Strnad

Eduard Strnad a ATLAS – vinohradská chemická továrna, která čistila boty, podlahy i kovy

Chemická továrna uprostřed Vinohrad

Na první pohled působí reklamní kartička Eduarda Strnada téměř jako drobný katalog meziválečné domácnosti. Na stole jsou vyskládány kulaté plechovky, lahve, krabičky a dózy nejrůznějších tvarů, nad nimi výrazný rukopisný nápis E. Strnad – Chemická továrna Praha-Vinohrady, Perunova 5. Nejde však o reklamu jediného výrobku. Strnadova firma nabízela poměrně široký sortiment domácí chemie a vedle vlastního jména používala především značku ATLAS, která se objevovala na čisticích, lešticích a ošetřovacích prostředcích určených pro každodenní domácnost.

Eduard Strnad patří k dnes téměř zapomenutým pražským výrobcům, jejichž podnikání bylo ve své době mnohem viditelnější, než naznačuje jejich dnešní neznámost. Jeho výrobky se prodávaly v drogeriích, propagovaly v tisku a firma vydávala vlastní reklamní tiskoviny. Dochované obaly, účtenky, reklamní pohádky i barevné kartičky ukazují, že nešlo o nahodilou živnost s jedním krémem na boty, ale o značku s promyšleným sortimentem a překvapivě propracovanou propagací.

Strnadův pražský krém už ve dvacátých letech

Jedním z nejstarších bezpečně zachycených výrobků je Strnadův pražský krém, určený k ošetřování obuvi. Dobová reklama jej dokládá již v polovině dvacátých let. V inzerci byl představován jako prostředek, který obuv konzervuje a zároveň jí dodává lesk. Firma tedy působila nejpozději roku 1925 a už tehdy se snažila svůj výrobek dostat před široké publikum prostřednictvím populárních časopisů.

Dochované kulaté plechovky nesou označení Strnadův pražský krém, jméno výrobce Ed. Strnad, chemická továrna, Praha-Vinohrady a také francouzský výraz Marque déposée, používaný k označení chráněné či registrované značky. Na některých obalech se objevuje zkratka E.S.P. Její přesný význam se zatím nepodařilo doložit dobovým registračním dokumentem, velmi přirozeně však může souviset se jménem Eduarda Strnada a Prahou. Dokud se neobjeví zápis ochranné známky, je však lepší ponechat tento výklad jako pravděpodobný, nikoli definitivní.

Strnadův pražský krém zřejmě patřil k základům firmy. Postupně však kolem něj vznikl mnohem širší výrobní program.

ATLAS nebyl jeden výrobek, ale celá řada

Nejvýraznějším názvem na dochované reklamní kartičce je ATLAS. Z charakteru reklamy je zřejmé, že nešlo o označení jediného přípravku. ATLAS fungoval jako společná značka celé skupiny výrobků domácí chemie.

Na kartičce lze rozpoznat přípravky určené na parkety a linoleum, prostředek označený jako cídidlo na kovy, čistidlo na skvrny, prostředky na obuv i několik dalších past, krémů a leštidel. Strnad tak pokrýval velkou část běžných potřeb domácnosti: boty bylo třeba čistit a impregnovat, parkety leštit, kovové předměty zbavovat zašlosti a skvrny odstraňovat z textilu.

Právě v tom byla síla podobných výrobců. Neprodávali chemii v dnešním smyslu anonymních technických prostředků, ale malé každodenní pomocníky se snadno zapamatovatelnými názvy, výraznými etiketami a barevnými obaly. ATLAS měl jednotnou vizuální identitu a na jednotlivých výrobcích se opakovalo stejné jméno, takže zákazník, který měl dobrou zkušenost s jedním přípravkem, mohl sáhnout po dalším.

Dochované reklamní materiály navíc spojují Strnadův pražský krém a ATLAS přímo vedle sebe. Není tedy správné chápat ATLAS jednoduše jako mnohem mladší nástupnickou značku. Obě označení zřejmě po určitou dobu fungovala souběžně: Strnadův pražský krém jako zavedený konkrétní výrobek a ATLAS jako širší řada přípravků.

Vedle ATLASU existovala také SYLVA

Sortiment Eduarda Strnada byl ještě pestřejší. Dochoval se také krém na boty označený jménem SYLVA, rovněž spojený s firmou Ed. Strnad v Praze.

To ukazuje, že Strnad nepoužíval jediný obchodní název pro všechnu produkci. Vedle svého vlastního jména a známého Strnadova pražského krému pracoval s dalšími produktovými názvy. Taková praxe byla za první republiky běžná. Výrobce mohl pod jednou firmou nabízet několik značek, z nichž každá byla zaměřena na jiný typ výrobku nebo jinou cenovou skupinu zákazníků.

Strnadova produkce je v dochovaných materiálech popisována také obecněji jako výroba krémů, past a vazelín. Obraz firmy se tím dál rozšiřuje. Nebyla to pouze výrobna černidla na boty, ale skutečný podnik spotřební chemie.

Reklamní pohádky místo obyčejného letáku

Eduard Strnad se neomezoval na obyčejné novinové inzeráty. Stejně jako řada úspěšnějších prvorepublikových výrobců využíval také reklamní pohádky a drobné barevné tiskoviny pro děti.

Dochovala se například reklamní pohádka Na sibiřské pláni, přímo spojená se Strnadovým pražským krémem a značkou ATLAS. Známé jsou také další malé reklamní tiskoviny, mezi nimi pohádka O růžovém poupátku a růžovém děťátku. Takové materiály se rozdávaly zákazníkům nebo přikládaly ke zboží a jejich smysl byl jednoduchý: reklamu přinést domů v podobě předmětu, který člověk hned nevyhodí.

Dítě dostalo obrázek nebo pohádku, rodiče reklamní sdělení. Byla to nenápadná, ale velmi účinná forma propagace, kterou používaly desítky československých výrobců potravin, kosmetiky, mýdla i domácí chemie.

Strnadovy tiskoviny dokazují, že firma přemýšlela o reklamě systematicky. Vedle novinové inzerce existovaly plechové obaly s výraznou grafikou, reklamní kartičky, účtenky i samostatné dětské tisky. Na poměry menší vinohradské chemické továrny šlo o překvapivě bohatou marketingovou produkci.

Perunova 5 – továrna ukrytá za činžákem?

Nejzajímavější otázkou zůstává samotná adresa Perunova 5 na Vinohradech.

Dnes se zde nachází klasický vinohradský činžovní dům čp. 919. Označení „chemická továrna“ proto může na první pohled působit přehnaně. Jenže ve vnitrobloku za domem se dodnes nachází samostatná nebytová budova se skladovým suterénem.

To přesně odpovídá charakteru mnoha menších městských továren první poloviny 20. století. Slovo „továrna“ nemuselo znamenat rozlehlý areál s komínem a stovkami dělníků. V Praze běžně existovaly výrobny v zadních traktech činžovních domů, ve dvorech nebo v samostatných přízemních budovách ukrytých ve vnitrobloku.

Je proto velmi lákavé spojit dochovaný dvorní objekt právě se Strnadovou chemickou výrobou. Zatím však chybí rozhodující stavební nebo katastrální dokument, který by přímo dokazoval, že tuto konkrétní budovu používal Eduard Strnad. Dokud se takový doklad neobjeví, je správné považovat ji za velmi věrohodného kandidáta, nikoli za definitivně určenou Strnadovu továrnu.

Malá továrna s velkým katalogem

Barevná reklamní kartička dnes působí téměř jako skupinový portrét celé firmy. Vedle sebe stojí výrobky různých velikostí a určení, ale spojuje je jméno jednoho výrobce. Je to vlastně malý katalog bez textových tabulek: zákazník jedním pohledem viděl, že Strnad umí vyčistit boty, podlahu, kov i skvrnu na látce.

Právě tak se v meziválečném Československu rodily silné spotřební značky. Výrobce nezačal nutně velkou továrnou. Začal jedním dobrým výrobkem, vybudoval kolem něj důvěru, přidal další produkty a nakonec vytvořil celý vizuální svět, který zákazník poznal z výlohy drogerie i z časopisu.

Eduard Strnad tento model naplňoval velmi přesně. Strnadův pražský krém měl vlastní identitu, ATLAS zastřešoval širší sortiment a SYLVA představovala další samostatný výrobek. Firma přitom používala barevné obaly, tiskovou reklamu i reklamní pohádky.

Zapomenutý výrobce, který zanechal překvapivě mnoho stop

Přesný rok založení Strnadovy firmy zatím neznáme a stejně nejasný zůstává její další osud během války a po roce 1945. Bez dalších pramenů nelze tvrdit, zda podnik zanikl, změnil majitele, byl začleněn do většího závodu nebo postihl některý z poválečných zásahů do soukromého podnikání.

Jisté však je, že Eduard Strnad působil na pražských Vinohradech nejméně od poloviny dvacátých let a vybudoval zde poměrně širokou výrobu domácí chemie. Jeho podnik používal adresu Perunova 5, sám se označoval jako chemická továrna a na trhu nabízel několik značek a desítky variant výrobků.

Z dnešního pohledu možná nejlépe vypovídá právě nenápadná barevná kartička. Zachycuje svět drobné pražské výroby, která kdysi plnila regály drogerií a domácí skříňky, ale později téměř zmizela z paměti. ATLAS, Strnadův pražský krém a SYLVA patřily k výrobkům firmy, která byla ve své době viditelná, reklamně aktivní a zjevně mnohem zajímavější, než by napovídalo několik dochovaných plechovek.

Zdroje

Dobová inzerce v časopise Hvězda československých paní a dívek, 20. léta 20. století.

Dochované obaly a reklamní materiály firmy Eduard Strnad, Praha-Vinohrady.

Reklamní pohádky a drobné propagační tisky Strnadův pražský krém – ATLAS.

Sbírkové a antikvariátní záznamy reklamních tiskovin firmy Ed. Strnad.

Múzeum obchodu Bratislava – evidované reklamní materiály firmy Ed. Strnad.

Archivní a majetkové podklady k domu Perunova 919/5 a vnitroblokové budově na příslušné parcele v Praze-Vinohradech.