Schaner

Rudolf Schaner, Trenčín – příběh řezníka, který z rodinného řemesla vybudoval továrnu na salámy

Na starých reklamních cedulích působí jméno Schaner skoro jako značka z velkého potravinářského koncernu. Elegantní nápis, výrazné barvy, velký salám, názvy jednotlivých specialit a sebevědomé označení výrobce z Trenčína. Jenže za touto reklamou nestála anonymní společnost. Stál za ní konkrétní muž a rodinný podnik, který začal ještě za Rakouska-Uherska a během několika desetiletí se proměnil z řeznické živnosti v moderní továrnu rozesílající své výrobky po železnici. Rudolf Schaner patřil k výrazným trenčínským podnikatelům první poloviny 20. století a jeho masný závod byl ve své době jedním ze známých průmyslových podniků města.

Od řeznického řemesla k vlastnímu podniku

Za počátek Schanerova podniku se v trenčínských historických pramenech uvádí rok 1894. Zakladatelem továrny na zpracování masa byl Rudolf Schaner starší, narozený roku 1868, který zemřel roku 1953. Jeho manželkou byla Antónia, rozená Pribišová, žijící v letech 1874–1956. Schaner tedy zahájil podnikání ve světě, který vypadal úplně jinak než pozdější Československo – Trenčín byl tehdy uherským městem Trenčén a moderní potravinářská výroba teprve vyrůstala z tradičních řeznických a uzenářských dílen. Schaner dokázal tento přechod zachytit. Z řemeslného provozu postupně vznikl podnik, který už místní prameny neoznačují pouze jako řeznictví či uzenářství, ale jako „továreň na spracovanie mäsa“.

Rodina Schanerových byla v Trenčíně početnější a v dobových záznamech se objevuje více jejích členů. Vedle Rudolfa je například roku 1937 doložen Adolf Schaner, provozující uzenářství a řeznictví na Masarykově náměstí. Už přehled trenčínských živností z roku 1924 navíc uvádí „Rud. Scháner ml., udenár a mäsiar“, což je důležitá připomínka, že při čtení dobových dokumentů nelze automaticky každého Rudolfa Schanera ztotožňovat se zakladatelem narozeným roku 1868. Podnik měl zjevně rodinné pokračování a jméno Rudolf se v další generaci opakovalo.

Schaner se mění ve značku

Skutečný obrázek o velikosti firmy dostáváme ve dvacátých letech. Reklama z roku 1928 už nepředstavuje Schanera jako obyčejného řezníka, ale jako výrobce s vlastní tovární produkcí. Podnik se propagoval jako „továrňa na salám, jemné udenárske výrobky“ a nabízel mimo jiné kabanos, slovenský salám, párky, různé paštiky, suchý salám a čisté domácí škvařené sádlo. Ještě důležitější je dovětek dobové reklamy: prodával ve velkém i v malém a zásilky poštou a železnicí vyřizoval denně. To znamená, že Schaner už nebyl podnikem závislým na zákaznících z Trenčína a okolí. Budoval distribuční značku schopnou zásobovat odběratele mimo město – velmi pravděpodobně obchody, restaurace a lahůdkářství v širším Československu.

Právě rok 1928 je pro historii firmy mimořádně zajímavý ještě z jiného důvodu. Místní stavebněhistorický přehled zaznamenává v tomto roce výstavbu Schanerova masozávodu na Horním šanci. Dochované vyobrazení podniku ukazuje už nikoliv romantickou řeznickou dílnu, ale několikapodlažní průmyslovou budovu s dlouhým výrobním traktem a komínem. To je podstatný předěl: firma, založená roku 1894 jako řemeslný podnik, se během jedné generace propracovala k průmyslovému zpracování masa. Pozdější vzpomínky Trenčanů skutečně připomínají Schanerovy tovární budovy v oblasti Horního šance a také vilu majitele závodu.

Ve třicátých letech už tuto pozici potvrzuje i oficiálně působící telefonní adresář Trenčína. V roce 1937 je zde Rudolf Schaner uveden jako majitel „veľkoúdenárstva, továrne na salámy a konzervy“. Samotná továrna měla adresu Durčekova 16, hlavní prodejna sídlila na Sládkovičově ulici č. 4 a samostatně je uveden také Schanerův soukromý byt. Firma používala telefonní číslo 89 s několika přípojkami. Na poměry regionálního potravinářského podniku třicátých let už šlo o velmi dobře organizovaný výrobní a obchodní celek.

Salám jako moderní výrobek – a reklama, která měla být vidět

Schaner dobře pochopil něco, co nebylo mezi tradičními řemeslníky samozřejmostí: že nestačí salám pouze vyrobit, ale je třeba z něj vytvořit značkový výrobek. Dochovaná reklamní cedule z meziválečné doby je v tomto směru skoro učebnicová. Dominantou je obrovský světlý salám, přes něj výrazný rukopisný název Schaner, zatímco ve spodní části se objevují barevné etikety jednotlivých druhů. Na známém exempláři lze číst názvy jako Vindobona, Tatra, Skaut či Tourist. Firma tak zjevně neprodávala bezejmenné „uzeniny“, ale vytvářela pojmenované produktové řady s vlastní grafickou identitou. Zachované exempláře cedule bývají dnes datovány přibližně do meziválečného období; jeden o rozměru zhruba 17 × 37 cm byl na českém trhu se starožitnostmi prodán už za několik tisíc korun. Na ceduli je zajímavé i samotné provedení značky. Schaner nepoužívá strohé firemní označení typu „řezník Rudolf Schaner“, ale graficky vystavěné logo, v němž obrovské písmeno S přechází do jména výrobce. Některé reklamy zároveň zobrazují celý tovární areál. To je typická meziválečná reklamní řeč: továrna nebyla něco, co by bylo třeba skrývat, ale naopak symbol modernosti, hygieny, výkonnosti a schopnosti vyrábět stále stejně kvalitní zboží ve velkém. Z řeznického mistra se v reklamě stává továrník – a právě jako továrník je Rudolf Schaner doložen také mezi významnějšími trenčínskými osobnostmi své doby.

Trenčín byl městem salámů

Schaner přitom nepracoval ve vzduchoprázdnu. Trenčín měl na přelomu 19. a 20. století překvapivě silnou tradici velkého řeznictví a uzenářství. Vojtech Urbánek založil své velkořeznictví a velkouzenářství roku 1891, Šimon Horn továrnu na salámy a jemné uzenářské výrobky roku 1893 a Schaner následoval roku 1894. Vznik několika podobných podniků během pouhých několika let ukazuje, že ve městě existovalo vhodné zázemí – přístup k hospodářským zvířatům z okolního zemědělského regionu, železniční doprava a rostoucí městský trh. Od roku 1917 navíc fungovala v Trenčíně městská jatka. Schaner tedy nebyl osamělým průkopníkem, ale jedním z podnikatelů, kteří z Trenčína vytvořili poměrně významné regionální centrum zpracování masa.

A právě konkurence mohla být jedním z důvodů, proč Schaner tolik sázel na reklamu a vlastní značku. Urbánek se mohl chlubit tradicí „první trenčínské továrny“ a výrobou pravého uherského salámu, Schaner zase zdůrazňoval lahůdkový sortiment, pojmenované salámy, moderní distribuci a svou značku. Když vedle sebe položíme dobové reklamy trenčínských podniků, je vidět skutečný konkurenční boj o zákazníka – žádná ospalá provinční ekonomika, ale docela živý potravinářský trh.

Rodina zakotvená v trenčínské společnosti

Schanerovi nebyli pouze majiteli továrny. Patřili také k městské společnosti. Rudolf Schaner se objevuje mezi trenčínskými podnikateli a představiteli institucí a rodina se propojovala s dalšími významnými místními rodinami. Zakladatelova dcera Antónia Schanerová (1901–1965) se například provdala za JUDr. Jána Zaťku, který byl v letech 1939–1945 trenčínským starostou, vládním komisařem a měšťanostou. Jejich dcera Antónia se později provdala za diplomata JUDr. Jána Spišiaka. Místní historický materiál zároveň výslovně uvádí, že Schanerovi byli katolickou rodinou; autor tuto poznámku přidal kvůli pozdějším nepřesným pověstem o jejich původu.

Rodina navíc nezmizela z kulturní historie města ani po skončení podnikatelské éry. Se jménem Schaner je spojena například kostýmní výtvarnice Irena Schanerová, jejíž rodinné materiály dnes využívají i slovenské kulturní instituce. Samotné příjmení tedy v Trenčíně pokračovalo ještě dlouho poté, co z městských ulic zmizely firemní vývěsní štíty s obrovským salámem.

Únor 1948 – konec soukromého Schanerova podniku

Příběh firmy nakonec neskončil ekonomickým úpadkem ani tím, že by Schanerovy salámy přestaly mít zákazníky. Ukončila jej politická změna. Místní historické prameny zaznamenávají, že po komunistickém převzetí moci 25. února 1948 začaly akční výbory v Trenčíně přebírat soukromé podniky a mezi výslovně jmenovanými firmami je také Schaner. Do podniků byli dosazováni správci a soukromé provozy byly postupně začleňovány do socialistického hospodářství. Téměř čtyřiapadesát let po založení tak skončila historie Schanerovy továrny jako rodinného soukromého podniku.

Zakladatel Rudolf Schaner starší tuto změnu ještě zažil. Zemřel roku 1953 ve věku přibližně 85 let. Člověk, který začínal roku 1894 jako podnikatel v habsburském Uhersku, tak během jediného života prošel Rakousko-Uherskem, vznikem Československa, hospodářskou krizí, Slovenským státem, druhou světovou válkou, obnoveným Československem a nakonec komunistickým znárodněním podniku, který vybudoval. V tom je jeho příběh skoro modelovým životopisem středoevropského podnikatele první poloviny 20. století.

Co po Schanerovi zůstalo

Po továrně dnes nezůstala značka, kterou by člověk našel v supermarketu, ale její stopa je překvapivě dobře čitelná. Dochovaly se adresáře, reklamy, fotografie, rodinné vzpomínky i reklamní cedule. A právě ty cedule dnes možná vypovídají o Rudolfu Schanerovi nejlépe. Nejde jen o reklamu na salám. Jsou připomínkou doby, kdy se ze jména řemeslníka stávalo obchodní logo a kdy se malá rodinná dílna mohla během jedné generace změnit v továrnu s vlastními značkovými výrobky, obchodem a železniční distribucí.

Schaner je proto mnohem zajímavější než jen „nějaký výrobce salámu z Trenčína“. Je to příběh přerodu starého řemesla v moderní potravinářský průmysl. Rudolf Schaner začal roku 1894, v roce 1928 už měl nový masozávod, ve třicátých letech provozoval velkouzenářství, továrnu na salámy a konzervy a hlavní městský obchod – a roku 1948 jeho soukromé podnikání skončilo. Smaltovaná reklama se jménem SCHANER TRENČÍN tak není jen hezkým sběratelským kusem. Je posledním barevným fragmentem firmy, která více než půl století patřila k hospodářskému životu Trenčína.

Zdroje

• Vojtech Brabenec / Trenčan – historie průmyslu a podniků Trenčína: založení Schanerova podniku roku 1894, rodina, výstavba závodu roku 1928 a další místní údaje.
• Telefonní seznam Trenčína 1937: Rudolf Schaner – velkouzenářství, továrna na salámy a konzervy, Durčekova 16; hlavní obchod Sládkovičova 4.
• Dobový přehled trenčínských obchodníků z roku 1928: sortiment Schanerovy továrny a informace o zásilkovém prodeji poštou a železnicí.
• Trenčan – únor 1948: převzetí soukromých trenčínských podniků včetně firmy Schaner.
• Dochovaná reklamní cedule Rudolf Schaner, Trenčín: produktové názvy a grafická podoba značky.
• Divadelný ústav Bratislava: materiály k rodině Schanerových a Ireně Schanerové.