Negro I.

NEGRO – smaltované nádobí Otto Hofmanna z Hořovic

Z Podbrdska do českých kuchyní

Hořovice a širší Podbrdsko patřily po dlouhá desetiletí k oblastem, kde bylo železo nejen surovinou, ale téměř součástí místní identity. V krajině navazující na Komárovské železárny vznikaly slévárny, železářské provozy, cvočkařské dílny i továrny, které postupně převáděly tradiční ruční výrobu do průmyslového měřítka. Právě v tomto prostředí vyrostla také firma, jejíž jméno je dnes méně známé než značky, které vyráběla: Železárny a smaltovny Otto Hofmann v Hořovicích. Jednou z jejích nejvýraznějších obchodních značek se stalo smaltované nádobí NEGRO, vedle něhož firma nabízela také nádobí TALISMAN.

Příběh podniku nezačal přímo Otto Hofmannem. Na konci 19. století zde působil podnikatel Rudolf Baumann, který vybudoval železářský a slévárenský závod. Firma se však dostala do finančních problémů. V této době vstoupil do její historie Otto Hofmann, původně zaměstnanec závodu, který podle pozdějšího zpracování hospodářských dějin Hořovic pracoval v podniku jako skladník. Dne 9. března 1899 odkoupil část závodu a stal se Baumannovým společníkem. Vznikla firma Baumann a Hofmann, z níž se postupně vyvinul podnik spojený už především se jménem Otto Hofmanna.

Otto Hofmann a cesta od skladníka k průmyslníkovi

Hofmannův příběh je typickým příkladem sociálního vzestupu průmyslové epochy. Nevstoupil do továrny jako dědic hotového podniku, ale jako člověk přímo z jejího provozu. Postupným majetkovým vstupem do firmy a následným rozvojem výroby se stal jednou z osobností, které určovaly podobu hořovického průmyslu první poloviny 20. století. Podnik se specializoval na železářskou a slévárenskou výrobu, kamna, pařáky a postupně i smaltované výrobky. Dobové filatelistické prameny firmu označují jako „První hořovickou specielní továrnu na kamna a pařáky, slévárnu litiny a smaltovnu“, což dobře vystihuje šíři produkce.

Výroba smaltovaného nádobí přitom nebyla v Hořovicích žádnou náhodnou odbočkou. Město mělo vlastní dlouhou tradici smaltérství a zpracování železa. Muzeum Hořovicka dodnes připomíná místní výrobu smaltovaného nádobí i výrobky firem Václava Schmidta a Otto Hofmanna. Hofmannův podnik se postupně rozrostl ve významnou továrnu; před druhou světovou válkou měl podle regionální historie zaměstnávat přes 600 lidí a vedle domácího nádobí vyráběl také vybavení velkých kuchyní, pekáren a zařízení pro armádu.

NEGRO – značka, která měla být zapamatovatelná

Právě do tohoto období patří značka NEGRO. Nešlo o náhodný nápis na jednotlivém výrobku, ale o systematicky používanou obchodní značku smaltovaného nádobí. Přímý důkaz poskytuje dochovaný firemní účet Železáren a smaltoven Otto Hofmann z 15. dubna 1938. Na něm jsou pod označením Negrol II a uvedeny konkrétní druhy zboží: hrnce, kastroly, poklice a pekáče. Ve spodní části dokumentu se současně objevuje reklamní sdělení propagující dvě hlavní značky podniku: NEGRO a TALISMAN.

Tohle je pro historii značky mimořádně cenný pramen. Nejde o pozdější sběratelský popis, ale o původní obchodní dokument výrobce, který přímo propojuje značku NEGRO s firmou Otto Hofmann a s konkrétními druhy smaltovaného kuchyňského nádobí. Zároveň ukazuje, že firma pracovala s více řadami a pravděpodobně je odlišovala kvalitou, povrchovou úpravou, dekorem nebo cenovou úrovní. Přesné rozdíly mezi řadami NEGRO, NEGROL a TALISMAN zatím z dostupných dokladů nelze bezpečně určit, takže by nebylo poctivé jim bez dalšího pramene přisuzovat konkrétní vlastnosti.

Nádobí pro domácnost i obchodníka

Reklama na firemním účtu je zajímavá ještě z jednoho důvodu. Je obrácena nejen ke konečnému spotřebiteli, ale i k obchodníkovi. Firma totiž dodávala zboží prostřednictvím sítě prodejců a skladů. Účet z roku 1938 mířil ke koloniálnímu obchodníkovi Josefu Fentysovi a na hlavičce byly uvedeny také sklady v Praze II a Bratislavě. Pražský sklad sídlil ve Václavské ulici č. 26, bratislavský na Suchém Mýtě č. 21. Hořovický podnik tedy nebyl malou lokální smaltovnou, ale firmou s distribuční sítí zasahující přinejmenším do Čech a na Slovensko.

Nádobí tohoto typu patřilo k základnímu vybavení tehdejší domácnosti. Smalt spojoval relativně nízkou cenu kovového základu s hladkým, hygienickým a snadno omyvatelným povrchem. Hrnce, kastroly, pekáče či naběračky se používaly denně, takže výrobce musel zákazníkovi nabídnout především odolnost a důvěru ve značku. Proto se na účtech a reklamách objevovala výrazná jména jako NEGRO či TALISMAN. V době, kdy mnoho domácností nakupovalo nádobí přes místní železářství nebo koloniál, musela značka fungovat podobně jako dnešní spotřebitelská značka: člověk si měl její jméno zapamatovat a příště si o stejné nádobí říct znovu.

Továrna, která přežila své původní jméno

Historie Hofmannova závodu nekončí předválečnými značkami. Po druhé světové válce byl podnik zestátněn a roku 1950vznikl národní podnik ALBA Hořovice. Název Alba měl podle regionální historie pocházet od modelu litinové koupací vany. Firma se poté specializovala především na zařízení velkokuchyní: kotle, sporáky, pánve, pece a další profesionální gastronomické vybavení. Přestože značka NEGRO zmizela, výrobní kontinuita hořovického závodu tak pokračovala dál.

Archivní prameny navíc ukazují, že Otto Hofmann patřil ve 30. letech k významným producentům litinového a smaltovaného nádobí. Ve fondu společnosti Bartelmus se dochoval například návrh firmy Otto Hofmann z roku 1938 na postoupení výroby litinového smaltovaného nádobí, stejně jako protokoly výrobců tohoto sortimentu. To potvrzuje, že firma nebyla pouze obchodníkem nebo značkou na cizím výrobku, ale skutečným průmyslovým výrobcem zapojeným do širších jednání československého železářského průmyslu.

NEGRO jako drobný předmět velkých dějin průmyslu

Dnes může hrnec nebo reklamní cedule NEGRO působit jako nenápadný předmět z kuchyně našich prarodičů. Ve skutečnosti ale představuje celý svět prvorepublikového průmyslu: podnikatele, kteří vyrostli z továrního provozu, regionální průmyslová centra, distribuční sklady v Praze a Bratislavě, obchodní cestující, koloniály a železářství i každodenní soutěž mezi značkami o místo v československých domácnostech.

Za jménem NEGRO tedy nestojí anonymní smaltovna, ale konkrétní firma:

Železárny a smaltovny Otto Hofmann, Hořovice.

Zcela bezpečně máme doloženo, že firma v roce 1938 vyráběla a prodávala smaltované nádobí značek NEGRO / NEGROL a TALISMAN, a že sortiment zahrnoval hrnce, kastroly, poklice a pekáče. Co zatím doloženo není, je přesný rok zavedení značky NEGRO ani původ jejího názvu. Ten bych proto v katalogu Reclamare zatím nevysvětloval — lepší je ponechat jednu otázku otevřenou než vytvořit pěkný, ale falešný příběh.

Výrobce: Železárny a smaltovny Otto Hofmann
Místo: Hořovice
Výrobky: smaltované a litinové nádobí, hrnce, kastroly, poklice, pekáče; dále železářské a slévárenské výrobky
Značky: NEGRO / NEGROL, TALISMAN
Bezpečně doloženo: nejpozději rok 1938
Pozdější pokračování podniku: ALBA Hořovice

Zdroje

Kristýna Kroupová: Hospodářský život Hořovic do roku 1945, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Dobový účet firmy Železárny a smaltovny Otto Hofmann, Hořovice, 15. 4. 1938 – doložení značek NEGRO / NEGROL a TALISMAN.

Státní oblastní archiv v Plzni – fond Železárny a smaltovny Bartelmus, dokumentace výrobců litinového a smaltovaného nádobí.

Muzeum Hořovicka – dokumentace místní tradice železářství, slévárenství a smaltovaného nádobí.

Region Hořovicko / Hořovický měšťan – historie podniku Otto Hofmann a pozdější ALBA Hořovice.