Výstava Poštovních Známek

1. ČESKOSLOVENSKÝ VELETRH POŠTOVNÍCH ZNÁMEK – LIBEREC 1937

Filatelistická výstava v rámci 18. mezinárodního Libereckého veletrhu

Ve dnech 15.–22. srpna 1937 se v rámci 18. mezinárodního Libereckého veletrhu uskutečnil 1. československý veletrh a výstava poštovních známek. Na dobových materiálech byl název uváděn současně německy jako 1. Tschechoslowakische Briefmarken-Messe und Ausstellung auf der 18. Internationalen Reichenberger Messe.

Pro akci vznikla vlastní propagační produkce. Patřil k ní výstavní katalog, pamětní listy a zvláštní pohlednicová karta. Právě tento typ je doložen v odborné filatelistické literatuře jako Sonderkarte der 1. CSL. Briefmarken-Messe, tedy zvláštní karta prvního československého veletrhu poštovních známek.

Dochované exempláře dokazují, že karta byla používána přímo během výstavy. Známý kus odeslaný do švýcarského Grenchenu nese razítko z 15. srpna 1937, tedy z prvního dne. Exemplář ze sbírky Reclamare je opatřen razítkem 22.VIII.37, přesně z posledního dne celé akce.

Veletrh uvnitř veletrhu

Známková výstava nebyla pouze doprovodnou vitrínou všeobecného veletrhu. Měla vlastní organizační strukturu, tiskoviny, obchodní část a zvláštní poštovní provoz.

Oficiální pamětní list ji označoval za první společnou akci Deutscher Philatelistenverband in der Tschechoslowakei, Německého filatelistického svazu v Československu, a Verband Deutscher Briefmarkenhändler in der Tschechoslowakischen Republik, svazu německých obchodníků s poštovními známkami v Československé republice.

Akce tak spojovala sběratelské spolky s profesionálním obchodem se známkami. V prostředí Libereckého veletrhu dostala samostatnou propagační identitu a vlastní program.

Vedle výstavní části proběhly také známkové trhy. Archivní prameny uvádějí jejich zahájení 20. srpna 1937 v 8.30 hodin v budově liberecké Obchodní akademie. Datum 20. srpna proto neoznačuje začátek celé výstavy, která probíhala od 15. srpna, ale zahájení její samostatné obchodní části.

Vlastní poštovní úřad

Součástí výstavy byl zvláštní poštovní provoz. Dochovaný německo-český katalog uvádí zřízení poštovního úřadu označeného „Liberec – 1. čsl. veletrh poštovních známek“.

K použití bylo připraveno zvláštní příležitostné razítko s českým i německým označením akce. Nešlo tedy o soukromý výstavní kašet, ale o razítko spojené s oficiálním poštovním provozem.

Na kartě ze sbírky Reclamare je použito modré razítko s datem 22.VIII.37. Tím je exemplář přesně zařaditelný do závěrečného dne výstavy.

Adresní část zůstala nevyplněna. Karta zřejmě nebyla odeslána běžnou poštou, ale byla na místě opatřena známkou a výstavním razítkem jako sběratelský doklad.

Mapa Československa a Liberec označený praporkem

Grafická kompozice je založena na stylizované mapě Československa. V severní části republiky je Liberec označen malým praporkem. Vedle něj se nachází reprodukce československé letecké známky.

Mapa neukazuje žádné další město ani region. Celá grafika tak směřuje pozornost k jedinému místu – k Liberci jako místu konání výstavy.

Český název akce je umístěn nad obrazem a německý pod ním. Oba texty mají srovnatelnou typografickou váhu. Karta byla tedy od počátku vytvořena jako dvojjazyčná, nikoli jako jedna ze dvou jazykových variant.

Letecká známka jako součást grafiky

Obdélník umístěný na mapě není skutečnou nalepenou známkou. Je vytištěnou součástí karty. Předlohou byla československá letecká známka hodnoty 5 Kč z emise roku 1930, katalogově vedená jako Pofis L12.

Letecká emise roku 1930 vznikla v souvislosti s rozvojem československé letecké pošty. Grafické zpracování a rytiny provedl Karel Seizinger a známky byly tištěny Českou grafickou Unií v Praze.

Na výstavní kartě je známka převedena do červeného odstínu a neslouží jako frankatura. Je součástí propagačního obrazu.

Volba leteckého motivu odpovídala aktuální situaci v Liberci. Pravidelné letecké spojení mezi Prahou a Libercem bylo zahájeno 15. června 1937, tedy dva měsíce před veletrhem. Již při zahájení linky se objevovala filatelistická propagace srpnové výstavy.

Během samotného veletrhu je navíc z 19. srpna 1937 doložena speciální letecká filatelistická celistvost spojená s trasou Reichenberg–Praha–Vídeň. Letecká pošta tedy nebyla v grafice karty použita bez vztahu k programu výstavy.

Skutečná známka Zborov 1917–1937

V pravém horním rohu exempláře Reclamare je nalepena skutečná známka 50 haléřů Zborov 1917–1937.

Emise byla vydána roku 1937 k dvacátému výročí bitvy u Zborova. Výtvarný návrh vytvořil Jindra Vlček, který měl osobní zkušenost s československými legiemi, a rytinu provedl Bohumil Heinz.

Na známce jsou zachyceni českoslovenští legionáři. Vydány byly dvě základní hodnoty, 50 haléřů a 1 koruna.

Zborovská známka nebyla pevně předepsanou součástí této výstavní karty. Na jiných dochovaných exemplářích se objevují také jiné československé známky. Frankatura proto patří ke konkrétnímu exempláři a nevypovídá o původním grafickém návrhu karty.

Josef Fafek a výtvarná stránka výstavy

S výstavou je přímo doloženo jméno Josefa Fafka-Solana.

Josef Fafek byl výtvarník a pracovník poštovní správy. Studoval Školu uměleckých řemesel v Bratislavě, vzdělával se rovněž v Praze a od roku 1936 působil u Ředitelství pošt a telegrafů. V jeho profesním životopisu je doložena také tvorba pohlednic.

Pro libereckou filatelistickou výstavu roku 1937 projektoval expozici věnovanou portrétům prezidenta Edvarda Beneše na československých poštovních známkách.

Tato skutečnost jej přímo spojuje s výtvarnou přípravou výstavy. Dosud však nebyl nalezen pramen, který by Fafkovi připisoval také návrh této konkrétní pohlednicové karty. Chybí podpis, tisková tiráž, objednávka nebo jiný jednoznačný doklad.

Autor karty proto zůstává nezjištěn.

Josef Jäger a grafika Libereckých veletrhů

Druhou relevantní osobností je liberecký grafik Josef Jäger, dlouhodobě spojený s vizuální podobou Libereckých veletrhů.

Jeho ateliér připravoval plakáty a další reklamní materiály pro meziválečné ročníky Reichenberger Messe. Veletržní grafika se objevovala na plakátech, programech, letácích, reklamních známkách a dalších tiskovinách.

Ani v tomto případě ale neexistuje přímý doklad, že právě Jäger navrhl zvláštní filatelistickou kartu roku 1937.

Současný stav pramenů proto dovoluje pouze konstatovat, že karta vznikla v prostředí Libereckého veletrhu, jehož obecnou grafickou produkci dlouhodobě zajišťoval Jägerův ateliér, zatímco na vlastní filatelistické expozici je přímo doložen Josef Fafek.

Přímé autorství jednoho z nich zatím prokázáno není.

Čeština a němčina na jednom výstavním předmětu

Dvojjazyčnost karty odpovídala národnostní situaci Liberce, v němž měla v meziválečném období výraznou většinu německy mluvící populace.

Používání češtiny a němčiny v oficiálním poštovním provozu nebylo pouze otázkou grafiky. V červnu 1937, krátce před výstavou, vyvolalo například politickou reakci příležitostné razítko vydané k otevření letecké linky Praha–Liberec, které obsahovalo pouze český text.

Poslanec Franz Hollube a další němečtí poslanci kvůli tomu interpelovali ministra pošt a telegrafů a žádali vysvětlení, proč nebylo v převážně německém Liberci použito také německé označení.

O dva měsíce později byla výstavní karta známkového veletrhu vytvořena důsledně dvojjazyčně. Stejný princip se objevil také na jejím výstavním razítku.

Přímou souvislost mezi červnovým politickým sporem a srpnovým grafickým řešením doložit nelze. Obě události však ukazují, že jazyková podoba veřejných a poštovních tiskovin byla v Liberci roku 1937 sledovanou otázkou.

Němečtí filatelisté v Československu

Pořadatelský Deutscher Philatelistenverband in der Tschechoslowakei vznikl již roku 1920 a sdružoval německy hovořící filatelisty žijící v Československu.

Jeho další vývoj odpovídal měnící se politické situaci československého pohraničí. V roce 1933 se svaz distancoval od nacifikace německých filatelistických organizací a opustil jejich zastřešující strukturu poté, co byla podřízena principům nacistické Gleichschaltung.

Situace se během několika následujících let změnila. Na svazovém jednání v Liberci 27.–28. srpna 1938 byla velkou většinou přijata orientace na německé národní hnutí vedené Konradem Henleinem a následně se používalo označení Sudetendeutscher Philatelistenverband.

Výstavní karta z roku 1937 tak vznikla ještě před tímto obratem. Její grafika pracuje s mapou celého Československa, českým i německým názvem akce a československými poštovními známkami.

Přesné určení předmětu

Předmětem je oficiální zvláštní karta 1. československého veletrhu a výstavy poštovních známek, konaného od 15. do 22. srpna 1937 v rámci 18. mezinárodního Libereckého veletrhu.

Karta je tištěna dvojjazyčně česky a německy. Hlavním obrazovým motivem je mapa Československa s označením Liberce a reprodukcí pětikorunové československé letecké známky z roku 1930.

Exemplář ze sbírky Reclamare je frankován známkou 50 h Zborov 1917–1937 a opatřen modrým příležitostným razítkem Liberec 1 / Reichenberg 1 z 22. srpna 1937, tedy z posledního dne výstavy.

Autor grafického návrhu karty zatím nebyl doložen. S výtvarnou přípravou výstavy je přímo spojen Josef Fafek-Solan, zatímco grafickou produkci Libereckých veletrhů dlouhodobě zajišťoval ateliér Josefa Jägera. Připsání této konkrétní karty jednomu z nich však současné prameny neumožňují.

Závěr

Liberecká karta z roku 1937 dokumentuje specializovanou filatelistickou akci začleněnou do programu jednoho z významných československých veletrhů meziválečné doby. Zachycuje organizovanou filatelii, obchod se známkami, výstavní poštovní provoz, rozvoj letecké dopravy i dvojjazyčné prostředí tehdejšího Liberce.

Díky datu razítka 22.VIII.1937 lze konkrétní exemplář přesně přiřadit k závěrečnému dni výstavy.

Nejde o unikátní tisk. Další exempláře zvláštní karty i pamětních listů jsou dochovány. Pro dokumentaci dějin reklamy a veletržní propagace je však podstatná její přesná vazba na konkrétní událost, poštovní provoz a grafickou prezentaci Libereckého veletrhu roku 1937.

Zdroje

Zuzana Košková: práce věnovaná dějinám Libereckých výstavních trhů v první polovině 20. století, Technická univerzita v Liberci.

Volker Köppel: Die Philatelistentage des Deutschen Philatelisten-Verbandes in der Tschechoslowakei von 1920 bis 1938.

Svaz českých filatelistů: soupis československých filatelistických výstav a jejich katalogů.

Severočeské muzeum v Liberci: materiály k Josefu Jägerovi a grafice Libereckých veletrhů.

Biografický slovník českých zemí: heslo Josef Fafek-Solan.

Národní shromáždění Republiky československé: parlamentní interpelace z června 1937 týkající se libereckého poštovního razítka.

Dobový tisk: Reichenberger Zeitung, Naše Hory a další zprávy k Libereckému veletrhu roku 1937.

Filatelistická literatura a katalogové záznamy k československé letecké emisi 1930 a emisi Zborov 1917–1937.