Hagenbeckův Čaj

Hagenbeckův Ceylon čaj – z tropického ostrova do pražských Vysočan

Světová značka na malé české účtence

Na první pohled je to jen drobná reklamní účtenka. Několik řádků tisku, značka čaje a adresa obchodního zastoupení. Ve skutečnosti však otevírá příběh, který vede z čajových plantáží na Cejlonu přes hamburský přístav až do pražských Vysočan. Na československé reklamě čteme označení Hagenbeckův Ceylon čaj a pod ním údaj: „Generální zastoupení pro Čechy, Moravu a Slezsko – Bratři Tauberové, Praha IX–145.“

Právě tato krátká formulace umožňuje propojit několik zdánlivě nesouvisejících světů – slavnou rodinu Hagenbeckových, koloniální obchod s Cejlonem, mezinárodní distribuci čaje a významný pražský velkoobchodní podnik. Hagenbeckův čaj nebyl lokální českou značkou s exoticky znějícím názvem. Šlo o skutečný zahraniční výrobek s historií sahající hluboko do 19. století.

Hagenbeck – jméno známé daleko za Hamburkem

Jméno Hagenbeck bylo na přelomu 19. a 20. století v Evropě mimořádně známé. Rodina Hagenbeckových se proslavila především obchodem s exotickými zvířaty, cirkusovými představeními a později hamburským zoologickým parkem Tierpark Hagenbeck. Zatímco Carl Hagenbeck se stal nejznámější osobností rodiny, pro historii čaje je důležitý především jeho nevlastní bratr John Hagenbeck.

John Hagenbeck se roku 1886 poprvé vydal na Cejlon, dnešní Srí Lanku, a o několik let později se zde usadil. Vedle obchodu se zvířaty začal podnikat také v plantážnictví. Ve svých vzpomínkách popisoval hospodaření na kokosových, čajových, kakaových a kaučukových plantážích. Čaj tedy nebyl pouze výrobkem, na který někdo slavné jméno Hagenbeck dodatečně nalepil. Vyrůstal přímo z podnikatelského prostředí rodiny působící na Cejlonu.

Značka Hagenbeck’s Ceylon Tea je doložena už na konci 19. století. Dochované reklamy ukazují, že Hagenbeckovi dokázali velmi dobře využít obraz exotického ostrova, který evropské publikum znalo z jejich vystoupení, výstav a cestopisných představ.

Čaj zabalený do představy exotiky

Hagenbeckův čaj byl zajímavý i způsobem, jakým byl propagován. Reklama neprodávala pouze samotný nápoj. Prodávala také příběh dalekého Cejlonu.

Jméno Hagenbeck bylo v tehdejší Evropě spojeno se slony, tygry, tropickými krajinami a vzdálenými zeměmi. Čaj se proto mohl stát přirozeným pokračováním tohoto světa. Na reklamách se objevovaly motivy Cejlonu a jeho obyvatel a značka využívala představu bezprostředního spojení mezi plantáží a evropským zákazníkem.

Z dnešního pohledu patří řada těchto reklam do prostředí koloniální vizuální kultury své doby. Z hlediska dějin reklamy je však mimořádně zajímavé, jak důsledně zde vznikal jeden společný obraz značky. Hagenbeck neprodával jen krabičku černého čaje. Prodával dobrodružství, vzdálenost a exotiku.

Je to princip, který dnes považujeme za samozřejmou součást brandingu, jenže Hagenbeckovi jej využívali už před více než sto lety.

Z Cejlonu přes hamburský přístav

Evropské obchodní centrum značky bylo v Hamburku. Dochované obaly nesou označení Hagenbeck’s Tee G.m.b.H., Hamburg Freihafen, tedy hamburský svobodný přístav, který byl jedním z nejdůležitějších evropských uzlů pro obchod s koloniálním zbožím.

Existují také fyzicky dochované nádoby a obaly Hagenbeckova čaje, takže značku neznáme pouze z reklamních tiskovin. Německé muzejní sbírky uchovávají například plechové zásobnice označené Hagenbeck’s Ceylon Tee, Hamburg–Freihafen.

Pro českou historii je zvlášť zajímavý dochovaný 100gramový obal určený přímo pro československý trh. Obsahoval sypaný černý čaj – směs cejlonských čajů – a jako výrobce či distributor byla uvedena hamburská společnost Hagenbeck’s Tee GmbH.

Československo tedy nebylo pouze místem, kam se několik balíčků čaje náhodně dostalo. Značka zde měla organizovanou distribuci a obaly přizpůsobené místnímu trhu.

Bratři Tauberové z pražských Vysočan

Československým článkem celého obchodního řetězce byli Bratři Tauberové. Ani v jejich případě nešlo o drobného obchodníka.

Vilém a Evžen Tauberovi provozovali obchod s vínem už od roku 1866 v Karlíně. Roku 1891 přenesli podnik do Vysočan, kde vznikl rozsáhlý areál vinných sklepů a skladů pod proseckými svahy. Tauberové obchodovali se zahraničními víny a zároveň vyráběli vlastní dezertní a medicinální vína. Jejich závod byl schopen zpracovávat a expedovat tisíce lahví denně.

Právě takový podnik byl ideálním partnerem pro zahraniční značku čaje. Tauberové měli zkušenosti s dovozem, skladováním i distribucí zboží a jejich obchodní síť zasahovala daleko za hranice Prahy.

Proto údaj na reklamě „Generální zastoupení pro Čechy, Moravu a Slezsko“ nepůsobí nijak přehnaně. Hagenbeck si pro československý trh vybral zkušený velkoobchodní dům.

Tajemství adresy Praha IX–145

Jedním z nejzajímavějších detailů reklamy je nenápadné číslo 145.

Historický závod Bratří Tauberů ve Vysočanech se nacházel v dnešní ulici U vinných sklepů, čp. 145/7. Údaj Praha IX–145 na reklamním tisku tak velmi dobře odpovídá právě popisnému číslu tohoto areálu.

Najednou tedy nemáme pouze jméno obchodního zastoupení. Máme prakticky přesnou lokalizaci místa, odkud mohl být Hagenbeckův čaj distribuován do českých a moravských obchodů.

Je to pěkný příklad toho, jak může jediný řádek na reklamní účtence otevřít dveře k historii celého podniku.

Reklamu lze poměrně přesně datovat

Adresa pomáhá určit také dobu vzniku reklamy.

Vysočany se staly součástí Velké Prahy od 1. ledna 1922 a společně s Prosekem a Hloubětínem tvořily Prahu IX. Reklama používající označení Praha IX proto v této podobě nemohla vzniknout před rokem 1922.

Druhou časovou hranici poskytuje historie Tauberova podniku. Roku 1931 došlo ke spojení firmy Bratří Tauberů s karlínským podnikem J. B. Fischl a následně se začalo používat označení Tauber und Fischl.

Dochovanou reklamu na Hagenbeckův Ceylon čaj lze proto nejrozumněji zařadit do období 1922–1931, tedy především do dvacátých let první republiky.

Přesný rok zatím doložen není, ale tento interval stojí na konkrétních historických údajích, nikoli pouze na odhadu podle typografie nebo výtvarného stylu.

Cejlonský čaj v prvorepublikovém Československu

Reklama zároveň připomíná, jak otevřený byl československý trh ve dvacátých letech. Na pulty obchodů se dostávalo zboží z celého světa a vedle domácích značek zde soutěžily výrobky britské, německé, francouzské i zámořské.

Čaj byl navíc ideálním produktem pro vytváření exotického obrazu. Československý zákazník samozřejmě většinou nikdy Cejlon nenavštívil. Právě obal, plakát nebo reklamní účtenka mu proto musely vytvořit představu místa, odkud výrobek pochází.

Hagenbeck měl v tomto směru obrovskou výhodu. Jeho jméno už samo o sobě vyvolávalo obraz vzdálených zemí. Když se na účtence objevilo spojení „Hagenbeckův Ceylon čaj“, zákazník nedostával jen informaci o původu zboží. Dostával malý příběh.

A právě proto fungovala značka Hagenbeck tak dobře.

Malý kus papíru, dlouhá cesta

Dochovaná účtenka je krásným příkladem toho, proč mají drobné reklamní tiskoviny takovou dokumentární hodnotu. Sama o sobě působí bezvýznamně. Teprve když začneme jednotlivá jména a čísla rozplétat, objeví se za ní celý svět mezinárodního obchodu.

Na jednom malém papíru se setkává John Hagenbeck na Cejlonu, hamburský přístav, světová značka čaje a vysočanský velkoobchod Bratří Tauberů.

Cesta produktu mohla začínat na čajových plantážích tropického ostrova, pokračovat lodí do Hamburku a odtud přes evropské obchodní cesty až do skladů v Praze IX. Z Vysočan potom mířil Hagenbeckův čaj dál do obchodů po Čechách, Moravě a Slezsku.

Reklamní slogan označující jej za „osvědčenou světovou značku“ proto nebyl pouhou prvorepublikovou reklamní nadsázkou. Hagenbeckův čaj měl skutečně mezinárodní historii, vlastní obchodní organizaci i samostatnou distribuci pro československý trh.

Dnes po něm zůstaly plechové krabice, obaly a několik drobných reklamních tiskovin. Právě jedna z nich však dokáže připomenout dobu, kdy se v pražských Vysočanech vedle vína skladoval také čaj, který měl za sebou cestu dlouhou tisíce kilometrů.

Zdroje

David Ciarlo: Advertising Empire: Race and Visual Culture in Imperial Germany, Harvard University Press, 2011.

John Hagenbeck: Fünfundzwanzig Jahre Ceylon – vzpomínky na Hagenbeckovo působení a plantážní podnikání na Cejlonu.

Sudesh Bandara Mantillake Madamperum Arachchilage: Colonial Choreography: Staging Sri Lankan Dancers under British Colonial Rule from the 1870s–1930s, University of Maryland, 2018.

Městská část Praha 9: Vysočanské fragmenty, 2010 – historie firmy Bratří Tauberové, vysočanských vinných sklepů a areálu čp. 145.

Český statistický úřad: Historie vnitřního uspořádání hlavního města Prahy – vznik Velké Prahy a Prahy IX.

Deutsche Digitale Bibliothek / Deutsches Historisches Museum – dochované obaly a nádoby Hagenbeck’s Ceylon Tee, Hamburg–Freihafen.

World of Tea Caddy – dochované československé balení Hagenbeck’s Ceylon Tee.

Dochovaná československá reklamní účtenka: „Hagenbeckův Ceylon čaj – Generální zastoupení pro Čechy, Moravu a Slezsko – Bratři Tauberové, Praha IX–145.“