Steinschneider Prostějov

Singer v Maroku – reklamní pohlednice, která doputovala k prostějovskému obchodníkovi se šicími stroji

Šicí stroj uprostřed orientálního tržiště

Na první pohled působí pohlednice jako barevná žánrová scéna ze severní Afriky. Mezi muži v tradičních oděvech, fezech a turbanech stojí na ulici šicí stroj, kolem něhož se soustředí dění celého obrázku. Nejde však o obyčejnou turistickou pohlednici. Je to reklamní tisk spojený se značkou Singer, která na přelomu 19. a 20. století vytvořila mimořádně rozsáhlý soubor reklamních obrazů ukazujících své stroje v různých zemích světa.

Dochované exempláře této kompozice jsou označovány jako motiv Morocco – Maroko a bývají spojovány se strojem Singer No. 127-3, případně s provedením Cabinet Table No. 2. Přesné označení konkrétního stroje není na zaslané pohlednici kvůli velikosti reprodukce čitelné, samotný marocký motiv však do známé singerovské reklamní produkce zapadá velmi přesvědčivě.

Singer podobnou reklamou nesděloval pouze to, že prodává šicí stroje. Vytvářel představu výrobku, který pronikl prakticky do celého světa. Moderní průmyslový stroj byl stavěn do kontrastu s exotickým prostředím, tradičními oděvy a vzdálenými kulturami. Reklama měla dokazovat univerzálnost značky: ať jste v Evropě, Americe nebo v severní Africe, Singer je už tam.

Singer jako jedna z prvních skutečně světových značek

Singer Manufacturing Company patřila k podnikům, které velmi brzy pochopily sílu jednotné mezinárodní značky. Firma nejen vyráběla stroje, ale budovala rozsáhlou prodejní síť, zřizovala pobočky, sklady a zastoupení a podporovala prodej množstvím tištěné reklamy. Reklamní kartičky a pohlednice se proto staly důležitou součástí její propagace.

Na rozdíl od prostého katalogového zobrazení stroje Singer často pracoval s příběhem. Stroj se objevoval v domácnostech, dílnách, mezi ženami při práci nebo právě ve vzdálených zemích. Výsledkem byla reklama, která byla sama o sobě natolik atraktivní, že si ji lidé uchovávali a používali jako pohlednici.

Marocký motiv patří právě do této kategorie. Šicí stroj zde není technickým předmětem vystaveným na bílém pozadí. Je součástí života ulice. Muži jej pozorují, jeden u něj pracuje, vedle stojí vodní dýmka a v pozadí pokračuje ruch města. Moderní výrobek je vložen přímo doprostřed tradičního světa.

Z Rakouska do Prostějova

Ještě zajímavější než samotný reklamní obrázek je poštovní historie konkrétního exempláře. Pohlednice byla zaslána do moravského Prostějova, tehdy běžně označovaného německým názvem Prossnitz.

Adresu lze číst přibližně:

Tit. Fa. Ch. Steinschneider
Maschinen Niederlage
Prossnitz
Mähren (Tschechosl.)

Výraz „Tit. Fa.“ je dobová obchodní zdvořilostní formule vztahující se k firmě. Nejdůležitější je označení „Maschinen Niederlage“, tedy sklad, prodejna či zastoupení strojů. Pohlednice se tedy nedostala náhodnému soukromému adresátovi. Mířila k obchodníkovi, který se stroji skutečně zabýval.

A právě zde se reklamní obrázek na přední části a adresa na zadní části karty krásně propojují.

Steinschneider a šicí stroje v Prostějově

V prostějovských pramenech je skutečně doložen Felix Steinschneider, který obchodoval se šicími stroji a sídlil na dnešním Masarykově náměstí č. 27. Nedaleko od něj měla v Prostějově vlastní filiálku také společnost Singer Sewing Machine Co., která provozovala obchod se šicími stroji, jejich součástkami a zajišťovala rovněž opravy.

To je velmi silná souvislost. Pohlednice s reklamou šicího stroje tedy putovala do města, které bylo významným centrem oděvní výroby, a navíc přímo obchodníkovi se stroji.

Jeden detail je však nutné ponechat otevřený. Na pohlednici je před příjmením Steinschneider patrná iniciála či zkratka, která se nedá bezpečně přečíst jako „Felix“. Proto zatím není možné bez dalšího dokumentu tvrdit, že adresátem byl přímo Felix Steinschneider. Shoda příjmení, oboru i města je nápadná, ale úplné ztotožnění by bylo potřeba potvrdit například adresářem nebo obchodním registrem z konkrétního roku.

Poštovní známky pomáhají určit datum

Na kartě jsou nalepeny dvě rakouské známky s republikovým orlem – červená čtyřkorunová a modrá dvoukorunová, tedy dohromady šest rakouských korun.

Právě tato kombinace umožňuje pohlednici poměrně přesně datovat. Od 1. srpna 1921 činilo rakouské poštovné za pohlednici do Československa šest korun. Od 1. prosince 1921 se v důsledku rychlé poválečné inflace zahraniční poštovní sazby opět výrazně zvýšily.

Pokud byla tedy karta vyfrankována standardní sazbou – a nic na ní nenasvědčuje doplatnému či mimořádnému zacházení – byla pravděpodobně odeslána v období od 1. srpna do 30. listopadu 1921.

Samotný reklamní tisk mohl být starší. Singerovy pohlednice tohoto typu vznikaly již před první světovou válkou a marocké motivy jsou známé především z produkce kolem desátých let 20. století. Karta tedy mohla několik let existovat jako reklamní materiál, než byla skutečně použita v poštovním styku.

Prostějov byl pro Singer ideální město

Umístění pohlednice právě do Prostějova není bez významu. Město bylo už před první světovou válkou a zejména za první republiky jedním z nejvýznamnějších center československého oděvního průmyslu. Fungovaly zde desítky konfekčních podniků, krejčovství a obchodů napojených na textilní výrobu.

Šicí stroj zde proto nebyl pouze vybavením domácnosti. Byl základním výrobním prostředkem celého průmyslového odvětví. Prodejci strojů, servisní dílny a zastoupení velkých výrobců měli v Prostějově přirozeně velmi dobré obchodní podmínky.

Skutečnost, že zde vedle místních obchodníků fungovala také samostatná filiálka Singeru, dobře ukazuje význam města pro tento obor.

Malá pohlednice s překvapivě přesným příběhem

Na jednom kusu papíru se zde setkávají tři světy. Prvním je globální reklamní strategie společnosti Singer, která svůj výrobek představovala jako součást modernizace celého světa. Druhým je exotizující obraz Maroka, typický pro evropskou reklamu počátku 20. století. A třetím je velmi konkrétní moravský obchodní život – Prostějov, obchodník Steinschneider a město, jehož hospodářství bylo se šicími stroji úzce propojeno.

Právě poštovní použití dává kartě další rozměr. Už to není pouze anonymní reklamní tisk. Víme, že byla skutečně odeslána z Rakouska do Československa a že směřovala k firmě obchodující se stroji. Díky šestikorunovému frankování ji lze s velkou pravděpodobností zařadit dokonce do několika měsíců roku 1921.

Je to krásný příklad toho, jak se z obyčejné reklamní pohlednice může stát malý dokument o vzniku globálních značek, mezinárodním obchodě i průmyslovém Prostějově.

Zdroje

Smithsonian Institution – Historical Trade Literature, fond Singer Manufacturing Company.

Austrian Philatelic Society – přehled rakouských poštovních sazeb mezi Rakouskem a Československem po roce 1918.

Hanácký Jeruzalém – databáze podnikatelů a obchodníků židovského Prostějova; Felix Steinschneider, obchod šicími stroji; Singer Sewing Machine Co., prostějovská filiálka.

Dochované reklamní pohlednice Singer s motivem „Morocco“ a označením Singer No. 127-3 / Cabinet Table No. 2.

Dobové rakouské známkové emise Republik Österreich z let 1920–1921.