Roka
ROKA – TEPLICKÁ NÁHRAŽKA KÁVY Z DOBY, KDY „KÁVA“ NEMUSELA OBSAHOVAT KÁVOVÉ ZRNO
Káva bez kávy
Jméno ROKA dnes zní, jako by patřilo zapomenuté pražírně. Jenže teplická Roka nebyla výrobcem pravé zrnkové kávy. Patřila do velkého světa kávovin a kávových náhražek – výrobků z čekanky, obilí, sladu, fíků a dalších rostlinných surovin, které se pražily a připravovaly tak, aby daly tmavý, aromatický nápoj podobný kávě. V první polovině 20. století nešlo o okrajovou nouzovou potravinu. Kávové náhražky představovaly obrovský středoevropský průmysl a v mnoha domácnostech byly běžnou součástí každodenní snídaně.
Pravá káva byla drahým dovozovým zbožím. Naproti tomu část surovin pro kávoviny bylo možné pěstovat doma a nápoj byl levnější. Některé náhražky se pily samostatně, jiné se přidávaly do skutečné kávy. Čekanka dodávala hořkost a tmavou barvu, obilné a sladové směsi mírnější praženou chuť a fíková káva charakteristický nasládlý tón. Kávovina navíc neobsahovala kofein z kávovníku, což se v dobové reklamě často využívalo jako prodejní argument.
Jedním z podniků tohoto světa byla společnost „Roka“, továrny poživatin, spol. s r. o., Teplice-Šanov.
Roka v Teplicích-Šanově
Nejdůležitější přímý doklad o firmě pochází ze Zdravotnické ročenky Československé republiky z roku 1938. V seznamu výrobců kávových náhražek je uvedena společnost:
„Roka“ továrny poživatin, spol. s r. o., výroba ovocné kávy Dra. Glettlera, Teplice-Šanov.
Tím máme jistotu, že Roka nebyla pouze názvem výrobku nebo obchodní značkou, ale skutečným teplickým potravinářským podnikem. Ročenka zároveň bezpečně dokládá jeden z jeho výrobků – ovocnou kávu Dr. Glettlera.
Další velmi důležitý pramen poskytuje Múzeum obchodu v Bratislavě. Ve své expozici věnované československému kávovému průmyslu uvádí Roka potravinářské továrny, společnost s r. o., Teplice-Šanov jako výrobce fíkové kávy Titzova speciál.
Máme tedy doloženy nejméně dvě produktové linie: ovocnou kávu Dr. Glettlera a Titzovu speciální fíkovou kávu.
A právě druhý výrobek otevírá cestu k mnohem většímu evropskému příběhu.
Fíková káva – lepší sestra cikorky
Fíková káva byla ve střední Evropě známým druhem kávové náhražky. Vyráběla se z usušených a pražených fíků, které se následně drtily nebo mlely. Výsledek bylo možné vařit samostatně nebo používat jako přísadu do směsí s pravou kávou, čekankou či jinými kávovinami.
V rakouském prostředí měla fíková káva zvláštní postavení. Archiv města Linec připomíná, že byla proti běžné čekankové kávě vnímána jako ušlechtilejší druh kávové náhražky. Linec se navíc stal jedním z hlavních center tohoto průmyslu.
Jedním z nejslavnějších výrobců byla firma Titze.
A právě jméno Titze se objevuje přímo vedle Roky.
Titze – slavné jméno fíkové kávy
Historie Titzovy fíkové kávy sahá do druhé poloviny 19. století. Rodina Titze rozvíjela výrobu v Horním Rakousku a později v Linci. Městský archiv v Linci uvádí, že firma Titze vyráběla fíkovou kávu už od 19. století a její lincká továrna patřila k významným producentům oboru.
Roku 1910 se Titze dostal pod kontrolu společnosti Heinrich Franck Söhne, jednoho z největších evropských výrobců kávových náhražek. Zajímavé je, že Franck značku Titze nezrušil. Pokračoval ve výrobě fíkové kávy pod zavedeným jménem Titze, aniž by musel na výrobku zdůrazňovat vlastní koncern.
To dobře vysvětluje, proč se značka Titze mohla později objevit i na výrobku spojeném s teplickou Rokou.
Múzeum obchodu navíc v roce 2022 získalo do sbírek plechovou reklamní tabuli evidovanou doslova jako „Titze, figová káva, Roka, Teplice-Šanov“. To je mimořádně cenný doklad, protože na jediném předmětu spojuje jméno slavné rakouské značky, konkrétní výrobek a československý podnik Roka.
Jak přesně byl smluvně nebo majetkově vztah Roky a Titze nastaven, však zatím doloženo nemáme. Mohlo jít o licenční výrobu, regionální výrobní či distribuční vztah nebo širší koncernové uspořádání. Bez obchodního rejstříku či podnikových smluv není správné jednu z těchto možností vydávat za jistotu.
Pevným faktem zůstává: Roka z Teplic-Šanova je přímo doložena jako výrobce Titzovy speciální fíkové kávy.
Za Titzem stál Franck
Tím se Roka dostává do blízkosti ještě většího jména – Heinrich Franck Söhne.
Franck vyrostl během 19. století z výroby čekankové kávoviny v rozsáhlý mezinárodní podnik. Jeho továrny vznikaly v několika zemích Rakouska-Uherska i mimo něj a výroba kávových náhražek se stala skutečným průmyslem. Chorvatská technická encyklopedie například připomíná, že záhřebský závod Franck vznikl roku 1892 jako součást širšího koncernu a jeho hlavním produktem zůstávala ještě mezi válkami čekanková a obilná kávovina.
Vazba Roky na tento svět není pouze odvozena od jména Titze.
Archivní výzkum záhřebského Francku uvádí, že mezi akcionáři společnosti Hinka Francka sinovi byla v roce 1935 také Roka z Teplic-Šanova, která držela 10 000 akcií.
To je velmi silná stopa. Roka tedy nebyla izolovaným severočeským výrobcem stojícím zcela mimo evropské vztahy kávovinového průmyslu. Měla doložené kapitálové spojení s významnou částí sítě Franck.
Zároveň je potřeba držet hranici mezi doloženým faktem a interpretací. Samotné vlastnictví akcií ještě automaticky neznamená, že byla Roka dceřinou společností Francku nebo že ji Franck přímo vlastnil. Přesnou majetkovou strukturu zatím z nalezených dokumentů rekonstruovat nelze.
Saic & Bergmann – starší teplická stopa
Příběh Roky se ale nezačíná až roku 1938.
Na sběratelském trhu se dochovala faktura z roku 1928, jejíž záhlaví spojuje jména SAIC & BERGMANN / ROKA – Teplitz-Schönau.
To je důležitý doklad, protože posouvá existenci nebo přinejmenším obchodní používání jména Roka nejméně do roku 1928.
Co však přesně vztah mezi Saic & Bergmann a Rokou znamenal, není z popisu jediného dokladu bezpečně určitelné. Může jít o předchůdce firmy, obchodně propojené podniky, původní vlastníky značky nebo jiné uspořádání. Bylo by lákavé napsat, že se Saic & Bergmann jednoduše „přejmenoval na Roku“, ale takový závěr zatím nemáme doložený.
Právě zde leží jedna z nejzajímavějších otevřených otázek celého příběhu.
Jisté je pouze to, že Roka a Saic & Bergmann byly v Teplicích-Šanově roku 1928 na jednom obchodním dokumentu přímo spojeny.
Ovocná káva Dr. Glettlera
Vedle Titzovy fíkové kávy vyráběla Roka podle zdravotnické ročenky také ovocnou kávu Dr. Glettlera.
To ukazuje, že podnik měl širší sortiment a nebyl pouze výrobnou jediného licenčního produktu.
Bohužel právě u Glettlerovy kávy zatím prameny mlčí. Neznáme přesné složení výrobku, poměr použitých surovin ani bezpečně identifikovaného doktora Glettlera, jehož jméno produkt nesl. Není tedy správné domýšlet, zda káva obsahovala fíky, obilí, čekanku nebo jinou směs.
Samotný způsob pojmenování ale dobře zapadá do tehdejšího trhu. Výrobci kávovin často zdůrazňovali zdravotní a dietetické vlastnosti svých výrobků a spojovali je s lékařskou autoritou. Také Franck měl už v 19. století speciální „zdravotní kávy“, jejichž propagace využívala jména lékařů.
U Dr. Glettlera však zatím víme jen to, co říká pramen: Roka tuto ovocnou kávu v roce 1938 vyráběla.
Proč byly náhražky kávy tak populární
Abychom pochopili význam Roky, musíme na chvíli zapomenout na dnešní kavárenskou kulturu.
Káva byla dovozovým zbožím a její cena nebyla pro každou rodinu zanedbatelná. Naproti tomu kávoviny nabízely levnější každodenní nápoj, který bylo možné kombinovat s mlékem a cukrem. V některých rodinách se pravá káva pila jen při zvláštních příležitostech, zatímco ranní konvice obsahovala obilnou, čekankovou či fíkovou směs.
Archiv města Linec připomíná, že ještě ve 20. století představoval kávový náhradní průmysl velmi významný obchod právě proto, že zrnková káva nebyla dostupná všem a část veřejnosti navíc pohlížela s nedůvěrou na kofein.
ROKA tedy nevyráběla podivný náhradní produkt pro několik zákazníků. Pohybovala se na velkém trhu každodenní spotřeby.
Z první republiky do Protektorátu
Další pevné body přinášejí hospodářské adresáře z období druhé světové války.
Compass. Kommerzielles Jahrbuch 1943: Sudetenland uvádí společnost „Roka“ Ges. m. b. H., Teplitz-Schönau a odkazuje rovněž na Tetschen-Bodenbach, tedy Děčín-Podmokly.
Stejné označení se objevuje také v ročníku 1944.
Firma tedy prokazatelně existovala ještě během války.
Z dosavadních pramenů tak můžeme sestavit několik pevných bodů:
1928 – Roka se objevuje společně se Saic & Bergmann na teplickém obchodním dokladu.
1935 – Roka z Teplic-Šanova vlastní 10 000 akcií záhřebského Francku.
1938 – je doložena jako „Roka“, továrny poživatin, výrobce ovocné kávy Dr. Glettlera.
1943–1944 – společnost Roka GmbH je stále vedena v hospodářských adresářích pro Sudety.
Přesný rok založení Roky ani její poválečný osud zatím doloženy nejsou.
Reklama přežila kávu
Z výrobků Roky dnes téměř nic běžně nepotkáme. Zůstávají ale reklamní tabule, faktury, obchodní adresáře a několik stručných řádků v odborných ročenkách.
Právě plechová reklama na Titzeho fíkovou kávu – Roka, Teplice-Šanov je v tomto směru malým historickým pokladem. Sama propojuje lokální severočeský podnik s rakouskou značkou, která patřila do evropského světa Francku.
A díky podobným předmětům se dá rekonstruovat příběh firmy, která by jinak téměř zmizela.
Na jednom konci stojí Teplice.
Na druhém Linec a Záhřeb.
Mezi nimi putují značky, receptury, kapitál i reklamní motivy.
Roka nebyla jen malá teplická továrna
Právě tady je na celém příběhu nejzajímavější jedna věc.
Na první pohled působí Roka jako jedna z mnoha regionálních potravinářských firem první republiky. Když se ale začnou spojovat jednotlivé prameny, objeví se úplně jiný obraz.
Roka vyráběla kávové náhražky v Teplicích-Šanově.
Je spojena s Titzovou fíkovou kávou.
Titze patřil do sféry Francku.
Roka držela významný balík akcií záhřebského Francku.
A firma existovala nejméně od konce dvacátých let až do druhé světové války.
To už není příběh jednoho lokálního výrobku. Je to malý fragment mezinárodně propojeného středoevropského potravinářského průmyslu.
Přesné právní vztahy mezi všemi těmito firmami ještě potřebují další archivní pátrání. Bylo by chybou napsat zkratku typu „Roku vlastnil Franck“, když to nalezené dokumenty přímo nepotvrzují.
Ale vazby jsou skutečné.
A jsou překvapivě hluboké.
Káva, která nikdy nerostla na kávovníku
Na závěr zůstává paradox, který dnes působí skoro poeticky.
Roka prodávala kávu bez kávy.
V balení mohly být fíky, ovoce nebo jiné pražené rostlinné suroviny, ale výrobek patřil ke stejnému rannímu rituálu jako pravá zrnková káva. Nasypat do nádoby, zalít nebo povařit, přidat mléko a postavit hrnek na stůl.
Pro miliony lidí nebyl rozdíl mezi „kávou“ a „kávovinou“ tak zásadní, jak by se mohl zdát dnes. Rozhodující byla vůně, barva, chuť, cena a každodenní zvyk.
A právě tento svět připomíná stará reklama na Roku.
Z jediné značky se dostaneme do Teplic, k firmě Saic & Bergmann, k fíkové kávě Titze, dál do Lince k Franckovi a nakonec až k záhřebskému akciovému kapitálu.
Takové jsou nejlepší staré reklamy.
Za jedním obyčejným šálkem se někdy skrývá půl Evropy.
ZDROJE
Zdravotnická ročenka Československé republiky 1938. Uvádí „Roka“, továrny poživatin, spol. s r. o., Teplice-Šanov, jako výrobce ovocné kávy Dr. Glettlera.
Múzeum obchodu Bratislava – Kávopriemysel. Uvádí společnost Roka potravinářské továrny, Teplice-Šanov, jako výrobce fíkové kávy Titzova speciál.
Múzeum obchodu Bratislava – Výročná správa 2022. Sbírková evidence plechové reklamní tabule „Titze, figová káva, Roka, Teplice-Šanov“.
Faktura Saic & Bergmann / Roka, Teplitz-Schönau, 1928. Dochovaný obchodní doklad spojující obě jména v Teplicích-Šanově.
Zdravotnická a hospodářská dokumentace záhřebské společnosti Hinka Francka sinovi. Přehled akcionářů z roku 1935 uvádí společnost Roka z Teplic-Šanova s 10 000 akciemi.
Archiv města Linec – Aufbau eines internationalen Konzerns. Historie společnosti Heinrich Franck Söhne, převzetí firmy Titze v roce 1910 a postavení fíkové kávy mezi kávovými náhražkami.
Archiv města Linec – Aecht Franck: Biographie einer Firma. Historie lincké výroby kávových náhražek a vztahu Francku k Titze.
Walter Schuster – studie k historii Francku. Dokládá převzetí kontroly nad Titzovou fíkovou kávou roku 1910 a pokračování značky Titze bez zdůrazňování jména Franck.
Compass. Kommerzielles Jahrbuch 1943: Sudetenland. Uvádí „Roka“ Ges. m. b. H., Teplitz-Schönau a vazbu na Tetschen-Bodenbach.
Compass. Kommerzielles Jahrbuch 1944: Sudetenland. Potvrzuje pokračující existenci společnosti Roka GmbH v Teplicích-Šanově během války.
