Daimon baterie II.

Baterie, která rozsvítila svět

VŠECHNO ZAČALO PROBLÉMEM, KTERÝ TEKL

Na konci 19. století už elektřina nebyla laboratorním zázrakem, ale přenést ji jednoduše v kapse stále nebylo samozřejmostí. Tehdejší galvanické články pracovaly s kapalným elektrolytem, byly nepraktické a pro malé přenosné přístroje představovaly zásadní překážku. Právě tímto problémem se začal zabývat německý mechanik a pozdější podnikatel Paul Schmidt, narozený roku 1868 v Köthenu. V roce 1896 založil v Berlíně vlastní elektrochemický zkušební ústav a zabýval se konstrukcí suchých článků. Schmidt patřil k průkopníkům, kteří dokázali převést princip suché baterie do praktického výrobku vhodného pro masovou produkci. Jeho řešení spočívalo v zahuštění elektrolytu, takže článek mohl fungovat bez volně přelévající kapaliny. Najednou bylo možné mít zdroj elektrické energie, který se dal skutečně vzít do ruky a přenášet.

DAIMON – JMÉNO PRO ELEKTŘINU DO KAPSY

Roku 1901 dostal Schmidtův podnik jméno, které se později proslavilo po celém světě – DAIMON. Firma v následujících letech rychle rozšiřovala sortiment. Roku 1902 začala vyrábět malé elektrické žárovky a od roku 1903 už probíhala sériová produkce suchých článků, žárovek a pouzder na baterie. Byla v tom mimořádně promyšlená průmyslová logika. Schmidt nechtěl vyrábět jen baterii. Vyráběl zdroj energie, žárovku i zařízení, které obojí spojilo dohromady. Zákazník tak nemusel jednotlivé části hledat u různých výrobců. Daimon mu mohl dodat celý malý elektrický svět.

PLOCHÁ BATERIE, KTEROU ZNÁME DODNES

S Daimonem je spojena také jedna z nejcharakterističtějších evropských baterií – plochá baterie 4,5 V, sestavená ze tří článků o napětí 1,5 voltu. Schmidt její konstrukci rozvíjel na počátku 20. století a právě tento formát se později na dlouhá desetiletí stal typickým zdrojem pro kapesní svítilny. Pro několik generací Evropanů byla plochá baterie s dvojicí kovových kontaktů nahoře téměř archetypem slova baterie. Její velkou předností byla jednoduchost, robustnost a snadné použití. Stačilo ji vložit do svítilny a propojit s kontakty. Princip byl natolik praktický, že přežil svého tvůrce i značku Daimon a ploché 4,5voltové baterie se vyrábějí dodnes.

BATERIE POTŘEBOVALA SVÍTILNU

Jakmile vznikl skutečně přenosný zdroj elektřiny, nabízela se další otázka: co s ním? Nejlogičtější odpovědí bylo světlo. Schmidt získal roku 1906 patent související s elektrickou kapesní svítilnou a právě spojení suché baterie, malé žárovky a jednoduchého kovového pouzdra otevřelo Daimonu obrovský trh. Elektrické světlo už nebylo připoutáno k elektrickému vedení. Člověk je mohl vzít do sklepa, na ulici, do dílny, na železnici nebo na cestu. V době petrolejových lamp a svíček to byla zásadní změna. Daimon proto nevyráběl dvě náhodné skupiny zboží. Baterie a kapesní svítilna tvořily jeden výrobní a obchodní celek.

Z BERLÍNA DO PODMOKEL

Pro české země přichází nejzajímavější kapitola velmi brzy. Daimon rychle rostl a Paul Schmidt začal budovat další výrobní závody. Roku 1911 vznikl závod v Bodenbachu, tedy v dnešních Podmoklech, části Děčína. Tím začala více než stoletá tradice výroby svítilen a elektrotechnického zboží na severu Čech. Podmokly nebyly náhodným místem. Ležely na významné železniční trase a v průmyslovém prostoru labského údolí s výborným spojením do Saska a dále do Německa. Značka německého původu tak velmi brzy získala vlastní výrobní základnu v českých zemích. Právě tuto skutečnost bych u předmětu Daimon ve sbírce Reclamare zdůraznil – není to pouze importovaná německá baterie. Daimon má přímou výrobní historii v Děčíně-Podmoklech už od roku 1911.

BATERIE, ŽÁROVKA A SVÍTILNA POD JEDNOU ZNAČKOU

Daimon postupně vytvořil velmi široký elektrotechnický sortiment. Základem zůstávaly suché články a baterie, k nimž přibyly nejrůznější kapesní a ruční svítilny, žárovky a další elektrické výrobky. Později firma vstoupila také do světa radiotechniky. Obchodní síla Daimonu spočívala právě v propojení jednotlivých výrobků. Kdo si koupil svítilnu Daimon, potřeboval baterii. Kdo znal baterii Daimon, mohl při nákupu nové svítilny znovu sáhnout po stejné značce. Firma si tak sama vytvářela poptávku po spotřebním zboží, které bylo třeba pravidelně dokupovat. Baterie nebyla jednorázovým nákupem na celý život. Jakmile se vybila, zákazník se vracel do obchodu – a na obalu znovu viděl stejné jméno: DAIMON.

DAIMON DOBÝVÁ SVĚT

Ve dvacátých letech už Daimon dávno nebyl pouze berlínským výrobcem. Podnik vybudoval další závody a jeho baterie a svítilny se dostaly na světové trhy. Dobové a pozdější firemní prameny uvádějí export do více než padesáti zemí a mimořádně silné postavení značky například ve Velké Británii, Indii a Spojených státech. Pro firmu, která začínala jako malý elektrochemický provoz jednoho vynálezce, to byl obrovský vzestup. Daimon se stal jedním z velkých evropských jmen přenosné elektřiny. Jeho výrobky bylo možné nalézt v domácnostech, dílnách, automobilech, na železnici i v cestovním vybavení.

KDYŽ DAIMON ZAČAL VYRÁBĚT I RÁDIA

Úspěch baterií a svítilen přivedl firmu také k dalším oblastem elektrotechniky. Ve dvacátých letech vstoupil Daimon do výroby radiopřijímačů a radiového příslušenství. Byla to logická cesta – rozhlas představoval jeden z nejrychleji rostoucích elektrotechnických oborů a baterie byly pro první přijímače důležitým zdrojem energie. Rozšíření však bylo finančně náročné. Právě investice spojené s radiotechnikou přispěly k hospodářským problémům firmy a od roku 1927začala v Daimonu postupně získávat rozhodující vliv britská British Ever Ready Export Company – BEREC. Schmidtova firma tím začala ztrácet původní rodinnou nezávislost, značka Daimon však pokračovala dál.

„HANDY“ DÁVNO PŘED MOBILNÍM TELEFONEM

K historii Daimonu patří i jedna krásná jazyková kuriozita. Roku 1937 si firma zaregistrovala označení „Handy“ pro jednu ze svých malých přenosných svítilen. Slovo, které dnes v němčině každý automaticky spojuje s mobilním telefonem, tak Daimon používal už desítky let před vznikem mobilní komunikace – a znamenalo prostě něco praktického, šikovného a dobře padnoucího do ruky. Daimon-Handy byla kapesní svítilna, nikoli telefon, ale její název je půvabnou připomínkou toho, jak hluboko byla značka zakořeněna v německé spotřební kultuře.

PODMOKLY SE STÁVAJÍ ČESKOSLOVENSKÝM PŘÍBĚHEM

Po druhé světové válce se osud severočeského závodu oddělil od německé mateřské společnosti. Továrna v Děčíně byla roku 1946 znárodněna a její další historie pokračovala v rámci československého průmyslu. Výroba svítilen však nezanikla. Naopak právě zde se zachovala technická zkušenost, výrobní zařízení a tradice, kterou Paul Schmidt přinesl do Podmokel už roku 1911. Politické hranice, vlastnické vztahy i názvy podniků se měnily, ale v Děčíně se dál vyráběly kapesní svítilny a související elektrotechnické výrobky.

Z DAIMONU SE STAL DAYMOON

Po roce 1990 se severočeská tradice znovu přihlásila ke svým historickým kořenům, tentokrát pod názvem DAYMOON. Podobnost obou jmen nebyla náhodná. Český podnik pokračoval ve výrobě kapesních svítilen a kovových výrobků a svou historii výslovně odvozoval od Paula Schmidta, Daimonu a počátků severočeské výroby. Ještě donedávna tak bylo možné sledovat neobyčejně dlouhou výrobní linii: Paul Schmidt – Berlín – Daimon – Podmokly/Děčín – poválečný československý závod – Daymoon. Současná stránka společnosti ovšem už oznamuje definitivní ukončení výroby a provozu, takže tato mimořádně dlouhá průmyslová kontinuita se podle aktuálního sdělení firmy uzavírá.

MALÁ BATERIE, VELKÁ ZMĚNA

Na staré reklamní ceduli DAIMON dnes vidíme obyčejnou baterii. Na počátku 20. století však podobný výrobek představoval malou technologickou revoluci. Elektřina už nemusela přicházet drátem ze zásuvky nebo z velkého akumulátoru. Člověk si ji mohl koupit v obchodě, vložit do kapsy a odnést s sebou. Z baterie vznikla svítilna, ze svítilny masový spotřební výrobek a z berlínského experimentátora Paul Schmidt vybudoval značku prodávanou po celém světě. Pro české dějiny má Daimon navíc zvláštní význam. Už roku 1911 zapustil kořeny v Podmoklech u Děčína a výroba svítilen tam v různých podnikových podobách přežila monarchii, Československo, válku, znárodnění i návrat soukromého podnikání. Za jednoduchým nápisem DAIMON tak není jen historie jedné baterie. Je v něm příběh okamžiku, kdy se elektrická energie poprvé opravdu vešla člověku do kapsy.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE PRO RECLAMARE

ZNAČKA: Daimon
ZAKLADATEL: Paul Schmidt
NAROZEN: 11. května 1868, Köthen
POČÁTEK PODNIKÁNÍ: 1896, Berlín
ZNAČKA / PODNIK DAIMON: od počátku 20. století
HLAVNÍ VÝROBKY: suché články a baterie, kapesní svítilny, žárovky, pouzdra na baterie, později radiotechnika a další elektrotechnické výrobky
PLOCHÁ BATERIE: 4,5 V, tři články po 1,5 V
PATENT NA KAPESNÍ SVÍTILNU: 1906
SEVEROČESKÝ ZÁVOD: Podmokly/Bodenbach u Děčína
ZALOŽENÍ ZÁVODU V PODMOKLECH: 1911
EXPORT: ve 20. letech více než 50 zemí
BEREC VSTUPUJE DO FIRMY: od 1927
DAIMON „HANDY“: 1937
ZNÁRODNĚNÍ DĚČÍNSKÉHO ZÁVODU: 1946
POZDĚJŠÍ ČESKÝ NÁSTUPCE: Daymoon
PRO MAPU RECLAMARE – VZNIK ZNAČKY: Berlín, Německo
PRO MAPU RECLAMARE – VÝROBA V ČESKÝCH ZEMÍCH: Podmokly, dnes Děčín

ZDROJE

DAYMOON a.s. – Historie firmy – Paul Schmidt, Berlín 1896, Daimon 1901, výroba baterií a svítilen a historie severočeského závodu.
Gedenktafeln in Berlin – Paul Schmidt – životopis Paula Schmidta, patenty z let 1896 a 1906 a význam značky Daimon.
Bärbel Ruben, Thomas Friedrich: DAIMON. Die Helle Freude, Berlin 2001 – historie firmy vydaná ke 100. výročí Elektrotechnische Fabrik Schmidt & Co.
Historické prameny Daimon-Werke – závody, výrobní program, zahraniční expanze a vývoj společnosti.
DAYMOON a.s. – firemní historie děčínské výroby – kontinuita výroby kapesních svítilen v Podmoklech a Děčíně.