Tschinkel – od cikorky z Krásného Pole k čokoládě z Lovosic
Když káva nebyla pro každého
Na počátku 19. století byla pravá káva stále zbožím, které si nemohl dopřávat každý. Byla drahá, její dovoz závisel na vzdálených zemích a evropské války i obchodní omezení opakovaně komplikovaly její dostupnost. Právě v této době získávaly mimořádný význam nejrůznější kávové náhražky, především cikorka vyráběná z praženého kořene čekanky. To, co dnes působí jako téměř zapomenutá kapitola historie potravinářství, tehdy představovalo moderní a rychle rostoucí průmyslové odvětví.
Do tohoto světa vstoupil také August Tschinkel, Němec, který kolem roku 1806 založil v Krásném Poli u Chřibsképodnik označovaný jako „První c. k. rakouská továrna na kávové suroviny“. Už samotné datum vzniku je pozoruhodné. Tschinkelův podnik totiž patřil k nejstarším potravinářským výrobám svého druhu na našem území a jeho historie začala v době, kdy průmyslová revoluce v českých zemích teprve nabírala dech.
Zpočátku byla výroba soustředěna téměř výhradně na cikorku. Z čekankových kořenů vznikala po usušení, pražení a zpracování surovina, která se používala samostatně nebo se přimíchávala do kávy. Cikorka nebyla pouze nouzovou náhradou. Pro mnoho domácností se stala běžnou součástí každodenního života a kolem její výroby postupně vyrostl samostatný průmysl s vlastními značkami, obaly, reklamou i obchodními sítěmi.
Z malé výroby rodinné impérium
Skutečný rozmach podniku přišel s další generací. Augustovi synové Antonín a Emanuel Tschinkelové už nechtěli zůstat jen výrobci kávových náhražek. Sortiment postupně rozšířili o cukrovinky, kakao a čokoládu a rodinný podnik se tak začal měnit z úzce zaměřené cikorkárny v moderní potravinářskou továrnu.
Byl to logický krok. Výroba čokolády se v 19. století rychle industrializovala a zboží, které bývalo dříve luxusem šlechtických a bohatých měšťanských domácností, se začínalo dostávat k širším vrstvám obyvatelstva. Stroje umožňovaly zpracovávat větší množství kakaových bobů, zdokonalovalo se mletí i míchání kakaové hmoty a stále významnější roli začínala hrát značka výrobce.
Tschinkelové tento vývoj zachytili velmi brzy. Neomezili se přitom pouze na místní nebo regionální trh. Ambice rodiny byly podstatně větší a původní závod přestal možnostem firmy stačit.
Lovosice – nová továrna nové doby
Roku 1856 nechali Tschinkelové vybudovat novou moderní továrnu v Lovosicích. Volba města nebyla náhodná. Lovosice se v 19. století postupně měnily v důležité průmyslové a dopravní centrum. Ležely na Labi, v blízkosti železničních tratí a na obchodních cestách spojujících české země se Saskem, Pruskem i dalšími částmi monarchie.
Právě doprava byla pro podnik vyrábějící čokoládu, cukrovinky a kávové náhražky klíčová. Do továrny bylo nutné přivážet suroviny, některé z nich ze vzdálených částí světa, a hotové výrobky naopak expedovat k obchodníkům do stále širšího prostoru.
Lovosický závod tak představoval zásadní proměnu rodinné firmy. Z někdejšího výrobce cikorky se stal průmyslový podnik schopný produkovat několik zcela odlišných skupin potravin. Čokoláda, kakao, cukrovinky a kávové náhražky přitom měly jednu společnou vlastnost: byly ideálním zbožím pro vznik moderních obchodních značek.
Od roku 1903 podnik vystupoval pod názvem „Lovosická továrna na čokoládu, cukrovinky a kávové náhražky“. Samotný název dokonale vystihoval šíři výroby, k níž se firma během téměř sta let své existence dopracovala.
Deli – jméno, které přežilo továrnu
Jednou z nejzajímavějších kapitol historie podniku je značka Deli. Ochranná známka tohoto jména byla zaregistrována roku 1906 a patří k názvům, které dokázaly přežít své původní výrobce, majitele i politické režimy.
Původ samotného názvu není úplně jednoznačně doložen. Velmi pravděpodobně však souvisel s německým výrazem „Delikatesse“, tedy delikatesa či lahůdka. Takové zkrácené a snadno zapamatovatelné označení přesně odpovídalo změně, kterou potravinářský obchod na přelomu 19. a 20. století procházel. Výrobek už neměl být pouze „čokoládou“ nebo „cukrovinkou“. Měl mít vlastní jméno, vlastní vzhled a vlastní místo v paměti zákazníka.
Právě zde je možné vidět, jak moderně Tschinkelův podnik uvažoval. Značka přestávala být jen informací o výrobci a začínala fungovat jako samostatná obchodní hodnota. Jméno Deli bylo krátké, srozumitelné v různých jazycích a dobře použitelné při exportu. To nebyla maličkost, protože firma už dávno nemířila pouze na zákazníky v Čechách nebo Rakousku.
Čokoláda z Lovosic na cestě kolem světa
Rozsah exportu patří k nejpůsobivějším částem historie firmy. Výrobky z Lovosic směřovaly do řady evropských zemí, ale obchodní síť sahala mnohem dál. Tschinkelovo zboží se vyváželo do Palestiny, Severní Ameriky, a dokonce i do Austrálie.
Při pohledu na dnešní mapu je snadné tento údaj přehlédnout. Na začátku 20. století však cesta krabice čokolády nebo balení kávové náhražky z Lovosic na druhý konec světa představovala složitý řetězec železnic, říční dopravy, přístavů, obchodních zastoupení a zaoceánských lodí. Za každým takovým výrobkem stálo obrovské logistické a obchodní úsilí.
Právě export ukazuje skutečný význam podniku. Nešlo o malou provinční čokoládovnu, která náhodou přežila několik desetiletí. Tschinkelové vytvořili firmu schopnou obstát na mezinárodním trhu a vybudovali obchodní značky, které dokázaly překročit hranice monarchie.
Od čekankového kořene k moderní značce
Příběh firmy Tschinkel je vlastně příběhem evropského potravinářského průmyslu v malém. Začíná skromnou výrobou cikorky v době napoleonských válek, pokračuje nástupem průmyslových technologií, rozvojem železnice a masové výroby a končí ve světě moderních značek a mezinárodního exportu.
Mezi založením podniku kolem roku 1806 a registrací značky Deli roku 1906 leží přibližně celé století. Během něj se změnil způsob výroby, dopravy, obchodu i reklamy. Firma, která původně nabízela náhražku drahé kávy, se postupně dostala k výrobkům spojovaným s požitkem a luxusem – k čokoládě, kakau a cukrovinkám.
A právě v tom spočívá na Tschinkelově historii něco fascinujícího. Za všemi názvy továren, daty a obchodními značkami je možné sledovat proměnu životního stylu několika generací. Z čekankového kořene praženého jako levnější náhrada kávy nakonec vyrostla továrna, jejíž výrobky putovaly přes oceány.
Jméno Tschinkel dnes zná málokdo. Jméno Deli však český zákazník zná i po více než sto letech. A málokdo při něm tuší, že jeho kořeny mohou sahat až k jednomu z nejstarších výrobců cikorky v českých zemích a k rodině, která začala podnikat ještě v době císaře Františka I.
