Hübl
ANTON HÜBL – KDYŽ SE LÁTKY Z ÚSTÍ PRODÁVALY OD PRAHY PO ZÁHŘEB
Rodina, která měla sukno v krvi
Nenápadná reklamní karta s elegantní trojicí kolem stolu a prostým sloganem „S Hüblovými látkami budete spokojen!“vede k jednomu z nejpozoruhodnějších textilních obchodních domů někdejšího Československa. Firma Anton Hübl z Ústí nad Labem nebyla obyčejným místním obchodem s metráží. Ve své nejlepší době patřila k velkým zásilkovým domům s textilem, měla pobočky v několika městech Československa a její jméno se dostalo také do Vídně a Záhřebu. V dobových a pozdějších pramenech se objevuje dokonce označení jednoho z nejstarších a největších zásilkových obchodů se suknem v někdejším Rakousku-Uhersku.
Kořeny rodiny jsou přitom ještě starší než samotný velkoobchod. Podrobná genealogická studie Hüblů sleduje jejich textilní tradici až do 17. století. Předkové ústeckých Hüblů žili v Liberci a živili se soukenictvím. Roku 1778 přišli do Ústí nad Labem bratři Johann Philipp a Gottfried Hüblovi. Johann Philipp získal 23. července 1779 ústecké měšťanské právo a stal se zakladatelem zdejší větve rodiny. V pramenech se pro tuto linii objevuje i příznačné označení „Tuchhübl“, tedy Hüblové spojení se suknem.
Jeho syn Franz Joseph a později vnuk Anton ještě sami provozovali soukenické řemeslo. Právě zde je důležité odlišit rodinnou tradici od pozdějšího obchodního impéria. Starší Hüblové látky skutečně vyráběli, zatímco během 19. století se těžiště jejich podnikání postupně přesunulo od řemeslné výroby k obchodu se suknem a dalšími oděvními látkami.
Z řemeslníka velkoobchodníkem
Anton Hübl starší, narozený roku 1823, byl ještě vyučeným soukeníkem, ale přibližně od poloviny 19. století se stále více orientoval na obchod. Jeho synové Anton a Karl Hüblovi, narození v letech 1869 a 1870, pak rodinný podnik přeměnili v rozsáhlý moderní zásilkový dům.
Právě jejich generace udělala z ústeckého jména Hübl značku známou krejčím a obchodníkům daleko za hranicemi města. Ve třicátých letech už byla firma popisována jako jeden z největších obchodních domů se suknem v německojazyčné části Československa. Výslovně jsou doloženy pobočky v Praze, Karlových Varech a Brně, zatímco ve Vídni a Záhřebuexistovaly podniky téhož jména.
Hübl tedy nebyl pouze ústecký obchodník rozesílající balíčky do okolí. V meziválečné době už šlo o obchodní síť schopnou pracovat s českým, německým i širším středoevropským trhem.
Dochovala se rovněž firemní korespondence z období první světové války. Na zásilkách se objevoval firemní perfin s iniciálami AH, což je drobný, ale zajímavý doklad toho, jak důsledně firma pracovala se svou identitou. Jméno společnosti nebylo pouze na účtech a katalozích; propisovalo se do celé obchodní komunikace.
Obchodní dům v centru Ústí
Hüblové nebyli anonymní zásilkoví obchodníci ukrytí někde ve skladu. Firma měla v Ústí vlastní výrazné zázemí. Vlastnila obchodní dům na rohu dnešních Revoluční a Vaníčkovy ulice, kde rodina původně také bydlela. Teprve později se soukromý a obchodní život oddělil a Anton Hübl si nechal vybudovat reprezentativní rodinnou vilu.
Další stopa vede k domu čp. 102 na tehdejším Tržním náměstí. Anton Hübl jej získal roku 1870 a o dvacet let později nechal v prvním patře osadit velká okna. Roku 1893 už jako vlastníci figurují Anton a Karl Hüblovi. Právě tato doba odpovídá období, kdy se tradiční rodinné soukenictví proměňovalo ve velký městský obchod.
Klíčovým partnerem firmy bylo krejčovské řemeslo. Zásilkový obchod umožňoval krejčím objednávat látky podle vzorníků bez nutnosti cestovat do velkých textilních center. Hübl tak nevystupoval pouze jako překupník, ale jako prostředník mezi výrobci, krejčími a konečnými zákazníky. Firma vybírala kolekce, rozesílala vzorníky, sledovala módní trendy a nabízela materiály, z nichž vznikaly pánské obleky, kabáty i další oděvy.
Anton a Karl – generace největšího rozmachu
Nejvýraznější postavou meziválečného období byl Anton Hübl, narozený 21. ledna 1869. Jeho mladší bratr Karl se narodil 10. října 1870. Oba stáli v čele rodinného podniku a právě za jejich působení získal Hübl podobu moderního textilního domu.
Reklama už neukazovala zaprášený sklad plný rolí sukna. Nabízela styl, důvěru a jistotu správného výběru. Zákazník nekupoval pouze šedou, modrou či hnědou látku. Vybíral materiál pro konkrétní oblek a prostřednictvím něj i způsob, jakým bude působit na své okolí.
Právě tuto myšlenku dokonale vystihuje dochovaná karta „S Hüblovými látkami budete spokojen!“. U stolu sedí muž, který si prohlíží vzorek látky, vedle něj stojí krejčí s krejčovským metrem kolem krku a scénu doplňuje elegantně oblečená žena. Na stole i před ním jsou rozložené další vzorníky.
Autor reklamy neukazuje továrnu, stroje ani balíky zboží. Ukazuje okamžik rozhodování – chvíli, kdy se z látky začíná rodit budoucí oděv. Na svou dobu jde o překvapivě moderní reklamní princip.
AH a tajemný letopočet 1794
Výrazným detailem reklamy je malý kruhový znak vlevo dole. Uprostřed jsou propojené iniciály AH, pod nimi stojí letopočet 1794. Ten je zjevně součástí původní firemní značky a není dodatečným údajem.
Tady však začíná menší historická hádanka. Rodinné prameny dokládají příchod Johann Philippa Hübla do Ústí už roku 1778 a získání měšťanského práva roku 1779. Jiné prameny pracují s rokem 1784, zatímco samotná firma na reklamě používá rok 1794.
Přesný důvod rozdílných dat se zatím nepodařilo spolehlivě vysvětlit. Může jít o různé chápání počátku rodinné soukenické tradice, zahájení samostatného obchodu nebo pozdější firemní interpretaci vlastních dějin. Pro tuto reklamu je však podstatné něco jiného: firma Anton Hübl veřejně pracovala s rokem 1794 jako s datem své tradice. To máme doloženo přímo na originálu.
Vila, která odpovídala postavení rodiny
O velikosti Hüblova podnikání hodně napovídá rodinné sídlo. V letech 1923–1924 vznikla v dnešní Rooseveltově ulici v Ústí nad Labem reprezentativní vila podle projektu významného vídeňského architekta Otto Prutschera.
Nešlo o běžný rodinný dům bohatšího obchodníka. Prutscher patřil k významným osobnostem vídeňské moderny a vila byla navržena jako ucelené architektonické dílo. Průčelí doplňovala půlkruhová veranda, uvnitř dominovala schodišťová hala a dispozice zahrnovala jídelnu, salon, budoár i samostatné pokoje členů rodiny.
Symbolický význam měla také keramická plastika přadleny od vídeňského sochaře Michaela Powolnyho, která zdobila štít domu. U rodiny, jejíž majetek vznikl právě díky textilu, šlo o motiv více než příznačný.
Vila dobře ukazuje, kam se někdejší řemeslnická rodina během několika generací posunula. Z potomků soukeníků se stali příslušníci nejvyšší vrstvy ústeckého podnikatelského světa.
Reklama pro českého zákazníka
Na dochované kartě je pozoruhodná ještě jedna věc – čeština. Ústí nad Labem bylo v meziválečné době městem s převahou německy mluvícího obyvatelstva a rodina Hüblů patřila k německému podnikatelskému prostředí. Český trh ale musel být pro firmu dostatečně významný, aby vytvářela samostatnou českou reklamní komunikaci.
Slogan „S Hüblovými látkami budete spokojen!“ je přitom velmi chytrý. Neobsahuje výčet druhů sukna, technické parametry ani ceny. Slibuje pouze jedno – spokojenost.
Obrázek vysvětluje proč. Zákazník není při výběru sám, stojí vedle něj odborník, k dispozici má vzorky a celá situace působí kultivovaně a důvěryhodně. Hübl tedy neprodává jen látku. Prodává jistotu správné volby.
Z dnešního pohledu je to reklamně velmi čistá práce. Produkt je přítomný, ale není hlavním hrdinou. Hlavním hrdinou je zákazník a výsledek, kterého dosáhne.
Kdy reklamní karta vznikla
Přesný rok vydání této konkrétní reklamy zatím doložený není. Bez zadní strany s případným tiskovým údajem, razítkem nebo datovaným přípisem by nebylo správné tvrdit konkrétní rok.
Výtvarné provedení, účesy, pánské obleky, dámská móda i celková kompozice však velmi dobře zapadají do třicátých let 20. století. Existenci firmy v této době navíc potvrzují archivní záznamy z let 1935–1938.
Za rozumnou pracovní dataci lze proto považovat první až druhou polovinu třicátých let, s největší pravděpodobností období kolem poloviny desetiletí.
Dochovaly se i další reklamní karty Antona Hübla podobného charakteru, což naznačuje, že nejde o jednorázový tisk, ale pravděpodobně o větší reklamní sérii. Firma tedy pracovala se soustavnou vizuální kampaní, nikoli pouze s nahodilou inzercí.
Konec ústecké éry
Druhá světová válka a následné události znamenaly konec starého světa ústeckých Hüblů. U přesného data smrti Antona Hübla se prameny rozcházejí, shodují se však na tom, že zemřel na sklonku války.
Po roce 1945 byla rodina z Československa odsunuta a její majetek přešel pod národní správu. Hüblova vila byla následně využívána jinými institucemi a později sloužila zdravotnictví. Rodina, která byla s ústeckým textilem spojena po několik generací, tak z města prakticky zmizela.
Zajímavé je, že jméno Anton Hübl se po válce znovu objevuje v Rakousku. V Innsbrucku je ještě v padesátých letech doložen Tuchgroßversandhaus Anton Hübl KG, tedy velkoobchod a zásilkový dům se suknem. Přímou právní kontinuitu s ústeckou firmou zatím nelze bez dalšího výzkumu stoprocentně potvrdit, ale shoda jména i oboru je natolik výrazná, že tato stopa stojí za pozornost.
Od kusu sukna ke značce
Příběh Antona Hübla dobře ukazuje proměnu evropského obchodu během několika generací. Na začátku stáli soukeníci, kteří látku sami vyráběli. Následoval rodinný obchod. A na konci už máme velký zásilkový dům s pobočkami v Praze, Karlových Varech a Brně, s vazbami na Vídeň a Záhřeb, propracovanou firemní identitou, vzorníky a reklamou přizpůsobenou různým jazykovým trhům.
Právě proto je karta s větou „S Hüblovými látkami budete spokojen!“ mnohem zajímavější, než na první pohled vypadá. Zachycuje dobu, kdy se nový oblek nerodil kliknutím na obrazovce, ale nad rozloženými vzorníky, mezi zákazníkem a krejčím.
A nad tím vším stálo jméno obchodníka, které samo mělo být zárukou kvality.
Anton Hübl dokázal z rodinného příjmení vytvořit značku. Malý kruhový znak AH s letopočtem 1794 na této reklamě je jejím nenápadným, ale mimořádně výmluvným podpisem.
Zdroje
Sudetendeutsche Familienforschung, ročník 1934–1935 – genealogie rodiny Hüblů, příchod rodiny do Ústí, soukenická tradice, Anton a Karl Hüblovi a pobočková síť podniku.
Biografický slovník českých zemí, Historický ústav AV ČR – Johann Philipp, Franz Joseph, Anton a Carl Hüblovi, základní biografická data a profesní zařazení.
Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem – materiály k Hüblově vile, rodině, obchodnímu domu a poválečnému osudu objektu.
Statutární město Ústí nad Labem – materiály k vilové architektuře, Antonu Hüblovi a architektu Otto Prutscherovi.
Ústí///Aussig – dokumentace Hüblovy vily, její výstavby v letech 1923–1924 a historie objektu.
Oblastní muzeum v Ústí nad Labem – historie obchodního domu Anton Hübl a význam firmy v ústeckém textilním obchodě.
Sächsisches Staatsarchiv – archivní fond Tuchhaus Hübl, Aussig, 1935–1938.
Rheinisch-Westfälisches Wirtschaftsarchiv – záznam jubilejních firemních publikací Anton Hübl.
Historické adresáře Innsbrucku – poválečný záznam Tuchgroßversandhaus Anton Hübl KG.
Firemní reklamní karta „S Hüblovými látkami budete spokojen!“, sbírka Reclamare.
