Wesecký

Max Vesecký – muž, který dal Plzni moderní obchod s látkami

Z Obrataně do velké Plzně

Příběh Maxe Veseckého nezačíná v Plzni, ale v Obratani, odkud pocházela jeho rodina. Několik jejích členů se vydalo na obchodní dráhu a Max patřil k těm nejúspěšnějším. Jeho bratrem byl Gustav Vesecký, který obchodoval se střižním zbožím v Černovicích, a další bratr Rudolf Vesecký se později stal ředitelem plzeňské pobočky pojišťovny Čechoslavie.

Max se prosadil především v Plzni, kde působil jako velkoobchodník se suknem nejpozději od roku 1904. Nebyl tedy žádným náhodným podnikatelem, který se na scéně objevil až ve třicátých letech. Když se později pustil do vybudování jednoho z nejmodernějších textilních obchodů ve městě, měl za sebou téměř tři desetiletí obchodní praxe.

Obchod se suknem měl tehdy úplně jinou váhu než dnes. Konfekce ještě neovládala trh a velká část oděvů se šila u krejčích nebo doma. Kvalitní látka byla základním zbožím a dobrý obchodník musel znát nejen materiály a ceny, ale také módu, dodavatele a vkus zákazníků. Vesecký se v tomto světě dokázal vypracovat natolik, že jeho jméno začalo v Plzni fungovat samo o sobě jako obchodní značka.

Františkánská ulice

Dům, který se s Veseckým později spojil, vznikl už před první světovou válkou. Roku 1910 se společnost Société industrielle, commerciale et immobilière de Bruxelles rozhodla nahradit dva staré domy ve Františkánské ulici novou stavbou. Projekt připravil vídeňský architekt Ludwig Tremmel a v letech 1911 až 1912 jej realizoval plzeňský stavitel Josef Houdek.

Šlo o reprezentativní městský dům s obchodními prostory v přízemí a byty v horních patrech. Později se jeho majiteli stali Max a Olga Vesečtí a právě tehdy začala nejzajímavější kapitola jeho historie.

Na počátku třicátých let už Plzeň nebyla provinčním městem s obyčejnými krámky. Obchod se měnil. Výkladní skříň, světlo, interiér, firemní písmo a celkový dojem začínaly být stejně důležité jako samotné zboží. Moderní obchod se měl nejen dobře zásobit, ale také dobře vypadat.

Max Vesecký to pochopil dokonale.

Když se příjmení změnilo ve značku

Roku 1932 se Max a Olga Vesečtí rozhodli svůj obchod zásadně přestavět. Úkol nesvěřili běžnému staviteli, ale pražskému architektovi Erwinu Katonovi, který měl zkušenosti s moderními funkcionalistickými obchodními interiéry. Stavební práce provedl plzeňský stavitel Karel Krůta.

Výsledkem byl obchod, který musel v tehdejší Plzni působit skutečně moderně.

V suterénu vznikly sklady, balírna, expedice, kotelna a výtahová šachta. V přízemí byla velká prodejní síň, vzorkovna, pokladna, účtárna a zázemí. Vstup doplňovaly zaoblené výkladní skříně s kovovými rámy a tmavý kamenný obklad. Vše působilo čistě, elegantně a bez zbytečné ornamentiky.

A nad vstupem nebyla dlouhá reklamní věta.

Bylo tam jen jedno slovo.

VESECKÝ

To je možná nejpůsobivější detail celého příběhu. Příjmení majitele se změnilo ve značku. Nebylo třeba vysvětlovat, co obchod prodává. Jméno samo mělo nést pověst kvality, výběru a důvěry.

Dobový tisk otevření modernizovaného obchodu zaznamenal jako událost, která v Plzni vzbudila značnou pozornost. Vedle kvalitního sukna se zde nabízely také prvotřídní hedvábné látky pražského módního domu Oty Kollinského. Vesecký tak necílil jen na běžný prodej metrového zboží, ale také na náročnější městskou klientelu.

Vrchol podnikání

Rok 1932 lze považovat za vrchol Maxovy podnikatelské dráhy. Za sebou měl dlouhá léta obchodu, vybudované jméno a nyní i moderní obchodní prostor, který odpovídal nové době.

Jenže ten vrchol netrval dlouho.

Max Vesecký zemřel už roku 1934, pouhé dva roky po dokončení velké přestavby. To je důležitý moment celého příběhu, protože znamená, že pozdější osudy firmy už nezažil.

Podnik však po jeho smrti nezanikl.

Roku 1937 vznikla ve dvoře další dvoupodlažní přístavba se zkušebnou látek, kanceláří a prádelnou. Firma tedy dál fungovala, investovala a rozvíjela se. S podnikem byla spojena Maxova manželka Olga Vesecká, ale přesné rozdělení vlastnických a řídicích rolí po Maxově smrti zatím není doloženo natolik, abychom mohli bezpečně tvrdit, kdo podnik fakticky vedl.

Okupace a arizace

Pak přišel rok 1939.

S okupací českých zemí začala systematická nacistická perzekuce židovských podnikatelů a jejich majetku. Firma Vesecký byla během okupace arizována. To znamenalo nucený převod podniku z rukou židovských vlastníků na nežidovského správce nebo nového majitele.

Jméno, které ještě několik let předtím zářilo nad moderním vstupem, bylo z obchodního života vytlačeno.

V tomto místě je důležité držet se pouze toho, co lze skutečně doložit. Arizace firmy je potvrzena, stejně jako židovský rodinný původ Veseckých. Zatím však není bezpečně doloženo, kdo přesně podnik převzal a jaký byl další osobní osud Olgy Vesecké. Jakékoli další tvrzení by bylo jen domýšlení příběhu, a ten je dost silný i bez něj.

Od Veseckého k Domu látek

Ani po válce se původní soukromý podnik nevrátil ke své předválečné podobě. Po roce 1948 byl obchod zestátněn a během následujících desetiletí byl interiér několikrát upravován. Část původního funkcionalistického řešení Erwina Katony tím zanikla.

Pravděpodobně v šedesátých letech se na domě objevil nový nápis:

DŮM LÁTEK

A právě pod tímto názvem znaly obchod další generace Plzeňanů.

Je v tom zvláštní kontinuita. Majitelé se změnili, režimy se změnily, původní značka zmizela, ale účel domu zůstal. Látky se na tomto místě prodávaly dál.

Jméno, které zůstalo v domě

Max Vesecký se dnes trochu ztrácí za pozdějším názvem Dům látek. Přitom právě on byl mužem, který dal tomuto místu jeho moderní obchodní podobu.

Z obchodníka pocházejícího z Obrataně se stal úspěšný plzeňský velkoobchodník. Téměř třicet let budoval své jméno, až jej nakonec proměnil v jednoduchou a sebevědomou značku na fasádě moderního obchodu.

Jeho příběh v sobě nese několik velkých dějin najednou. Rozvoj českého podnikání před první světovou válkou, sebevědomí první republiky, nástup funkcionalistické architektury, tragický zásah nacistické arizace a nakonec zestátnění po roce 1948.

A přesto po všech těch změnách zůstalo něco velmi konkrétního.

Dům ve Františkánské ulici.

Obchodní výlohy.

A vzpomínka na dobu, kdy nad nimi stálo jediné slovo:

VESECKÝ

Zdroje

Plzeňský architektonický manuál – Obchodní dům Vesecký
Jiří Turek – článek o rodině Veseckých, Zpravodaj města Černovice, 2025
Dům látek Plzeň – historie objektu