Žatec

Japol

Barvy ze Žatce od firmy Bergmann & Deiml

Když Žatec nebyl jen městem chmele

Jméno Žatec vyvolává téměř automaticky představu chmele, skladů naplněných zelenými šišticemi a obchodníků, kteří odsud posílali jednu z nejcennějších zemědělských surovin českých zemí do celé Evropy. Na přelomu 19. a 20. století byl však tehdejší Saaz také překvapivě pestrým průmyslovým městem. Rozvoj železnice po roce 1872 vytvořil podmínky pro vznik celé řady továren a vedle chmelařských podniků zde pracovoval cukrovar, kartonážka, továrny na kovové zboží, drátěná lana a šrouby, koželužské provozy, rafinerie smoly i výrobci stavebních a chemických produktů. Do tohoto prostředí patřila také Bergmann & Deiml, Lackfabrik – továrna na laky a barvy, podnik, jehož jméno dnes téměř zmizelo, ale připomínají jej staré reklamní cedule a pozůstatky někdejšího továrního areálu.

Firma sídlila na tehdejší Stankowitzer Straße – Staňkovické ulici, dnešní ulici Osvoboditelů. S podnikem jsou spojována čísla popisná 954 a 1107; právě pod těmito čísly je někdejší továrna Bergmann & Deiml uváděna také v soupisu žateckých průmyslových památek. Nešlo tedy o pouhou obchodní kancelář nebo prodejnu, která by cizí výrobky opatřovala vlastní etiketou. V Žatci existoval skutečný výrobní závod na laky a barvy a firma byla natolik zavedená, že ji rakousko-uherský hospodářský adresář Compass v roce 1910 zaznamenal mezi výrobci vazelíny jako „Bergmann & Deiml, Saaz, Bhm.“.

JAPOL – z továrního výrobku se stává značka

Právě z tohoto žateckého prostředí pochází JAPOL, značka, kterou nese dochovaná reklamní cedule. Její význam je zajímavý především proto, že ukazuje proměnu chemického průmyslu v moderní značkové podnikání. Výrobce už nechtěl prodávat pouze anonymní „lak“ nebo „barvu“. Potřeboval krátké jméno, které se dalo vytisknout na plechovou dózu, napsat velkými písmeny na smaltovanou ceduli a zapamatovat si je při příštím nákupu. JAPOL tuto úlohu splňoval dokonale – krátký výrazný název se mohl stát samostatným obchodním označením a fungovat bez toho, aby zákazník pokaždé vyslovoval celé jméno Bergmann & Deiml.

Takové značky byly důležité zejména v okamžiku, kdy se průmyslové barvy a laky začaly prodávat prostřednictvím železářství, drogerií a specializovaných obchodů daleko od místa výroby. Zákazník v Praze, Plzni nebo některém menším českém městě nemusel vědět, kde přesně stojí továrna Bergmann & Deiml. Stačilo, že znal JAPOL. Reklamní cedule zavěšená na průčelí obchodu pak fungovala jako stálá připomínka značky a právě díky podobným cedulím se názvy průmyslových výrobků dostávaly do každodenního života.

Z dnešního pohledu je taková reklama zároveň krásným dokladem období, kdy se chemický výrobek začal měnit ve spotřební značku. Barva přestávala být pouze materiálem, který obchodník odvážil nebo namíchal, a dostávala vlastní obchodní identitu. Obal, typografie, barevnost a výrazné jméno měly zákazníkovi slíbit stálou kvalitu bez ohledu na to, kde výrobek koupil. A právě reklamní plechová či smaltovaná cedule JAPOL je pozůstatkem tohoto okamžiku.

Továrna na okraji průmyslového Žatce

Umístění Bergmannovy a Deimlovy továrny nebylo náhodné. Staňkovická ulice patřila k průmyslově se rozvíjejícím částem Žatce a v jejím okolí působily další výrobní podniky. Ve stejné oblasti se nacházela například továrna na drátěná lana Josef Reimann & Co. a další průmyslové provozy, zatímco železnice umožňovala dovážet potřebné suroviny a odvážet hotové výrobky. Žatec tak na přelomu století získával vedle své tradiční chmelařské identity ještě druhou tvář – města továren.

Výroba laků a barev byla v této době součástí rychle rostoucího chemického průmyslu. Rozmach stavebnictví, strojírenství, železnice, výroby nábytku a spotřebního zboží znamenal rostoucí spotřebu ochranných a dekorativních nátěrů. Lak už nebyl potřebný pouze pro luxusní kočár nebo nábytek. Natíraly se stroje, kovové konstrukce, dveře, okna, vozy, zemědělské nářadí i předměty každodenní potřeby. Továrny na laky a barvy se proto stávaly důležitou součástí průmyslového zázemí modernizující se společnosti.

Bergmann & Deiml patřil přesně do tohoto světa. Dochované hospodářské adresáře a pozdější soupisy průmyslových podniků potvrzují, že firma nebyla okrajovou živností, ale továrním výrobcem. JAPOL pak představoval tu část její existence, která byla určena veřejnosti: jméno, které zákazník viděl na výrobku a na reklamě.

Rok 1938 změnil i příběh žateckých barev

Historie Bergmann & Deiml však nekončí běžným zánikem značky nebo obchodním neúspěchem. Žatec měl před druhou světovou válkou významnou židovskou komunitu a řada místních obchodních a průmyslových podniků patřila židovským majitelům. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byl Žatec jako součást Sudet připojen k nacistickému Německu. Následovalo systematické vytlačování židovských obyvatel z hospodářského života, konfiskace jejich majetku a takzvaná arizace podniků.

Mezi postiženými firmami byla výslovně uvedena také Bergmann & Deiml, továrna na laky a barvy, Staňkovická 1107. Soupis arizovaného židovského majetku v Žatci zachycuje stav k 15. srpnu 1939 a u firmy Bergmann & Deiml uvádí komisárního správce a další zájemce o převzetí. Samotná arizace továrny je v přehledech průmyslových památek kladena do května 1939. Nešlo tedy o dobrovolný prodej v běžném obchodním smyslu, ale o součást nacistického systému nuceného vyvlastňování židovského majetku.

Tím se příběh JAPOLU zásadně mění. Reklamní cedule, která původně měla pouze přivést zákazníka k plechovce žatecké barvy, se dnes stává svědkem existence firmy před okamžikem, kdy byl její původní hospodářský svět násilně rozbit. V Žatci stejný osud postihl také další židovské podnikatele a společnosti – obchodníky s chmelem, výrobce kovového zboží, majitele nemovitostí, obchodů a dalších průmyslových závodů. Historie Bergmann & Deiml je proto zároveň jedním z konkrétních příběhů hospodářské likvidace židovského podnikání v Sudetech.

Továrna zůstala, jména zmizela

Po druhé světové válce se průmyslová mapa českého pohraničí znovu radikálně proměnila. Staré německé názvy firem mizely, majetkové vztahy se měnily a po roce 1948 byla velká část soukromého průmyslu začleněna do státních podniků. Mnoho značek, které před válkou zaplňovaly výlohy československých obchodů, už v novém hospodářském systému nemělo pokračování. Mezi jména, která postupně zmizela z běžného povědomí, patřily také Bergmann & Deiml a JAPOL.

Samotné místo výroby však z města nezmizelo beze stopy. Někdejší Lackfabrik Bergmann & Deiml je dodnes uváděna v přehledech žateckého průmyslového dědictví na dnešní ulici Osvoboditelů, pod historickými čísly 954 a 1107. Právě existence továrního areálu umožňuje spojit reklamní předmět s konkrétním bodem na mapě. JAPOL není anonymní značka, u níž bychom pouze tušili československý původ. Za nápisem na ceduli lze ukázat na konkrétní město, ulici a továrnu.

A v tom je hodnota dochované reklamy JAPOL. Původně šlo o obyčejný prostředek podpory prodeje – ceduli, která měla viset na obchodě a zákazníkovi připomínat, jakou barvu nebo lak si má koupit. Po téměř století však funguje úplně jinak. Připomíná dobu, kdy vedle chmelových skladů existoval v Žatci překvapivě pestrý průmyslový svět, a jednu továrnu na laky a barvy, jejíž majitelé o svůj podnik přišli během nacistické arizace.

JAPOL tak dnes není jen nápisem na staré reklamní ceduli. Je stopou po firmě Bergmann & Deiml, po průmyslovém Žatci první poloviny 20. století a po jedné z mnoha značek, jejichž příběh přerušily dějiny dříve, než mohly přirozeně zestárnout.

MÍSTO VÝROBY: Žatec / Saaz, Čechy
VÝROBCE: Bergmann & Deiml
OBOR: továrna na laky a barvy
ZNAČKA: JAPOL
HISTORICKÁ ADRESA: Stankowitzer Straße / Staňkovická ulice, čp. 954 a 1107
DNEŠNÍ LOKALITA: ulice Osvoboditelů, Žatec
FIRMA DOLOŽENA: nejméně roku 1910
ARIZACE PODNIKU: květen 1939
STAV K 15. 8. 1939: firma pod komisárním vedením v rámci arizace židovského majetku

ZDROJE: Compass 1910, hospodářský adresář – Bergmann & Deiml, Saaz, Böhmen
ZDROJE: Soupis průmyslových památek Žatce – Lackfabrik Bergmann & Deiml, Stankowitzer Str. 954/1107
ZDROJE: Juden von Saaz / podle Jörga Osterloha, Nationalsozialistische Judenverfolgung im Reichsgau Sudetenland 1938–1945 – arizace firmy Bergmann & Deiml