Hotel Plzeňský Dvůr

Hotel Plzeňský dvůr – elegantní Brno pod markýzami

Hotel na Jakubském náměstí

Na staré reklamní pohlednici působí Brno téměř jako kulisa z prvorepublikového filmu. Před vysokým městským domem stojí naleštěné automobily, chodník lemují barevné slunečníky a za zábradlím zahrádky sedí hosté. Z oken se sklánějí květiny a přes celou šířku přízemí se opakuje nápis HOTEL PLZEŇSKÝ DVŮR. Není to pouhý záznam jedné brněnské ulice. Je to promyšlený reklamní obraz podniku, který chtěl být spojován s pohodlím, elegancí a moderním městským životem.

Hotel Plzeňský dvůr stával na Jakubském náměstí č. 6, v bezprostředním centru Brna. Budova se zachovala a její hotelová tradice se v různých podobách udržela i v pozdějších desetiletích. Už samotná poloha byla výjimečná. Jakubské náměstí leželo několik minut chůze od hlavních obchodních ulic a nedaleko tehdejšího německého divadla, pozdějšího Mahenova divadla. Pro hosta přijíždějícího do Brna představoval Plzeňský dvůr skutečně městský hotel v pravém slova smyslu.

Reklama, která měla prodávat atmosféru

Pohlednice je zajímavá tím, co na ní její autor zdůraznil. Nevidíme pokoj, koupelnu ani jídelní lístek. Prodává se zde především pocit. Fasáda je čistá a reprezentativní, všechna okna září květinami, před restaurací stojí řada pestrých slunečníků a ulicí projíždějí automobily. Před podnikem postávají elegantně oblečení hosté a celý obraz působí živě, ale zároveň spořádaně.

Automobily zde nejsou bezvýznamným detailem. V době vzniku pohlednice představoval automobil stále znak modernosti, společenského postavení a mobility. Hotel, před kterým parkuje několik vozů, se tak automaticky posouval do jiné kategorie než tradiční zájezdní hostinec. Plzeňský dvůr chtěl být podnikem nové doby.

Stejně důležitá je restaurační zahrádka. Není schovaná ve dvoře, ale vystavená přímo před průčelím. Hotel se tak obrací do města a stává se součástí života náměstí. Hosté nejsou ukryti uvnitř; jsou vidět. Restaurace je společenským jevištěm a zároveň tou nejlepší reklamou.

Oskar Schmidt a idealizovaný obraz města

Pod ilustrací je podepsán Oskar Schmidt, autor, který vytvořil velmi kultivovaný reklamní obraz hotelu. Nejde o fotografickou přesnost. Schmidt pracoval s architekturou a skutečnými charakteristickými prvky domu, ale současně scénu upravil tak, aby budila co nejlepší dojem.

Právě proto je pohlednice pro historii reklamy zajímavější než běžná fotografie. Fotografie by zachytila jeden konkrétní okamžik. Schmidt vytvořil obraz toho, jak si přál být Plzeňský dvůr vnímán.

Všechno je zde trochu krásnější, čistší a slavnostnější než každodenní městský provoz. Markýzy vytvářejí pravidelný rytmus, fasáda vystupuje z okolní zástavby, automobily jsou rozmístěny téměř scénograficky a hosté před vchodem dodávají místu správnou dávku noblesy. Reklama neukazuje skutečnost bez úprav – nabízí její ideální verzi.

Podobnou funkci dnes plní profesionální fotografie luxusních hotelů. Tehdy se k témuž cíli používal malovaný či kolorovaný obraz.

Plzeňský dvůr jako společenský podnik

Hotel nebyl pouze místem, kde člověk přespal. Jeho restaurace patřila k brněnskému společenskému prostředí a v průběhu první poloviny 20. století se zde setkávali lidé z obchodu, kultury i architektury.

Zajímavou stopu představuje především spojení Plzeňského dvora s okruhem brněnských architektů. Při svých návštěvách Brna zde měl pobývat či se setkávat se svými kolegy také Adolf Loos. V souvislosti s podnikem se objevují jména jako Ernst Wiesner, Bohuslav Fuchs, Jan Vaněk nebo Jaroslav Grunt. To už z Plzeňského dvora nedělá jen běžný hotel, ale jedno z míst, kde se odehrávala část kulturního a intelektuálního života meziválečného Brna.

Taková setkání navíc dobře odpovídají charakteru lokality. Brněnské centrum bylo tehdy mimořádně koncentrovaným prostorem kaváren, restaurací, hotelů, obchodů a kulturních institucí. Velká část společenského života se neodehrávala v kancelářích, ale právě u kavárenských a restauračních stolů.

Masarykova návštěva a Bedřich Bláha

Do historie Plzeňského dvora vstoupila také návštěva prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Brně roku 1921. V té době měl hotel několik let vést Bedřich Bláha, který se podle pozdějších vzpomínek podílel na zajištění pobytu prezidentské družiny.

Za péči o její ubytování a provoz měl obdržet pochvalné uznání zemské politické správy. I tento detail vypovídá o postavení hotelu. Ubytování lidí doprovázejících prezidenta republiky nebylo svěřeno náhodnému podniku. Hotel musel být považován za dostatečně reprezentativní a spolehlivý.

V době mladého Československa navíc podobná událost znamenala pro hoteliéra mimořádnou prestiž. Možnost spojovat svůj podnik s prezidentskou návštěvou měla sama o sobě značnou reklamní hodnotu.

Jan Machatý a meziválečná éra

Ve třicátých letech je s Plzeňským dvorem spojeno jméno Jan Machatý. Jeho jméno se objevuje také na dochovaných hotelových nálepkách na zavazadla. Tyto drobné etikety dnes vypadají jako půvabná grafická kuriozita, ale v době svého vzniku byly účinným reklamním médiem.

Host přijel do hotelu s kufrem a při odjezdu na něm mohl mít barevnou nálepku s názvem podniku. Kufr pak cestoval vlakem, automobilem či lodí dál a reklama putovala s ním. Mezinárodní hotely si na podobných nálepkách dávaly mimořádně záležet a zavazadla zkušených cestovatelů bývala někdy doslova pokryta jmény evropských měst a hotelů.

Plzeňský dvůr tak používal několik vrstev propagace současně: reprezentativní pohlednice, výrazné označení provozovny i hotelovou grafiku určenou přímo hostům.

Dům, který přežil několik režimů

Zajímavé je, jak dlouho jméno Plzeňský dvůr v Brně přežívalo. Podnik nezmizel s koncem první republiky ani bezprostředně po druhé světové válce. Ještě kolem roku 1950 se Hotel Plzeňský dvůr na Jakubském náměstí objevuje v přehledech brněnského pohostinství.

Později však přišla změna názvu. Po rekonstrukci byl objekt 1. března 1972 otevřen jako Hotel U Jakuba. Starý Plzeňský dvůr tak administrativně zmizel, samotný dům a jeho hotelová funkce však pokračovaly.

Právě podobné příběhy jsou pro dějiny města typické. Názvy podniků se mění, majitelé odcházejí, politické režimy přepisují vývěsní štíty, ale budovy zůstávají a někdy si svou původní funkci uchovávají překvapivě dlouho.

Malý obraz velkoměstského Brna

Reklamní pohlednice Plzeňského dvora je dnes především nádherným dokumentem představy o moderním Brně první třetiny 20. století. Nepředstavuje město továren a komínů, přestože právě průmysl byl jedním ze zdrojů jeho bohatství. Ukazuje jiné Brno – elegantní, sebevědomé a městské.

Automobily, kavárenská zahrádka, barevné markýzy, hotelová fasáda a lidé v módním oblečení vytvářejí obraz společnosti, která chtěla patřit k moderní Evropě. A právě proto má tato pohlednice takovou sílu i po více než sto letech.

Plzeňský dvůr na ní není jen hotelem.

Je scénou městského života, místem setkávání a současně pečlivě budovanou značkou. Oskar Schmidt dokázal do jediného obrazu vložit všechno, co měl dobrý hotel tehdejšímu zákazníkovi slibovat: pohodlí, společnost, modernost, dobré jméno a trochu luxusu.

A možná právě proto dnes jeho reklama působí přitažlivěji než mnohé dobové fotografie. Neukazuje pouze dům.

Ukazuje, jak chtěl Plzeňský dvůr, aby si jej lidé pamatovali.

Zdroje

• Archivní a dobové materiály k hotelu Plzeňský dvůr, Jakubské náměstí, Brno
• Městská část Brno-střed – materiály k historii domu a hotelu U Jakuba / Plzeňský dvůr
• Prameny k historii brněnského pohostinství a hotelnictví po roce 1945
• Dochované reklamní pohlednice hotelu Plzeňský dvůr s podpisem Oskara Schmidta
• Dochované hotelové nálepky Plzeňského dvora z období Jana Machatého
• Vzpomínkové materiály Bedřicha Bláhy k návštěvě T. G. Masaryka v Brně roku 1921
• Materiály k brněnským pobytům Adolfa Loose a jeho kontaktům s brněnskými architekty