Josef Hůla, Rakovník
Josef Hůla, Rakovník – dárek trvalé ceny
Čalouník, který prodával pohodlí
Pod zeleným světlem stropní lampy sedí muž zabořený do mohutného oranžovočerveného křesla. V ruce drží noviny, vedle něj stojí kulatý stolek se sklenkou a malou vázičkou a v pozadí se objevuje stejně čalouněná pohovka. Celá scéna působí klidně, téměř důvěrně – jako obraz večera, kdy je venku zima a člověk už nikam nemusí. Nad tím vším se elegantním modrým písmem vznáší jednoduchá věta: „Dárek trvalé ceny.“ A pod ní jméno člověka, který takový dárek dokázal vyrobit: „JOSEF HŮLA čalouník, Rakovník – za pivovarem.“
Je to pozoruhodně moderní reklama. Neprodává samotnou židli, pohovku ani metr látky. Prodává představu pohodlného domova. Zákazník si nemá představit řemeslnickou dílnu, jehly, pružiny a čalounickou koudel, ale sám sebe v měkkém křesle pod lampou. Na svou dobu jde o velmi dobře vystavěnou reklamní myšlenku: výrobek ustupuje životnímu pocitu, který má přinést. Slogan „Dárek trvalé ceny“ navíc dovoluje číst diapozitiv jako pravděpodobnou předvánoční reklamu. Místo drobnosti, která za několik týdnů zmizí, nabízela Hůlova dílna něco, co mělo v domácnosti vydržet celé roky.
Josef Hůla na rakovnickém náměstí
Příběh Hůlova čalounictví můžeme sledovat nejméně tři desetiletí před vznikem tohoto diapozitivu. Už v říjnu 1909 se v deníku Venkov objevovala reklama Josefa Hůly, čalouníka a dekoratéra v Rakovníku. Jeho nabídka byla podstatně širší, než bychom dnes pod slovem čalouník možná očekávali. Nabízel pohovky a divany, záclony, pokrývky na postele a stoly, dětské kočárky i dekorace. Tehdy sídlil jednoduše „Rakovník, náměstí“ a zákazníky vybízel větou, která velmi dobře vystihuje postavení tehdejšího městského řemeslníka: „Kupujte jen u výrobce!“ Inzerce se opakovala ještě v roce 1911.
Nebyla to prázdná reklamní fráze. Čalouník počátku 20. století skutečně stál mezi výrobcem nábytku a konečnou podobou měšťanského interiéru. Nešlo pouze o potažení křesla látkou. Čalounické a dekoratérské řemeslo zasahovalo do vzhledu celé domácnosti – od pohovek přes závěsy a textilní dekorace až po přehozy a další vybavení. Hůla se také sám označoval současně za čalouníka a dekoratéra. Chytilův úplný adresář Království českého z roku 1912 jej v Rakovníku skutečně eviduje jako „Dekoratér: Hůla Jos. (i čalouník)“.
Firma, která přežila první republiku
Josef Hůla z rakovnických pramenů po první světové válce nezmizel. V listopadu 1928 jej Venkov znovu uvádí jako „Josef Hůla, čalouník, Rakovník“ a adresář republiky z roku 1930 jej řadí mezi místní čalouníky společně s Františkem Houškou. Další adresáře jeho jméno opakují v letech 1933, 1935 a 1939. V roce 1935 už je u něj zaznamenán také telefon 172, který se objevuje ještě v protektorátním adresáři z roku 1939. V něm je Hůlovo příjmení chybně zachyceno jako „Hála“, podle rešerše jde však o chybu OCR či přepisu.
Máme tedy doloženou mimořádně dlouhou stopu: od roku 1909 nejméně do roku 1939. Z dostupných dokumentů však nelze bezpečně rozhodnout, zda po celou dobu šlo o jednoho Josefa Hůlu. Třicetiletá kontinuita živnosti připouští také možnost, že se v rodině vystřídaly dvě generace – například otec a syn stejného jména. Pro tuto možnost zatím chybí přímý doklad, a proto by bylo chybou z ní dělat hotový příběh. Jisté je pouze to, že jméno Josef Hůla zůstává s rakovnickým čalounictvím spojeno od posledních let Rakouska-Uherska přes vznik Československa až na práh druhé světové války.
Z náměstí „za pivovar“
Za oněch třicet let se změnila také adresa podniku. Nejstarší inzeráty uvádějí Hůlu na rakovnickém náměstí, zatímco reklamní diapozitiv už zákazníka posílá „za pivovar“. Přesnou adresu se zatím zjistit nepodařilo a stejně tak neznáme rok stěhování. Rešerše proto pouze dovoluje říci, že Hůlova dílna či prodejna v určitém okamžiku opustila původní adresu na náměstí a přesunula se do lokality označované Rakovničany podle pivovaru.
Právě tento detail je důležitý i pro datování reklamy. Samotný diapozitiv nemá uvedený rok. Jeho grafické zpracování, podoba interiéru a především mohutný oblý čalouněný nábytek však odpovídají estetice druhé poloviny třicátých let. Rešerše proto navrhuje dataci přibližně 1935–1940. Je to odhad, nikoli přesné datum, ale dobře zapadá do období, kdy je Hůla v Rakovníku bezpečně doložen adresáři a kdy již používá telefonní číslo 172.
Moderní domácnost třicátých let
Na samotném diapozitivu je možná nejzajímavější to, jak málo připomíná tradiční reklamu na řemeslníka. Nenajdeme na něm čalouníka u pracovního stolu ani obligátní výčet výrobků. Hlavním hrdinou je zákazník. Sedí v klubovém křesle, čte noviny a kolem něj vzniká malý ostrov světla a pohodlí. Křeslo i pohovka mají výrazné zaoblené tvary a celé aranžmá se přibližuje modernímu městskému interiéru konce třicátých let. Reklama tak Hůlovo tradiční řemeslo převádí do nového světa spotřební kultury: čalouník už neprodává pouze svou práci, ale určitý životní styl.
A právě tady dostává slogan „Dárek trvalé ceny“ svůj plný význam. Čalouněné křeslo nebo pohovka byly věci dražší, ale současně měly sloužit mnoho let. Reklama tedy staví proti pomíjivému dárku předmět, který se stane součástí domácnosti. V tomto smyslu je několik slov na skle vlastně malým svědectvím o proměně české reklamy: od prostého oznámení „zde je čalouník“ k obrazu toho, jak by mohl vypadat život zákazníka, který si jeho výrobek koupí.
Reklama určená pro temný kinosál
Diapozitiv nebyl plakátem ani cedulí ve výloze. Byl určen k promítání v kině. Rakovník měl podle adresáře z roku 1939 dva biografy – Bio Městské a Bio Sokol. V kterém z nich se Hůlova reklama skutečně objevovala, zatím nelze doložit. Dochovaná skupina rakovnických reklamních diapozitivů různých místních živnostníků a od různých výrobců nicméně naznačuje soubor vznikající po delší dobu pro některé z místních kin. Přímý důkaz, který by Hůlův diapozitiv spojoval právě s jedním z nich, zatím chybí.
V levé části reklamy se objevuje také drobná signatura „Kebort“, doplněná charakteristickým velkým písmenem K v kruhu či smyčce. Mohlo by jít o značku dílny vyrábějící kinoreklamy. Její přesnou identitu se však při rešerši nepodařilo potvrdit a v dostupných digitalizovaných pramenech nebyla firma Kebort jako výrobce reklam bezpečně nalezena. Autorství či výrobu diapozitivu proto zatím nelze připsat konkrétnímu podniku s větší jistotou.
Jeden rakovnický řemeslník a třicet let českých dějin
Na první pohled je to jen reklama na čalouníka. Ve skutečnosti v sobě ale nese příběh jedné z těch malých městských živností, na nichž stál každodenní život první poloviny 20. století. Josefa Hůlu zachytíme roku 1909 ještě v Rakousku-Uhersku, kdy na rakovnickém náměstí nabízí pohovky, divany, záclony, pokrývky, kočárky a dekorace a připomíná zákazníkům, aby nakupovali přímo u výrobce. O tři desetiletí později už stejná živnost – nebo živnost pokračující pod stejným jménem – komunikuje úplně jinak. Místo seznamu zboží ukazuje elegantní moderní pokoj, měkké klubové křeslo, lampu, sklenku na stolku a člověka, který si užívá pohodlí svého domova.
A právě v tom spočívá půvab dochovaného diapozitivu. Neuchoval jen jméno Josefa Hůly. Uchoval okamžik, kdy se tradiční řemeslnická práce začala prodávat prostřednictvím obrazu moderního života. Z čalouníka z rakovnického náměstí se stal inzerent promítající svou představu pohodlí na velké plátno před zraky místního publika. Jeho křeslo mělo být „dárkem trvalé ceny“. Po téměř devadesáti letech se ukazuje, že trvalejší než samotný nábytek může být paradoxně právě jeho reklama.
Zdroje
Venkov, 17. 10. 1909 – inzerce Josefa Hůly, čalouníka a dekoratéra, Rakovník.
Venkov, 1. 1. 1911 – opakovaná inzerce Josefa Hůly.
Chytilův úplný adresář Království českého, 1912, Rakovník, s. 883 – Josef Hůla jako dekoratér a čalouník.
Venkov, 7. 11. 1928 – zmínka „Josef Hůla, čalouník, Rakovník“.
Adresář Republiky československé, 1930, 1933 a 1935 – rakovničtí čalouníci; Josef Hůla, později telefon 172.
Adresář Protektorátu Čechy a Morava, 1939, s. 1087 – Josef Hůla, čalouník, tel. 172; údaje o rakovnických biografech Městské a Sokol.
Reklamní diapozitiv Josef Hůla, Rakovník, sbírka Reclamare – „Dárek trvalé ceny“, „Josef Hůla čalouník, Rakovník – za pivovarem“, signatura „Kebort“.
Poznámka: Přesná adresa provozovny „za pivovarem“, datum jejího přestěhování, totožnost výrobce diapozitivu Kebort a případná generační návaznost dvou Josefů Hůlů nejsou v současnosti bezpečně doloženy.
