Karel a Emil Federer

Karel a Emil Federer – dva obchody, dvě města, jeden rodinný příběh

Z Mladé Boleslavi do Pardubic

Za názvem Karel a Emil Federer se skrývá příběh rodiny, která byla pevně spojena s textilem, obchodem a později i s československými legiemi. Dochovaná firemní účtenka uvádí společně jména Karel a Emil Federer, města Pardubice a Mladá Boleslav a obor textilní průmysl. Je to nejdůležitější doklad, že jejich podnikání nebylo pouze shodou dvou příbuzných obchodníků stejného jména, ale že oba vystupovali navenek společně. Přesnou právní podobu podniku zatím neznáme. Není jisté, zda šlo o jednu firmu se dvěma provozovnami, nebo o dva samostatné rodinné obchody používající společné označení. Jisté však je, že Emil působil v Mladé Boleslavi a Karel v Pardubicích a oba se zabývali módním a textilním zbožím. Oba se přitom narodili v Mladé Boleslavi. Emil Federer 13. září 1889, Karel Federer 31. května 1892. Na společném rodinném hrobě v Mladé Boleslavi jsou vedle nich připomenuti také Ludvík Federer, narozený roku 1895, jejich manželky a další členové rodiny. Mezi nimi je i Laura Federerová, rozená Červenka, zemřelá roku 1939. Všechny tyto údaje jasně ukazují na jednu mladoboleslavskou rodinnou větev, přestože přímý matriční doklad potvrzující, že Emil a Karel byli bratři, se zatím nepodařilo dohledat.

Dva legionáři se vracejí domů

Život obou mužů zásadně změnila první světová válka. Emil sloužil v rakousko-uherské armádě a už v srpnu 1914 padl u Žolkieva do ruského zajetí. V roce 1917 vstoupil do československých legií v Rusku a sloužil u 5. československého střeleckého pluku. Do nového Československa se vrátil až po válce a byl demobilizován jako četař. Karel padl do ruského zajetí později, v prosinci 1916 u Kovelu. Do československého vojska vstoupil v roce 1918 v Omsku a domů se vrátil až v listopadu 1920. Demobilizován byl jako šikovatel štábu. Oba tak před začátkem své obchodní kariéry prošli několika lety války, zajetí a ruského dobrodružství, které poznamenalo celou generaci budoucích prvorepublikových podnikatelů. Když se vrátili, nevraceli se už do Rakouska-Uherska, ale do státu, jehož vznik sami jako legionáři podporovali.

Emil Federer a módní závod v Mladé Boleslavi

Emil zůstal v rodném městě. V dobovém almanachu z roku 1935 se dochovala jeho reklama s jednoznačným označením:

„Módní závod Emil Federer – Ml. Boleslav, Staré nám.“

Je tedy jisté, že ve třicátých letech provozoval na mladoboleslavském Starém náměstí módní obchod. Rodina Federerových bydlela na dnešním Staroměstském náměstí v domě čp. 96/26. Zatím však není doloženo, zda se přímo v tomto domě nacházela také prodejna. Reklama uvádí pouze Staré náměstí, nikoli číslo domu. Emil přitom nebyl pouze obchodníkem. Výrazně se zapojoval do legionářského života Mladé Boleslavi. Při ustavení mladoboleslavské legionářské župy roku 1922 se stal jejím jednatelem a později zastupoval župu také v celostátním zastupitelstvu Československé obce legionářské. Patřil rovněž k lidem, kteří se zasloužili o uchovávání paměti československého odboje. V roce 1934 bylo v budově mladoboleslavské radnice otevřeno Muzeum odboje a Emil Federer je v pozdějších pramenech připomínán jako jeden z mužů, kteří se o jeho vznik významně zasloužili. Jeho život tak nebyl omezen pouze na podnikání. Patřil mezi veřejně aktivní osobnosti meziválečné Mladé Boleslavi.

Karel Federer a hedvábné látky v Pardubicích

Karel odešel do Pardubic, kde si vybudoval vlastní obchodní postavení. Historické přehledy pardubických firem jej uvádějí jako obchodníka se střižním zbožím, tedy látkami prodávanými v metráži. Ještě konkrétnější doklad pochází z roku 1934, kdy se jeho jméno objevuje mezi účastníky pardubických reklamních slavností s označením „Karel Federer, hedvábné látky“. Karlův podnik se tedy orientoval především na kvalitnější módní textilie a hedvábí. Jeho jméno se objevuje také v účetních či obchodních materiálech firmy Arnošt Wüstenhagen, tkalcovna stuh ve Dvorcích. To potvrzuje, že Federer nebyl pouze lokálním prodejcem, ale byl součástí širší obchodní sítě československého textilního trhu. Z dochovaného archivního inventáře však zatím nelze přesně určit, jaký typ obchodního vztahu mezi oběma firmami existoval. Právě zde dostává společná účtenka „Karel a Emil Federer“ další význam. Emil provozoval módní závod v Mladé Boleslavi, Karel obchodoval s látkami v Pardubicích a rodina zřejmě dokázala oba podniky propojit alespoň obchodně a marketingově pod společným jménem.

Rodina Federerových

Vedle Emila a Karla se na mladoboleslavském rodinném památníku objevuje také Ludvík Federer, narozený roku 1895. Nápis jej označuje jako francouzského legionáře. Tento údaj je zatím znám z památníku, nepodařilo se jej však potvrdit v legionářské databázi, a proto jej nelze považovat za definitivně ověřený. Stejné hrobové místo připomíná také Lauru Federerovou, rozenou Červenka, zemřelou roku 1939. Vzhledem ke společnému rodinnému hrobu a věkovým souvislostem může jít o matku mladší generace Federerových, ale ani toto příbuzenství zatím není potvrzeno matrikou. Tady zůstává jedna z hlavních otevřených otázek dalšího pátrání. Rodné a oddací matriky by mohly definitivně spojit Emila, Karla a Ludvíka, určit jejich rodiče a umožnit vystopovat, zda rodina obchodovala s textilem už před první světovou válkou.

Válka, která rodinu zničila

První světovou válku Emil i Karel přežili. Druhá jejich životní příběh uzavřela. Emil Federer zahynul 12. června 1942 v Gusenu, který byl součástí koncentračního komplexu Mauthausen. Jeho manželka Lidie a dcera Věra byly později deportovány z Mladé Boleslavi přes Terezín do Osvětimi, kde zahynuly. Karel Federer byl spolu se svou manželkou Martou 9. prosince 1942 deportován z Pardubic do Terezína. Dne 18. května 1944 pokračovali oba transportem do Osvětimi. Ani oni válku nepřežili. Oba muži tak prošli první světovou válkou, ruským zajetím a československými legiemi, v novém státě vybudovali své obchody a společenské postavení a nakonec se stali oběťmi nacistického pronásledování.

Co zůstalo po firmě Karel a Emil Federer

Z jejich obchodů se dnes dochovalo jen málo. O to důležitější je několik zdánlivě obyčejných dokumentů: reklama Emilova módního závodu, zmínky o Karlově prodeji hedvábných látek, archivní obchodní záznamy a především společná účtenka Karel a Emil Federer – Pardubice, Mladá Boleslav.

Právě ta spojuje celý příběh dohromady.

Na jedné straně stál Emil se svým módním závodem v Mladé Boleslavi, na druhé Karel s obchodem s látkami v Pardubicích. Za oběma podniky však stálo stejné rodinné jméno a pravděpodobně i společné obchodní zázemí. Malá prvorepubliková účtenka tak dnes nepřipomíná pouze zaniklou textilní firmu. Připomíná dva muže, kteří prošli válkou a legiemi, vybudovali své podnikání ve dvou českých městech a stali se součástí hospodářského i společenského života první republiky. A zároveň připomíná jednu z mnoha rodin, jejichž svět během několika let nacistická okupace téměř úplně vymazala.

Zdroje

Muzeum cenných papírů – účtenka „Karel a Emil Federer“, Pardubice a Mladá Boleslav, textilní průmysl.
Klub přátel Pardubicka – historické pardubické firmy, Karel Federer, prodej střižního zboží.
Sdružení přátel Pardubického kraje – Reklamní slavnosti 1934, Karel Federer, hedvábné látky.
Almanach srazu Riegrovy župy, Mladá Boleslav 1935 – reklama „Módní závod Emil Federer“.
Československá obec legionářská – historie mladoboleslavské jednoty a župy.
Vojenské a legionářské databáze – Emil a Karel Federer.
Evidence židovského hřbitova v Mladé Boleslavi – rodina Federerových.
Holocaust.cz – osudy Emila, Karla a členů jejich rodin.
Archivní fond Arnošt Wüstenhagen, tkalcovna stuh Dvorce – záznam Karla Federera, Pardubice.