Moravia hospodářské stroje
ALOIS NÁGL – OD MOTOCYKLŮ TORPEDO K MLÝNKU MORAVIA
Reklamní pohlednice, která otevřela nečekaně velký příběh
Na první pohled je to půvabná obchodní dopisnice z poloviny dvacátých let. Usměvavá žena v zástěře stojí u litinového mlýnku na maso, přes spodní část obrázku běží výrazný nápis MORAVIA a pod ním jednoduchá obchodní informace: „ALOIS NAGL, železářský závod a hospodářské stroje v KOLÍNĚ, Pražská ulice. Telefon 105 a/b.“
Na levém okraji je drobným písmem uvedeno také Průmyslové a propagační nakladatelství Brno, tedy podnik, který reklamní dopisnici zhotovil.
Karta skutečně prošla poštou. Z razítka lze bezpečně určit rok 1926. A právě tento rok je pro celý příběh mimořádně zajímavý. Za reklamou na obyčejný domácí mlýnek se totiž skrývá muž, který patřil k průkopníkům českého motorismu.
Alois Nágl, železář z Pražské ulice
Rozhodující stopu přinesla kronika města Kolína. Pod datem 19. srpna 1927 zaznamenává úmrtí devětačtyřicetiletého Aloise Nágla, majitele železářského závodu a domu čp. 2 v Pražské ulici. Kronikář zároveň připomíná jeho aktivitu ve spolkovém životě, zejména v Sokole.
Shoda s reklamní pohlednicí je mimořádně přesná. Na kartě z roku 1926 stojí Alois Nagl, železářský závod, Pražská ulice. O necelý rok později je v městské kronice na stejné ulici zaznamenán Alois Nágl jako majitel železářského závodu.
Nejde tedy o náhodnou shodu jména.
Nágl zemřel ve věku pouhých 49 let, což jeho narození klade přibližně do roku 1878. Stejný rok narození bývá uváděn také u Aloise Nagla známého z historie kolínské továrny Torpedo.
Před mlýnky přišly motocykly
Jméno Aloise Nagla se objevuje v dějinách českého motorismu po boku Františka Trojana. Společně působili v kolínském podniku známém jako Trojan & Nagl, jehož výrobky nesly značku Torpedo.
Nešlo jen o jízdní kola. Firma se zabývala výrobou motocyklů, automobilů, motorů a podle dochovaných pramenů také technikou související s počátky letectví.
Zcela jednoznačný důkaz přináší už dobový úřední dokument z roku 1908, který podnik uvádí jako:
„Frant. Trojan a Alois Nagl, továrna motocyklů a automobilů Torpédo v Kolíně.“
To je pro identifikaci zásadní. Alois Nagl nebyl k historii Torpeda přiřazen až pozdější literaturou. Je doložen přímo v době, kdy podnik fungoval.
Když se Torpedo dostalo až před zemský sněm
Z roku 1908 se dochovala také neobvyklá epizoda z obchodního života firmy. Trojan a Nagl poslali obchodní korespondenci výrobci automobilů Františku Petráškovi do Trutnova. Zásilka se vrátila do Kolína otevřená a opatřená protičeskými urážkami.
Případ byl natolik vážný, že se dostal až na půdu Českého zemského sněmu.
Pro historii firmy je tato událost zajímavá především tím, že v dobovém úředním záznamu znovu vystupuje společný podnik Františka Trojana a Aloise Nagla. Máme tak velmi pevný doklad, že Alois patřil přímo k vedení firmy.
Torpedo patřilo k pionýrům českého motorismu
Kolínské Torpedo nebylo jen malou dílnou vyrábějící několik motocyklů. Podnik se pohyboval na samém začátku českého automobilismu a motorismu, kdy hranice mezi výrobcem jízdních kol, motocyklů, automobilů a motorů ještě nebyly zdaleka tak pevné jako později.
Firma vyráběla jízdní kola a motocykly, experimentovala s automobily a zabývala se rovněž výrobou motorů. Dochované prameny zmiňují i letecké motory a součástky spojené s prvními pokusy o motorové létání.
Alois Nágl se tedy pohyboval ve světě technických novinek, strojírenství a moderní mobility dávno předtím, než se jeho jméno objevilo na reklamě na kuchyňský mlýnek.
Reklama Torpeda a Josef Lada
Zajímavá je také reklamní stránka celé firmy. Dochovala se reklama Torpedo – Trojan a Nagl Kolín z roku 1908, jejímž autorem byl Josef Lada.
To vytváří krásné propojení s pozdější Náglovou reklamní pohlednicí. Muž, jehož jméno stojí roku 1926 pod obrázkem mlýnku na maso Moravia, byl o necelých dvacet let dříve spolumajitelem firmy, jejíž reklamu vytvářeli významní čeští výtvarníci.
Vedle Josefa Lady je s reklamou firmy spojován také Karel Šimůnek, takže Trojan a Nagl evidentně nepodceňovali ani vizuální stránku propagace svých výrobků.
Bedřich Nágl a jedna dosud nevyřešená otázka
Další pátrání přineslo zajímavou komplikaci. Některé prameny uvádějí, že k Františku Trojanovi kolem roku 1904 přistoupil Bedřich Nágl a firma se poté změnila na Trojan a Nagl.
Jenže přímý dobový dokument z roku 1908 už jednoznačně uvádí Aloise Nagla.
Bedřich Nágl přitom nebyl v Kolíně neznámou osobností. Už v osmdesátých letech 19. století se podílel na založení chemického podniku na Zálabí a patřil k místní podnikatelské vrstvě.
Navíc vlastnil dům čp. 2 v Pražské ulici, který roku 1891 nechal zvýšit o druhé patro. A právě tentýž dům vlastnil při své smrti roku 1927 Alois Nágl.
Spojení Bedřicha a Aloise je tedy zřejmé, přesný rodinný vztah však zatím není bezpečně doložen. Bez matriky, pozůstalostního spisu nebo obchodního rejstříku není rozumné Bedřicha automaticky označit za Aloisova otce.
Stejně tak zatím není jisté, zda ve firmě Trojan a Nagl nejprve působil Bedřich a později jej vystřídal Alois, nebo zda jde v jednom ze sekundárních pramenů jednoduše o záměnu křestního jména.
Dům U zlaté kosy
Dům čp. 2 v Pražské ulici, spojený s rodinou Náglů, patří k historickým domům centra Kolína a je známý jako U zlaté kosy.
Za Bedřicha Nágla byl roku 1891 zvýšen o další patro a dostal klasicistní podobu. Fasádu zdobí alegorické postavy Průmyslu a Obchodu.
O více než tři desetiletí později označuje městská kronika právě tento dům jako majetek Aloise Nágla.
Reklamní pohlednici tak lze spojit nejen s konkrétním obchodníkem, ale také s konkrétním domem v historickém centru Kolína. Náglův železářský podnik nebyl anonymní prodejna někde ve městě, ale součást prostředí významné kolínské podnikatelské rodiny.
Od motorů k železářství
Po první světové válce Torpedo na svůj předválečný rozmach plně nenavázalo. Podle pozdějších pramenů Alois Nagl kolem roku 1920 podnik opustil a František Trojan pokračoval v omezenějším rozsahu především v opravách a výrobě součástek.
V polovině dvacátých let už Aloise nacházíme v úplně jiné podnikatelské roli.
Na pohlednici z roku 1926 se představuje jako majitel železářského závodu a obchodu s hospodářskými stroji.
Nebyl to však tak veliký skok, jak by se mohlo zdát. Stále zůstával ve světě kovových výrobků, mechaniky a strojů. Jen místo rychlých motocyklů a motorů nabízel tentokrát praktické stroje pro domácnost a hospodářství.
Jedním z nich byl právě mlýnek MORAVIA.
MORAVIA z Mariánského Údolí
Mlýnek vyobrazený na pohlednici nevyráběl Alois Nágl. Šlo o výrobek velkého průmyslového podniku z Mariánského Údolí u Olomouce, z něhož později vznikla známá značka MORA.
Historie tamního železářského průmyslu sahá až do roku 1825, kdy zde Josef Zvěřina založil železárnu. Během 19. století se výroba postupně rozšiřovala a podnik se vedle hutní produkce stále více zaměřoval také na předměty pro domácnost.
Od roku 1908 se zde vyráběly domácí strojky, mezi nimi strojky na maso, masořezky, mlýnky na mák a kukuřici, lisy na ovoce, pračky a další mechanická zařízení.
Litinový mlýnek MORAVIA z Náglovy pohlednice tedy přesně zapadá do tohoto výrobního programu.
Rok 1926 – MORAVIA se mění v MORA
Právě datace pohlednice dává reklamě další význam.
Roku 1926 začal podnik v Mariánském Údolí používat nové označení MORA. Náglova reklamní karta ze stejného roku však stále nese dominantní nápis MORAVIA.
Neznamená to samozřejmě, že stará značka zmizela ze dne na den. Výrobky, katalogy, obchodní zásoby i reklamní materiály se běžně používaly ještě dlouhou dobu po změně firemní identity.
Pohlednice ale zachycuje přesně okamžik přechodu mezi dvěma názvy.
MORAVIA, kterou ještě propagoval Alois Nágl v Kolíně, se právě měnila v MORA – značku, která přežila celé následující století.
Reklama, která opravdu cestovala
Zajímavá je i samotná forma reklamy. Nejde o plakát nebo ceduli určenou k vystavení v obchodě. Je to skutečná poštovní dopisnice.
Jednu část plochy zabírá výrazná barevná reklama, druhá byla ponechána běžné korespondenci. Reklamní sdělení tedy cestovalo společně se soukromou nebo obchodní zprávou přímo k adresátovi.
Grafika je jednoduchá, ale účinná. Veselá hospodyně, výrazný tyrkysový oděv, kontrastní růžové pozadí a černý litinový mlýnek. Přes spodní část se táhne dynamicky nakloněný nápis MORAVIA.
Není potřeba dlouhého vysvětlování. Zákazník okamžitě vidí výrobek, jeho použití i značku.
Autora kresby zatím určit nelze. Na kartě je doloženo pouze Průmyslové a propagační nakladatelství Brno, nikoli jméno konkrétního výtvarníka.
Poslední rok života Aloise Nágla
Na celé pohlednici je nakonec nejpozoruhodnější její datum.
Karta byla použita roku 1926.
Alois Nágl zemřel 19. srpna 1927.
Reklama tak pochází z posledního roku jeho života. Zachycuje jeho poslední známou podnikatelskou etapu – dobu, kdy už nebyl výrobcem motocyklů Torpedo, ale kolínským železářem prodávajícím hospodářské a domácí stroje.
Právě tento detail dává zdánlivě obyčejné kartě mimořádnou historickou hodnotu.
Od Torpeda k MORAVII
Příběh Aloise Nágla je ukázkou toho, jak jediný nenápadný reklamní předmět může otevřít mnohem větší část průmyslové historie.
Na začátku je barevná pohlednice s kuchyňským mlýnkem.
Za ní se postupně objevuje kolínský železářský závod, historický dům U zlaté kosy, podnikatelská rodina Náglů, František Trojan, motocykly Torpedo, experimenty s automobily a leteckými motory, reklama Josefa Lady a nakonec i výrobce z Mariánského Údolí právě v okamžiku, kdy se značka MORAVIA měnila v MORA.
Alois Nágl tak během jedné generace prošel pozoruhodnou část českého technického vývoje. Na počátku 20. století stál u výroby motocyklů a automobilů, o dvě desetiletí později prodával v centru Kolína železářské zboží a hospodářské stroje.
Jeho pohlednice z roku 1926 je drobným svědkem závěru tohoto života.
Muž, jehož jméno kdysi stálo na motocyklech Torpedo, zakončil svou podnikatelskou dráhu pod reklamou na mlýnek MORAVIA.
Zdroje
Kronika města Kolína, rok 1927.
Stenografické protokoly Českého zemského sněmu, rok 1908.
Národní technické muzeum – dokumentace českých výrobců motocyklů a automobilů.
Univerzita Karlova – práce věnované industrializaci a modernizaci Kolína.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – sbírka reklamní grafiky firmy Trojan a Nagl.
Historické prameny k domům v Pražské ulici v Kolíně.
Prameny k podnikatelské činnosti Bedřicha Nágla v Kolíně.
Historie železáren a značky MORA v Mariánském Údolí.
Reklamní pohlednice Alois Nagl – MORAVIA, Kolín, 1926, sbírka Reclamare.
