Bratří Eckelmanové

Obilné droždí Bratří Eckelmannů z Krásného Března

Počátky podniku v Krásném Březně

Krásné Březno u Ústí nad Labem patřilo ve druhé polovině 19. století k místům, kde se tradiční potravinářská výroba začala měnit v moderní průmysl. Jedním z podniků, které tuto proměnu zosobňovaly, byla továrna spojená se jménem bratří Eckelmannů. Její počátky sahají do roku 1847, kdy se v Krásném Březně rozběhla výroba lihu a lisovaného droždí. Původně zde působili Louis Eckelmann a Johann Ludwig Bramsch pod firmou Bramsch & Eckelmann. Po jejich pozdějším rozchodu pokračoval Louis Eckelmann společně se svým bratrem Hermannem a podnik se stále výrazněji spojoval se jménem Gebrüder Eckelmann, tedy Bratři Eckelmannové.

Droždí jako symbol moderního pekařství

Výroba droždí nebyla v té době obyčejným doplňkem lihovaru. Právě naopak. Lisované pekařské droždí představovalo důležitou technologickou novinku, která zásadně měnila práci pekařů. Starší způsoby kynutí byly závislé na kvasech nebo pivovarských kvasnicích, jejichž kvalita mohla značně kolísat. Průmyslově připravované droždí nabízelo podstatně stabilnější vlastnosti, dalo se přesně dávkovat, dopravovat na větší vzdálenosti a umožňovalo rychlejší i předvídatelnější výrobu pečiva. V prostředí 19. století tak bylo lisované droždí symbolem modernizace stejně jako parní stroj, železnice nebo mechanizované tovární provozy.

Proč drožďárna a lihovar patřily k sobě

Spojení drožďárny s lihovarem nebylo náhodné. Oba obory vycházely ze stejného základu – z fermentace obilných a jiných škrobnatých surovin. Při kvašení vznikal alkohol a zároveň kvasničná hmota, kterou bylo možné dále zpracovávat a lisovat. Z jednoho technologického procesu tak vyrůstalo několik výrobních větví. Krásnobřezenský podnik proto vyráběl nejen droždí, ale také líh, kořalky, likéry a další alkoholické nápoje. V dobových reklamách se firma často prezentovala jako továrna na líh, lisované droždí a likéry, což přesně vystihovalo šíři jejího provozu.

Krásné Březno jako ideální průmyslové místo

K rozvoji továrny výrazně přispívala poloha Krásného Března. Ústecko se v 19. století rychle proměňovalo v jeden z nejprůmyslovějších regionů českých zemí. Nedaleko vedla železnice, k dispozici byla labská doprava a celý kraj měl dobré spojení jak s vnitrozemím, tak se Saskem. Výrobky z Krásného Března proto nebyly určeny jen místnímu trhu. Firma mohla své droždí, líh i likéry distribuovat do mnohem širší oblasti a postupně si vybudovala jméno přesahující severní Čechy.

Co znamenalo „obilné droždí“

Na dobové reklamě označení „obilné droždí“ dobře připomíná samotnou technologickou podstatu výrobku. Droždí se tehdy vyrábělo z obilných záparů a nešlo ještě o nenápadnou kostku běžně dostupnou v každém obchodě. Byl to průmyslový produkt, jehož kvalita byla pro pekárny důležitá a který měl vlastní obchodní i reklamní význam. Výrobci proto zdůrazňovali čistotu, spolehlivost, výtěžnost a schopnost zajistit dobré kynutí. Reklama na droždí byla vlastně reklamou na pokrok a na nový, přesnější způsob potravinářské výroby.

Od droždí ke Staré myslivecké

Podnik Bratří Eckelmannů se však zdaleka neomezil jen na droždí. Postupně se proslavil také lihovinami a likéry, z nichž některé měly mimořádně dlouhý život. Právě s krásnobřezenskou továrnou je spojena Stará myslivecká a později také bylinný likér Klášterní tajemství. Zatímco droždí bylo jedním ze základů průmyslového rozvoje závodu, lihoviny se časem staly jeho viditelnější obchodní tváří. Přesto se jméno Eckelmannů ještě dlouho objevovalo na etiketách a firemních materiálech jako připomínka původu podniku.

Růst firmy a spojení s dalšími průmyslníky

Na přelomu 19. a 20. století se závod dále rozšiřoval a propojoval s dalšími významnými podnikatelskými rodinami ústeckého regionu, mimo jiné s Wolfrumovými. Z někdejšího rodinného podniku se stal rozsáhlý průmyslový závod, který zaměstnával odborníky, techniky a dělníky a patřil k výrazným součástem hospodářského života Krásného Března.

Po válce jméno Eckelmann mizí

Po druhé světové válce podnik čekal stejný osud jako většinu velkých německých a soukromých průmyslových firem v českém pohraničí. Byl znárodněn a začleněn do státního potravinářského a lihovarského průmyslu. Na poválečných výrobcích se objevovala označení jako Severočeské závody drožďařské, lihovarské a likérnické, později další podnikové názvy. Tradice výroby však pokračovala ještě dlouho poté, co jméno Eckelmann z běžného obchodního života zmizelo.

Reklama jako svědek průmyslové revoluce

Reklama na obilné droždí Bratří Eckelmannů je proto mnohem víc než jen připomínkou jednoho potravinářského výrobku. Je svědectvím doby, kdy se severní Čechy měnily v průmyslovou oblast evropského významu a kdy i tak nenápadná věc, jako je droždí, představovala technologickou inovaci. Za jednoduchým názvem se skrývá příběh fermentace, železnice, exportu, průmyslového podnikání i proměny každodenního pečení. Bratři Eckelmannové stáli u této proměny od jejího počátku a jejich krásnobřezenská továrna patřila k podnikům, které pomáhaly přenést výrobu droždí z tradičního řemeslného prostředí do moderní průmyslové éry.

Zdroje:
Palírna U Zeleného stromu – historie krásnobřezenského závodu a značek spojených s místní výrobou.
Ústecký deník – historie areálu drožďárny, lihovaru a likérky v Krásném Březně.
Poznej domy – historie palírny Eckelmannů a krásnobřezenského průmyslového areálu.
Ústí/Aussig – materiály k dějinám průmyslových podniků a osobností v Krásném Březně.
Historické etikety a reklamní materiály podniků „dříve Bratři Eckelmannové“.