V květnu roku 1945 byla rozhodnutím Místního národního výboru ve Zlíně zavedena národní správa v akciové společnosti Baťa a po podepsání dekretů prezidenta republiky přešel znárodněný majetek Baťovy rodiny do rukou státu jako národní podnik Baťa. Výroba pneumatik byla ke konci války značně omezena, a tak se první poválečné roky nesly ve znamení obnovení a normalizace výrobního procesu. V roce 1947 bylo ve Zlíně vyrobeno již 278 100 pneumatik, o rok později dokonce 323 300. I když přičteme produkci ostatních gumárenských závodů v Československu, počet vyrobených plášťů nedokázal i díky špatné distribuci plně uspokojit nárazovou potřebu v prvních poválečných letech. Reakcí na to byl návrh na zřízení organizace, jejímž úkolem by bylo zajišťovat společnou distribuci československých pneumatik a dalších pryžových výrobků. Návrh byl roku 1947 odsouhlasen vedoucími činiteli zainteresovaných národních podniků Baťa, Kudrnáč – Rubena, Matador, Michelin – Mitas a z počátečních písmen jednotlivých firem vznikla obchodní značka BARUM, pod kterou byly v následujících čtyřiceti letech prodávány všechny gumárenské výrobky v ČSR. Vlastníkem nově vzniklé ochranné známky se stala firma Baťa Zlín, která se na celostátní gumárenské výrobě podílela v roce 1947 58%. K 1. lednu 1949 byl národní podnik Baťa přejmenován na národní podnik Svit.