přímo v kategorii „reklama světelná“. V letech 1932, 1933, 1935 a 1936 je u něj uváděno telefonní číslo 120 a účet poštovní spořitelny 83.946. Přímý dokument potvrzující, že právě Jaroslav Urban vyráběl tento konkrétní kinoreklamní diapozitiv, zatím nalezen nebyl, spojení značky „Urban, Vys. Mýto“ s reklamním podnikatelem stejného jména a města je však velmi silné.
Kinoreklama byla tehdy jedním z nejpůsobivějších způsobů, jak oslovit zákazníka. Než začal hlavní film, promítaly se na plátno skleněné reklamní diapozitivy místních obchodníků, restaurací, řemeslníků a výrobců. V temném sále tak na několik okamžiků zazářil obchod, kolem kterého diváci možná každý den chodili. Celbova reklama byla vytvořena přesně pro toto prostředí: výrazné barvy, jednoduchá kreslená groteska, minimum textu a velké jméno obchodníka. Podle nástupu Celby do zuberského obchodního života a výtvarného provedení lze diapozitiv nejpravděpodobněji klást na konec třicátých nebo začátek čtyřicátých let, přibližně do období 1938–1942. Přesné datum však doloženo není.
Malá reklama, velký kus Zubří
Na první pohled je to jen veselá reklama na barvy a laky. Ve skutečnosti však diapozitiv zachoval jméno člověka, jeho obchod i drobný kus každodenního života předválečného Valašska. Josef Celba přišel do písemných pramenů jako drogista roku 1938. O několik let později už jeho podnik nebyl veden pouze jako drogerie, ale také jako chemicko-technická laboratoř. Po válce pokračoval v domě č. p. 232 a později nesla drogerie jméno Boženy Celbové. A mezi tím vším se jméno Josef Celba objevuje také pod fotografiemi jednoho z nejdramatičtějších okamžiků moderních dějin Zubří – jeho osvobození v květnu 1945.
Právě proto má tento malý reklamní diapozitiv větší cenu než jen jako doklad dobové grafiky. Reklama měla původně žít několik sekund na plátně místního kina. Po téměř devadesáti letech však vypráví mnohem delší příběh: o době, kdy se barvy a fermeže kupovaly u materialisty, obchodník znal své zákazníky jménem a svou pověst mohl shrnout do pouhých tří slov: „Dobře vám poradí.“
Zdroje
Adresář RČS pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, 1937–1938, Národní knihovna ČR – Kramerius.
Adresář Protektorátu Čechy a Morava, 1939 – záznam „Celba, Josef, Zubří“.
Verzeichnis der Scheckkonten, stav k 30. 9. 1942 – „Celba Josef, drogerie a chem.-techn. laboratoř“.
Moravský deník, 9. 4. 1938, s. 3 – místní sdružení ŽOS v Zubří.
Ladislav Baletka, Josef Koláček: Zubří 1310–2010: cesta ke kořenům, Zubří 2010, s. 77, 87–89, 102, 153.
Chytilův úplný adresář Československé republiky, 1924.
Adresáře RČS 1930–1936 – Jaroslav Urban, Vysoké Mýto, reklama / reklama světelná.
Státní okresní archiv Vsetín – fotografie osvobození Zubří připisované Josefu Celbovi.
