Dikow & Zedník

DIKOW & ZEDNÍK – když se v Jablonci vyráběla napájedla pro dobytek

Jablonec trochu jinak

Když se řekne prvorepublikový Jablonec nad Nisou, představíme si především sklo, bižuterii, exportní domy a zboží putující z horského města do celého světa. Právě proto působí firma Dikow & Zedník skoro jako malá historická anomálie. Místo skleněných perlí, knoflíků nebo módní bižuterie vyráběla něco nesrovnatelně prozaičtějšího – samočinná napájedla pro skot. A podle dobových pramenů nešlo o okrajovou dílnu, nýbrž o specializovaný podnik, který své výrobky nabízel po celém Československu a zřejmě i za jeho hranicemi.

O firmě dnes není snadné najít souvislou historii. V běžných přehledech jabloneckého průmyslu prakticky zmizela a její jméno přežívá především na reklamních tiskovinách, v dobových katalozích a ojedinělých archivních záznamech. Právě z nich se ale dá její příběh alespoň částečně poskládat.

Patent-Dikow

Středem celého podnikání bylo zařízení označované jako „Patent-Dikow“. Už samotné pojmenování napovídá, že technické řešení bylo spojeno se jménem jednoho ze společníků, ovšem konkrétní patentovou přihlášku a její číslo se mi zatím nepodařilo spolehlivě dohledat. Bylo by tedy předčasné prohlašovat Dikowa přímo za vynálezce, i když tomu název výrobku velmi silně nasvědčuje.

Princip samočinného napájení hospodářských zvířat byl pro modernizující se zemědělství první třetiny 20. století důležitý. Tradiční způsob, při němž bylo třeba vodu do stájí nosit nebo ji pravidelně doplňovat do společných žlabů, znamenal značné množství práce a zároveň nebyl ideální z hygienického hlediska. Automatické napájedlo umožňovalo, aby mělo zvíře vodu k dispozici podle potřeby a aby se její hladina nebo přítok regulovaly mechanicky. Z dnešního pohledu obyčejná věc; tehdy jedna z těch nenápadných technických inovací, které postupně měnily každodenní provoz statku.

Firma Dikow & Zedník na této myšlence postavila prakticky celou svou identitu. Neprodávala jednoduše kus železa do stáje – prodávala modernizaci hospodářství, úsporu lidské práce a technický pokrok.

Orlová 1926 – první pevný bod

Velmi dobrý doklad představuje Katalog průmyslové, živnostenské, obchodní a hospodářské výstavy Těšínska a Ostravska, která se konala v Orlové od 27. června do 8. srpna 1926. V hospodářském oddělení je mezi vystavovateli uvedena:

„Dikow a Zedník, Jablonec, samočinná napájedla.“

V jiném rejstříku téhož katalogu je firma popsána ještě výstižněji jako „továrna patentních, moderních samočinných napájedel, Jablonec n./N.“ Silesian Digital Library

To je důležitá informace. Podnik se sám prezentoval jako továrna, nikoli pouze jako obchodní zastoupení nebo prodejce cizí technologie. A účast na velké hospodářské výstavě na Ostravsku dává smysl: právě tam bylo možné oslovit velkostatky, zemědělská družstva i chovatele z Moravy, Slezska a Slovenska.

Padesát tisíc za jediný rok

Ještě zajímavější je reklama zveřejněná v říjnu 1928 v pražském maďarskojazyčném deníku Prágai Magyar Hírlap. Tady už firma rozehrává reklamu naplno. Tvrdí, že majitelé hospodářství si její zařízení mezi sebou doporučují a že jen za předchozí rok bylo namontováno více než 50 000 kusů napájedel „Patent-Dikow“.

Padesát tisíc kusů je ohromné číslo. Protože jde o firemní inzerát, musíme jej samozřejmě brát jako reklamní tvrzení, nikoli jako výsledek nezávislého auditu. Přesto jasně ukazuje ambice i rozsah, v němž firma své podnikání prezentovala. Malá lokální kovodílna by podobnou argumentaci používala jen těžko.

Firma v téže reklamě sama sebe označuje za největší československou specializovanou továrnu na moderní zařízení k napájení dobytka. A přidává krásně sebevědomou prvorepublikovou větu: „Každá napodobenina je bezcenná.“ Jinými slovy – kupujte originální Patent-Dikow a nenechte se zlákat konkurencí. Hungaricana Library

Zajímavý je už samotný fakt, že reklama vyšla maďarsky. Prágai Magyar Hírlap byl určen především maďarsky mluvícím obyvatelům Československa, zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Dikow & Zedník tedy zjevně neuvažovali jen v hranicích severních Čech. Jejich obchodní prostor byl přinejmenším celorepublikový.

Reklama jako součást výrobku

Dochované tiskoviny ukazují, že podnik používal označení Patent-Dikow téměř jako značku. To je důležitý moment. Firma se nejmenovala Dikow podle svého výrobku – výrobek byl pojmenován podle Dikowa. Z čistě technického zařízení se tak stával značkový artikl, který měl být na trhu rozpoznatelný stejně jako zemědělské stroje známých výrobců.

Dochoval se například reklamní dvojlist o rozměru přibližně 24 × 31,5 cm, nabízející napájedla firmy Dikow & Zedník z Jablonce. Samotná existence podobně zpracovaných propagačních materiálů ukazuje, že podnik nespoléhal pouze na obchodní cestující a doporučení mezi hospodáři, ale pracoval s klasickým reklamním tiskem. Aukro

A právě tady je hezky vidět něco, co se u staré reklamy často přehlíží. Reklama zemědělské techniky nebyla o emocích v dnešním slova smyslu. Neprodávala romantický obraz šťastné krávy. Prodávala spolehlivost, patent, počet instalací a zkušenosti ostatních zákazníků. To byla tehdejší obdoba dnešních recenzí a počtu prodaných kusů: „Tisíce hospodářů už to používají, tedy to musí fungovat.“

Firma mimo svět zemědělství

Zajímavá stopa se objevila ještě na úplně jiném místě. Dikow & Zednik, Jablonec nad Nisou, figurují v rejstříku obchodní korespondence slavné šumavské sklárny Johann Lötz Witwe v Klášterském Mlýně. Archivní rejstřík neříká, čeho se konkrétní korespondence týkala, takže bych z ní nevyráběl žádný fantastický příběh o tom, že Dikow s napájedlem zachraňoval sklářům krávy. Důležitý je ale samotný fakt, že firma vystupovala v obchodním styku mimo bezprostřední jablonecké okolí. Inventare

To zapadá do obrazu společnosti, která měla širší obchodní síť. Jablonec byl navíc pro podobný podnik překvapivě dobrým místem. Zdejší průmysl disponoval hustou sítí kovodílen, nástrojáren, sléváren, obchodních firem, exportérů a železničního spojení. Zemědělské napájedlo sice nemělo s bižuterií nic společného, ale průmyslové prostředí potřebné k jeho výrobě a distribuci zde rozhodně existovalo.

Firma, která nám zatím nechce říct jména

A potom přichází ono typické historické „ale“.

Přestože se podařilo firmu bezpečně doložit, její reklamu najít dokonce v zahraničně orientovaném tisku a potvrdit její účast na velké hospodářské výstavě, osobní příběh obou mužů stále uniká. Z veřejně dostupných digitalizovaných materiálů se mi zatím nepodařilo bezpečně potvrdit jejich křestní jména, datum vzniku společnosti, přesnou adresu továrny ani číslo patentu Patent-Dikow.

A tady je lepší nechat prázdné místo než je zaplnit fantazií.

Je velmi pravděpodobné, že odpověď leží v jabloneckém obchodním rejstříku, živnostenských spisech, dobových adresářích nebo patentních věstnících z první poloviny dvacátých let. Právě patentový zápis by mohl celou záhadu rozseknout jednou ranou: uvést celé jméno přihlašovatele, bydliště, datum podání a hlavně technický popis zařízení.

Zapomenutá jablonecká značka

Přesto už dnes můžeme říci poměrně hodně. Ve dvacátých letech působila v Jablonci nad Nisou firma Dikow & Zedník, která se specializovala na výrobu patentovaných samočinných napájedel pro hospodářská zvířata. Roku 1926 své výrobky představovala na významné průmyslové a hospodářské výstavě v Orlové a o dva roky později už propagovala Patent-Dikow po Československu jako široce zavedený výrobek. Firma sama tvrdila, že během jediného roku instalovala přes 50 000 kusů.

Je to trochu jiný Jablonec, než jaký známe z historie skla a bižuterie. Jablonec železný, mechanický a zemědělský. Město, odkud kdysi putovaly do československých stájí desetitisíce kovových zařízení, která měla jediný, zdánlivě obyčejný úkol: postarat se, aby se dobytek mohl napít, kdykoli potřeboval.

A někdy právě takové obyčejné věci vyprávějí o modernizaci první republiky víc než velké stroje a slavné továrny.

Zdroje:
Katalog průmyslové, živnostenské, obchodní a hospodářské výstavy Těšínska a Ostravska v Orlové, 1926. Silesian Digital Library
Prágai Magyar Hírlap, říjen 1928 – inzerce Patent-Dikow. Hungaricana Library
Státní oblastní archiv / inventář firmy Johann Lötz Witwe – rejstřík obchodní korespondence. Inventare
Dochovaný reklamní dvojlist Dikow & Zedník, Jablonec n. N. Aukro

A ještě bych to nepustil. Největší kořist pořád chybí: patent + celá jména Dikowa a Zedníka. Tam bych kopal dál, protože pak z toho můžeme udělat opravdu definitivní heslo do Reclamare, ne jen velmi dobré torzo.