Sana

Margarín z Hloubětína

Příběh značky SANA patří k nejzajímavějším kapitolám československého potravinářství první poloviny 20. století. Její kořeny vedou do pražského Hloubětína, kde se podle dobových pramenů vyráběl margarín již od roku 1880. Z původně malého provozu, který zaměstnával kolem dvaceti dělníků a denně vyráběl přibližně tisíc kilogramů zboží, postupně vyrostl významný potravinářský podnik.

S historií závodu je spojeno jméno podnikatele Karla Werfela. Na jeho podnik později navázala společnost SANA, akciová společnost, továrny na margarin a poživatiny, dříve Karel Werfel v Hloubětíně. Samotná společnost SANA vznikla ve 20. letech a její jméno se postupně stalo především díky margarínu známým po celém Československu.

Ve 30. letech už byla hloubětínská továrna velkým moderním závodem. Dobový tisk ji popisoval jako jeden z největších a nejlépe vybavených potravinářských podniků svého druhu a připomínal, že během několika desetiletí prošla rozvojem za desítky milionů korun. SANA se prodávala po celé republice a firma budovala značku způsobem, který bychom dnes bez váhání označili za moderní marketing.

Margarín totiž tehdy stále soupeřil s představou, že je pouze levnější náhražkou másla. Reklama SANY se proto nesoustředila jen na cenu. Zdůrazňovala kvalitu, chuť, výživnost a použitelnost v každodenní kuchyni a nebála se výrobek postavit přímo proti máslu. Na dobových reklamních materiálech se například objevovalo sebevědomé tvrzení „SANA vyrovná se přírodnímu máslu.“

Firma využívala plakáty, smaltované reklamní cedule, účtenky, inzerci i drobné reklamní tiskoviny. Zvlášť půvabné jsou dnes takzvané reklamní pohádky – malé ilustrované sešitky, které spojovaly příběh pro děti s propagací výrobku. Dochovaly se například tituly Zakletá královna, Začarovaná hora nebo Pohádka o králi Anasovi. SANA se tak dostávala nejen do kuchyně, ale prostřednictvím reklamy doslova do celé domácnosti.

Význam podniku dokládá i dobová charakteristika, která spojovala Hloubětín se SANOU podobně samozřejmě jako Zlín s botami. To už nebyla reklama na jeden výrobek, ale důkaz, jak silně se značka propojila s místem svého vzniku.

Samostatnou historii měla společnost Saponia, která vznikla roku 1920 spojením několika českých podniků vyrábějících mýdla, svíčky a další tukové výrobky. Historie Saponie a SANY se později propojila, ale nejde o jednu a tutéž firmu od jejího počátku.

Definitivní zlom přineslo poválečné znárodňování československého průmyslu. Po znárodnění byly SANA a Saponia spojeny a začleněny do národního podniku Pražské tukové závody. Tím skončila samostatná podnikatelská historie firmy, která po desetiletí spojovala jméno Hloubětína s výrobou margarínu.

Dnes je SANA zajímavá nejen jako připomínka jednoho potravinářského podniku. Je také skvělým příkladem toho, jak už za první republiky vznikaly silné spotřebitelské značky, které pracovaly s jednotným názvem, výraznou grafikou, slogany a širokou škálou reklamních předmětů. Právě díky nim přežilo jméno SANA dávno poté, co samotná firma zmizela.