Universal

Universal – mýdlo Františka Čeňka z Jaroměře

Jaroměřská značka z velké továrny na mýdlo

Mýdlo Universal nesoucí jméno F. Čeněk, Jaroměř patřilo do sortimentu jednoho z pozoruhodných východočeských chemických podniků přelomu 19. a 20. století. Za iniciálou F. se skrýval František Čeněk, jehož továrna v Jaroměři nevyráběla pouze běžné mýdlo. Dochované firemní materiály ji označují jako parostrojní továrnu na mýdla, margarín, glycerin, mastné kyseliny a křišťálovou sodu. Muzeum cenných papírů uvádí u firmy rok založení 1850, což ji řadí mezi poměrně staré průmyslové podniky svého oboru v českých zemích.

Universal tedy nebyl výrobkem drobného mydláře pracujícího v několika místnostech za obchodem. Stál za ním podnik schopný zpracovávat tuky a vyrábět několik navazujících chemických produktů. Právě tato šíře výroby je pro tehdejší mýdlárny charakteristická: stejné suroviny a technologické postupy umožňovaly vedle mýdel produkovat glycerin, mastné kyseliny, sodu a postupně i jedlé tuky.

František Čeněk a továrna založená roku 1850

Nejpevnější stopu k historii firmy poskytují dochované podnikové tiskoviny. Muzeum cenných papírů eviduje materiály firmy F. Čeněk, Jaroměř a uvádí u ní rok založení 1850. Jeden dokument nese označení „F. Čeněk, parostrojní továrna na mýdlo a sodu křišťálovou v Jaroměři“, další používá širší popis „Parostrojní továrna na mýdla, margarin, glycerin, kyseliny mastné a sodu křišťálovou F. Čeněk v Jaroměři“.

Do roku 1914 už byl podnik dostatečně významný na to, aby se objevoval v přehledech místního průmyslu. Historický soupis Jaroměře uvádí výslovně „Továrna na mýdlo F. Čeněk“ a dodává, že majitelem byl tehdy František Čeněk. Ve firmě pracoval účetní Vojtěch Samek a kancelářská pracovnice M. Rezková.

Takový záznam je cenný, protože ukazuje, že F. Čeněk nebylo pouze staré obchodní jméno přežívající po zakladateli. Ještě krátce před první světovou válkou podnik vedl skutečný majitel stejného příjmení a továrna fungovala jako organizovaný průmyslový závod.

Co znamenala „parostrojní továrna“

Označení parostrojní nebylo jen reklamním slovem. Znamenalo, že závod používal parní pohon a mechanizované výrobní zařízení. Ve druhé polovině 19. století šlo o zásadní rozdíl proti tradičním řemeslným mydlárnám.

Výroba mýdla ve větším měřítku vyžadovala ohřívání tuků, práci s alkalickými roztoky, míchání, čištění a následné zpracování mýdlové hmoty. Parní energie umožnila pohánět stroje a současně dodávala teplo potřebné pro technologické procesy. Z malé mydlářské výroby se tak mohl stát skutečný chemický provoz.

Čeněkova továrna už podle vlastních tiskovin nezpracovávala pouze mýdlo. Glycerin a mastné kyseliny byly důležitými produkty tukového průmyslu a jejich samostatná výroba vypovídá o technologické úrovni závodu.

Universal – značka pro každodenní domácnost

Název Universal byl pro mýdlo mimořádně vhodný. Už samotné slovo naznačovalo široké použití – výrobek, který nemá sloužit pouze k jednomu speciálnímu účelu, ale má být užitečný v celé domácnosti.

Dochovaný reklamní předmět spojuje označení Universal přímo s firmou Čeněk z Jaroměře. V dostupných digitalizovaných firemních tiskovinách se však zatím nepodařilo najít katalogový záznam, který by popsal přesnou recepturu tohoto konkrétního mýdla nebo rozlišil, zda šlo především o mýdlo prací, domácí či víceúčelové. Není proto vhodné jeho složení domýšlet.

Jistý je však kontext: František Čeněk byl výrobcem mýdla ve velkém, nikoli pouze jeho prodejcem, a Universal zapadalo do prostředí značkových domácích prostředků, které se stále výrazněji prosazovaly před první světovou válkou a za první republiky.

Mýdlo už nebylo jen kusem bezejmenné hmoty

V 19. století se mýdlo často prodávalo jako relativně anonymní zboží. Obchodník mohl odříznout požadovaný kus z většího bloku a zákazník řešil především cenu a použití.

Průmyslová výroba tento svět postupně změnila.

Továrny začaly vyrábět mýdla s vlastním názvem, lisovaným označením a reklamou. Místo „kus mýdla“ se měl zákazník naučit požadovat konkrétní značku. Právě názvy typu Universal byly pro nový způsob prodeje ideální: krátké, snadno zapamatovatelné a použitelné na obalu i reklamní ceduli.

Z obyčejné chemické směsi se stal značkový výrobek.

Margarín, glycerin a mýdlo pod jednou střechou

Na první pohled může působit zvláštně, že jedna továrna vyráběla zároveň mýdlo a margarín. Ve skutečnosti byly oba obory technologicky mnohem bližší, než se dnes zdá.

Základem byla práce s tuky a oleji.

Mýdla vznikala chemickou reakcí tuků s alkalickými látkami. Při zpracování tuků vznikal také glycerin a další suroviny využitelné v chemickém průmyslu. Margarín zase představoval jedlý tuk vyráběný z vhodně upravených tukových surovin.

Právě proto se velké mýdlárny na konci 19. a začátku 20. století často měnily v široce zaměřené tukové závody. Podobný vývoj lze sledovat u Schichtových závodů, Sany i dalších podniků.

Čeněkova jaroměřská továrna patřila do stejného průmyslového světa.

Jaroměř jako průmyslové město

Jaroměř nebyla na počátku 20. století pouze posádkovým a správním městem spojeným se sousedním Josefovem. Existovala zde poměrně pestrá průmyslová základna. Historický přehled roku 1914 vedle Čenkovy mýdlárny uvádí například továrnu A. Wenke & syn, továrnu na obuvnické svršky Ludvíka Felixe, strojírenské podniky, pilu, cihelnu nebo továrnu na dýmky a soustružnické zboží.

Výhodou byla železnice. Jaroměř ležela na významném dopravním uzlu a suroviny i hotové výrobky tak mohly proudit mimo bezprostřední okolí města.

Pro závod zpracovávající tuky, chemikálie a balené spotřební zboží bylo kvalitní železniční spojení zásadní. Mýdlo Universal se proto nemuselo prodávat pouze v Jaroměři. Podnik měl předpoklady pro mnohem širší distribuci.

Rok 1920 a vznik Saponie

Nejdůležitější zlom přišel po první světové válce.

Roku 1920 byla podepsána fúze několika českých výrobců mýdla a svíček: firmy F. Čeněk v Jaroměři, podniku Jan Hubínek a syn v Libni a Akciové svíčkárny a mýdlárny Monopol v Mladé Boleslavi. Výsledkem se stala společnost Saponia, spojené české akciové továrny na mýdla a svíčky.

Saponia měla kapitál 10 milionů korun a představovala výraznou koncentraci do té doby samostatných českých výrobců. Do jejího vývoje byla zapojena také firma Františka Holoubka, která působila v Nuslích a postupně rozšiřovala výrobu tuků a chemických výrobků.

Pro F. Čeňka to znamenalo konec samostatné etapy jaroměřské firmy. Závod a jeho tradice se staly součástí většího průmyslového celku.

Saponia a konsolidace českého mýdlářství

Vznik Saponie nebyl náhodný. Po první světové válce se československý průmysl rychle koncentroval. Menší a středně velké podniky zjišťovaly, že proti velkým producentům s rozsáhlou distribuční sítí a kapitálem mohou mnohem lépe obstát společně.

Mýdlářství bylo pro podobné slučování ideální. Výroba vyžadovala velké objemy tuků, chemických surovin a energie a vyplatilo se centralizovat nákup i distribuci.

Saponia proto spojila několik tradičních českých výrobců do jednoho většího podniku. Později sama prošla dalšími majetkovými změnami. Za druhé světové války ji kapitálově ovládla konkurenční Sana, která získala 98 procent akcií. Po roce 1945 byla Saponia znárodněna a její majetek začleněn do poválečné struktury československého tukového průmyslu.

Od Čenkovy samostatné jaroměřské továrny tak vede přímá cesta k velkým koncernům československého průmyslu tuků a mýdel.

Universal jako památka na dobu před velkými koncerny

Mýdlo Universal je zajímavé právě tím, že patří do starší etapy tohoto příběhu.

Ještě zde stojí konkrétní výrobce:

F. ČENĚK – JAROMĚŘ.

Nikoliv anonymní akciová společnost nebo národní podnik.

Firma založená podle dochovaných materiálů už roku 1850 dokázala během druhé poloviny 19. století přejít od tradičního mýdlářství k parostrojní výrobě a nakonec produkovala mýdla, margarín, glycerin, mastné kyseliny i křišťálovou sodu.

V roce 1914 ji stále vedl František Čeněk.

O šest let později už byla součástí Saponie.

Právě do tohoto časového oblouku patří také reklama na Universal.

Mýdlo, které přežilo svou továrnu

Samotné mýdlo samozřejmě nevydrželo.

Bylo spotřebováno při praní, čištění nebo běžném domácím použití a během několika týdnů z něj nezůstalo nic.

Přežila však reklama.

A díky ní se dá znovu otevřít historie továrny, která v Jaroměři fungovala po mnoho desetiletí a nakonec se stala součástí jednoho z nejvýznamnějších slučovacích procesů v českém mýdlářském průmyslu.

Nápis UNIVERSAL – F. ČENĚK – JAROMĚŘ proto není jen označením zapomenutého kusu mýdla.

Je to připomínka doby, kdy průmyslová chemie vstupovala do každodenní domácnosti a kdy jméno místního továrníka ještě mohlo stát přímo na výrobku.

Zdroje

Muzeum cenných papírů – F. Čeněk, Jaroměř, firemní tiskovina; podnik založen roku 1850, obor olejů a tuků, označení „Parostrojní továrna na mýdla, margarin, glycerin, kyseliny mastné a sodu křišťálovou F. Čeněk v Jaroměři“.

Muzeum cenných papírů – F. Čeněk, další firemní tiskovina s označením „parostrojní továrna na mýdlo a sodu křišťálovou v Jaroměři“.

Historický přehled průmyslu Jaroměře – roku 1914 uváděna „Továrna na mýdlo F. Čeněk“, majitel František Čeněk, účetní Vojtěch Samek a kancelářská pracovnice M. Rezková.

Rudolf Píša – historie Nuselského dolního mlýna a českého tukového průmyslu; roku 1920 fúze firmy F. Čeněk v Jaroměři, Jan Hubínek a syn a Akciové svíčkárny a mýdlárny Monopol do společnosti Saponia, spojené české akciové továrny na mýdla a svíčky.

Dochovaný reklamní předmět Universal – F. Čeněk – Jaroměř – primární doklad spojení značky Universal s jaroměřským výrobcem. Přesnou recepturu a rok uvedení mýdla Universal na trh se zatím nepodařilo potvrdit nezávislým digitalizovaným pramenem.