Mössmer

MÖSSMER – VÍNO MEZI RETZEM A ŠATOVEM

Příběh, který začal na obou stranách dnešní hranice

Když se dnes řekne Šatov, většině lidí se vybaví vinohrady, dlouhé sklepy vyhloubené pod zemí a jedna z nejznámějších vinařských oblastí jižní Moravy. Před dvěma a půl stoletími však Šatov nebyl koncem českého světa těsně před rakouskou hranicí. Byl součástí jednoho přirozeného vinařského prostoru, který pokračoval přes dnešní hranici k Retzu. Lidé, víno, sudy i obchodníci se mezi oběma místy pohybovali dávno předtím, než mezi nimi vznikla hranice Československa a Rakouska.

Právě v tomto kraji začíná příběh firmy Mössmer, jednoho z důležitých jmen starého vinařského obchodu na Znojemsku a v sousedním Dolním Rakousku. Jeho historie sahá do poloviny 18. století. Roku 1752 je v Retzu doložen počátek podnikatelské tradice rodiny Mössmer, spojené s bednářstvím a obchodem s vínem. Zakladatelem bývá uváděn Jan – Johann Mössmer, původně bednář. A nebyla to náhoda. Bednář a vinař k sobě tehdy patřili téměř stejně těsně jako vinohrad a sklep. Víno potřebovalo sudy, sudy potřebovaly zkušeného řemeslníka a obchod s vínem potřeboval člověka, který rozuměl obojímu.

Z řemeslnické živnosti se postupně stal vinařský podnik. Mössmerovi pěstovali révu, obchodovali s vínem a vyráběli i opravovali bednářské výrobky. Z Retzu se jejich činnost rozšířila také do nedalekého Šatova, kde vznikl sesterský podnik. Právě ten se měl během následujících generací stát jedním z článků dlouhé historie, na kterou dnes navazuje vinařství Znovín Znojmo.

Retz – město postavené na víně

Pro pochopení úspěchu Mössmerů je důležité podívat se na samotný Retz. Víno zde nebylo jen jedním z mnoha druhů zboží. Po staletí tvořilo základ místního hospodářství. Pod městem vznikl mimořádný systém vinných sklepů vyhloubených hluboko do písku a Retz se stal jedním z významných obchodních center vína v Dolním Rakousku.

Rozměr zdejšího obchodu byl obrovský. Z roku 1780 se dochoval údaj o téměř 48 000 hektolitrech vína uložených v retzských sklepích. Víno odtud nesměřovalo jen do Vídně a okolí. Obchodní cesty vedly na sever do českých zemí, Polska a podle regionálních pramenů dokonce až do Ruska.

A mezi jmény starých retzských obchodníků s vínem se objevuje právě Mössmer.

Rodina se v Retzu připomíná také nenápadnou památkou, která přežila do současnosti. Takzvaný Mössmerkreuz, Mössmerův kříž, nese jména Josefa a Kathariny Mössmerových a letopočet 1833. Místní kronikářské prameny přitom Mössmerovy výslovně označují za jednu z významných vinařských obchodnických rodin regionu, která pomáhala šířit retzské víno daleko za jeho hranice.

Víno Mössmer tedy nebylo produktem malé vesnické lisovny. Firma vyrůstala z prostředí, v němž byl obchod s vínem mezinárodním podnikáním už v 18. a 19. století.

Přes hranici do Šatova

Jen několik kilometrů severně od Retzu ležel Šatov – německy Schattau. Dnes jej od Retzu odděluje státní hranice, historicky však obě místa spojoval každodenní život i obchod. Vinařská krajina se na hranici samozřejmě nezastavila. Stejné slunce, podobné půdy a staletá zkušenost s pěstováním révy pokračovaly dál na Moravu.

Právě zde Mössmer vybudoval svůj sesterský podnik. Šatovská část firmy se zabývala pěstováním vinné révy, výrobou a především velkoobchodem s vínem a zároveň pokračovala v tradičním bednářství. Postupem času se nabídka rozšířila. V pramenech se objevuje také výroba octa a vinných destilátů.

To byla přirozená cesta tehdejšího velkého vinařského podniku. Víno nebylo jediným produktem, který se dal z hroznů a vinných surovin získat. Ocet umožňoval zpracovat část produkce jiným způsobem a destilace otevírala další obchodní segment. Mössmer se tak postupně měnil z vinaře a obchodníka v širší potravinářský podnik založený na zpracování vína.

Sud jako základ vinařského impéria

Na začátku příběhu přitom stál bednář. A právě sud byl po velkou část historie firmy jedním z nejdůležitějších předmětů celého obchodu.

Před příchodem skleněných lahví vyráběných v obrovských sériích, železničních cisteren a moderních nerezových tanků byl sud nejen nádobou pro zrání vína, ale také jeho základním přepravním obalem. V sudech víno leželo ve sklepích, v sudech se prodávalo obchodníkům a v sudech putovalo na povozech a později po železnici ke vzdáleným zákazníkům.

Mössmer tak měl od počátku výhodu, která dnes může působit nenápadně: podnik vyrůstal z řemesla, bez něhož tehdejší obchod s vínem prakticky nemohl fungovat.

Bednářství a vinařství nebyly dvě oddělené činnosti. Byly to dvě části jednoho obchodu.

Železnice otevřela Šatovu svět

V 19. století přišla změna, která obchod s vínem zásadně urychlila – železnice. Šatov získal přímé spojení s velkými trhy monarchie a víno už nemuselo putovat pomalu na vozech.

Historie šatovského nádraží dokonce přímo připomíná firmu Mössmer jako jednoho z místních podniků, jejichž zboží se po železnici přepravovalo. Ještě v meziválečných letech odtud odjíždělo víno firem Mössmer a Rücker, vedle šatovské zeleniny, známých znojemských kvašáků a dalších produktů zdejšího zemědělství.

Šatov přitom neležel na nějaké bezvýznamné lokálce. Na počátku 20. století tudy vedlo významné železniční spojení a mezi Vídní a Berlínem zde projížděly i rychlíky. Pro vinařský podnik to znamenalo přístup k trhu, o jakém se jeho zakladateli v polovině 18. století nemohlo ani zdát.

Staré sudy zůstávaly ve sklepích, ale svět kolem nich se zrychloval.

Z vína se stává značka

Právě na přelomu 19. a 20. století se proměnil také způsob, jakým se víno prodávalo. Tradiční obchod, založený především na sudech a osobních vazbách obchodníků, postupně doplňovalo lahvové víno, etiketa a reklama.

A zde začínají být staré reklamní předměty Mössmer mimořádně zajímavé.

Jméno obchodníka už nemuselo znát jen několik hostinských a velkoobchodníků. Mohlo být vytištěno na etiketě, ceníku, účtu nebo reklamní tabuli. Z rodinného jména se stávala obchodní značka.

Mössmer přitom mohl stavět na něčem velmi cenném – na tradici. Ve světě vína znamenal dlouhý rodokmen důvěryhodnost. Firma mohla zákazníkovi nabídnout nejen láhev, ale také příběh podniku, jehož kořeny sahaly hluboko do 18. století a který působil v jednom z nejstarších vinařských regionů střední Evropy.

Reklamní cedule Mössmer je proto víc než reklama na alkoholický nápoj. Je dokladem okamžiku, kdy se tradiční středoevropský obchod s vínem začal učit jazyk moderních značek.

Šatovská každodennost

Za názvem Mössmer ale nestály jen sklepy, sudy a obchodní knihy. Byl to podnik, který patřil k životu Šatova.

Krásnou lidskou stopu představuje Maxmilián Appeltauer, pozdější autor slavného šatovského Malovaného sklepa. Narodil se roku 1904 a pracoval právě ve vinném sklepě firmy Mössmer. Později působil ve vinařsko-ovocnickém družstvu a jako sklepmistr vinařských závodů.

Roku 1934 začal v pískovcovém sklepě v Šatově vytvářet své neobyčejné barevné reliéfy. Do měkkých stěn vyškrabával obrazy a následně je koloroval. Z původně soukromé práce postupně vzniklo dílo, které se stalo jednou z nejznámějších zvláštností Šatova.

Je to krásné propojení velkých hospodářských dějin s životem konkrétního člověka. Zaměstnanec staré vinařské firmy se stal autorem jednoho z nejpozoruhodnějších míst dnešního Šatova.

Rok 1938 změnil svět

Po vzniku Československa roku 1918 se někdejší jednotný prostor Retzu a Šatova poprvé výrazně rozdělil státní hranicí. Na šatovském nádraží vznikla roku 1919 celní a pasová kontrola. Obchod však pokračoval a Mössmer zůstal součástí zdejšího hospodářského života.

Ve třicátých letech se situace začala měnit. Hospodářská krize zasáhla obchod a zároveň prudce rostlo politické napětí v převážně německy mluvícím pohraničí. V září 1938 se Šatov ocitl přímo v dramatických událostech kolem československé hranice a po Mnichovské dohodě připadl spolu s okolím Německé říši.

Vinařství pokračovalo, ale starý svět, ve kterém rodinné podniky po generace přecházely z otce na syna, se blížil ke konci.

Definitivní zlom přišel roku 1945.

Konec firmy Mössmer

Po skončení druhé světové války byl československý majetek firmy Mössmer konfiskován. Tím skončila téměř dvě století dlouhá rodinná podnikatelská kapitola spojená s Retzem a Šatovem.

Šatovský podnik byl přidělen Vinařsko-ovocnářskému družstvu ve Znojmě. Následovala řada reorganizací typických pro poválečné a socialistické Československo. Roku 1953 bylo družstvo začleněno do většího vinařského podniku, následovaly další změny a od roku 1968 byl znojemský závod na více než dvě desetiletí součástí Moravských vinařských závodů v Mikulově.

Jméno Mössmer z podnikových štítů zmizelo.

Sklepy, vinařská tradice a výroba však zůstaly.

Od Mössmera ke Znovínu

Po pádu komunistického režimu se historie znovu obrátila. Po rozpadu Moravských vinařských závodů se znojemský závod 1. března 1991 osamostatnil jako státní podnik Znovín Šatov. V květnu 1992 byl transformován na akciovou společnost Znovín Znojmo se sídlem v Šatově a následně privatizován.

Mezi Janem Mössmerem z 18. století a dnešním Znovínem samozřejmě neleží jednoduchá nepřerušená firemní linie. Změnily se státy, majitelé, právní formy i hospodářské systémy. Přesto je historická návaznost šatovského vinařského provozu zřetelná. Samotné dějiny Znovínu začínají vyprávěním právě o firmě Mössmer a jejím šatovském podniku.

Je to zvláštní návrat historie. Jméno Mössmer z lahví zmizelo, ale místo, kde se jeho víno vyrábělo a odkud se rozváželo, zůstalo vinařstvím.

Jméno, které zůstalo ve sklepích

Staré reklamní předměty firmy Mössmer dnes připomínají svět, který už prakticky neexistuje. Svět, ve kterém se podnikatelská tradice měřila na generace, víno putovalo v dřevěných sudech a hranice mezi jižní Moravou a Dolním Rakouskem byla pro obchodníka méně důležitá než kvalita sklepa, vinohradu a spojení na Vídeň.

Příběh Mössmeru začal roku 1752 u bednářského řemesla v Retzu. Pokračoval obchodem s vínem, vinohrady, sudy, octem a vinnými destiláty, překročil hranici do Šatova, nastoupil do železničních vagonů a přežil Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko i první Československou republiku.

Rok 1945 ukončil firmu, nikoli však vinařskou tradici místa.

A právě proto má stará cedule s nápisem MÖSSMER dnes ještě jeden význam. Není pouze reklamou na víno. Je malým dochovaným svědkem více než dvousetleté historie vinařského kraje, v němž Retz a Šatov kdysi tvořily dvě části jednoho světa.

Světa vinohradů, hlubokých sklepů, bednářů a obchodníků, kteří dokázali dostat víno z malého kraje na hranici Moravy a Dolního Rakouska daleko do Evropy.

MÍSTO VZNIKU: Retz, Dolní Rakousko
ROK POČÁTKU TRADICE: 1752
ZAKLADATEL: Jan / Johann Mössmer
ČESKÁ STOPA: Šatov u Znojma
ČINNOST: pěstování révy, výroba a velkoobchod s vínem, bednářství, později ocet a vinné destiláty
KONEC ŠATOVSKÉHO RODINNÉHO PODNIKU: 1945 – konfiskace majetku
POVÁLEČNÁ NÁVAZNOST: Vinařsko-ovocnářské družstvo ve Znojmě → vinařské závody → Znovín Šatov → Znovín Znojmo

ZDROJE: Znovín Znojmo – historické materiály a výroční zprávy | Technická univerzita v Liberci – práce věnovaná společnosti Znovín Znojmo a historii firmy Mössmer | Národní ústav lidové kultury – Malovaný sklep, Národopisná revue 3/1998 | Marterl.at – Mössmerkreuz, Retz, historie rodiny Mössmer | Kulturschatz Kellergasse – historie vinařství a obchodu s vínem v Retzu | historické materiály k železniční stanici Šatov.