Celostátní manifestační sjezd
Republikánský dorost 1937 – když československý venkov pochodoval do Prahy
Třicet let organizovaného mladého venkova
Ve dnech 22.–24. května 1937 se Praha stala dějištěm mimořádně rozsáhlé manifestace Republikánského dorostu československého venkova. Propagační pohlednice s nápisem „Celostátní manifestační sjezd Republikánského dorostu československého venkova“ připomínala současně 30 let práce dorostu venkova. Nebyla to náhoda. První jednoty agrárního dorostu vznikaly již roku 1906, například ve Velkém Týnci na Olomoucku, a roku 1921 byly sdruženy do Říšské jednoty Republikánského dorostu československého venkova. Organizace byla úzce spjata s Republikánskou stranou zemědělského a malorolnického lidu, tedy s československou agrární stranou, která patřila po značnou část první republiky k nejsilnějším politickým silám země. Národní ústav lidové kultury
Dorost přitom nebyl malou stranickou mládežnickou organizací. V roce 1937 působilo podle odborných pramenů v Československu 4 381 místních organizací se 133 285 členy. Vedle politické a hospodářské výchovy se věnovaly sportu, vzdělávání, divadlu, hudbě, lidovým tancům a udržování regionálních tradic. Právě spojování moderně organizované mládeže s představou zdravého a sebevědomého venkova se stalo jedním z hlavních znaků agrárního hnutí. Národní ústav lidové kultury
Praha jako jeviště venkova
Výroční sjezd roku 1937 měl být viditelným vyvrcholením této práce. Nešlo jen o výroční schůzi nebo stranickou konferenci. Do Prahy přijely tisíce mladých lidí z jednotlivých regionů republiky a součástí programu byly průvody, krojovaná vystoupení, tělovýchovné akce i rozsáhlý národopisný program. Hlavní folklorní část představovala Národopisná scéna československá na Strahově, která patřila rozsahem k největším folklorním podnikům meziválečného Československa. Journal of Ethnology
Na scéně vystoupilo přibližně 5 000 chlapců a dívek z dorosteneckých jednot. Režie byla svěřena Janu Borovi z Městských divadel pražských, scénickou výpravu vytvořil významný divadelní výtvarník Josef Matěj Gottlieb a básnické a prozaické texty připravil Jan Čarek. Rozsahem tedy nešlo o běžné folklorní vystoupení, ale o velkou komponovanou podívanou, která měla prezentovat československý venkov jako jednu z nosných částí republiky. Journal of Ethnology
Lidové kroje, hudba a tanec zde nebyly používány pouze jako připomínka minulosti. Agrární hnutí je vědomě spojovalo s představou moderního, hospodářsky schopného a národně uvědomělého zemědělce. Venkov měl být prezentován nikoli jako zaostalý protiklad města, ale jako prostředí, z něhož vyrůstají tradice, hospodářská síla i budoucnost státu. Proto byly podobné národopisné slavnosti pevnou součástí veřejné prezentace agrárních organizací. Národní ústav lidové kultury
Mladí lidé v krojích jako obraz republiky
Právě tuto myšlenku zachycuje i dochovaná barevná pohlednice. Čtveřice mladých lidí v regionálních krojích kráčí téměř tanečním krokem směrem k divákovi. Postavy nejsou zachyceny jako folklorní exponáty, ale jako živá a pohybující se skupina. Mladík vpravo zvedá nad hlavu slavnostní věnec, další postavy se drží kolem ramen a celá kompozice působí jako okamžik z průvodu nebo společného tance.
V pozadí je pouze zjednodušená silueta Prahy, takže město nehraje hlavní roli. Dominantou zůstává venkovská mládež. Tmavě modré pozadí kontrastuje s bílými košilemi, červenými a žlutými částmi krojů a výraznou zelenou plochou. Výsledkem je obraz, který měl fungovat okamžitě i z větší vzdálenosti: mládí, pohyb, kroj a oslava republikánského venkova.
Nápis v horní části „Celostátní manifestační sjezd“ dodává celé scéně slavnostní a politický rámec. Ve spodním poli je pak přesně uveden pořadatel, místo, datum i výroční motto: „Republikánského dorostu československého venkova – ve dnech 22.–24. května v Praze – 30 let práce dorostu venkova.“ Pohlednice tak fungovala současně jako pozvánka, připomínkový předmět i propagační médium.
Albert Jonáš a jeho žralok
Mimořádně zajímavý detail se nachází v pravém dolním rohu obrazu. Žlutá značka připomínající několik rychlých tahů štětcem je charakteristické autorské signum Alberta Jonáše, českého architekta, grafika a jednoho z výrazných autorů reklamní a plakátové tvorby meziválečného období.
Jonáš používal jako svou značku stylizovaného žraloka. Odborná práce věnovaná jeho plakátové tvorbě popisuje několik podob tohoto signa – někdy s nápisem „arch. Jonáš“, jindy pouze samotnou siluetu žraloka. Značka se stala natolik charakteristická, že Jonášovi sběratelé jeho tvorby přezdívali právě Žralok. Theses
Spojení se sjezdem Republikánského dorostu není pouze stylistickou domněnkou. Uměleckoprůmyslové museum v Praze eviduje ve své sbírce Jonášův plakát „Národopisná scéna československá“ z roku 1937 a odborná literatura jej přímo spojuje se slavností konanou v Praze v květnu téhož roku. Plakát byl podle dobových informací používán nejen v Praze, ale také k propagaci slavnosti v zahraničí. Sbírky Online
Dochovanou pohlednici lze proto velmi přesvědčivě zařadit do stejného Jonášova propagačního okruhu. Charakteristické signum, doba vzniku, téma i výtvarný jazyk spolu korespondují.
Grafika moderní propagandy třicátých let
Albert Jonáš patřil ke generaci autorů, kteří proměnili československou reklamu v moderní obor. Vedle plakátů pracoval na výstavách, veletrzích, poštovní propagaci, filmu i užité grafice. Vystudoval výtvarné umění a architekturu a pohyboval se na pomezí malby, grafického designu, reklamy a architektury. V jeho pracích se proto často spojuje ilustrátorská přesnost s velmi účelnou plakátovou kompozicí. Klub filatelistů 00-15 Praha
Na sjezdové grafice je to dobře patrné. Postavy jsou ještě malířsky modelované a realistické, ale okolní prostor je už výrazně zjednodušen. Není zde téměř žádná dekorace, která by nesloužila hlavnímu sdělení. Obraz, barevné plochy a písmo vytvářejí jeden celek. Jonáš nepotřeboval dlouhé vysvětlování. Stačilo několik veselých krojovaných postav, věnec, silueta Prahy a stručný text a divák okamžitě věděl, že jde o velkou slavnost mladého československého venkova.
Právě tato kombinace je pro kvalitní reklamu třicátých let typická. Tradiční motiv se neprezentuje tradičním způsobem. Kroj, který by se snadno mohl stát sentimentálním obrázkem z venkovského kalendáře, se mění v dynamický reklamní symbol.
Rok 1937, nikoli 1938
U této události se v některých novodobých přehledech objevuje také rok 1938. Dochovaný předmět však poskytuje jednoznačný údaj přímo ve své grafice a další odborné prameny jej potvrzují: celostátní slavnosti Republikánského dorostu a Národopisná scéna na Strahově se konaly v květnu 1937. Odborná literatura věnovaná Albertu Jonášovi uvádí jeho plakát k Národopisné scéně rovněž pod rokem 1937 a odkazuje na dobový tisk z května téhož roku. Theses
Datum na pohlednici – 22.–24. května – označuje celý manifestační sjezd. Samotná velká Národopisná scéna byla v propagačních materiálech uváděna pro 23. a 24. května 1937. Tento rozdíl tedy není rozporem, ale odlišuje termín celého sjezdu od termínu hlavního strahovského programu. Theses
Pohlednice z okamžiku, kdy chtěl venkov ukázat svou sílu
Dnes může předmět na první pohled působit jako veselá folklorní pohlednice. Ve skutečnosti v sobě koncentruje mnohem širší příběh první republiky. Je dokladem doby, kdy měl organizovaný venkov vlastní politické, hospodářské, kulturní i mládežnické instituce a dokázal do Prahy přivést desetitisíce účastníků a diváků. Republikánský dorost byl se svými více než 133 tisíci členy masovou organizací a sjezd roku 1937 měl právě tuto sílu veřejně demonstrovat. Národní ústav lidové kultury
Současně jde o pěkný příklad toho, jak moderní československá reklama dokázala pracovat s tradičními motivy bez toho, aby ztratila energii své doby. Albert Jonáš zde spojil folklor, moderní grafiku a politickou propagaci do jediného optimistického obrazu. Jeho charakteristický žralok v pravém dolním rohu je nenápadným podpisem autora, který dnes této pohlednici dodává ještě další sběratelskou a výtvarnou hodnotu.
Pro sbírku Reclamare je proto vhodné předmět označit:
Albert Jonáš – Celostátní manifestační sjezd Republikánského dorostu československého venkova, Praha, 22.–24. května 1937. Propagační pohlednice vydaná k 30 letům práce agrárního dorostu.
Zdroje
Národní ústav lidové kultury: Od folkloru k folklorismu – slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku, heslo Agrární dorost. Údaje o vzniku organizace, počtu místních jednot a členů roku 1937. Národní ústav lidové kultury
Národopisná revue 3/2003: studie o agrárním hnutí a Národopisné scéně československé na Strahově; údaje o 5 000 účinkujících, Janu Borovi, Josefu Matěji Gottliebovi a Janu Čarkovi. Journal of Ethnology
Národní ústav lidové kultury: Od folkloru k folklorismu – Čechy. Republikánský dorost, agrární slavnosti a Celostátní manifestační sjezd roku 1937. Národní ústav lidové kultury
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – Sbírky online: Albert Jonáš, Národopisná scéna československá, 1937. Sbírky Online
Univerzita Palackého v Olomouci: odborná práce věnovaná plakátové tvorbě Alberta Jonáše; Národopisná scéna československá 1937 a Jonášovo charakteristické signum žraloka. Theses
Ivan Leiš: Albert Jonáš – 120 let od narození. Biografické údaje a informace o autorově přezdívce „Žralok“ odvozené od jeho výtvarného signa. Klub filatelistů 00-15 Praha
ok sepis finalůe bez odkazu
Republikánský dorost 1937 – když československý venkov pochodoval do Prahy
Třicet let organizovaného mladého venkova
Ve dnech 22.–24. května 1937 se Praha stala dějištěm mimořádně rozsáhlé manifestace Republikánského dorostu československého venkova. Propagační pohlednice s nápisem „Celostátní manifestační sjezd Republikánského dorostu československého venkova“ připomínala současně 30 let práce dorostu venkova.
Počátky agrárního dorostu sahaly do prvních let 20. století. První místní organizace vznikaly kolem let 1906–1907 a později byly sjednoceny v Říšské jednotě Republikánského dorostu československého venkova. Organizace byla úzce spojena s Republikánskou stranou zemědělského a malorolnického lidu, tedy s agrární stranou, která patřila po značnou část první republiky k nejsilnějším politickým uskupením v Československu.
Dorost přitom nebyl jen jakousi stranickou přípravkou. V roce 1937 působily po republice tisíce jeho místních organizací a počet členů přesahoval 130 000 mladých lidí. Vedle politické a hospodářské výchovy se věnovaly sportu, vzdělávání, divadlu, hudbě, lidovým tancům a udržování regionálních tradic. Agrární hnutí tím vytvářelo poměrně promyšlený svět, v němž měl venkov vlastní politiku, kulturu, spolkový život i výchovu nastupující generace.
Praha jako velké jeviště venkova
Výroční sjezd roku 1937 měl být viditelným vyvrcholením třicetileté práce. Nešlo pouze o schůzi delegátů nebo stranickou konferenci. Do Prahy přijely tisíce mladých lidí z jednotlivých částí republiky a program tvořily průvody, krojovaná vystoupení, tělovýchovné akce i rozsáhlý národopisný program.
Jedním z vrcholů byla Národopisná scéna československá na Strahově, mimořádně velká inscenovaná slavnost, která patřila k nejrozsáhlejším folklorním podnikům meziválečného Československa. Na scéně vystoupilo přibližně 5 000 chlapců a dívek, doplněných dalšími účastníky agrárních organizací a Selské jízdy.
Nešlo přitom o nahodilou přehlídku krojů. Program byl připraven jako profesionálně koncipovaná podívaná. Režie byla svěřena Janu Borovi z Městských divadel pražských, scénickou výpravu vytvořil Josef Matěj Gottlieb a textovou část připravoval básník Jan Čarek.
Celá slavnost měla ukázat československý venkov jako sebevědomou, kulturně bohatou a moderně organizovanou část republiky.
Kroj jako symbol moderního venkova
Právě tuto myšlenku zachycuje dochovaná barevná pohlednice. Čtveřice mladých lidí v regionálních krojích kráčí téměř tanečním krokem směrem k divákovi. Postavy nejsou zachyceny jako nehybné folklorní exponáty, ale jako živá, veselá a sebevědomá skupina. Mladík vpravo zvedá nad hlavu slavnostní věnec, ostatní postavy se drží kolem ramen a celá kompozice působí jako okamžik z průvodu nebo společného tance.
V pozadí se objevuje pouze zjednodušená silueta Prahy. Město je zde kulisou, nikoli hlavním motivem. Ústředním tématem zůstává mladý venkov.
Tmavě modré pozadí kontrastuje s bílými košilemi, červenými, žlutými a zelenými plochami krojů. Obraz je přehledný, energický a dobře čitelný. Výtvarník nepotřeboval složitou scénu. Stačilo několik postav, věnec, náznak Prahy a výrazná typografie.
Ve spodní části pohlednice je uvedeno:
„Republikánského dorostu československého venkova – ve dnech 22.–24. května v Praze – 30 let práce dorostu venkova.“
Předmět tak fungoval současně jako pozvánka, propagační tiskovina i památka na velkou událost.
Albert Jonáš a jeho žralok
Jedním z nejzajímavějších detailů pohlednice je drobná žlutá značka v pravém dolním rohu obrazu. Nejde o náhodnou ozdobu. Je to charakteristické autorské signum Alberta Jonáše, významného českého architekta, grafika, ilustrátora a autora reklamní tvorby meziválečného období.
Jonáš své práce označoval stylizovaným motivem žraloka. Tento znak se stal natolik charakteristickým, že byl s jeho osobností později pevně spojován. Vyskytuje se na řadě plakátů a dalších grafických prací a představuje jeden z nejsnáze rozpoznatelných autorských podpisů československé reklamní grafiky třicátých let.
Spojení Jonáše se sjezdem Republikánského dorostu navíc nestojí pouze na podobnosti stylu. Z roku 1937 je doložen jeho plakát „Národopisná scéna československá“, vytvořený právě pro slavnosti pořádané v Praze v rámci tohoto sjezdu. Dochovaná pohlednice tedy velmi pravděpodobně patří do stejného propagačního souboru.
Reklama, která spojila tradici s modernitou
Albert Jonáš patřil ke generaci československých výtvarníků, která pomohla proměnit reklamu v moderní vizuální obor. Pohyboval se mezi grafikou, architekturou, výstavnictvím a reklamou a dokázal velmi účelně pracovat s jednoduchým obrazovým symbolem.
Na sjezdové pohlednici je tento přístup dobře patrný. Samotné postavy jsou ještě realisticky malované, ale okolní prostor je již výrazně zjednodušen. V obraze není prakticky nic, co by nesloužilo hlavnímu sdělení. Barvy, písmo i figury tvoří jednotnou kompozici.
Zvlášť zajímavé je, jak Jonáš pracuje s lidovým krojem. Nezobrazuje jej sentimentálně ani jako muzeální relikt. Kroj se zde mění v moderní reklamní symbol. Mladí lidé se pohybují, usmívají se a vystupují sebevědomě. Tradiční venkovský motiv tak dostává dynamiku reklamy třicátých let.
Právě v tom spočívá síla celé kompozice: tradice není prezentována jako minulost, ale jako součást moderního Československa.
Rok 1937, nikoli 1938
U této události se v některých pozdějších přehledech objevuje také rok 1938. Dochovaný předmět však poskytuje jasné časové vodítko a odborné prameny potvrzují, že celostátní manifestační sjezd Republikánského dorostu i Národopisná scéna na Strahově se uskutečnily v květnu 1937.
Datum 22.–24. května označuje celý sjezd. Samotná hlavní Národopisná scéna byla uváděna pro závěrečné dny slavností. Rozdílná data na jednotlivých propagačních materiálech tedy nepředstavují rozpor, ale odlišují celý třídenní program od jednotlivých hlavních akcí.
Pro datování pohlednice je proto rok 1937 jednoznačně nejlépe doloženým údajem.
Pohlednice z doby, kdy chtěl venkov ukázat svou sílu
Dnes může tento tisk na první pohled působit jako veselá folklorní pohlednice. Ve skutečnosti je však mnohem výmluvnějším dokumentem první republiky.
Připomíná dobu, kdy měl organizovaný venkov vlastní politické, hospodářské, kulturní i mládežnické struktury a dokázal uspořádat v hlavním městě manifestaci s účastí tisíců lidí. Republikánský dorost byl masovou organizací a pražský sjezd roku 1937 měl tuto sílu veřejně demonstrovat.
Zároveň jde o velmi povedený příklad meziválečné reklamní grafiky. Albert Jonáš zde spojil lidovou tradici, moderní kompozici a politickou propagaci do jediného optimistického obrazu mladého československého venkova.
Nenápadný žralok v pravém dolním rohu pak dodává pohlednici ještě jednu důležitou vrstvu: z anonymní příležitostné tiskoviny se stává doložitelná práce výrazného autora československé užité grafiky.
Pro sbírku Reclamare lze předmět označit:
Albert Jonáš – Celostátní manifestační sjezd Republikánského dorostu československého venkova, Praha, 22.–24. května 1937. Propagační pohlednice k 30 letům práce agrárního dorostu.
Zdroje
Národní ústav lidové kultury – Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku.
Národní ústav lidové kultury – Od folkloru k folklorismu – Čechy.
Národopisná revue, studie věnované agrárnímu hnutí a Národopisné scéně československé roku 1937.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – sbírkové záznamy tvorby Alberta Jonáše, zejména plakát Národopisná scéna československá, 1937.
Odborné práce věnované plakátové a reklamní tvorbě Alberta Jonáše.
Dobový tisk k Celostátnímu manifestačnímu sjezdu Republikánského dorostu československého venkova, květen 1937.
