Rubringer

Břetislav Rubringer – olomoucké zlatnictví na Denisově ulici

Zlatník v srdci staré Olomouce

Jméno Břetislav Rubringer patří k těm případům, kdy několik slov vytištěných na staré reklamě otevírá překvapivě dlouhý příběh. Nápis „Břetislav Rubringer – Olomouc – Denisova 7“ neodkazuje na dávno zaniklý obchod, jehož existenci bychom dnes museli pracně skládat pouze z adresářů a novinových inzerátů. Naopak. Zlatnická rodina Rubringerů je v Olomouci činná více než jedno století a zlatnictví stejného jména sídlí na Denisově ulici dodnes. Současný podnik uvádí adresu Denisova 313/7, tedy prakticky stejnou adresu, jakou nacházíme na historických reklamních materiálech.

Zakladatelem rodinné tradice byl Břetislav Rubringer I., který žil v letech 1871–1940. Nešlo přitom pouze o obchodníka se šperky, ale o skutečného zlatnického mistra. Odborná literatura jej označuje přímo za olomouckého zlatníka Břetislava Rubringera a dokládá také jeho práci na historických církevních předmětech. V meziválečných letech prováděl opravy starých zlatnických děl z pokladnice olomouckého dómu. Na novodobé lunule holešovské monstrance se dokonce zachovala značka B. RUBRINGER společně s mistrovskou značkou BR. Autoři odborného zpracování předpokládají, že právě Rubringer provedl i rozsáhlejší renovaci této monstrance. Je to důležitý detail: ukazuje, že majitel obchodu z Denisovy ulice nebyl pouze prodejcem, ale řemeslníkem, kterému byly svěřovány cenné historické předměty.

Od zlatnické dílny k rodinné firmě

Podle dnešní historie zlatnictví se Břetislav Rubringer začal intenzivně věnovat vlastní zlatnické práci v letech 1898–1899a roku 1899 měl otevřít vlastní obchod. Právě zde však narážíme na drobnou historickou nesrovnalost. Starší firemní prezentace Rubringerů naopak uvádějí jako rok založení 1902 a tento letopočet se u značky objevoval dlouhodobě. Přesný počátek firmy proto zatím nelze bez dobového živnostenského či adresářového dokladu uzavřít jediným rokem. Bezpečně lze říci, že zlatnický podnik Břetislava Rubringera vznikl na samém počátku 20. století, přičemž současná rodinná tradice klade jeho počátek do roku 1899, zatímco starší firemní materiály pracovaly s rokem 1902.

Zajímavá je i samotná adresa. Dnešní firma uvádí, že první obchod byl otevřen na Denisově ulici již roku 1899. Toto označení je však nutné chápat retrospektivně, protože ulice tehdy jméno Denisova ještě nenesla. V 19. století se nazývala Nožířská, později Eliščina třída a teprve po vzniku Československa v roce 1918 dostala jméno Denisova podle francouzského historika a podporovatele československé samostatnosti Ernesta Denise. Za německé okupace byla od roku 1939 přejmenována na třídu Hanse Knirsche a po skončení války roku 1945 se jméno Denisova opět vrátilo.

Právě změny názvu ulice jsou výbornou pomůckou při datování starých reklamních předmětů. Pokud se na nich objevuje formulace „Břetislav Rubringer, Olomouc, Denisova 7“, nemohly v této podobě vzniknout před rokem 1918. U prvního Břetislava Rubringera, který zemřel roku 1940, proto velmi dobře připadá v úvahu především období první republiky, tedy léta 1918–1939. Samotná adresa ovšem není absolutním důkazem, protože po roce 1945 se název Denisova vrátil a jméno Břetislav Rubringer pokračovalo v dalších generacích. Pro přesnější dataci konkrétní reklamy je proto důležitá také grafická úprava, použitá typografie, telefonní číslo, případně označení sortimentu.

Řemeslo, které přežilo několik režimů

Rodinný charakter firmy je na celém příběhu možná nejzajímavější. Zlatnictví nebylo v rodině Rubringerů náhodným povoláním jedné generace. Také další členové rodiny se věnovali zlatnictví a stříbrnictví. Dochované životopisné údaje například připomínají Čestmíra Rubringera, který se rovněž vyučil zlatníkem; jeho nevlastním dědečkem byl právě Břetislav Rubringer, označovaný jako významný olomoucký zlatník a klenotník. Zlatnické řemeslo tak bylo v rodině skutečnou tradicí, nikoli jen obchodní značkou vytvořenou pozdější reklamou.

Současná rodinná historie uvádí dalšího Břetislava Rubringera II., narozeného roku 1915, který se v letech 1929–1932 vyučil zlatnickému řemeslu a získal tovaryšský list. Jméno Břetislav se následně v rodině opakovalo i v dalších generacích. Dnešní firma stále vyrábí šperky na zakázku a stále používá jméno Rubringer. Její provozovna zůstává na adrese Denisova 313/7 v Olomouci. Z malé zlatnické dílny z přelomu 19. a 20. století tak vznikla jedna z pozoruhodně dlouhých olomouckých řemeslných tradic.

Reklama jako svědek kontinuity

Historická reklama nesoucí jednoduchý nápis „Břetislav Rubringer – Olomouc – Denisova 7“ je proto víc než jen připomínkou někdejšího zlatnictví. Spojuje konkrétního řemeslníka, jeho dílnu, starou Olomouc i podnik, který přežil zásadní proměny 20. století. Zažil první republiku, okupaci, poválečné Československo, období státem řízeného hospodářství i návrat soukromého podnikání. Především však přežilo samotné jméno.

U řady starých reklam dnes hledáme výrobce, jehož firma dávno zmizela a po kterém zůstala jediná účtenka či smaltovaná cedule. Rubringer je opačný případ. Mezi historickou adresou „Denisova 7“ a dnešní „Denisova 313/7“ vede více než stoletá nit rodinného zlatnického řemesla. A právě proto je stará reklama Břetislava Rubringera pozoruhodným dokumentem: zachycuje značku, která nezůstala pouze v archivech a sbírkách, ale v centru Olomouce žije dál.

Obor: zlatnictví, klenotnictví, výroba a opravy šperků.

Místo: Olomouc, Denisova 7, dnes Denisova 313/7.

Zakladatel: Břetislav Rubringer I. (1871–1940).

Zdroje: Zlatnictví Rubringer – firemní historie, sperky-rubringer.cz.
Zdroj: Brno v minulosti a dnes – odborná studie k historickým zlatnickým pracím, záznam Břetislava Rubringera a jeho mistrovské značky.
Zdroj: Encyklopedie Olomoucka – historické názvy Denisovy ulice.
Zdroj: Olomoucká Drbna – historie Denisovy ulice a změny jejího názvu.
Zdroj: Lidové noviny – životopis Čestmíra Rubringera a informace o zlatnické tradici rodiny.