Hromada I.

Richard Hromada – hodinář, který měřil čas a psal dějiny brněnského sportu

Hodinář z Nové ulice

Za jménem Richard Hromada, které se objevuje na starých hodinkách, reklamách a předmětech brněnské provenience, se skrývá mnohem zajímavější osobnost než pouze majitel dávno zaniklého hodinářství. Hromada patřil k té generaci brněnských živnostníků přelomu 19. a 20. století, kteří dokázali propojit řemeslo, podnikání a veřejný život. Přes den se zabýval jemnou mechanikou hodinek a šperků, ve volném čase fotografoval a ve sportovním prostředí se stal jedním z průkopníků české těžké atletiky na Moravě.

Narodil se 23. září 1876 v Měrovicích nad Hanou na Prostějovsku jako syn obchodníka Jana Hromady a Anny, rozené Novákové. Jeho život se však spojil především s Brnem. Vyučil se zde hodinářem u mistra Moravuse v Křenové ulici a kolem roku 1900 už pracoval jako hodinářský pomocník u firmy Ernst Krechler, která měla hodinářství v tehdejší Rathausgasse 7.

Byla to dobrá škola pro člověka, který se později rozhodl postavit na vlastní nohy. V letech 1906–1908 je Hromada doložen už jako samostatný hodinářský mistr v Králově Poli. Později přesunul svůj podnik do centra Brna a vybudoval zde hodinářský a klenotnický závod Richard Hromada.

Jeho adresa zněla:

Brno, Nová ulice 3.

Dnešní Brňan by ji však pod tímto názvem hledal marně. Někdejší Nová, německy Neugasse, je dnešní Lidická ulice. Encyklopedie dějin města Brna výslovně potvrzuje, že právě zde bylo Hromadovo bydliště i sídlo jeho hodinářského a klenotnického podniku.

Richard Hromada – hodinář a klenotník

Hromadův podnik nebyl pouze opravnou hodinek. Dobová reklama jej představuje jako hodinářský a klenotnický závod. Dochovala se například jeho reklama v brněnském časopise Salon z roku 1924 a stejný pramen zachycuje také dům na Nové ulici č. 3, v němž Hromadovo hodinářství sídlilo.

A máme ještě hmatatelnější doklad jeho podnikání.

Dodnes se objevují skutečné historické hodinky nesoucí jméno Richard Hromada – Brno. V roce 2025 se například na českém sběratelském trhu objevily kapesní hodinky označené jeho jménem a ze zahraničního trhu známe také mechanické nástěnné hodiny spojované s brněnským hodinářem Richardem Hromadou.

U podobných hodinek je ovšem důležité správně chápat význam jména na ciferníku. Samotný nápis ještě automaticky nedokazuje, že Hromada vyrobil celý hodinový strojek ve vlastní dílně. U hodinářů té doby bylo běžné nakupovat strojky nebo celé hodinky od specializovaných výrobců a prodávat je pod jménem konkrétního hodinářského závodu. Bez rozebrání konkrétního exempláře a identifikace strojku proto nelze Hromadu označit za výrobce mechanismu.

Jisté ale je, že Richard Hromada byl skutečný hodinářský mistr a majitel vlastního hodinářského a klenotnického závodu. Jeho jméno na hodinkách tedy není nějakou pozdější fantazií obchodníka se starožitnostmi, ale autentickou stopou brněnského podniku.

Hodinář, který byl neporazitelným zápasníkem

A právě tady se Hromadův příběh mění z historie jednoho hodinářství v něco podstatně zajímavějšího.

Mladý Richard byl posedlý sportem.

Podle vlastních vzpomínek začal kolem devatenácti let hledat možnost, kde by mohl provozovat atletická a silová cvičení. Český klub podobného zaměření tehdy v Brně prakticky neexistoval, a tak vstoupil do německého klubu Felsen – Skála. Nešlo však o jeho konečný cíl. Chtěl se naučit, jak podobný klub funguje, a vytvořit českou obdobu.

Po přibližně půl roce odešel a s několika dalšími nadšenci založil provizorní český sportovní kroužek Slavia. Scházeli se nejprve v hostinci u Mazalů na Plotní ulici, později na Kolišti. V létě 1897 měl kroužek už kolem dvaceti členů.

Dne 13. října 1897 dostal klub definitivní podobu a jméno, které v historii českého sportu zůstalo dodnes:

Český atletický klub Hellas Brno.

Jeho zakladatelem byl jednadvacetiletý hodinář Richard Hromada.

A Hromada nebyl jen organizátor stojící u kraje žíněnky. Sám aktivně zápasil. Podle brněnských historických pramenů nebyl během pěti let svého amatérského zápasení za Hellas ani jednou poražen.

Představa distingovaného hodináře, který přes den opravuje kapesní hodinky a večer chodí zápasit a pět let ho nikdo neporazí, má něco do sebe.

A pak přišel Gustav Frištenský

Hellas se rychle rozvíjel a stal se jedním z center moravské těžké atletiky. A právě jeho historie přivedla Richarda Hromadu do blízkosti jednoho z nejslavnějších českých sportovců první poloviny 20. století – Gustava Frištenského.

Brněnská encyklopedie výslovně uvádí Frištenského mezi členy Hromadou založeného Hellasu a Český rozhlas připomíná, že právě tento klub se později spojil s celou řadou českých siláckých legend.

Hromada tak nestál pouze u zrodu jednoho spolku. Pomáhal vytvářet prostředí, z něhož vyrostla významná tradice českého zápasu a vzpírání.

Byl také náčelníkem klubu a podílel se na organizování prvních atletických podniků. Když se 28. července 1901 konal první závod v silniční chůzi na Moravě na trase Brno–Prostějov, Richard Hromada byl jeho startérem. Závod je historiky považován nejen za první moravský závod tohoto typu, ale pravděpodobně také za jeden z vůbec prvních oficiálních lehkoatletických závodů na Moravě.

Fotograf s hodinářským okem

Tím ale Hromadovy zájmy nekončily.

Vedle hodinařiny a sportu se intenzivně věnoval fotografii. Byl dlouholetým členem Českého klubu fotografů amatérů v Brně. V letech 1921–1923 působil v jeho výboru, roku 1924 se stal místopředsedou a mezi lety 1926–1935 dokonce předsedou. V letech 1936–1937 ještě zastával funkci prvního místopředsedy.

Vlastně to k hodináři překvapivě sedí. Hodinářství i fotografie vyžadovaly mimořádnou přesnost, trpělivost, technické myšlení a cit pro detail. Hromada se pohyboval v obou světech v době, kdy fotografie ještě nebyla spotřební záležitostí, ale technicky náročnou disciplínou.

Jeho postavení mezi brněnskými řemeslníky dokládá ještě jedna skutečnost. Stal se přísežným znalcem Zemského soudu v Brně. To už nebyla reklamní formulace, kterou si mohl hodinář jednoduše napsat na výlohu, ale odborná pozice založená na uznávané profesní znalosti.

Rodina a Brno

Richard Hromada se 28. května 1905 v kostele sv. Tomáše v Brně oženil s Marií Jelínkovou. Manželé měli nejméně dvě dcery, Marii Hromadovou a Květoslavu, později Křepelkovou. Tyto údaje jsou doloženy mimo jiné brněnskými matrikami a pobytovou evidencí.

Z Moravy se už Hromadův život prakticky neodpojil. Brno bylo místem jeho řemesla, podnikání, sportovního života i fotografické činnosti.

Zemřel zde 27. května 1954, ve věku 77 let. Pohřben byl na Královopolském hřbitově.

Mnohem víc než jméno na ciferníku

Když dnes vezmeme do ruky staré kapesní hodinky se jménem Richard Hromada, Brno, snadno je můžeme vnímat jen jako další výrobek zaniklého hodinářství.

Jenže za tím jménem je celý člověk.

Chlapec z Měrovic nad Hanou se vyučil hodinářem, prošel brněnskou hodinářskou praxí a nakonec vybudoval vlastní hodinářský a klenotnický závod na Nové ulici č. 3, dnešní Lidické. Jeho odbornosti si město cenilo natolik, že působil jako přísežný soudní znalec. Vedle toho se stal významnou postavou brněnské amatérské fotografie.

A když odložil hodinářskou lupu, dokázal ještě něco úplně jiného.

Ve svých jednadvaceti letech založil roku 1897 Hellas Brno, sám několik let úspěšně zápasil a pomohl vytvořit prostředí, s nímž se později spojilo i jméno legendárního Gustava Frištenského. Klub, který Richard Hromada založil před více než stoletím, existuje dodnes.

Proto je stará reklama nebo hodinky se jménem Richarda Hromady krásným příkladem toho, proč má smysl za reklamními předměty hledat lidi.

Za několika slovy na ciferníku se totiž skrývá jeden z těch pozoruhodných Brňanů, kteří stihli za jediný život několik životů: hodinář, klenotník, soudní znalec, fotograf, sportovní funkcionář, zakladatel Hellasu – a podle dobových vzpomínek také zápasník, kterého během jeho pětileté amatérské kariéry nikdo neporazil.

Prameny a zdroje

Encyklopedie dějin města Brna – Richard Hromada; biografické údaje, hodinářská kariéra, podnik Nová 3, Hellas, fotografická činnost, rodina a obrazové prameny z časopisu Salon.

Encyklopedie dějin města Brna – Lidická ulice; sídlo hodinářského a klenotnického podniku Richarda Hromady.

Encyklopedie dějin města Brna – První závod v silniční chůzi na Moravě, Brno–Prostějov, 28. 7. 1901.

Český rozhlas Brno – Frištenský, Česal, Kocourek. Silácké legendy jsou spojeny s brněnským těžkoatletickým klubem Hellas, 24. 11. 2023.

Aukro – dochovaný exemplář kapesních hodinek „Richard Hromada – Brno“.

Galeria Savaria – dochované mechanické hodiny označené jménem Richard Hromada, Brno.