Miros váhy
MIROS – moderní váhy a stopa továrny FERRUM
Na starých obchodních vahách bývá někdy nejzajímavější nikoli to, co na nich vidíme na první pohled, ale drobný nápis, který přežil desetiletí používání. U vah MIROS je takovou stopou jméno FERRUM. Značka MIROS se objevuje na samotném těle vah, zatímco na dochovaném exempláři byly misky označeny slovem FERRUM. Právě tato dvojice otevírá otázku, zda za výrobou vah MIROS nestál některý z československých železářských podniků nesoucích jméno Ferrum.
Nejzajímavější kandidát skutečně existuje. Ferrum, akciová společnost pro průmysl železářský, patřila k významným podnikům českého železářství počátku 20. století. Nebyla jednou malou dílnou, ale rozsáhlejší průmyslovou společností sdružující hutní a strojírenské provozy ve Frýdlantě, Čeladné, Ostravici a Rožmitále pod Třemšínem. Historické prameny ji zachycují jako podnik navazující na starší tradici železných hutí a vyrábějící široké spektrum železářského a strojírenského zboží.
Pro náš příběh je mimořádně zajímavý právě Rožmitál pod Třemšínem. V roce 1913 zde Ferrum převzalo areál bývalého mlýna a vybudovalo v něm strojírenský závod. Podle dnešních Strojíren Rožmitál začala společnost 28. července 1913 s přestavbou areálu na strojírnu, která měla zpracovávat výrobky vlastních sléváren. Podnik byl vybaven moderními obráběcími stroji a vodní pohon původního mlýna nahradila Francisova turbína. Ferrum zde tedy nebylo pouhým obchodníkem se železem, ale skutečným výrobcem strojů a kovových výrobků.
Za první světové války se rožmitálská továrna přizpůsobila válečné výrobě. Soustřeďovala se zde tradiční výroba kovových cvočků pro vojenskou obuv, kompletovaly se granáty a obráběla pouzdra dělostřelecké munice. To dobře ukazuje technické možnosti závodu: disponoval slévárenským a strojírenským zázemím schopným sériově vyrábět přesné kovové součásti. Konstrukčně jednoduchá obchodní váha by tedy rozhodně nebyla mimo jeho technické možnosti.
Právě tady začíná být spojení s vahami MIROS lákavé. Dochovaný exemplář MIROS nese misky označené FERRUM. Jestliže stejnojmenný podnik provozoval slévárny, strojírnu a výrobu kovových předmětů, je možné, že misky – nebo dokonce větší část vah – pocházely právě z jeho produkce. Takový způsob výroby by odpovídal tehdejším průmyslovým poměrům: železářská společnost mohla dodat litinový podstavec, páky či misky, zatímco samotné vážicí zařízení mohlo být kompletováno a prodáváno pod obchodní značkou MIROS.
Zatím ovšem chybí onen jediný doklad, který by celý příběh uzavřel: katalog Ferrumu s vahami MIROS, dobový inzerát nebo zápis ochranné známky, v němž by byly oba názvy přímo spojeny. Proto nelze zatím s jistotou napsat, že „Ferrum vyráběl váhy MIROS“. Lze však říci něco podstatně přesnějšího: na dochovaném výrobku MIROS jsou doloženy součásti označené FERRUM a současně existoval významný český železářský a strojírenský podnik stejného jména, který měl technologické možnosti podobné výrobky vyrábět.
Do úvahy navíc vstupuje datování. Původní Ferrum v Rožmitále se po první světové válce rozpadlo a tovární areál následně převzali Václav Tomášek a inženýr Kašpárek, kteří zde vytvořili podnik Ro-Ko – Rožmitálské kovozávody. Později se zde vyráběly elektromotory, kovový nábytek a vzduchotechnická zařízení. Pokud tedy váhy MIROS pocházejí až z hlubších 20. nebo 30. let, bylo by nutné vysvětlit, zda značka FERRUM přežívala i po rozpadu původní společnosti, případně zda misky nebyly starším výrobkem používaným následně při kompletaci vah.
Samotné váhy MIROS 5 jsou klasickým typem rovnoramenných obchodních vah s nosností přibližně pěti kilogramů. Dochované kusy mají robustní železnou konstrukci, dvě misky a charakteristické označení MIROS 5 na přední straně. Nešlo tedy patrně o jednorázový výrobek. Několik dochovaných exemplářů ukazuje, že MIROS byla skutečná sériově používaná obchodní značka.
A právě jméno FERRUM může být klíčem k jejímu původu. Zatím stojíme jednu archivní stopu před definitivním řešením. Máme výrobek MIROS, máme na jeho součásti jméno FERRUM a máme průmyslový podnik Ferrum, který skutečně vyráběl stroje a kovové výrobky. Hypotéza, že Ferrum patřil k výrobcům nebo dodavatelům vah MIROS, je proto technicky i historicky velmi dobře možná – jako definitivní fakt ji ale bude možné označit teprve po nalezení dobového katalogu, reklamy nebo továrního záznamu.
Ferrum – průmyslové pozadí značky
Akciová společnost Ferrum byla na počátku 20. století představitelem dnes téměř zmizelého světa českých železáren, v němž jeden podnik dokázal spojovat těžkou hutní výrobu, slévárnu a výrobu hotových strojních výrobků. Její závody pracovaly ve Frýdlantě, Čeladné, Ostravici a Rožmitále. Ještě v katalogu průmyslové výstavy Těšínska a Ostravska v Orlové roku 1926 nacházíme společnost Ferrum z Frýdlantu mezi výrobci těžké techniky; vystavovala zde například důlní motorovou lokomotivu a důlní vrátek. Ferrum tedy nebylo pouhou obchodní značkou kovového zboží, ale skutečnou strojírenskou firmou s vlastní výrobní tradicí.
Právě proto stojí spojení MIROS – FERRUM za další pátrání. Pokud se potvrdí přímý výrobní vztah, nebude příběh vah MIROS historií malé neznámé značky, nýbrž drobnou, téměř zapomenutou kapitolou jednoho z českých železářských podniků počátku 20. století.
Zdroje:
Strojírny Rožmitál – historie závodu a založení strojírny společností Ferrum roku 1913.
Podbrdské muzeum, Rožmitál pod Třemšínem – historie areálu Ferrum a následného podniku Ro-Ko.
Město Rožmitál pod Třemšínem – historie továrny Ferrum.
Katalog průmyslové, živnostenské, obchodní a hospodářské výstavy Těšínska a Ostravska v Orlové, 1926.
Univerzita Karlova – studie se vzorníkem Akciové společnosti pro průmysl železářský Ferrum.
Aukro – dochované váhy MIROS a exemplář s miskami označenými FERRUM.
