Česká zemská komise pro péči o mládež v Čechách I.

V mládeži budoucnost – když se péče o děti stala obrazem budoucnosti národa

Pohlednice, která neprodávala zboží

Na první pohled působí jako idylický výjev z českého venkova. Mladá matka v lidovém kroji objímá dvě děti a společně hledí do krajiny, kde se mezi zelenými loukami pohybuje slavnostní průvod s československými prapory. Nad celou scénou se v dekorativním rámci vine jednoduché heslo „V mládeži budoucnost“. Teprve drobný text pod obrázkem vysvětluje skutečný účel této působivé grafiky: „Ve prospěch České zemské komise pro péči o mládež v Čechách.“

Nejde tedy o klasickou obchodní reklamu. Tato pohlednice patří do jiné, dnes poněkud pozapomenuté větve reklamní grafiky – do světa dobročinných kampaní, veřejných sbírek a sociální propagace. Stejnými prostředky, jimiž firmy nabízely čokoládu, mýdlo nebo obuv, se zde získávala pozornost a podpora pro děti, které se ocitly v nouzi. Obraz musel být srozumitelný na první pohled a zároveň dostatečně silný, aby v divákovi vyvolal pocit osobní odpovědnosti.

Právě proto zde není zobrazena nemocnice, sirotčinec ani bída. Místo nich vidíme zdravé děti, matku, krajinu a slavnostní shromáždění. Pohlednice neukazuje problém, ale jeho smysl: děti jako budoucnost společnosti.

Česká zemská komise pro péči o mládež

Za dlouhým úředním názvem se skrývala organizace, která měla v českých zemích značný význam. Česká zemská komise pro péči o mládež vznikla roku 1908 a postupně se stala ústředím rozsáhlé sítě organizací zabývajících se ochranou dětí a mladistvých.

Její činnost spojovala dobročinnost se stále více organizovanou sociální péčí. Podporovala okresní organizace, poradny pro matky a děti, dětské domovy, ústavy i další formy pomoci. Význam komise vzrostl zejména během první světové války a po jejím skončení, kdy se společnost musela vyrovnávat s velkým množstvím osiřelých, nemocných a sociálně ohrožených dětí.

Ve dvacátých letech už nešlo o malou charitativní organizaci. Síť péče o mládež zahrnovala stovky okresních organizací a poraden a stávala se jedním z důležitých prvků československé sociální politiky. Pomoc dětem tak přestávala být závislá pouze na jednotlivých dobrodincích a postupně se měnila v systematicky budovaný systém.

Matka, děti a republika

Právě v tomto kontextu získává obrázek na pohlednici hlubší význam. Autor neukázal děti jako bezmocné příjemce charity. Naopak je postavil do středu optimistického obrazu budoucnosti.

Matka drží jedno dítě u sebe, druhé stojí před ní a hledí do otevřené krajiny. V dálce se pohybuje početný průvod a nad davem se objevují československé prapory. Kompozice tak spojuje rodinu, krajinu a nový stát do jediného obrazu.

Důležitá je také přítomnost lidového kroje. Ten nebyl v tehdejší grafice pouhou dekorací. Nesl v sobě představu české tradice, domova a kulturní kontinuity. Matka představuje ochranu, děti pokračování společnosti a krajina vlast, kterou jednou převezme další generace.

Heslo „V mládeži budoucnost“ pak celé sdělení uzavírá s přesností dobrého reklamního sloganu. Je krátké, snadno zapamatovatelné a nepotřebuje další vysvětlení. Právě v tom spočívá síla této pohlednice. Místo dlouhého apelu nabízí jednoduchou myšlenku: péče o dítě není pouze pomocí jednomu člověku, ale investicí do budoucnosti celé země.

A. Brázda – autor působivé ilustrace

V pravém dolním rohu ilustrace se nachází signatura „A. Brázda“. Velmi pravděpodobně jde o českého malíře a ilustrátora Adolfa Brázdu, narozeného roku 1875.

Adolf Brázda působil na přelomu 19. a 20. století v prostředí českého výtvarného umění a patřil také mezi členy Spolku výtvarných umělců Mánes. Je doložen rovněž jako autor plakátové a užité grafiky. Styl pohlednice, její jistá figurální kresba i dekorativní zpracování tak jeho autorství dobře odpovídají.

Definitivní katalogový záznam, který by tuto konkrétní kompozici jednoznačně spojoval s Adolfem Brázdou celým jménem, však zatím není doložen. Proto je správnější uvádět autora jako A. Brázda, pravděpodobně Adolf Brázda, než z pravděpodobné identifikace dělat nezpochybnitelný fakt.

Samotná práce je nicméně profesionální ukázkou užité grafiky své doby. Autor dokázal spojit dekorativní rám, figurální scénu i symbolický výjev v jeden celek, který funguje současně jako ilustrace, propagační tisk i emotivní výzva.

V. Neubert a synové – pražská stopa

Ještě důležitější vodítko se nachází úplně dole na pohlednici. Drobným písmem je zde uvedeno:

„V. Neubert a synové, Praha–XVI.“

Neubertovy grafické závody patřily mezi významné české polygrafické podniky. Václav Neubert vybudoval na Smíchově rozsáhlý grafický závod, který se postupně specializoval na kvalitní obrazový tisk, litografii, plakáty, mapy, knihy a další náročné tiskoviny.

Právě spojení V. Neubert a synové a především označení Praha XVI je pro datování pohlednice velmi důležité.

Smíchov byl připojen k Velké Praze od roku 1922 a v novém pražském správním členění patřil do obvodu označovaného jako Praha XVI. Pokud tedy tisk nese údaj „Praha–XVI“, nemohl v této podobě vzniknout například roku 1919, jak bývá někdy u podobných exemplářů uváděno.

Jeden nenápadný údaj v tiráži tak umožňuje datovat předmět podstatně spolehlivěji než řada pozdějších aukčních popisů.

Kdy pohlednice vznikla

Nejbezpečněji lze vznik pohlednice zařadit do období od počátku dvacátých do počátku třicátých let 20. století.

Spodní hranici poskytuje právě označení Praha XVI. Česká zemská komise pro péči o mládež přitom pod svým názvem prokazatelně působila ještě na počátku třicátých let a roku 1933 vydala jubilejní publikaci připomínající pětadvacet let své činnosti.

Rozumné datování této konkrétní pohlednice je tedy přibližně 1922/1923–1933. Výtvarný styl, symbolika a celkové pojetí mohou ukazovat spíše k první polovině dvacátých let, přesnější rok však zatím nemáme bezpečně doložen.

Datace kolem roku 1919, která se u tohoto motivu někdy objevuje, je v rozporu s označením tiskárny Praha XVI a u tohoto konkrétního exempláře ji proto nelze považovat za správnou.

Reklama na něco, co se nedalo koupit

Pohlednice V mládeži budoucnost je krásným dokladem toho, že historie reklamy není jen historií obchodních značek.

Stejné prostředky, kterými továrny prodávaly mýdlo, čokoládu, automobily nebo obuv, používaly také dobročinné spolky, veřejné instituce a sociální organizace. Potřebovaly získat pozornost, vyvolat emoci, vytvořit snadno zapamatovatelné heslo a především přimět veřejnost k určitému jednání.

Česká zemská komise pro péči o mládež přitom zvolila velmi chytrou cestu. Nepracovala s obrazem utrpení. Neukázala zanedbané dítě ani sociální nouzi. Ukázala naopak to, co má být chráněno: matku, děti, domov a budoucnost.

Právě proto působí grafika i po více než sto letech překvapivě současně. Obchodní reklamy často zestárnou společně s výrobkem, který propagovaly. Myšlenka obsažená v jednoduché větě „V mládeži budoucnost“ však zůstává srozumitelná dodnes.

A právě v tom spočívá skutečná hodnota této drobné tiskoviny. Není pouze pěknou pohlednicí. Je obrazovým dokumentem doby, která se prostřednictvím grafiky snažila veřejnosti říct, že budoucnost společnosti nezačíná v továrnách, bankách ani úřadech, ale u dětí, o které je třeba se postarat.

Zdroje

Česká zemská komise pro péči o mládež: Čtvrtstoletí práce na ochranu české mládeže 1908–1933, Praha 1933.

Národní shromáždění Republiky československé – dobové statistické a parlamentní materiály k organizaci péče o mládež.

Sociální revue – Věstník Ministerstva sociální péče – materiály k činnosti České zemské komise pro péči o mládež.

Český statistický úřad – historie správního členění Velké Prahy a označení Praha XVI.

Knihovna Národního muzea – evidence historických plakátů a autorů užité grafiky.

Spolek výtvarných umělců Mánes – údaje k Adolfu Brázdovi.

Prameny k historii grafického závodu V. Neubert a synové, Praha-Smíchov.

Dochovaný exemplář pohlednice V mládeži budoucnost ze sbírky Reclamare – signatura A. Brázda, text „Ve prospěch České zemské komise pro péči o mládež v Čechách“ a tiskový údaj „V. Neubert a synové, Praha–XVI“.

Do you like this personality?