František Zámečník

František Zámečník – barvy, laky a fermeže z Brna

Na starém firemním dokladu zůstalo jméno, které dnes zní téměř dokonale řemeslně: František Zámečník. Nebyl však výrobcem zámků ani kovového zboží. Jeho podnikání patřilo do úplně jiného světa – do světa barev, laků a fermeží.

Firma působila v Brně a dochovaný doklad ji představuje jako výrobní podnik. To je podstatný rozdíl. Nešlo tedy pouze o obchod, v němž se prodávaly barvy jiných značek. Zámečník se hlásil přímo k jejich výrobě.

Doba fermeží a olejových barev

Dnes zajdeme pro plechovku barvy do hobby marketu. Na přelomu 19. a 20. století vypadal tento obor úplně jinak.

Základem velké části tehdejších nátěrových hmot byly rostlinné oleje, pigmenty, pryskyřice a fermeže. Zejména lněná fermež byla jednou ze základních surovin malířů, natěračů, truhlářů a dalších řemeslníků. Používala se samostatně k ochraně dřeva i jako pojivo při výrobě olejových barev.

Výrobce barev proto nebyl jen někdo, kdo nasypal pigment do nádoby a nalepil na ni etiketu. Kvalita závisela na surovinách, jejich poměru, zpracování i zkušenosti výrobce.

Právě do tohoto prostředí patřila firma Františka Zámečníka.

Brno, které se natíralo

Pro podobný podnik bylo tehdejší Brno ideálním místem.

Město bouřlivě rostlo. Stavěly se činžovní domy, továrny, sklady, obchody i veřejné budovy. Rozvíjel se nábytkářský, strojírenský a stavební průmysl. A prakticky všude byly potřeba nátěrové hmoty.

Barvu potřebovala nová okna a dveře. Fermež truhláři. Lak výrobci nábytku. Ochranné nátěry potřebovaly kovové konstrukce, stroje, vozy, vývěsní štíty i vybavení obchodů.

Výrobce barev tak stál nenápadně v pozadí obrovské části tehdejšího řemeslného a průmyslového světa.

Firma s telefonem 118

Na dochovaném firemním materiálu se objevuje také údaj telefon 118.

Dnes je to sotva postřehnutelný detail. V době rané telefonní sítě však telefonní číslo na firemním tiskopisu něco znamenalo. Telefon ještě zdaleka nebyl samozřejmostí každé domácnosti ani každého drobného živnostníka.

Pro obchodní firmu byl především pracovním nástrojem. Zákazníci a řemeslníci mohli rychle objednávat zboží, zjišťovat jeho dostupnost nebo řešit dodávky.

A trojmístné číslo zároveň krásně připomíná dobu, kdy brněnská telefonní síť byla proti dnešku nepatrným světem.

118.

To stačilo.

Jméno, které téměř zmizelo

O Františku Zámečníkovi se zatím nepodařilo dohledat dostatek spolehlivých osobních údajů, abychom mohli vyprávět jeho životopis.

Nevíme bezpečně, kdy podnik založil, kolik zaměstnával lidí ani jak dlouho výroba fungovala. Stejně tak zatím nechceme bez dalšího pramene definitivně určit adresu provozu.

To ale neznamená, že jeho firma byla bezvýznamná.

Právě podobných podniků existovaly v Brně desítky a dohromady vytvářely hospodářský život města. Některé vyrostly ve velké továrny a jejich názvy známe dodnes. Jiné zmizely téměř beze stopy.

Po Františku Zámečníkovi zůstal alespoň jeden malý svědek.

Starý obchodní tisk.

Na něm jméno výrobce, Brno, barvy, laky a fermeže – a telefonní číslo z doby, kdy k zavolání do firmy stačily pouhé tři číslice.

Je to málo.

Ale někdy právě z takového kousku papíru začíná návrat dávno zapomenuté značky.