Adam

ADAM – z kunratické dílny na všesokolské slety a olympijská sportoviště

Rodinná firma z Kunratic

Historie značky ADAM patří k pozoruhodným příběhům československé výroby sportovního a tělocvičného nářadí. Její kořeny sahají do roku 1899, kdy si František Adam v tehdy ještě samostatných Kunraticích u Prahy založil sedlářskou dílnu. Sedlářství mělo ke sportovnímu nářadí překvapivě blízko. Řada tělocvičných pomůcek kombinovala dřevo, kov a pevnou kůži a jejich výroba vyžadovala stejné řemeslné dovednosti jako výroba sedel a postrojů. Z malé kunratické živnosti proto mohla postupně vyrůst specializovaná továrna, jejíž výrobky se nakonec dostaly nejen do československých sokoloven, ale podle kunratických historických pramenů také na olympijská sportoviště.

Rozhodující osobností dalšího vývoje se stal syn zakladatele Josef František Adam (1894–1944). Roku 1922 rozšířil původní rodinnou dílnu o výrobu tělocvičného a sportovního nářadí. Kunratické prameny uvádějí, že podnik byl ve svých počátcích dokonce jediným výrobcem tělovýchovného nářadí v Československu. Ať už toto dobové prvenství chápeme v užším smyslu specializované komplexní výroby, ukazuje každopádně postavení, které si Adamova firma v mladém Československu rychle vybudovala.

ADAM a svět Sokola

Pro rozvoj podniku bylo zásadní československé sokolské hnutí. Sokol nebyl v meziválečném Československu pouze sportovní organizací. Představoval rozsáhlou síť jednot, sokoloven a cvičišť, která potřebovala obrovské množství jednotného a kvalitního tělocvičného vybavení. Právě do tohoto prostředí Adamova specializovaná výroba dokonale zapadala.

Firma vyráběla širokou škálu zařízení pro tělocvičny i venkovní sportoviště: bradla, kruhy, kladiny, tělocvičné koně, žíněnky, ale také atletické náčiní, například disky, koule, oštěpy a běžecké překážky. Sortiment se postupně rozšířil také o fotbalové míče, volejbalové sítě, potřeby pro stolní tenis a speciální sportovní obuv. Nešlo tedy o malého výrobce jediného druhu gymnastického nářadí, ale o podnik schopný vybavit podstatnou část tehdejší tělocvičny nebo sportovního areálu.

Spojení značky ADAM se Sokolem bylo navíc osobní. Josef Adam byl aktivním Sokolem a v roce 1929 působil jako předseda stavebního odboru při stavbě nové sokolovny v Kunraticích. Výroba sportovního nářadí tak nebyla pouze podnikatelským rozhodnutím reagujícím na rostoucí trh. Adam sám patřil ke komunitě, pro kterou své výrobky vyráběl. Znal prostředí sokoloven, požadavky cvičenců i význam hromadných tělovýchovných akcí.

Sletové nářadí

Právě odtud pochází označení „sletové nářadí“, které se objevovalo v souvislosti s Adamovou výrobou. Všesokolské slety byly obrovskými organizačními podniky. Na Strahově současně vystupovaly tisíce až desetitisíce cvičenců a jejich skladby vyžadovaly nejen přesnou choreografii, ale také velké množství standardizovaného vybavení. Pro výrobce sportovního nářadí představoval Sokol mimořádně významného zákazníka.

Vrchol tohoto světa přišel při X. všesokolském sletu v Praze roku 1938, posledním velkém sletu před okupací Československa. Josef Adam byl při něm podle kunratického historického pramene přítomen přímo na náčelnickém můstku. V kontextu jeho dlouholeté sokolské činnosti a specializace jeho podniku tak reklamní spojení značky ADAM se sletovým nářadím dostává konkrétní historický obsah.

Z Kunratic až do Los Angeles a Berlína

Nejpozoruhodnější kapitolou historie firmy je její zahraniční dosah. Kunratický historický pramen uvádí, že se na nářadí firmy Adam cvičilo při olympijských hrách roku 1932 v Los Angeles a roku 1936 v Berlíně. Pro relativně malého československého výrobce představovalo spojení s olympijskými soutěžemi mimořádnou referenci a zároveň doklad technické úrovně produkce.

Firma své výrobky prezentovala také na výstavách doma i v zahraničí. Z původní sedlářské dílny tak během jediné generace vznikl podnik schopný působit na mezinárodním trhu. Na začátku třicátých let zaměstnávala firma přibližně deset stálých pracovníků, v dalších letech se však výroba výrazně rozrostla a počet zaměstnanců měl později dosáhnout až 150 lidí. Na poměry tehdejších Kunratic už tedy nešlo o obyčejnou řemeslnou provozovnu, ale o významný průmyslový podnik.

Továrna v Praze-Kunraticích

Výroba byla pevně spojena s Kunraticemi. Původní Adamova provozovna souvisela s objektem č. p. 106, kde se nacházela také truhlárna. Pro výrobu gymnastického nářadí bylo vlastní zpracování dřeva logickou součástí provozu – právě kvalitní dřevo tvořilo základ koní, bradel, kladin a řady dalších tělocvičných konstrukcí.

Hlavní výroba byla později soustředěna do objektu č. p. 180 v Kunraticích. Dochované historické fotografie zachycují jak původní Adamovu sedlářskou dílnu, tak výrobní objekty firmy. Pro historii značky je to cenné především proto, že ADAM není pouze jméno známé z reklamních tiskovin. Je možné jej spojit s konkrétním místem, budovami a rodinou, která zde podnik budovala.

Josef Adam – továrník, sportovec a Sokol

Za průmyslovým úspěchem firmy stál člověk, jehož život byl s tělovýchovou mimořádně úzce propojen. Josef František Adam, narozený roku 1894, nebyl jen majitelem továrny využívajícím popularity sportu. Aktivně se účastnil sokolského života v Kunraticích a podílel se na jeho rozvoji. To vysvětluje i mimořádně široké zaměření jeho podniku. Firma vyráběla nářadí pro gymnastiku, atletiku i míčové sporty a postupně reagovala na proměnu tělovýchovy v moderní masový sport.

Adamův život však skončil předčasně. 8. března 1944 zemřel na mozkovou příhodu. Bylo mu pouhých padesát let. Zemřel tedy ještě během okupace a nedožil se konce války ani zásadních politických a hospodářských změn, které československé soukromé podnikání čekaly po roce 1945 a zejména po únoru 1948.

Výroba, která přežila svého zakladatele

Adamovou smrtí však historie výroby v Kunraticích neskončila. Provoz pokračoval i v poválečných desetiletích. Proměňovaly se vlastnické poměry i organizace výroby, ale tradice výroby sportovního vybavení na tomto místě přetrvala mimořádně dlouho.

Definitivní konec přišel až v roce 1994, kdy byla výroba ukončena a objekty někdejšího podniku rozprodány. Od založení Františkovy sedlářské dílny v roce 1899 tak uplynulo téměř celé století.

Značka ADAM jako dokument československého sportu

Historická reklama na ADAM – výrobu sletového a tělocvičného nářadí v Praze-Kunraticích proto vypráví podstatně větší příběh, než napovídá samotný nápis. Za značkou stojí proměna malé sedlářské živnosti v průmyslový podnik, obrovský rozmach organizované tělovýchovy za první republiky, svět československého Sokola, všesokolské slety i nástup moderního závodního sportu.

Je to zároveň typický příběh úspěšné prvorepublikové specializované výroby. Firma vznikla z konkrétního řemesla, našla oblast, ve které bylo možné spojit ruční práci s průmyslovou produkcí, a dokázala vyrábět natolik kvalitní zboží, že se její jméno dostalo za hranice Československa. Pokud skutečně její nářadí sloužilo při olympijských hrách v Los Angeles 1932 a Berlíně 1936, jak uvádí kunratický historický pramen, je cesta od malé sedlářské dílny v Kunraticích k olympijskému sportovišti mimořádným obloukem jednoho rodinného podniku.

A především zde do sebe dokonale zapadají výrobek, reklama i život majitele. Josef Adam nevyráběl sokolské nářadí pouze proto, že se dobře prodávalo. Sám byl součástí sokolského prostředí, pomáhal budovat kunratickou sokolovnu a roku 1938 stál při všesokolském sletu na náčelnickém můstku. Značka ADAM tak zůstává malým, ale velmi hmatatelným svědectvím doby, kdy československý sport, průmysl a sokolské hnutí tvořily svět, který byl navzájem propojen mnohem těsněji, než dnes napovídá obyčejná stará reklama.

Zdroje

Městská část Praha-Kunratice – Kunratický zpravodaj, historie firmy Adam, Josefa Františka Adama a výroby sportovního nářadí. Kunratický zpravodaj – historický materiál

Městská část Praha-Kunratice – historie Kunratic a místních podniků. Praha-Kunratice