Mořice Laufera bratři

Mořice Laufera bratři – brněnský obchod, který vybavoval domácnosti smaltovaným nádobím

Na první pohled je to obyčejný účet. Zažloutlý papír, několik ručně vepsaných položek, kolky a razítka. Jenže jeho hlavička připomíná podnik, který kdysi patřil k dnes téměř zapomenutému světu brněnských obchodních domů:

MOŘICE LAUFERA BRATŘI – BRNO
EMAILOVANÉ PLECHOVÉ NÁDOBY

Nad názvem firmy stojí výrazný znak s iniciálami MLB, sevřený mezi dvěma okřídlenými gryfy. Už samotné provedení účtu ukazuje, že nešlo o drobného podomního obchodníka. Firma měla vlastní výraznou obchodní identitu, používala předtištěné formuláře, telefon a telegrafickou adresu. V horní části dokumentu je uvedeno „Číslo telefonu 475“ a jako adresa pro telegramy jednoduše „MOŘIC LAUFER, BRNO“.

Lauferové byli v Brně už v 19. století

Jméno Laufer se v brněnských adresářích objevuje dlouho před vznikem firmy zachycené na účtu. Adresář Brna z roku 1881 uvádí například Isaka Laufera na Reitschulgasse 8, Leona Laufera na Carlsplatz 19 a Hermanna Laufera na Zeile 25.

O necelých dvacet let později je situace ještě zajímavější.

Velký Adress-Buch von Brünn 1900, sestavený podle údajů policejního přihlašovacího úřadu a opravovaný až do prosince 1899, obsahuje už celou skupinu osob tohoto příjmení.

Mezi nimi najdeme například Davida Laufera, obchodníka na Bahnring 10, dále Elise, Henriette, Josefa, Julia, Maxe či Siegfrieda Laufera. Adresář tedy jasně ukazuje, že na přelomu století žila v Brně početnější skupina Lauferů a několik jejích členů působilo v obchodním prostředí.

A potom přichází pozoruhodný detail.

Adresář z roku 1900 uvádí také Hermanna M. Laufera, obchodníka s obilím na Mühlgasse 12. U jeho jména je vytištěno:

T. 475.

Na dochovaném účtu firmy Mořice Laufera bratři je přitom rovněž uvedeno:

Číslo telefonu 475.

To je mimořádně zajímavá shoda. Sama o sobě ještě nedokazuje, že Hermann M. Laufer byl otcem, příbuzným nebo předchůdcem majitelů pozdější firmy. Telefonní číslo mohlo být v průběhu let přiděleno jinému účastníkovi. Ale spojení stejného příjmení, brněnského obchodníka a stejného telefonního čísla rozhodně není stopa, kterou bychom měli přehlédnout. Tady může být schovaný začátek příběhu firmy.

Smalt – nové nádobí moderní domácnosti

Sortiment Lauferovy firmy zároveň přesně odpovídal proměně domácností na přelomu 19. a 20. století.

Smaltované nádobí tehdy představovalo prakticky ideální spojení průmyslové výroby a každodenního života. Základem byla nádoba z vytvarovaného plechu, na kterou se při vysoké teplotě vypalovala sklovitá vrstva smaltu. Výsledkem bylo nádobí pevné, relativně lehké, snadno omyvatelné a především výrazně hygieničtější než řada starších kuchyňských materiálů.

Hrnce, konvice, mísy, lavorové soupravy, džbány, cedníky, vědra, pekáče a další smaltované výrobky se postupně stávaly běžnou součástí městských domácností. A právě do tohoto obchodu vstupovali Mořice Laufera bratři.

Dochovaný dokument je označuje nikoli jako výrobce, ale obecně jako obchod s „emailovanými plechovými nádobami“. Z toho bych zatím neusuzoval, že Lauferové měli vlastní smaltovnu. Mnohem pravděpodobnější je, že působili jako specializovaný obchod nebo velkoobchod, který odebíral výrobky smaltoven a distribuoval je dál obchodníkům či konečným zákazníkům. To ostatně dobře odpovídá samotnému charakteru účtu. Objednávka je evidována podle váhy a firma používá standardizovaný obchodní formulář s podmínkami pro přepravu zboží. Nešlo tedy jen o krámek, kde si hospodyně koupila jeden hrnec. Lauferovi byli součástí distribučního řetězce průmyslového zboží.

Firma už žila ve světě telefonu, telegrafu a železnice

Právě obchodní formulář je na celé památce možná nejzajímavější. Vedle telefonu 475 měla firma vlastní telegrafickou adresu MOŘIC LAUFER, BRNO. To byla praktická záležitost: obchodní partner nemusel při telegramu vypisovat celý název a adresu společnosti. Takové údaje mají význam i pro pochopení velikosti firmy. Telefon na přelomu století nebyl samozřejmostí v každém obchodě. Brněnský adresář z roku 1900 například uvádí telefonní spojení jen u části obchodníků a institucí.

Firma tedy fungovala v moderním komunikačním systému své doby – objednávky mohly přicházet písemně, telefonicky i telegraficky a zboží následně putovalo po železnici. Na účtu se ostatně objevují i ustanovení týkající se dopravy a odpovědnosti za zásilku. To je další náznak, že Lauferovi neposílali zboží pouze po Brně, ale obsluhovali širší okruh zákazníků.

Z německého Brünnu do československého Brna

Na dokumentu je krásně vidět ještě jedna proměna. Starší adresáře vznikaly v německy mluvícím prostředí rakousko-uherského Brünnu. Adresář z roku 1900 je kompletně německý a používá německé názvy ulic i povolání. Účet firmy Mořice Laufera bratři je naopak vytištěn česky.

To je typický obraz brněnského podnikání po vzniku Československa. Řada obchodních rodin působila ve městě už za monarchie, ale po roce 1918 přizpůsobila své firemní tiskoviny, reklamu a komunikaci novému prostředí. Německý Moritz se tak v české obchodní řeči mohl stát Mořicem. Zatím ale nemáme dokument, který by přesně určil okamžik založení společnosti nebo jména všech bratrů. Proto bych datum jejího vzniku nevymýšlel.

Jeden účet jako stopa po zmizelém obchodním Brně

Právě v tom je tento papír mimořádný. Nezachoval se velký neon na fasádě ani známý reklamní plakát. Zůstal účet za několik kusů smaltovaného zboží. Jenže z několika řádků se najednou skládá celý svět.

Brno, které bylo jedním z nejvýznamnějších průmyslových a obchodních center monarchie. Město, v němž vedle textilních továren existovala hustá síť velkoobchodníků, obchodních zástupců, skladů a specializovaných prodejen. Telefon měl několik stovek účastníků a obchodníci si nechávali zboží objednávat telegrafem. Železnice rozvážela bedny, sudy a balíky do dalších měst monarchie a později republiky. A někde uprostřed tohoto světa stála firma se dvěma gryfy ve znaku a třemi písmeny:

MLB – Mořice Laufera bratři.

Prodávala věc naprosto obyčejnou – hrnce a další smaltované nádoby.

Právě proto je ale její příběh zajímavý. Velké dějiny průmyslu obvykle vyprávějí o továrnách, bankéřích a milionech korun. Každodenní modernizace života se však odehrávala také v takových obchodech. Někdo musel nové průmyslové výrobky dostat z továrny až do kuchyní, restaurací, obchodů a domácností. A přesně tuto roli zřejmě plnili Mořice Laufera bratři v Brně.

Zdroje: Adress-Buch von Brünn 1900 – adresář sestavený podle údajů k. k. policejního přihlašovacího úřadu, vydavatel C. Winkler, tisk Rudolf M. Rohrer. Adresář města Brna 1881 – dokládá starší výskyt obchodníků a obyvatel jménem Laufer v Brně. Dochovaný firemní účet Mořice Laufera bratři, Brno – Emailované plechové nádoby, z této sbírky, který je pro identifikaci firmy hlavním pramenem.