Leibenfrost a spol.
Frant. Leibenfrost a spol. – z vídeňských vinných sklepů na Karlovo náměstí
Příběh, který začal u vídeňského hostince
Za poměrně strohým nápisem „Frant. Leibenfrost a spol. – sklady Praha II., Karlovo nám. 10“ se skrývá příběh jednoho z nejstarších a svého času také nejvýznamnějších vinařských obchodních domů habsburské monarchie. Pražský Leibenfrost totiž nebyl pouze místním obchodníkem s několika sudy vína ve sklepě. Byl českou větví či obchodním zastoupením vídeňského domu Franz Leibenfrost & Comp., jehož dějiny sahaly hluboko do 18. století a který během následujících generací dodával víno císařskému dvoru, budoval rozsáhlé sklepy ve vídeňském Döblingu a své zboží vyvážel daleko za hranice monarchie.
Samotná firma při své velké jubilejní slavnosti roku 1875 odvozovala své počátky od roku 1773. Právě tehdy se Johann Nepomuk Leibenfrost oženil s Johannou Kollinovou a začal svou podnikatelskou dráhu. Úředně je roku 1775 doložen jako měšťanský hostinský v Leopoldstadtu v hostinci „zum Sperlbauer“, později známém jako „zum Sperl“. Už tehdy však nešlo pouze o hostinskou živnost. Johann Nepomuk začal nakupovat větší množství dolnorakouského vína a dále je prodávat soukromníkům i dalším obchodníkům. Z hostince se tak postupně rodil obchod s vínem.
Roku 1790 se Leibenfrost přestěhoval do centra Vídně a převzal hostinec „zum Jägerhorn“ v Dorotheergasse. Podnik se stal známým místem pro milovníky a znalce vína a roku 1793 přešel dům přímo do Leibenfrostova vlastnictví. Víno přestávalo být pouhým doplňkem hostinské živnosti a začínalo být hlavním obchodním artiklem rodiny.
Leibenfrost a víno pro císařský dvůr
Druhou velkou postavou rodinného příběhu byl Franz de Paula Leibenfrost, narozený roku 1790, který podnik převzal roku 1812. Byl podle dobových svědectví mimořádným znalcem vín a sklepního hospodářství. Rodinný podnik „zum Jägerhorn“ se za jeho vedení stal jedním z nejvyhledávanějších vídeňských podniků svého druhu; mezi jeho stálými hosty měl patřit také dramatik Franz Grillparzer.
Franz Leibenfrost však postupně obrátil pozornost především k velkoobchodu. Každoročně cestoval za vínem do Uher a dalších vinařských oblastí a nakupoval celé zásilky. Zásadním potvrzením společenského vzestupu rodiny bylo jeho spojení s císařským dvorem. Císař František I. mu nejprve svěřil provizorní vedení dvorního vinného sklepa a později byl Leibenfrost jmenován c. k. dvorním dodavatelem vína. Pro císařský dvůr nakupoval mimo jiné vybraná tokajská vína přímo v uherských vinařských oblastech.
Nešlo přitom jen o obchodní úspěch. Leibenfrost se ve Vídni stal známou veřejnou osobností. Při katastrofální povodni roku 1830 pomáhal postiženým a během epidemie cholery v následujícím roce zřídil na vlastní náklady zařízení pro nemocné a dlouhodobě poskytoval jídlo chudým. Dobový biografický lexikon jej připomíná nejen jako velkoobchodníka a dvorního dodavatele, ale také jako výraznou postavu vídeňského měšťanstva.
Obrovské sklepy v Döblingu
Skutečný velkoobchodní rozměr získal podnik ve třetí generaci. Franzův syn, rovněž Franz de Paula Leibenfrost, se roku 1852 spojil se svým švagrem Franzem Starnbacherem a právě v této době se ustálilo jméno Franz Leibenfrost & Comp.
Roku 1854 firma soustředila své do té doby rozptýlené zásoby do nových rozsáhlých sklepů v Ober-Döblingu. Jubilejní firemní publikace z roku 1875 uváděla jejich kapacitu přibližně 40 000 věder vína. Součástí areálu byly skladovací a expediční sklepy, stáčírny, lisy, kvasírny a další zařízení odpovídající tehdejší moderní vinařské technologii. Firma měla také vlastní vinice v nejlepších polohách Nußbergu na úpatí Kahlenbergu.
Víno z těchto vinic uváděla na trh pod označením Donauperle – Dunajská perla. Leibenfrostovi se ale neomezovali na vlastní produkci. Obchodovali s víny z rakouských zemí, Uher i dalších částí monarchie a postupně vytvořili obchodní síť sahající mnohem dál. Zástupci domu cestovali do Německa, Francie, Anglie i do Konstantinopole, Smyrny, Alexandrie a Káhiry. V Hannoveru vznikla samostatná severoněmecká filiálka. Při jubileu roku 1875 se dokonce připomínaly obchodní vazby či zastoupení v Londýně, New Yorku a Bostonu.
Význam firmy dokládá také světová výstava ve Vídni roku 1873, kde Franz Leibenfrost působil jako člen mezinárodní poroty pro víno a nápoje. Na pařížské světové výstavě roku 1900 je Franz Leibenfrost & Co. znovu uveden mezi rakouskými vystavovateli v kategorii vín.
Česká stopa začala mnohem dříve než na Karlově náměstí
Pro příběh pražské reklamy je mimořádně zajímavá skutečnost, že spojení Leibenfrostů s českými zeměmi není až produktem první republiky. Už roku 1875 měl obchodní dům zvláštního zástupce pro Čechy. Jmenoval se Leopold Frank a působil v Praze. Na sté výročí firmy přijel společně se zástupci pro Moravu, Slezsko, Halič, Tyrolsko, Korutany a další země do Vídně a právě on při slavnosti pronesl hlavní jubilejní řeč.
To je důležitý detail. Znamená totiž, že Praha nebyla pro Leibenfrosty nějakým pozdějším náhodným odbytištěm, ale součástí jejich obchodní sítě přinejmenším už v poslední třetině 19. století. Firma měla podobně propracovanou síť i v Německu. Ještě roku 1905 je například doložena jako vídeňský obchod s vínem s vlastní pobočkou v Drážďanech.
Po vzniku Československa dostala stará rakouská značka přirozeně českou podobu. Z Franz Leibenfrost & Comp. se v české reklamě stal „Frant. Leibenfrost a spol.“ A právě z tohoto období pochází i reklamní doklad se sdělením:
FRANT. LEIBENFROST A SPOL.
SKLADY: PRAHA II.,
KARLOVO NÁM. 10.
TELEFON ČÍS. 42931.
Karlovo náměstí tak představuje konkrétní pražskou stopu velkého středoevropského obchodního domu, jehož kořeny sahaly do časů Marie Terezie.
Když Leibenfrost přešel ke Schlumbergerům
První světová válka uzavřela jednu epochu evropského obchodu a zasáhla také staré rodinné podniky. Roku 1917 přešla firma Franz Leibenfrost & Comp. do rukou rodiny Schlumbergerů, dalšího velkého jména rakouského vinařství a výroby šumivých vín. Rakouské prameny uvádějí, že ji převzali Otto a Robert Schlumbergerové.
Leibenfrost však nezmizel. Jméno mělo příliš dlouhou tradici a příliš velkou obchodní hodnotu. Zůstalo používáno i po převzetí a firma dál vystupovala jako samostatná obchodní značka. Doklady z 20. let ukazují Leibenfrostův podnik ve spojení s Robertem Schlumbergerem a se širšími vinařskými aktivitami rodiny ve střední Evropě.
Právě do tohoto pokračování starého vídeňského domu lze zasadit také pražské sklady na Karlově náměstí. Reklama už mluví česky, používá české označení firmy a pražskou adresu, ale za ní stále stojí jméno vybudované více než stoletím obchodu s vínem.
Od sudu v hostinci k mezinárodní značce
Na drobné reklamě Frant. Leibenfrosta je pozoruhodné právě to, jak málo z tohoto příběhu na první pohled prozrazuje. Několik řádků, adresa skladu a telefon. Přitom vedou zpátky k vídeňskému hostinskému z 18. století, k císařskému vinnému sklepu, tokajským vínům, obrovským sklepům v Döblingu, vlastním vinicím na Nußbergu a obchodníkům, kteří cestovali s rakouským vínem od Londýna až po Alexandrii.
Leibenfrost je krásnou ukázkou toho, jak fungoval obchod v habsburské monarchii ještě dávno před vznikem dnešních nadnárodních firem. Z lokálního podniku vznikla během několika generací značka s obchodními zástupci napříč monarchií a s exportními vazbami na několik kontinentů. Praha byla součástí tohoto příběhu už nejméně od 70. let 19. století a pozdější sklad na Karlově náměstí byl pokračováním tradice, která v té době měla za sebou více než sto padesát let.
Právě proto není nápis Frant. Leibenfrost a spol. jen reklamou na víno. Je malou připomínkou někdejšího společného hospodářského prostoru Vídně a Prahy – světa, ve kterém se tokajské víno nakupovalo pro císařský dvůr, sudy putovaly železnicí přes půl Evropy a jméno zavedeného vídeňského obchodníka bylo dostatečně silné na to, aby přežilo monarchii, světovou válku i vznik Československa.
Datace předmětu
Podle českého označení firmy Frant. Leibenfrost a spol., adresy Praha II., Karlovo náměstí 10 a telefonního čísla 42931 lze reklamní předmět předběžně řadit do období první Československé republiky. Přesný rok zatím nemáme doložen dobovým pražským adresářem či telefonním seznamem, proto bych dataci na webu zatím nezpřesňoval.
Zdroje
Wienbibliothek im Rathaus – Erinnerung an die hundertjährige Jubiläums-Feier der Wein-Grosshandlung Franz Leibenfrost & Comp. in Wien, am 21. Juni 1875.
Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich – Franz Leibenfrost.
Oficiální katalog Světové výstavy ve Vídni 1873.
Rakousko na Světové výstavě v Paříži 1900 – seznam vystavovatelů.
Adresář saských dvorních dodavatelů, 1905 – Franz Leibenfrost & Comp., vídeňský obchod s vínem a drážďanská filiálka.
AustriaSites – Franz Heinrich Leibenfrost, převzetí firmy rodinou Schlumberger roku 1917.
