Sidol II.

Když se čistota začala prodávat v lahvičce

Mosazná klika, měděný hrnec, příbor, svícen nebo kovové části kamen. Na začátku 20. století byly kovy v domácnostech všude. A měly jednu nepříjemnou vlastnost – ztrácely lesk. Jejich čištění znamenalo práci, drhnutí a špinavé ruce. V roce 1903 se ale v Kolíně nad Rýnem objevil výrobek, který sliboval, že to půjde snadněji. Jmenoval se SIDOL. Jméno bylo tak úspěšné, že nakonec zastínilo i samotnou firmu, která jej vytvořila.

Začalo to v Kolíně nad Rýnem

Dne 20. ledna 1903 založili obchodníci Eugen Wolff a Oskar Siegel v Kolíně nad Rýnem společnost Siegel & Co., Fabrik chemisch-technischer Präparate. Jejím prvním výrobkem byl právě Sidol – prostředek na čištění a leštění kovů. Princip byl jednoduchý. Sidol měl odstranit z kovového povrchu zašlost a oxidaci a umožnit jeho následné vyleštění. A tehdejší domácnost mu nabízela téměř nekonečné množství práce. Kliky. Kování. Svícny. Příbory. Tácy. Lampy. Nádobí. Kovové části nábytku a nejrůznější ozdoby. To všechno se mělo lesknout. Už reklama z roku 1904, tedy pouhý rok po založení firmy, nabízela Sidol v lahvičkách několika velikostí a zdůrazňovala rychlé a úsporné čištění bez zbytečné námahy. Z malého chemického výrobku začínala vyrůstat značka.

Jedno krátké slovo: SIDOL

Na Sidolu nebylo důležité jen to, co bylo uvnitř lahvičky. Důležité bylo také jméno na ní. SIDOL. Krátké. Jednoduché. Dobře vyslovitelné v různých jazycích. A především snadno zapamatovatelné. Výrobek byl natolik úspěšný, že se jeho jméno postupně stalo hlavním symbolem celé společnosti. Siegel & Co. začala být běžně označována jako Sidol-Werke. Značka výrobku přerostla jméno výrobce.

Z malé dílny moderní továrna

Úspěch Sidolu rychle překonal možnosti původních výrobních prostor. Firma se nejprve přestěhovala do Kolína-Nippes a roku 1911 do Braunsfeldu, kde získala rozsáhlejší areál v Eupener Straße. Ve dvacátých letech následovala další velká modernizace. V letech 1926–1928 zde vznikl nový průmyslový komplex podle návrhu architekta Otto Müller-Jeny. Byla to továrna odpovídající nejmodernějším představám své doby. Železobetonové konstrukce, velká okna, laboratoře, strojovny, míchací zařízení, tavírna vosku, plnicí stroje, chladicí zařízení a dokonce vlastní výroba plechových obalů. Sidol už dávno nebyl výrobkem z malé chemické dílny. Stál za ním moderní průmyslový podnik.

Sidol dostává sourozence

Siegel & Co. postupně rozšiřovala nabídku prostředků pro domácnost. Vedle Sidolu vznikaly další značky. SIRAX – čisticí a drhnoucí prostředek. SIGELLA – prostředky pro péči o podlahy. LODIX – prostředky pro péči o obuv. A později další výrobky určené k čištění, leštění a údržbě domácnosti. Firma už neprodávala pouze jednu lahvičku. Začínala prodávat něco mnohem většího: čistou a upravenou domácnost.

SIDOL V ČESKOSLOVENSKU Sidol nezůstal německým výrobkem. Postupně se rozšířil po Evropě a mimořádně silné postavení získal také v Československu. V meziválečném období zde působila společnost:

SIEGEL A SPOL.
CHEMICKÁ TOVÁRNA
TEPLICE-ŠANOV

Archivní prameny potvrzují existenci společnosti Siegel a spol., továrna na výrobu chemických výrobků, Teplice-Šanov. Další stopu nacházíme v Pardubicích. Bohumil Frkal se roku 1934 stal obchodním zástupcem firmy, která je v dobovém prameni výslovně označena jako „Siegel a spol., továrna na Sidol v Teplicích-Šanově“. Sidol tedy v první republice nebyl jen lahvičkou dovezenou z Německa. Za značkou existovala československá obchodní a výrobní struktura.

Teplice – Praha – celá republika

Velmi pěkný obraz fungování firmy poskytuje dochovaný dokument z roku 1938. Na jeho hlavičce stojí:

SIEGEL A SPOL.
CHEMICKÁ TOVÁRNA
TEPLICE-ŠANOV

A současně:

SIDOL – SIRAX – JUMBO
TOVÁRNÍ SKLAD
PRAHA V., U STARÉHO HŘBITOVA 2

Systém byl tedy jasný. Továrna v Teplicích-Šanově. Tovární sklad v Praze. Obchodní zástupci v regionech. A odtud Sidol, Sirax a další výrobky putovaly do drogerií a obchodů po celém Československu.

Reklama, kterou dostaly děti

Sidol nepropagovaly pouze klasické inzeráty a reklamní cedule.Firma používala také prostředek, který dnes patří mezi půvabné doklady prvorepublikové reklamy: reklamní pohádky. Dochovala se například barevná pohádka Princezna Zlatovláska, propagující značky Sidol a Sirax společnosti Siegel a spol. Teplice-Šanov. Princip byl jednoduchý. Dítě dostalo pohádku. Rodiče dostali reklamu. A značka se dostala domů. Vedle podobných tiskovin se dochovaly reklamní cedule, účty, obchodní dopisy a další materiály nesoucí společně názvy: SIDOL – SIRAX – JUMBO Firma budovala svět několika značek, které zákazník potkával znovu a znovu.

Sidol vstupuje do české domácnosti

O skutečné síle značky někdy nejlépe nevypovídá reklama. Ale literatura. Sidol se dostal dokonce do světa Karla Poláčka. V románu Bylo nás pět přichází paní Soumarová s Otakárkem do obchodu a mezi běžnými položkami nákupu se objevuje také Sidol na leštění kovů. Je to malý detail, ale velmi výmluvný. Poláček nemusel vysvětlovat, co Sidol znamená. Čtenář to znal. Sidol už nebyl exotickou chemickou novinkou. Byl součástí obyčejné domácnosti.

Podej mi Sidol

To je okamžik, o kterém sní každá značka. Její název se začne používat místo názvu samotného výrobku.Sidol se stal natolik známým, že jeho jméno bylo vnímáno téměř jako obecné označení prostředku na čištění kovů. Lidé neřešili chemické složení. Potřebovali vyčistit mosaznou kliku, svícen nebo kovovou část nábytku. A věděli, po čem sáhnout. Po Sidolu.

Vedle Škody, Jawy a Alpy

Jak mimořádně silnou značkou Sidol v Československu byl, ukazuje překvapivý dokument z roku 1952. Při jednání československého Národního shromáždění se diskutovalo o významu ochranných známek pro zahraniční obchod. Jako příklady známých obchodních značek byly uvedeny: Poldi. Škoda. Solo. Alpa. Karborundum. Jawa. Sidol. Sirax. Sidol se tak ocitl ve společnosti některých nejslavnějších průmyslových a spotřebních značek Československa. Jeho jméno už samo o sobě představovalo obchodní hodnotu.

Rok 1948

Československý příběh původní firmy skončil po komunistickém převratu. Vyhláška o znárodnění z roku 1948 výslovně uvádí: Siegel a spol., se sídlem v Trnovanech, správní okres Teplice. Podnik byl znárodněn. Tím skončila původní podnikatelská struktura, která v Československu značky Sidol, Sirax a další výrobky vyráběla a distribuovala. Ale nezmizelo jméno. SIDOL přežil firmu. SIDOL-WERKE Mateřský podnik v západním Německu po druhé světové válce pokračoval. Kolínský závod byl obnoven a Sidol-Werke znovu rostly. V šedesátých letech se z firmy stal velký průmyslový podnik s více než 4 000 zaměstnanci a rozsáhlými zahraničními odbytišti. Přitom všechno začalo roku 1903 jediným výrobkem na čištění kovů.

Od Siegel & Co. k Henkelu

V roce 1969 se Chemische Werke Siegel & Co. spojily s düsseldorfskými Thompson-Werken. Vznikla společnost Thompson-Siegel GmbH. Roku 1971 podnik převzala společnost Henkel. V osmdesátých letech byla výroba z Kolína postupně přesunuta do Düsseldorfu. Továrna v Braunsfeldu utichla. Část její architektury však přežila. Původní průmyslový komplex Sidol-Werke je dnes připomínkou podniku, který více než půl století patřil k významným německým výrobcům prostředků pro domácnost. SIDOL Příběh Sidolu začal roku 1903 úplně obyčejným problémem. Kov se neleskl.

Oskar Siegel a Eugen Wolff nabídli řešení.

Nevytvořili však pouze čisticí prostředek. Vytvořili jméno. Sidol se dostal z Kolína nad Rýnem do dalších evropských zemí. Do Československa. Do továrny v Teplicích-Šanově. Do skladu v Praze. Na reklamní cedule. Do drogerií. Do reklamních pohádek. Do domácností. A nakonec dokonce do české literatury. V roce 1952 bylo jeho jméno v československém parlamentu vysloveno vedle značek Škoda, Jawa, Poldi, Solo a Alpa. To už nebyl obyčejný prostředek na mosaz. Byla to značka. A právě v tom je kouzlo staré lahvičky, účtenky nebo reklamní cedule Sidolu. Na první pohled připomíná jen obyčejný čisticí prostředek. Ve skutečnosti vypráví o době, kdy se v domácnostech leštily mosazné kliky, měděné nádoby, svícny a kovové části nábytku tak dlouho, dokud se v nich znovu neodráželo světlo. A vedle hadříku stála malá lahvička s krátkým nápisem:

SIDOL.

Kredity: Eugen Wolff – spoluzakladatel Siegel & Co. | Oskar Siegel – spoluzakladatel Siegel & Co. | Otto Müller-Jena – architekt moderního komplexu Sidol-Werke v Köln-Braunsfeldu | Siegel a spol., Teplice-Šanov – československá chemická továrna spojená se značkami Sidol, Sirax a Jumbo | Bohumil Frkal – od roku 1934 doložený obchodní zástupce firmy Siegel a spol.

Zdroje: Henkel, podniková kronika – založení Siegel & Co. a vznik Sidolu | KuLaDig – Chemische Werke Siegel & Co. in Braunsfeld | Rheinische Industriekultur – Sidol-Werke Köln-Braunsfeld | Bürgerverein Köln-Müngersdorf – Von Sidol zu Park Linné | Deutsche Digitale Bibliothek – archivní materiály Siegel & Co. | Slovenský národní archiv – Siegel a spol., továrna na chemické výrobky, Teplice-Šanov | Sdružení přátel Pardubického kraje – Bohumil Frkal a firma Siegel a spol. | Národní shromáždění ČSR – stenoprotokol 28. 3. 1952 | vyhláška o znárodnění č. 1254/1948 | dobová reklama Sidol, 1904