Stern

Em. Stern – textilní firma z brněnského Cejlu

Roku 1869 vznikla v Brně firma Em. Stern, zaměřená na lněné a bavlněné zboží. Sídlila na Cejlu 17, tedy přímo v jedné z nejvýznamnějších průmyslových částí tehdejšího Brna. Nebyla to náhodná adresa. Cejl a jeho okolí byly po celé 19. století centrem brněnského textilního průmyslu a právě zde vznikala pověst Brna jako „moravského Manchesteru“.

V ulicích kolem Cejlu pracovaly tisíce lidí v přádelnách, tkalcovnách, barvírnách a dalších textilních provozech. Z továren se vyváželo sukno i další textilní zboží do mnoha částí habsburské monarchie a Brno se postupně stalo jedním z jejích nejvýznamnějších průmyslových měst. Právě v tomto prostředí se rozvíjela také firma Em. Stern.

Firma, která si zakládala na tradici

O jejím postavení hodně vypovídá dochovaný účet z roku 1918. Jeho hlavička je na obyčejný obchodní dokument mimořádně reprezentativní.

Dominantou je elegantně vysázené jméno Em. Stern, doplněné označením „Mechanické lněné a bavlněné zboží“. Vlevo se nachází velký firemní znak s rakouským orlem, vyobrazením továrny a řadou medailí. Přes znak vede stuha s hrdým nápisem „Založeno 1869“.

Medaile nebyly pouze ozdobou. Podniky 19. století je používaly jako doklad úspěchu na průmyslových a hospodářských výstavách. Ocenění se potom objevovala na reklamách, obalech výrobků, katalozích i firemních tiskopisech. Sternova bohatě zdobená hlavička tak představovala vizitku zavedeného podniku, který chtěl dát zákazníkovi najevo svoji tradici i obchodní význam.

Cejl 17

Na počátku 20. století už měla firma vybudovanou infrastrukturu odpovídající většímu obchodnímu podniku. Zákazníci mohli využívat telefon č. 3003/IV, telegramy se posílaly jednoduše na adresu „STERN CEJL 17“ a firma měla účet u c. k. poštovní spořitelny č. 47.029.

Nešlo tedy pouze o prodejnu, kam zákazník přišel nakoupit několik metrů látky. Stern obchodoval na dálku, přijímal objednávky a expedoval zboží zákazníkům mimo Brno.

Dokládá to právě účet vystavený 7. března 1918.

Adresátem byl František Sedláček z Kladna. Z Brna k němu putovala zásilka několika druhů textilního zboží. Na účtu jsou jednotlivé položky pečlivě rozepsány podle množství a ceny a následuje celkové vyúčtování.

Jeden obchodní dokument tak ukazuje síť, kterou měl Stern vybudovanou: firma sídlila v centru brněnského textilního průmyslu, ale její zákazníci byli i stovky kilometrů daleko.

Obchod uprostřed posledního roku monarchie

Datum 7. března 1918 dává účtu ještě další rozměr.

První světová válka trvala už čtvrtým rokem. Rakousko-Uhersko zápasilo s nedostatkem surovin i potravin a problémy se nevyhýbaly ani textilnímu průmyslu. Přesto obchod pokračoval. Zboží se objednávalo, expedovalo a fakturovalo.

Pouhých sedm měsíců po vystavení tohoto účtu vzniklo Československo.

Na dokumentu je přitom pozoruhodný detail. Přestože Brno ještě patřilo k Rakousku-Uhersku, Sternův obchodní tiskopis je v češtině a firma používá adresu Brno, Cejl 17. Český název Cejl tedy podnik používal při styku s českými zákazníky už před vznikem republiky.

Stern přežil i konec Rakouska-Uherska

Vznik Československa pro firmu neznamenal konec.

Jméno Stern Em., Brünn se objevuje už v předválečných hospodářských adresářích Compass. Stejnou firmu lze nalézt také v československých vydáních této významné hospodářské příručky.

V roce 1925 je Em. Stern v Brně stále evidován.

A podnik existoval ještě na začátku třicátých let. Průmyslový Compass z roku 1930 znovu uvádí „Stern Em., Brno“.

Pokud tedy vyjdeme z roku založení 1869, který firma sama uváděla na svých obchodních tiskopisech, působila v Brně nejméně šedesát let.

Za tu dobu se svět kolem ní zásadně proměnil.

Když Stern začínal, bylo Brno součástí habsburské monarchie a vládl císař František Josef I. Město právě prožívalo mohutný průmyslový rozmach. Během dalších desetiletí přišly hospodářské krize, technický pokrok, zavedení telefonu a elektřiny, první světová válka, rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa.

Firma na Cejlu však pokračovala dál.

Kdo byl Em. Stern?

Jedna část příběhu zůstává nejasná. Dochované prameny zatím nedovolují bezpečně určit celé jméno člověka ukrytého za zkratkou „Em.“.

V Brně žilo několik členů rodiny Sternových a jeden z nich, Emil Stern, je dobře doložen v souvislosti s firmou Albert Stern. Ta však sídlila na Minoritské ulici a zabývala se obchodem se sklem a porcelánem. Šlo tedy o jiný podnik než textilní firmu z Cejlu. Bez dalšího dokladu proto nelze jméno majitele textilní firmy spolehlivě rozvinout na Emil ani Emanuel.

Samotný podnik je však doložen velmi dobře.

Šedesát let na brněnském Cejlu

Příběh firmy Em. Stern je zároveň příběhem průmyslového Brna.

Začala podle vlastních údajů roku 1869, v době největšího rozmachu zdejšího textilního průmyslu. Na Cejlu vybudovala podnik zaměřený na lněné a bavlněné zboží, získávala ocenění, obchodovala se zákazníky mimo Brno a postupně začala využívat telefon, telegraf i moderní bankovní služby.

Přežila první světovou válku i zánik státu, ve kterém vznikla. Z rakousko-uherského Brünnu přešla do československého Brna a její jméno se v hospodářských adresářích objevovalo ještě roku 1930. A z jednoho obyčejného obchodu se dochoval papír, který měl být po zaplacení účtu nejspíš dávno vyhozen.

Účet vystavený 7. března 1918 na Cejlu 17.

Dnes je malým svědectvím o firmě, která byla více než půl století součástí textilního Brna – města, jehož továrny a komíny mu kdysi právem vysloužily jméno moravský Manchester.