Pfaff
PFAFF 1862–1912 – jubilejní karta, na níž šicí stroj hlídají skřítci
Padesát let značky, která už dávno nebyla malou dílnou
Barevná reklamní pohlednice firmy G. M. Pfaff z Kaiserslauternu vznikla roku 1912 k padesátému výročí značky. Nejde tedy o běžnou reklamu na konkrétní typ šicího stroje, ale o jubilejní tiskovinu připomínající období 1862–1912. Přímo na kartě stojí „50jähr. Gedenkjahr der Gründung der Nähmaschinen-Fabrik G. M. Pfaff, Kaiserslautern, Bayern“ – tedy připomínka padesátého výročí založení továrny na šicí stroje G. M. Pfaff.
Počátek firmy se tradičně vztahuje k roku 1862, kdy Georg Michael Pfaff v Kaiserslauternu vyrobil svůj první šicí stroj. Pfaff původně vyšel z prostředí řemeslné výroby hudebních nástrojů, ale právě šicí stroje se staly základem podniku, který během několika desetiletí přerostl v jednu z velkých evropských továren svého oboru. Již deset let po založení měla firma za sebou první tisícovku strojů a na přelomu století prudce rostla výroba i export.
Rozměr podniku dobře ukazuje rok 1910, kdy Pfaff dokončil svůj miliontý šicí stroj. Když tedy o dva roky později slavil padesáté výročí, nebylo už jubileum připomínkou skromné rodinné dílny, ale oslavou průmyslové značky s mezinárodním odbytem. Výročí doprovázely také další pamětní předměty a propagační tisky, takže karta se skřítky patří do širšího souboru jubilejní prezentace firmy.
Proč je na kartě „Kaiserslautern, Bayern“
Dnešnímu čtenáři může připadat zvláštní nápis Kaiserslautern, Bayern. Kaiserslautern dnes leží ve spolkové zemi Porýní-Falc, nikoli v Bavorsku. V roce 1912 však bylo označení naprosto správné.
Po napoleonských válkách připadla roku 1816 levobřežní Falc Bavorskému království. Její součástí byl také Kaiserslautern. Území bylo s vlastním Bavorskem geograficky oddělené, politicky však k bavorskému státu náleželo. Teprve po druhé světové válce se tato vazba definitivně změnila vznikem spolkové země Porýní-Falc.
Jedno krátké slovo „Bayern“ na reklamní kartě tak dnes pomáhá tiskovinu nejen geograficky zasadit, ale zároveň připomíná politickou mapu Německa, která vypadala před první světovou válkou jinak než dnes.
Autorem je Fritz Reiss
Nejcennější stopa se nachází nenápadně v pravém dolním rohu ilustrace. Je zde signatura F. Reiss. Pátrání ukazuje, že nejde o anonymního továrního kreslíře, ale o německého malíře, ilustrátora, grafika a litografa Fritze Reisse.
Fritz Winold Reiss se narodil 19. března 1857 v Düsseldorfu a zemřel 27. února 1915 v Kirchzartenu nedaleko Freiburgu. Studoval na düsseldorfské Akademii umění a začínal v litografickém podniku svého otce. Později působil mimo jiné ve Stuttgartu, Lahru, Karlsruhe, Lipsku a Freiburgu. Vedle malířské tvorby se věnoval knižní ilustraci, litografii a užité grafice.
V jeho tvorbě se často objevovala krajina, venkovský život a prostředí Schwarzwaldu. Současně však pracoval také pro tisk a na příležitostné grafice. Pfaffova jubilejní karta tak nestojí mimo jeho známou tvorbu.
Rozhodující je, že určení autora nestojí pouze na čtení drobné signatury. V německých aukčních archivech je dochována přímo položka vedená pod názvem „Reiss Fritz – Nähmaschine Pfaff Zwerge – Künstlerkarte 1912“. Samostatně se stejná pohlednice objevuje rovněž v aukčním katalogu jako jubilejní reklamní karta Pfaff z roku 1912 se šicím strojem a skřítky.
Autorství této reklamy tedy můžeme považovat za velmi dobře doložené: Fritz Reiss.
Skřítci místo továrních dělníků
Na pohlednici nenajdeme tovární halu, pásovou výrobu ani zástupy zaměstnanců. Reiss zvolil úplně jiný způsob prezentace. Hlavním hrdinou zůstává samotný šicí stroj Pfaff, kolem něhož se pohybují drobné postavičky skřítků.
Takový motiv patřil do světa ilustrace přelomu 19. a 20. století. Skřítci, trpaslíci a různí domácí pomocníci se objevovali v dětských knihách, pohádkové ilustraci i reklamě. Umožňovali představit technický výrobek méně stroze a dodat mu snadno zapamatovatelný obrazový příběh. Na reklamě Pfaff zároveň vzniká zajímavý kontrast: moderní průmyslový výrobek je zasazen do téměř pohádkového světa.
Není proto nutné hledat za skřítky konkrétní událost z historie továrny. Jde především o výtvarný prostředek. Značka, která v té době vyráběla stroje ve velkém průmyslovém měřítku, se zákazníkovi nepředstavovala prostřednictvím kouřících komínů a továrních provozů, ale prostřednictvím přívětivé a snadno zapamatovatelné ilustrace.
Právě zde je Reissova kresba zajímavější než obyčejný katalogový obrázek stroje. Technický výrobek dostal vlastní scénu, atmosféru a postavy. Reklama tak mohla fungovat i bez dlouhého vysvětlování.
Jubileum se neomezilo na jednu pohlednici
Rok 1912 byl pro Pfaff skutečně významným jubilejním rokem. Firma své padesáté výročí připomínala více způsoby. Vedle reklamních tiskovin existovaly také jubilejní pamětní známky a byly vytvořeny pamětní medaile s daty 1862–1912a označením továrny G. M. Pfaff v Kaiserslauternu.
Dochované medaile jsou zajímavým protějškem Reissovy pohlednice. Zatímco karta pracuje s lehkým, ilustrativním motivem skřítků, medaile využívají slavnostní symboliku odpovídající oficiálnímu firemnímu jubileu. Společně ukazují, že padesáté výročí nebylo jen datum uvedené dodatečně na běžné reklamě, ale událost, kterou firma cíleně komunikovala.
Pfaff měl k oslavám dobrý důvod. Miliontý stroj byl vyroben teprve dva roky před jubileem a podnik zaměstnával kolem tisícovky pracovníků. Ze stroje, který Georg Michael Pfaff zhotovil roku 1862, se během jedné generace stal výrobek prodávaný na zahraničních trzích a jméno Pfaff se proměnilo ve značku mezinárodního významu.
Künstlerkarte – reklama na pomezí užitého a sběratelského tisku
V aukčních záznamech bývá karta označována slovem Künstlerkarte, tedy umělecká pohlednice. To je pro její charakter důležité. Nešlo jen o levný nosič obchodního sdělení, jehož jediným účelem bylo ukázat výrobek a adresu firmy. Obrazová stránka byla svěřena známému profesionálnímu ilustrátorovi a měla sama o sobě výtvarnou hodnotu.
Podobné karty se na počátku 20. století pohybovaly na hranici mezi reklamou, pohlednicí a drobnou grafikou. Lidé je posílali, ukládali do alb a sbírali. Pro výrobce to byl ideální reklamní předmět: zákazník reklamu nejen viděl, ale dobrovolně si ji ponechal nebo ji poslal někomu dalšímu.
Právě jubilejní Pfaffova karta tuto logiku dobře ilustruje. Firemní jméno, konkrétní výročí i výrobek jsou jednoznačně přítomné, ale obraz nepůsobí jako technický prospekt. Je to malá barevná scéna vytvořená tak, aby obstála i sama o sobě.
Fritz Reiss a reklama, která přežila svůj výrobek
Fritz Reiss zemřel pouhé tři roky po vzniku této pohlednice. Jeho jméno dnes znají především zájemci o německou malbu a ilustraci přelomu století, zatímco v historii reklamy bývá připomínáno mnohem méně. Právě dochované Künstlerkarten však ukazují další stránku jeho práce.
Pfaffova karta je v tomto směru mimořádně pěkným dokladem. Má přesnou dataci, jednoznačného objednavatele, rozpoznatelný výrobek, jubilejní účel a dnes už také spolehlivě určeného autora. To je u drobné reklamní grafiky z počátku 20. století kombinace, která se nedochovává vždy.
Navíc zachycuje okamžik, kdy se reklama na průmyslové zboží začínala vzdalovat pouhému oznamování technických parametrů. Stroj je sice stále středem celé kompozice, ale jeho okolí vytváří příběh. Z výrobku se postupně stává značka a ze značky obraz, který má člověku zůstat v paměti.
Pohlednice jako malý dokument velkého průmyslového příběhu
Na první pohled je to jen půvabná barevná karta se šicím strojem a několika skřítky. Ve skutečnosti se v ní však protíná několik příběhů najednou.
Je připomínkou podniku založeného roku 1862, který během půlstoletí vyrostl z řemeslné výroby v mezinárodní průmyslovou značku. Připomíná politicky dnes již téměř zapomenuté spojení Kaiserslauternu s Bavorskem. A díky drobné signatuře v rohu můžeme reklamní ilustraci spojit také s konkrétním výtvarníkem – Fritzem Reissem.
Pro sbírku historické reklamy je proto tato pohlednice zajímavá mnohem víc než pouze jako stará reklama na šicí stroj. Je to přesně datovaná jubilejní Künstlerkarte z roku 1912, vytvořená k padesátému výročí firmy G. M. Pfaff a doložená jako práce Fritze Reisse.
A skřítci, kteří na ní před více než sto lety obklopili šicí stroj, nakonec splnili svůj reklamní úkol dokonale. Strojů Pfaff byly vyrobeny miliony. Tuto konkrétní reklamu si ale člověk zapamatuje právě kvůli nim.
Zdroje
PFAFF – firemní historie a chronologie značky, údaje k rokům 1862, 1872, 1910 a 1912.
International Sewing Machine Collectors’ Society – History of the Pfaff Sewing Machine Company; materiály k historii firmy G. M. Pfaff a jejímu jubileu.
LotSearch – aukční archiv Fritz Reiss, položka „Nähmaschine Pfaff Zwerge – Künstlerkarte 1912“.
Auktionshaus Stade – katalogový záznam umělecké pohlednice Fritze Reisse s motivem Pfaff.
Darabanth / Axioart – aukční záznam jubilejní pohlednice Pfaff 1862–1912 se šicím strojem a skřítky.
Numista – pamětní medaile k 50. výročí Nähmaschinenfabrik G. M. Pfaff, Kaiserslautern, 1912.
Biografické prameny k Fritzi Winoldu Reissovi – Düsseldorf 19. 3. 1857, Kirchzarten 27. 2. 1915; údaje o studiu a výtvarné činnosti.
Prameny k historii Falce a Bavorského království – začlenění Kaiserslauternu a levobřežní Falce do Bavorska roku 1816.
