JTAK

ITAK – když plzeňský Stock prodával sardinky

Rybí konzervy místo koňaku

Na první pohled působí reklamní dopisnice rybích konzerv ITAK jako drobný doklad meziválečného potravinářského obchodu. Teprve několik řádků ve spodní části reklamy z ní dělá mnohem zajímavější dokument. Výhradní prodej výrobků pro Československou republiku totiž zajišťovalo oddělení rybích konserv firmy Stock Cognac Medicinal, H. Planer v Plzni.

Jméno Stock máme dnes spojené téměř výhradně s alkoholem, především s Fernetem Stock. Přesto zde firma nabízí sardelová očka, loupané sardele, sardelovou pastu, antipasto, tuňáka a sardinky. Nejde však o náhodný pokus lihovaru proniknout do úplně cizího oboru. Za značkou ITAK se skrývá širší jadranská podnikatelská síť, s níž měl Stock historické vazby už dávno před vznikem československé pobočky.

Značka ITAK

Ozdobně provedený název na reklamě lze snadno přečíst jako „JTAK“, správně však jde o ITAK. Pod tímto názvem působila jugoslávská společnost ITAK – Jugoslavenska tvornica alimentarnih konzervi d. d., zaměřená především na zpracování ryb a výrobu konzerv.

Ve dvacátých letech měla sídlo ve Splitu a její výrobní síť byla rozprostřena po pobřeží Jadranu. S podnikem jsou spojovány závody v několika významných rybářských centrech Dalmácie a jižního Jadranu, mimo jiné v Rogoznici, Vrbosce na Hvaru, Komiži na ostrově Vis či v oblasti Kotoru.

Sortiment zachycený na československé reklamě přesně odpovídá zaměření společnosti: sardinky, tuňák, sardele i výrobky z ančoviček patřily mezi typické produkty jadranského konzervárenství.

Stock nebyl v rybím obchodě náhodou

Spojení společnosti Stock s rybími konzervami vypadá na první pohled absurdně. Ve skutečnosti však sahá historie tohoto propojení do podnikatelského prostředí Terstu ještě před první světovou válkou.

Lionello Stock založil v Terstu společně s Carlem Camisem firmu Camis & Stock. Rodina Stockových následně působila v širším průmyslovém a obchodním okruhu, do něhož patřily také společnosti zabývající se výrobou a distribucí potravin a zpracováním ryb.

Významnou roli v tomto prostředí hrála společnost Ampelea, jejíž průmyslové aktivity zahrnovaly také konzervárenskou výrobu. Po rozpadu Rakouska-Uherska se část podniků ocitla na italském území a část v novém Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Právě z tohoto prostředí vyrůstaly společnosti Conservifici a ITAK.

Majetkové a obchodní vztahy mezi jednotlivými podniky byly provázané. Výroba na Jadranu, terstský obchodní kapitál a distribuční síť Stocku tak tvořily svět, který byl mnohem pestřejší než dnešní obraz Stocku jako výrobce lihovin.

Plzeň jako centrum československého odbytu

Po první světové válce vytvořil Stock vlastní zázemí také v Československu. Roku 1920 získal lihovar v Božkově u Plzně a rozvíjel zde společnost vystupující pod názvem Stock Cognac Medicinal H. Planer.

Právě tento podnik se stal podle dochované reklamy výhradním prodejcem konzerv ITAK pro Československou republiku. Dokonce zde existovalo samostatně označené „Oddělení rybích konserv“, což ukazuje, že nešlo o prodej několika náhodně dovezených zásilek, ale o organizovanou obchodní činnost.

Stock tedy rybí konzervy v Plzni pravděpodobně nevyráběl. Fungoval jako československý distribuční článek jadranského výrobce. Plzeň byla obchodním bodem, přes který se sardinky, tuňák, sardelová pasta a další výrobky ITAK dostávaly k československým zákazníkům.

Jadranské ryby mířily do Československa ve velkém

Československo bylo ve dvacátých a třicátých letech pro jadranské producenty ryb zajímavým trhem. Z Dalmácie se k nám vyvážely nejen hotové konzervy, ale také solené ryby určené k dalšímu zpracování.

ITAK přitom nebyl malým pobřežním výrobcem. Jeho závody dokázaly vyrábět statisíce krabiček rybích konzerv a zpracovávat značné množství sardinek a ančoviček. Rybí průmysl představoval v některých dalmatských městech významnou část místního hospodářství.

Reklama Stocku proto zachycuje jeden článek mnohem většího obchodního řetězce: ryby ulovené na Jadranu, zpracování v tamních konzervárnách, obchodní zázemí propojené s Terstem a nakonec distribuci prostřednictvím Stocku do Československa.

Ing. Goldstein v Hořovicích

Dochovaná reklamní dopisnice byla adresována pouze jako „Pan inž. Goldstein, Hořovice, ČSR“. Křestní jméno chybí.

V Hořovicích však skutečně žil Ing. Max Goldstein, narozený roku 1895. Později se stal obětí nacistické perzekuce a během druhé světové války byl deportován.

Shoda příjmení, akademického titulu i města je nápadná a je možné, že právě on byl adresátem této zásilky. Bez dalšího dokumentu však tuto identifikaci nelze považovat za definitivně prokázanou.

Kdy reklama vznikla

Časově patří dopisnice nejpravděpodobněji do druhé poloviny dvacátých nebo na počátek třicátých let.

Společnost ITAK působila pod tímto označením zejména ve dvacátých letech a na začátku následujícího desetiletí. Postupně se však její situace zhoršovala a část provozů byla utlumována. Ve třicátých letech došlo k dalším majetkovým změnám a původní podoba společnosti zanikla.

Pro reklamní tisk Stocku lze proto jako nejpravděpodobnější období uvažovat přibližně 1925–1932, s určitou rezervou do první poloviny třicátých let.

Zapomenutá kapitola dějin Stocku

Dopisnice ITAK připomíná, jak snadno může dnešní pověst firmy zakrýt mnohem pestřejší minulost. Stock pro nás znamená koňak, likéry a především Fernet. Ve skutečnosti ale patřil do rozsáhlejší obchodní sítě, která spojovala Terst, Jadran, Dalmácii a Československo.

Proto není paradoxem, že plzeňská společnost Stock Cognac Medicinal měla vlastní oddělení rybích konzerv. Rybí obchod nevznikl vedle lihovarnictví náhodou. Oba světy vyrůstaly z podobného podnikatelského prostředí a částečně ze stejných kapitálových a obchodních vazeb.

Malá reklamní dopisnice tak zachycuje něco, co se v běžných dějinách značky Stock téměř neobjevuje: období, kdy firma spojená s Fernetem prodávala v Československu také sardinky, tuňáka a sardelovou pastu z Jadranu.

Zdroje

Dochovaná reklamní dopisnice rybích konzerv ITAK, Stock Cognac Medicinal H. Planer, Plzeň.

Archivio di Stato di Trieste – archivní fond společnosti Stock a materiály k podnikům Camis & Stock, Ampelea a Conservifici.

Državni arhiv u Splitu – fond rodiny Morpurgo a obchodní korespondence společnosti ITAK z let 1930–1935.

Odborné studie věnované jadranskému konzervárenskému průmyslu, společnosti Ampelea a vývoji výroby rybích konzerv v Dalmácii.

Dobový jugoslávský hospodářský tisk z počátku třicátých let.

Databáze obětí holokaustu – záznam Ing. Maxe Goldsteina z Hořovic.