Wildt

A. WILDT – fotograf z Králodvorské, před jehož objektivem stála Praha první republiky

Ateliér za Obecním domem

Na reklamě z počátků první republiky sedí elegantně oblečená žena se dvěma dětmi. Není to náhodný motiv. Fotografický ateliér tehdy neprodával jen fotografii – prodával představu rodiny, společenského postavení a vzpomínky, která má přetrvat generace. Nad obrazem stojí mohutnými písmeny A. WILDT a pod nimi adresa, která byla sama o sobě součástí reklamy: Praha, Palác Allianz, Králodvorská, roh náměstí Republiky, za Obecním domem.

Šlo o mimořádně atraktivní místo. Okolí náměstí Republiky patřilo ve dvacátých letech k nejživějším částem moderní Prahy. Obecní dům, Prašná brána, obchodní domy, kavárny, hotely a bankovní paláce vytvářely prostředí nové sebevědomé metropole. Wildt proto nepotřeboval zákazníkovi složitě vysvětlovat, kde sídlí. Stačilo „za Obecním domem“. Právě v Králodvorské 18 máme jeho fotografický ateliér v polovině dvacátých let bezpečně doložený. Roku 1925 už z této adresy vycházely reprezentativní práce označené WILDT, PRAGUE I, Králodvorská 18.

Reklama ze sbírky Reclamare přitom dobře ukazuje, jak se chtěl podnik prezentovat. Text slibuje „uznaně nejvýše dokonalé a umělecky provedené fotografie“, odvolává se na „tisíce doporučení všech vrstev občanských“ a především vypočítává údajná nejvyšší vyznamenání na výstavách v Londýně, Paříži, Bruselu a Ostende. Poslední věta je snad nejzajímavější: „Oblíbený závod fotograf. na českém jihu.“ Ta naznačuje, že Wildtův příběh zřejmě nezačínal až v Praze a že měl výraznou klientelu či předchozí působení v jižních Čechách. Přesnou vazbu se mi však zatím nepodařilo z důvěryhodného pramene určit, takže by nebylo poctivé doplňovat konkrétní město jen odhadem.

Fotograf důstojníků, herců i pražské společnosti

O významu ateliéru mnohem lépe než reklamní superlativy vypovídají fotografie, které přežily. Jedním z nejpozoruhodnějších dokladů je tablo absolventů 2. ročníku pražské Válečné školy prezidenta T. G. Masaryka z roku 1925. U tabla je fotografický závod jednoznačně uveden jako WILDT, PRAGUE I, Králodvorská 18.

To už nebyla obyčejná zakázka na rodinný portrét. Válečná škola připravovala důstojníky generálního štábu mladého Československa a mezi muži zachycenými Wildtovým ateliérem byli lidé, jejichž další životní osudy později dramaticky protnuly československé dějiny. Na tablu se nachází například Josef Churavý, tehdy štábní kapitán generálního štábu, pozdější brigádní generál a významná osobnost protinacistického odboje.  Dalším byl Čeněk Kudláček, rovněž štábní kapitán generálního štábu, pozdější generál a účastník odboje. U jeho portrétu je dokonce dochováno přesné datum 30. června 1925 a opět označení Wildtova ateliéru na Králodvorské 18.

Wildtův podnik ale evidentně nežil jen z vojenských a úředních zakázek. Dochovala se například velkoformátová portrétní fotografie herečky Jarmily Kronbauerové, datovaná rokem 1926, nesoucí označení „Wildt, Prague I, Králodvorská 18“. Fotografie měla rozměr přibližně 22 × 16 cm a byla adjustována na kartonu 32,5 × 25 cm – tedy typická reprezentativní práce určená nikoli do rodinného alba, ale k vystavení či darování.

Další dochovaná fotografie nabízená na sběratelském trhu zachycuje divadelního herce a je datována přibližně kolem roku 1925. Uvádí Atelier Wildt, na rubu měla autorské razítko a na přední straně slepotisk ateliéru.  Skládá se tak poměrně přesvědčivý obraz podniku, jehož zákazníci přicházeli z různých vrstev meziválečné společnosti – od rodin a měšťanské klientely přes umělce až po důstojnickou elitu republiky.

Wildt nebyl jen člověk – Wildt se stal značkou

Na starých fotografických ateliérech je fascinující jedna věc: jméno zakladatele často přežilo samotného člověka. Fotograf mohl odejít, přijmout společníka nebo podnik předat nástupci, ale zavedené jméno na razítku, paspartě a výloze mělo obchodní hodnotu. U Wildta se objevuje právě taková stopa.

V archivním inventáři Národní galerie v Praze se totiž nachází fotografie označená „ateliér A. Wildt – J. Daneš“. Jde o snímek plovárny v Českých Budějovicích přiložený ke korespondenci Jaroslavy Brancovské; archivní jednotka zahrnuje materiály z let 1932–1937.

To je pro historii podniku mimořádně zajímavé. Ukazuje to, že označení A. Wildt nezmizelo s polovinou dvacátých let a později se objevovalo ve spojení se jménem J. Daneš. Zároveň to nápadně souzní s větou na reklamě o „oblíbeném závodu fotograf. na českém jihu“. Zatím však nemáme dostatečně pevný doklad k tomu, abychom tvrdili, zda šlo o pobočku, nástupnický podnik, partnerství nebo převzetí ateliéru. Právě tady je lepší ponechat otazník než z lákavých indicií vyrobit falešnou jistotu.

Tajemný A. Wildt

Paradoxně největší záhada zůstává u samotného jména nad výlohou. Křestní jméno A. Wildta se mi zatím nepodařilo bezpečně doložit. Internetové prameny opakují především obchodní označení Wildt nebo A. Wildt, ale nenarazil jsem na dostatečně důvěryhodný dobový pramen, který by dovoloval bez pochybností rozepsat iniciálu A.

To je důležité, protože u historických fotografických ateliérů vzniká velmi snadno chyba: jedno chybně přiřazené křestní jméno se dostane do katalogu, odtud do aukce a během několika let začne na internetu působit jako ověřený údaj. V tomto případě je proto správnější ponechat fotografa jako A. Wildt, dokud se neobjeví živnostenský adresář, policejní přihláška, obchodní rejstřík nebo jiný primární dokument.

Jisté je něco jiného: v roce 1925 Wildtův ateliér na Králodvorské 18 fungoval a získával významné zakázky a v roce 1926 je na stejné adrese doložen znovu.  Později se jméno A. Wildt objevuje ve spojení s J. Danešem.  To už představuje solidní kostru historie podniku.

Reklama jako výkladní skříň fotografického řemesla

Samotný reklamní tisk je krásnou ukázkou toho, jak se fotografové prodávali v době před masovým rozšířením amatérské fotografie. Neprodává techniku. Nenajdeme zde informace o objektivu, fotoaparátu ani fotografickém procesu. Prodává výsledek a společenskou prestiž.

Ústředním motivem je žena s dětmi, zpracovaná téměř jako salonní ilustrace. Fotografie měla zachytit člověka tak, jak chtěl být zapamatován. Fotograf proto nebyl jen obsluhou aparátu. Volil světlo, pózu, kulisu, výraz, oblečení a následně pracoval s negativem a retuší. Kvalitní portrétní ateliér byl napůl fotografická dílna a napůl divadelní scéna.

Proto Wildt v reklamě zdůrazňuje slovo „umělecky“. Stejně důležitá jsou zahraniční města – Londýn, Paříž, Brusel a Ostende. Pro pražského zákazníka měla vytvářet dojem, že nevstupuje do obyčejné provozovny, ale do fotografického závodu s evropským renomé. Zda všechna uváděná ocenění skutečně odpovídala konkrétním fotografickým soutěžím a jaké ceny Wildt obdržel, se zatím nepodařilo nezávisle doložit. Z historického hlediska je proto přesnější říci, že se jimi ateliér ve své reklamě chlubil, nikoli je bez dalšího přebírat jako ověřené skutečnosti.

Kdy reklama vznikla

Dataci lze nyní trochu zpřesnit. Pevným bodem je fungování ateliéru na Králodvorské 18 v roce 1925 a znovu v roce 1926.  Grafická podoba reklamy – dvoubarevný tisk, výrazné ručně pojaté písmo, ilustrace ženy s dětmi i způsob formulace reklamního textu – odpovídá první polovině dvacátých let.

Nejbezpečnější katalogové zařazení bych proto formuloval jako:

Praha, přibližně první polovina 20. let 20. století; pravděpodobně kolem let 1923–1926.

Rok 1925 je přitom nikoli odhad, ale bezpečně doložený rok fungování Wildtova ateliéru na Králodvorské 18. Samotný reklamní tisk však zatím přesně datovaný není.

Jeden ateliér a tváře, které vstoupily do dějin

Na první pohled je to drobná reklamní tiskovina na rodinné fotografie. Po téměř sto letech ale dostává jiný rozměr. Za nápisem A. WILDT se skrývá ateliér, do něhož chodili lidé první republiky, když chtěli vytvořit obraz sebe sama, který měl zůstat.

Před Wildtovým objektivem seděla herečka Jarmila Kronbauerová. Jeho podnik fotografoval důstojníky Válečné školy prezidenta T. G. Masaryka. Na jednom z jeho tabel z roku 1925 se dívají do objektivu muži, jejichž životy později zasáhla okupace, odboj, válka i komunistický převrat.  V okamžiku stisknutí spouště však nic z toho ještě nevěděli.

A právě tím získává nenápadná reklama z Králodvorské zvláštní sílu. Nabízela zákazníkům „umělecky provedené fotografie“. Ve skutečnosti Wildtův ateliér dělal ještě něco jiného: uchovával tváře jedné epochy.

Zdroje

Wikimedia Commons – tablo Válečné školy prezidenta T. G. Masaryka, Praha 1925, Atelier Wildt, Králodvorská 18. 
Wikimedia Commons – portrét Čeňka Kudláčka z tabla Válečné školy, 30. 6. 1925. 
Wikimedia Commons / archivní popis – Josef Churavý, fotografie z Wildtova tabla 1925. 
Archiv Národní galerie v Praze – inventář fondu, záznam fotografie „ateliér A. Wildt – J. Daneš“. 
Aukro – dobová fotografie Jarmily Kronbauerové, Wildt, Prague I, Králodvorská 18, 1926. 
Aukro – dobová fotografie divadelního herce, Atelier Wildt, kolem roku 1925.