Delica I.
Brněnské uzeniny, které cestovaly až do Káhiry
Na přelomu 19. a 20. století začal v Brně budovat svůj podnik Adolf Jebavý (1872–1938). Vyučil se nejprve řeznickým pomocníkem a později také uzenářem. Roku 1905 požádal o zápis firmy Adolf Jebavý do obchodního rejstříku. Jejím sídlem se stala Křenová 35 v Brně, odkud postupně vyrostl jeden z nejznámějších moravských podniků na výrobu uzenin a masových konzerv.
Jebavý si velmi brzy vybudoval pověst výrobce kvalitních uzenářských specialit. Jeho práce získala uznání i na významných zahraničních kulinářských výstavách – firma obdržela čestné diplomy v Paříži, Nice a Berlíně a roku 1906 zlatou medaili na výstavě kuchařského umění ve Vídni.
Z původního řemeslného podniku se postupně stala skutečná továrna. Vyráběla několik druhů měkkého uzenářského zboží, trvanlivé salámy, uzené šunky, upravené maso a přibližně 17 druhů masových a uzenářských konzerv. Zvlášť žádané byly šunky v plechových krabicích, které byly vhodné i pro vývoz na velké vzdálenosti.
Nejzajímavější z pohledu reklamy je značka DELICA. Právě pod tímto jménem uváděl Jebavý na trh své speciální výrobky. Delica nebyla názvem samotné firmy, ale obchodní značkou vybraných výrobků Adolfa Jebavého. Dochovaná dobová reklama například propaguje „Vepřový guláš DELICA – Adolf Jebavý, Brno“, další materiály spojují značku s konzervami, paštikami a dalšími masnými specialitami.
A Jebavého výrobky rozhodně nezůstávaly jen v Brně. Firma měla zákazníky po Československu i v zahraničí. Její uzeniny a konzervy mířily například do Vídně, Terstu, Budapešti, Švýcarska a Francie, ale dokonce také do Káhiry a Konstantinopole. Oblíbené byly i mezi českými krajany žijícími v zahraničí.
Firma postupně budovala také vlastní síť prodejen. Vedle provozovny na Křenové měla obchody například na náměstí Svobody a v Králově Poli, mimo Brno pak také v Luhačovicích. Dochovaná reklama na novou prodejnu v Králově Poli lákala zákazníky dokonce na „90 různých kombinací večeří a svačin“.
Jebavý přitom dobře chápal význam reklamy. Spolupracoval s profesionálními reklamními poradci, kteří pro firmu připravovali texty, prospekty, výlohy i celé reklamní kampaně. Ve 30. a 40. letech se uvažovalo dokonce o reklamních filmech promítaných v kinech. Delica tak nebyla jen značkou na konzervě – měla vlastní grafickou podobu a promyšlenou propagaci.
Po smrti zakladatele roku 1938 pokračoval v podnikání jeho stejnojmenný syn Adolf Jebavý (nar. 1903). Pod jeho vedením firma pokračovala v průmyslové výrobě uzenin a konzerv a roku 1945 rozšířila sortiment také o tekuté polévkové koření, kostky a masové koncentráty.
Definitivní konec rodinného podniku přinesl rok 1948. Firma byla znárodněna a začleněna do národního podniku Masna Praha. Roku 1951 byla firma A. Jebavý vymazána z obchodního rejstříku.
Reklama DELICA – Adolf Jebavý, Brno je tak připomínkou pozoruhodného brněnského podniku. Z řeznického řemesla dokázal Jebavý vybudovat moderní továrnu, vytvořit vlastní obchodní značku, otevřít síť prodejen a své šunky, uzeniny a konzervy dostat z Křenové ulice až na zahraniční trhy.
Zdroje:
Encyklopedie dějin města Brna – Adolf Jebavý (1872–1938)
Technické muzeum v Brně – Řezníci a uzenáři v Brně
Muzeológia a kultúrne dedičstvo – Adolf Jebavý, uzenářský mistr a mecenáš kulturního života
Encyklopedie dějin města Brna – Adolf Jebavý (nar. 1903)