Sedaphen

Sedaphen – lék na „stavy rozčilení“ v září 1938

Reklama, která přišla lékaři těsně před Mnichovem

Na první pohled obyčejná reklamní dopisnice farmaceutické společnosti. Ve skutečnosti je to dokument, v němž se pozoruhodně potkávají dějiny československého farmaceutického průmyslu, meziválečná medicína a jeden z nejdramatičtějších měsíců existence první republiky. Dopisnice propagující léčivý přípravek Sedaphen byla odeslána z Prahy 1. září 1938. Adresátem byl MUDr. Pavel Škopík v Nitře. O pouhé tři týdny později vyhlásilo Československo všeobecnou mobilizaci.

Odesílatelem byla společnost Chemosan-Hellco a. s., jejíž vědecké oddělení tehdy sídlilo v Praze II, Hybernské 4. Nešlo o malou místní laboratoř, ale o podnik navazující na jednu z nejvýznamnějších tradic farmaceutické výroby ve Slezsku.

Sedaphen: uklidnit, ale neuspat

Reklamní text je krásnou ukázkou toho, jak se ve třicátých letech léčivé přípravky představovaly odborné veřejnosti. Chemosan-Hellco vysvětluje přímo jejich složení i zamýšlený účinek:

„SEDAPHEN obsahuje kyselinu fenylethylbarbiturovou, brom-calcium-diaethanolamin a kofein v takovém poměru, aby se uplatnil pouze sedativní účinek obou prvních složek, naproti tomu hypnotický účinek byl paralysován.“

Podstatnou složkou byla kyselina fenylethylbarbiturová, tedy látka z okruhu barbiturátů známá jako fenobarbital. Fenobarbital patřil v první polovině 20. století k důležitým sedativním a protikřečovým léčivům a významné místo měl právě při léčbě epilepsie. Sedaphen kombinoval barbiturát s bromovou složkou a kofeinem. Smyslem směsi bylo podle výrobce zachovat uklidňující a protikřečový účinek, ale omezit příliš silnou ospalost.

Dnes působí nejvýrazněji poslední věta reklamy: „Indikován zvláště při epilepsii a stavech rozčilení všeho druhu.“ Je to formulace typická pro dobu, kdy hranice mezi odbornou informací pro lékaře a reklamním sdělením vypadala podstatně jinak než dnes.

Chemosan-Hellco a opavská farmaceutická tradice

Za jménem Chemosan-Hellco se skrývá mnohem starší příběh. Jeho počátky jsou spojeny s opavským lékárníkem Gustavem Hellem, který ve druhé polovině 19. století postupně vybudoval z lékárenské laboratoře významný podnik zaměřený na výrobu farmaceutických přípravků, extraktů, tinktur a chemických surovin.

Výroba se postupně rozšířila do Komárova u Opavy, jenž se stal jedním z důležitých míst československého farmaceutického průmyslu. Po rozpadu Rakouska-Uherska prošel podnik složitou reorganizací a v polovině dvacátých let se Hellova společnost spojila s firmou Chemosan. Vzniklo jméno Chemosan-Hellco, které nacházíme také na této dopisnici.

Ve třicátých letech se podnik stále výrazněji dostával do sféry německého chemického průmyslu. Roku 1933 získal většinu jeho akcií koncern I. G. Farben. Současně se obchodní centrum společnosti přesunovalo do Prahy, zatímco samotná výroba léčiv pokračovala v Komárově. Reklama Sedaphenu z roku 1938 proto nese pražskou adresu vědeckého oddělení, přestože průmyslové kořeny firmy ležely na Opavsku.

Dopisnice do Nitry

Reklama nebyla určena široké veřejnosti. Byla zaslána přímo lékaři, což dobře ukazuje způsob propagace léčiv v meziválečném období. Farmaceutické podniky udržovaly rozsáhlé seznamy praktických lékařů, specialistů, primářů a dalších zdravotníků a pravidelně jim posílaly odborně formulované reklamní tiskoviny, vzorky a informace o nových přípravcích.

Na této kartě stojí:

„Velectěný pan MUDr. Škopík Pavel, Nitra.“

A právě toto jméno činí dopisnici ještě zajímavější.

V dokumentech československé armády z mobilizace roku 1938 se totiž objevuje plukovník zdravotní služby MUDr. Pavel Škopík, narozený roku 1888. V době zářijové mobilizace zastával významnou funkci přednosty zdravotnické služby Hraničního pásma XV s krycím názvem ADAM, jehož velitelství působilo v Banské Bystrici.

Shoda jména, lékařského titulu, slovenského působiště i časového období je mimořádně zajímavá. Přesto zatím nelze bez dalšího osobního nebo adresního dokladu s úplnou jistotou tvrdit, že MUDr. Pavel Škopík z nitranské adresy je totožný s plukovníkem Pavlem Škopíkem z mobilizované československé armády. Je to však velmi silná stopa.

Jedenadvacet dní před mobilizací

Datum na razítku dodává celé reklamě téměř symbolickou rovinu. Dopisnice opustila Prahu 1. září 1938. V Evropě už několik měsíců vrcholila sudetoněmecká krize, tlak Hitlerova Německa na Československo rostl a během září se situace změnila v otevřenou mezinárodní krizi.

Dne 23. září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace československé branné moci. Pokud je adresátem skutečně pozdější přednosta zdravotnické služby Hraničního pásma XV, dostal tedy tento lékař reklamu na Sedaphen pouhé tři týdny před tím, než nastoupil do vysoké funkce v mobilizované armádě.

Není potřeba tomuto spojení nic přidávat. Samotná dobová věta „při epilepsii a stavech rozčilení všeho druhu“, vytištěná na zásilce z prvního zářijového dne roku 1938, získává v tomto kontextu až nechtěně výmluvný historický význam.

Od Chemosan-Hellco ke Galeně

Mnichovská dohoda zasáhla podnik Chemosan-Hellco přímo. Komárov u Opavy se po odstoupení pohraničí na podzim 1938 ocitl na území připojeném k Německé říši. Za války pokračovala farmaceutická výroba v nových politických a majetkových poměrech.

Po válce byla firma znárodněna a začleněna do československého farmaceutického průmyslu. Z komárovského závodu se později vyvinula známá Galena, zaměřená mimo jiné na rostlinné léčivé přípravky, extrakty, kapky a sirupy. Právě zde vznikl také sirup Kofo, z něhož se na přelomu padesátých a šedesátých let zrodila Kofola. Historická linie někdejší Hellovy továrny pokračovala i po roce 1989 a komárovský farmaceutický závod se nakonec stal součástí společnosti Teva.

Za nenápadným názvem Chemosan-Hellco na spodním okraji reklamní karty se tak ukrývá více než stoletá kontinuita farmaceutické výroby.

Malý dokument velkého září

Reklamní dopisnice Sedaphenu je přesně tím druhem předmětu, který ukazuje sílu staré reklamy jako historického pramene. Sama o sobě dokumentuje jeden konkrétní léčivý přípravek, jeho složení, způsob propagace a adresu pražského zastoupení farmaceutické společnosti. Při bližším pohledu však otevírá příběh Gustavovy Hellovy továrny, Chemosan-Hellco, meziválečné farmacie i československého zdravotnictví.

A potom je zde datum 1. září 1938 a jméno MUDr. Pavel Škopík.

Je-li adresát skutečně totožný s pozdějším plukovníkem zdravotní služby československé armády, stává se z reklamy na uklidňující přípravek také mimořádně osobní dokument posledních týdnů před Mnichovem. Ale i bez definitivního potvrzení této totožnosti zůstává dopisnice pozoruhodnou připomínkou světa, který se právě v okamžiku jejího odeslání začínal nezadržitelně měnit.

Zdroje

• reklamní dopisnice Sedaphen, Chemosan-Hellco a. s., Praha, 1. září 1938, sbírka Reclamare
• Biografický slovník českých zemí – heslo Gustav Hell
• Česká lékárnická komora, Pilíře farmaceutického průmyslu
• HealthComm – Slavné československé farmaceutické firmy: Galena Opava – firma s dlouhou minulostí
• Československá armáda 1938 – Personální průvodce po mobilizované čs. branné moci v době vyvrcholení mnichovské krize
• Československá armáda 1938 – Průvodce po mobilizované čs. branné moci na území Slovenska a Podkarpatské Rusi
• Slezský sborník – studie k dějinám poštovních úřadů a podniku Chemosan-Hellco v Komárově u Opavy