Českomoravská Kolben Daňek

Od Edisona k československému průmyslovému gigantu

Existují značky, jejichž jméno přežije vlastní továrny. ČKD je jednou z nich. Tři písmena, která po desetiletí znamenala lokomotivy, tramvaje, elektromotory, turbíny, automobily i celé průmyslové závody. Za jejich vznikem ale stojí příběh několika firem – a především jednoho mimořádného českého technika.

Emil Kolben získával zkušenosti ve Spojených státech, kde pracoval u Thomase Alvy Edisona, a později v Evropě u švýcarské společnosti Oerlikon. Když se vrátil do Prahy, založil roku 1896 ve Vysočanech firmu Kolben a spol. Začínala výrobou elektrických strojů, motorů, dynam a alternátorů. Už do roku 1910 vyrobil závod kolem 10 000 elektrických strojů a zařízení pro desítky velkých elektráren.

Vedle Kolbenovy továrny existovaly další dvě silné strojírenské tradice. První českomoravská továrna na stroje, založená roku 1871, měla závod v pražské Libni a vyráběla mimo jiné parní stroje a kolejová vozidla. Druhou větev představoval podnik spojený se jménem Čeňka Daňka, jehož strojírna vznikla už roku 1854 a později se stala součástí společnosti Breitfeld-Daněk. První velké spojení přišlo roku 1921, kdy se První českomoravská továrna na stroje spojila s Kolbenovým elektrotechnickým podnikem. Vznikla Českomoravská-Kolben. O šest let později se připojila Akciová společnost strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol.

Roku 1927 tak vznikla Českomoravská-Kolben-Daněk – ČKD.

Byl to průmyslový kolos, jehož rozsah je dnes těžké si představit. ČKD vyráběla generátory, elektromotory, turbíny, lokomotivy, automobily Praga, traktory, zařízení pro elektrárny, stroje pro potravinářství a postupně i další dopravní prostředky. Produkce mířila nejen do Československa, ale do řady evropských zemí i do zámoří. Národní technické muzeum proto ČKD označuje za jeden ze symbolů kovoprůmyslu českých zemí.

A ČKD stále přidávala nové obory. Roku 1930 zahájila výrobu letadel, od roku 1932 se podílela na elektrifikaci Slovenska, od roku 1935 vyráběla velké Kaplanovy turbíny a ve druhé polovině třicátých let se pustila také do trolejbusů pro Prahu. Za obrovským podnikem však zůstával Emil Kolben.

Muž, který pomáhal budovat moderní českou elektrotechniku, musel po nacistické okupaci kvůli svému židovskému původu ČKD opustit. V roce 1943 byl deportován do Terezína, kde 3. července téhož roku zemřel. Bylo mu osmdesát let. ČKD jeho smrt přežila. Po válce byl koncern znárodněn a značka ČKD se roku 1946 vrátila novému národnímu podniku. V následujících desetiletích se znovu stala symbolem československého těžkého průmyslu. A možná právě proto působí stará reklama ČKD dodnes tak sebevědomě. Neprodávala jeden výrobek. Prodávala představu země, která dokáže postavit téměř cokoli.

Od elektromotoru přes automobil až po lokomotivu. A uprostřed toho všeho zůstala tři písmena:

ČKD.

Zdroj

Národní technické muzeum – Fenomén Českomoravská-Kolben-Daněk. Historie vzniku koncernu v roce 1927 a rozsahu jeho průmyslové výroby.

Židovské muzeum v Praze – Příběh rodiny Kolbenů. Podrobnosti o Emilu Kolbenovi, vývoji jeho elektrotechnického podniku a vzniku ČKD.

Česká televize – ČKD a Emil Kolben. Život Emila Kolbena, jeho americká zkušenost a tragický konec v Terezíně.